Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

¿Maʼalob wa u nuʼuktikech a conciencia?

¿Maʼalob wa u nuʼuktikech a conciencia?

«Le baʼax kin waʼaliktechaʼ, táan in waʼalik tumen in yaabilajeʼ ku taal tiʼ junpʼéel puksiʼikʼal limpio, tiʼ junpʼéel maʼalob conciencia.» (1 TIM. 1:5)

KʼAAYOʼOB: 57, 48

1, 2. ¿Máax tsʼáatoʼon le concienciaoʼ, yéetel baʼaxten unaj k-tsʼáaik u graciasil úuchik u tsʼaʼabaltoʼon?

JÉEOBAEʼ desde ka tu beetoʼoneʼ tu tsʼáajtoʼon u páajtalil k-chʼaʼtuklik t-juunal baʼax ken k-beete. Chéen baʼaleʼ utiaʼal k-yéeyik baʼax maʼalobeʼ tu tsʼáajtoʼon le concienciaoʼ. Lelaʼ letiʼe baʼax aʼaliktoʼon wa maʼalob bey xan wa maʼ maʼalob le baʼax ken k-beetoʼ. Wa ku meyajtoʼon maʼalobeʼ maʼ ken k-beet mix baʼal kʼaas. Le concienciaoʼ junpʼéel bix u yeʼesiktoʼon Jéeoba jach u yaabiltmoʼon yéetel u kʼáat ka xiʼiktoʼon utsil.

2 Bejlaʼeʼ jujuntúul máakoʼobeʼ ku beetkoʼob baʼax uts yéetel ku pʼektikoʼob baʼax kʼaas kex maʼ u yojloʼob baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ (xok Romailoʼob 2:14, 15). ¿Baʼaxten ku beetkoʼob? Tumen yaan xan u concienciaʼob. Lelaʼ le áantkoʼob utiaʼal maʼ u beetkoʼob baʼax kʼaas. Wa kʼaas bix yanil le yóokʼol kaab bejlaʼaʼ, ¡chéen máans ta tuukul bix kun maas kʼastal wa mix máak yaan u conciencia! Toʼoneʼ jach k-tsʼáaik u graciasil tiʼ Jéeoba úuchik u tsʼáaik k-conciencia.

3. ¿Bix u yáantkoʼon u yantaltoʼon junpʼéel maʼalob conciencia teʼ múuchʼuliloʼ?

3 U maas yaʼabil le máakoʼoboʼ maʼatech u yilkoʼob wa kʼaʼabéet u kaʼanskoʼob u concienciaoʼob. Chéen baʼaleʼ toʼon táan k-meyajtik Jéeobaeʼ k-kʼáat ka u nuʼuktoʼon tubeel k-conciencia tumen lelaʼ jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal ka múuchʼ meyajnakoʼon teʼ múuchʼuliloʼ. Toʼoneʼ k-kʼáat ka u yáantoʼon k-conciencia utiaʼal ka u kʼaʼajstoʼon le baʼax ku yaʼalik le Biblia yoʼolal baʼax maʼalob yéetel baʼax kʼaasoʼ. Pero utiaʼal k-kaʼansik yéetel utiaʼal u meyajtoʼon maʼalobeʼ maʼ chéen unaj k-kanik baʼaxoʼob ku yaʼalik le Bibliaoʼ. Baʼaxeʼ unaj k-yaabiltik le baʼax u kʼáat Dios ka k-beetoʼ yéetel unaj k-creertik letiʼe baʼax maas maʼalob jeʼel k-beetkoʼ. Pabloeʼ tu tsʼíibtaj: «Le baʼax kin waʼaliktechaʼ, táan in waʼalik tumen in yaabilajeʼ ku taal tiʼ junpʼéel puksiʼikʼal limpio, tiʼ junpʼéel maʼalob conciencia bey xan tiʼ junpʼéel fe x-maʼ kaʼapʼéel ichil» (1 Tim. 1:5). Wa k-kaʼansik tubeel k-conciencia yéetel k-nuʼuktik k-kuxtal tu yéeteleʼ yaan k-maas yaabiltik Jéeoba yéetel yaan u maas nojochtal k-fe. Ken meyajnaktoʼon maʼalob k-concienciaeʼ k-eʼesik wa jach tu jaajil k-bisikba yéetel Jéeoba bey xan wa k-kʼáat lúubul utsil tiʼ. Jeʼex k-ilkoʼ le concienciaoʼ ku yeʼesik jach bixoʼon.

4. ¿Bix jeʼel k-kaʼansik k-concienciaeʼ?

4 ¿Bix jeʼel k-kaʼansik k-concienciaeʼ? Unaj k-xokik mantatsʼ le Bibliaoʼ, k-tuukul tiʼ le baʼax k-xokikoʼ yéetel k-kʼáatik u yáantaj Jéeoba utiaʼal k-beetik le baʼaxoʼob tsʼoʼok k-kanikoʼ. Lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ maʼ chéen unaj k-kanik de memoriail le baʼaxoʼob ku yaʼalik le Bibliaoʼ. Toʼoneʼ k-xokik le Bibliaoʼ tumen k-kʼáat kʼaj óolt tubeel Jéeoba, k-ojéelt bix letiʼ, baʼax uts tu tʼaan yéetel baʼax u pʼeek. Bey túunoʼ wa k-maas kaanbal tiʼ Jéeobaeʼ k-concienciaeʼ maas séeb ken u kʼaj óolt baʼax uts tu tʼaan yéetel baʼax u pʼeek. Tsʼoʼoleʼ yaan u káajal k-ilik tuláakal baʼal jeʼex u yilik letiʼoʼ.

5. ¿Baʼax ken k-il teʼ xookaʼ?

5 Toʼoneʼ maʼalob ka k-tukult lelaʼ: Wa in kaʼansmaj in concienciaeʼ, ¿jeʼel wa u yáantken in chʼaʼtukult tubeel baʼax ken in beeteʼ? ¿Baʼaxten unaj in respetartik u conciencia u maasil sukuʼunoʼob? ¿Bix jeʼel u yáantken in conciencia in beet baʼax maʼalobeʼ? Teʼ xookaʼ yaan k-ilik óoxpʼéel baʼaloʼob tuʼux kun kʼaʼabéettal k-eʼesik k-kaʼansmaj k-conciencia: 1) le toj óolaloʼ, 2) le náaysaj óoloʼ yéetel 3) le kʼaʼaytajoʼ.

LE TOJ ÓOLALOʼ

6. ¿Baʼax ku kʼaʼabéettal k-chʼaʼtuklik ken kʼojaʼanchajkoʼon?

6 Le Bibliaoʼ ku yaʼaliktoʼon maʼ k-beetik baʼaloʼob jeʼel u kʼojaʼankúunsikoʼon jeʼex le u sen janal máakoʼ yéetel le káaltaloʼ (Pro. 23:20; 2 Cor. 7:1). Ken k-beet baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ ku yáantkoʼon utiaʼal k-kanáantik k-toj óolal. Kex beyoʼ k-kʼojaʼantal yéetel k-chʼíijil. Ken kʼojaʼanchajkoʼoneʼ ku kʼaʼabéettal k-chʼaʼtuklik baʼax tratamientoil ken k-kʼame. Tiʼ jujunpʼéel luʼumiloʼobeʼ yaan tsʼaakoʼob jeʼex le suuk u tsʼaʼabal tumen le doctoroʼoboʼ yéetel le naturistaʼoboʼ (juntúul naturistaeʼ ku tsʼaakankil yéetel baʼaloʼob jeʼex le xíiwoʼ). Teʼ najiloʼob Beteloʼ mantatsʼ tu kʼuchul cartaʼob ku túuxtik le sukuʼunoʼob yéetel kiikoʼob utiaʼal u kʼáatoʼob baʼax tratamientoil jeʼel u páajtal u kʼamkoʼoboʼ. Yaan tiʼ le cartaʼoboʼ ku yaʼalik: «Juntúul máax meyajtik Jéeobaeʼ, ¿maʼalob wa ka u kʼam le tratamientoaʼ?».

7. ¿Baʼax jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal k-ilik wa yaan k-kʼamik jujunpʼéel tratamientoʼobeʼ?

7 Kex ka u kʼáat le sukuʼunoʼob tiʼ u najil Betel wa tiʼ le ancianoʼob baʼax tratamientoil jeʼel u páajtal u kʼamkoʼoboʼ, letiʼobeʼ maʼ tu páajtal u yaʼalikoʼob máakalmáak maʼalob ka u kʼamoʼobiʼ (Gal. 6:5). Chéen baʼaleʼ le ancianoʼoboʼ jeʼel u páajtal u kʼaʼajsikoʼob tiʼ le sukuʼunoʼob baʼax ku yaʼalik Jéeoba utiaʼal u chʼaʼtuklikoʼob tubeel baʼax ken u beetoʼoboʼ. Por ejemploeʼ jeʼel u kʼaʼajsikoʼob tiʼ le sukuʼunoʼob bix u yilik Dios le kʼiʼikʼoʼ (Bax. 15:29). Le Bibliaoʼ ku yáantkoʼon k-naʼat tubeel maʼ unaj k-kʼamik kʼiʼikʼ wa tratamientoʼob tuʼux ku meyaj junpʼéel tiʼ le kanpʼéel baʼaxoʼob patik le kʼiʼikʼoʼ. Tsʼoʼoleʼ le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ yaan u yáantik cada sukuʼun utiaʼal u yilik wa yaan u chaʼabal tumen u conciencia u kʼamik tratamientoʼob tuʼux ku meyaj u chan pʼíit tiʼ le kanpʼéel baʼaxoʼob patik le kʼiʼikʼoʼ. * ¿Baʼax uláakʼ ku yaʼalik le Biblia yoʼolal baʼax tratamientoil unaj k-kʼamkoʼ?

8. Filiposiloʼob 4:5, ¿tiʼ baʼax jeʼel u yáantkoʼoneʼ?

8 Proverbios 14:15, ku yaʼalik: «Le j-maʼ tuukuloʼ ku éejemtik tuláakal baʼax ku yaʼalaʼaltiʼ; le máax uts u tuukuloʼ ku táan óoltik tuʼux ku tsʼik u yook». Bejlaʼeʼ yaan kʼojaʼaniloʼob minaʼan u tsʼaakil. Le oʼolaleʼ unaj k-kanáantikba tiʼ le tratamientoʼob ku yaʼalaʼal ku tsʼakik bin wa baʼax kʼojaʼanil kex maʼ ilaʼak wa jaajoʼ. Tu lugar k-chiʼichnaktal chéen tu yoʼolal k-toj óolaleʼ maas unaj k-tsʼáaik táanil ichil k-kuxtal k-meyajtik Jéeoba. Pabloeʼ tu yaʼalaj: «Tuláakal máak unaj u yojéeltik bukaʼaj utsil a puksiʼikʼaleʼex» (Fili. 4:5). Le baʼax tu yaʼalaj Pabloaʼ ku yáantkoʼon k-ileʼ wa uts k-puksiʼikʼaleʼ mix juntéen ken k-tukult wa unaj k-chʼíikil k-kanáant k-toj óolal (Fili. 2:4). Teʼ yóokʼol kaabaʼ tuláakloʼon k-kʼojaʼantal tumen j-kʼebanoʼon. Le oʼolaleʼ maʼalob ka k-tukle: «In meyajtik Jéeobaeʼ, ¿letiʼ wa le baʼax maas kʼaʼanaʼan ichil in kuxtaloʼ?» (xok Filiposiloʼob 1:10).

¿Ka obligartik wa u maasil utiaʼal ka tuukulnakoʼob jeʼex techeʼ? (Ilawil xóotʼol 9)

9. 1) ¿Bix u yáantkoʼon Romailoʼob 14:13 yéetel 19? 2) ¿Baʼax jeʼel u yúuchul wa k-obligartik u maasil utiaʼal ka tuukulnakoʼob jeʼex toʼoneʼ?

9 Juntúul máax uts u puksiʼikʼaleʼ maʼatech u obligartik u maasil utiaʼal ka tuukulnak jeʼex letiʼoʼ. Tiʼ junpʼéel luʼumileʼ juntúul sukuʼun yéetel u yataneʼ joʼopʼ u lukʼkoʼob pastillaʼob yéetel yaʼab baʼaloʼob xuʼul u jaantkoʼob. Le baʼax ku beetkoʼobaʼ joʼopʼ u yoksikoʼob tu pool uláakʼ sukuʼunoʼob. Yanoʼobeʼ tu beetoʼob le baʼax tu yaʼaloʼoboʼ pero yanoʼobeʼ maʼatech. Le ka tu yilaj le sukuʼunoʼob maʼ tu beetaj uts le tsʼaak jeʼex u tuklikoʼob kaʼachoʼ tsʼíikilnajoʼob. Jeʼex k-ojliloʼ cada juntúul máax unaj u chʼaʼtuklik baʼax ken u beet yéetel u kuxtal. Le sukuʼun yéetel u yatanaʼ maʼ kʼaas úuchik u chʼaʼtuklikoʼob u lukʼkoʼob le pastillaʼoboʼ. Chéen baʼaleʼ, ¿maʼalob wa úuchik u yoksikoʼob uláakʼ sukuʼunoʼobiʼ? ¿Máasaʼ maas maʼalob maʼ u beetkoʼob u yantal kaʼach kʼuuxilil ichil le múuchʼuliloʼ? Úuchjeakileʼ tu luʼumil Romaeʼ jujuntúul sukuʼunoʼobeʼ jelaʼan u yilkoʼob u jaantaʼal yéetel u kʼiinbesaʼal jujunpʼéel baʼaloʼob. ¿Baʼax aʼalaʼabtiʼob tumen Pablo? Letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Juntúul máakeʼ ku tuklikeʼ junpʼéel kʼiineʼ maas nojoch tiʼ le u maasil kʼiinoʼoboʼ; uláakʼ máakeʼ mix junpʼéel kʼiin ku yilik wa maas nojoch tiʼ uláakʼ; cada juntúul máakeʼ unaj u creertik jach maʼalob le baʼax ku beetkoʼ». Jeʼex k-ilkoʼ unaj k-kanáantik maʼ k-beetik u tʼóochpajal uláakʼ sukuʼunoʼob (xok Romailoʼob 14:5, 13, 15, 19, 20).

10. ¿Baʼax unaj k-beetik wa maʼatech k-naʼatik baʼaxten tu chʼaʼtuklaj u beetik wa baʼax juntúul sukuʼun? (Ilawil le dibujo yaan tu káajbal le xookaʼ.)

10 Yaan kʼiineʼ maʼatech k-naʼatik baʼaxten tu chʼaʼtuklaj u beetik wa baʼax juntúul sukuʼun. Wa ku yúuchultoʼon lelaʼ, ¿baʼax unaj k-beetik? Maʼ unaj k-juzgartik yoʼolal baʼax ku beetkiʼ, mix k-obligartik utiaʼal ka u beet yaanal baʼal. Maʼ xaaneʼ le sukuʼunoʼ maʼ maʼalob u nuʼuktaʼal tumen u concienciaiʼ yéetel kʼaʼabéet u maas kaʼansik (1 Cor. 8:11, 12). Maʼ xan xaneʼ chéen toʼon séeb k-tuklik baʼax kʼaas tumen maʼ k-kaʼansmaj maʼalob k-concienciaiʼ. Unaj k-kʼaʼajsikeʼ cada juntúul tiʼ toʼon unaj u chʼaʼtuklik bix ken u kanáantil u toj óolal, beyoʼ maʼ tun páajtal u culpartik mix máak.

LE NÁAYSAJ ÓOLOʼ

11, 12. ¿Bix u yáantkoʼon le Biblia utiaʼal k-yéeyik tiʼ baʼax ken k-náays k-óoloʼ?

11 Jéeobaeʼ tu beetoʼon yéetel u páajtalil k-kiʼimakkúunsik k-óol yéetel jejeláas baʼaloʼob. Salomoneʼ tu yaʼaleʼ «yaan junsúutuk utiaʼal cheʼej» yéetel «yaan junsúutuk utiaʼal kiʼimak óolal» (Ecl. 3:4). Chéen baʼaleʼ maʼ tuláakal le náaysaj óoloʼob ku taaskoʼob utsiloʼ. Tsʼoʼoleʼ kʼaʼabéet u kanáantik máak bukaʼaj tiempo ku náaysik u yóol. ¿Bix jeʼel u yáantkoʼon k-conciencia utiaʼal k-náaysik k-óol tiʼ baʼaloʼob uts tu tʼaan Jéeobaeʼ?

12 Le Bibliaoʼ ku yaʼaliktoʼon ka k-kanáantba tiʼ «le baʼaxoʼob ku túulchʼintaʼal u beet máak tumen u kʼeban wíinkliloʼ». Ichil le baʼaloʼobaʼ táakaʼan «núupkʼeban, éekʼ kuxtal, kuxtal x-maʼ suʼtalil, u adorartaʼal beetbil diosoʼob, meenil, pʼekbail, baʼatelil, tsʼíikilil, séeb pʼuʼujul, baʼateltʼaanoʼob, jatslantáambail, sectaʼob, u tsʼíiboltaʼal baʼal utiaʼal yaanal, káaltalil, kʼiinbesajoʼob tuʼux mix baʼal ku tsʼaʼabal u pʼiis, bey xan uláakʼ baʼaloʼob jeʼex leloʼobaʼ». Pabloeʼ tu yaʼaleʼ «le máaxoʼob beetik le baʼaloʼobaʼ maʼ ken u tiaʼalintoʼob u Reino Dios» (Gal. 5:19-21). Le beetkeʼ maʼalob ka k-tukle: «In concienciaeʼ, ¿ku yáantken wa utiaʼal maʼ in chaʼantik deporteʼob tuʼux ku beetaʼal loob wa tuʼux ku yúuchul baʼateʼel? ¿Ku yáantken xan wa utiaʼal maʼ in chaʼantik deporteʼob tuʼux ku péeksaʼal máak u yaabilt u luʼumil wa tuʼux ku yeʼesik máak maas maʼalob tiʼ u maasil? In concienciaeʼ, ¿ku yáantken wa utiaʼal maʼ in wilik peliculaʼob tuʼux ku chíikpajal pornografía? ¿Ku yáantken wa utiaʼal maʼ in wilik peliculaʼob tuʼux ku yeʼesaʼal maʼ kʼaas le káaltalil yéetel le espiritismooʼ?».

13. ¿Bix jeʼel u yáantkoʼon Yáax tiʼ Timoteo 4:8 yéetel Proverbios 13:20 utiaʼal k-yéeyik tiʼ baʼax ken k-náays k-óoleʼ?

13 Le baʼaxoʼob ku yaʼalik le Bibliaoʼ jeʼel u yáantkoʼon k-kaʼans k-conciencia utiaʼal k-yéeyik tubeel tiʼ baʼax ken k-náays k-óoleʼ. Por ejemploeʼ le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ ‹ku taasik utsil u jóoʼsik u muukʼ u wíinklil máak› (1 Tim. 4:8). Yaʼab máax aʼalikeʼ ikil u beetkoʼob ejercicioeʼ maʼalob u yuʼubikubaʼob. Chéen baʼaleʼ, ¿maʼalob wa ka u muchʼuba máak yéetel uláakʼ máakoʼob utiaʼal u beetik ejercicio? ¿Maʼalob wa ka k-muchʼba yéetel jeʼel máaxak utiaʼal k-beetik ejercicioeʼ? Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Máax táan u máan yéetel máakoʼob yaan u naʼatoʼobeʼ yaan u yantal u naʼat, baʼaleʼ máax táan u bisikuba yéetel le j-maʼ naʼatoʼoboʼ yaan u bin kʼaasil tiʼ» (Pro. 13:20, Traducción del Nuevo Mundo). Jeʼex túun k-ilkoʼ kʼaʼabéet k-nuʼuktik k-conciencia yéetel le baʼax ku kaʼansik le Biblia utiaʼal k-yéeyik tiʼ baʼax ken k-náays k-óoloʼ.

14. ¿Bix áantaʼabik junpʼéel familia tumen le baʼax ku yaʼalik Romailoʼob 14:2 tak 4?

14 Christian yéetel Danielaeʼ yaan kaʼatúul u hijaʼob x-lóoʼbayanoʼob. Christianeʼ ku yaʼalik: «Teʼ Adoración ich Familiaoʼ tʼaanajoʼon tiʼ le náaysaj óoloʼ. Toʼoneʼ t-tsʼáaj cuentaeʼ yaan náaysaj óoloʼob maʼalobtak yéetel yaneʼ maʼ. Tsʼoʼoleʼ tʼaanajoʼon xan tiʼ bix unaj k-yéeyik yéetel máaxoʼob unaj k-bisikba. Juntúul tiʼ k-hija ku bin escuelaeʼ tu yaʼaleʼ tu yorail le recreooʼ yaan jujuntúul paalaloʼob j-Jaajkunajoʼobeʼ ku beetkoʼob baʼaloʼob maʼ maʼalobtakiʼ. Letiʼeʼ ku yaʼalikeʼ yaan horaeʼ ku taaktal u beetik xan beyoʼ. Toʼon túuneʼ t-aʼalajtiʼeʼ cada juntúul tiʼ toʼoneʼ yaan u conciencia, le oʼolal unaj k-chaʼik u nuʼuktikoʼon utiaʼal k-yéeyik baʼax ken k-beete bey xan yéetel máax ken k-bisba» (xok Romailoʼob 14:2-4).

Wa a kaʼansmaj tubeel a concienciaeʼ maʼ ken a beet baʼax kʼaas (Ilawil xóotʼol 14)

15. Mateo 6:33, ¿bix u yáantkoʼon utiaʼal k-ilik bukaʼaj tiempo ken k-náays k-óol?

15 ¿Bukaʼaj tiempo táan a náaysik a wóol? Techeʼ, ¿ka tsʼáaik wa táanil ichil a kuxtal le muchʼtáambaloʼob, le kʼaʼaytaj yéetel a xokik le Bibliaoʼ? ¿Wa maas ka tsʼáaik táanil ichil a kuxtal a náaysik a wóol? A tuklikeʼ, ¿máakalmáak maas kʼaʼanaʼaniʼ? Jesuseʼ tu yaʼalaj: «Maʼ u xuʼulul a kaxtikeʼex táanil u Reino Dios yéetel u justicia, tuláakal túun le uláakʼ baʼaloʼobaʼ yaan xan u tsʼaʼabalteʼex» (Mat. 6:33). Le ken a tukult bukaʼaj tiempo ken a náays a wóoleʼ, ¿ku kʼaʼajsiktech wa a conciencia le baʼax tu yaʼalaj Jesusaʼ?

LE KʼAʼAYTAJOʼ

16. ¿Baʼax ken u yaʼaltoʼon k-conciencia ka k-beet wa maʼalob k-kaʼansmil?

16 Wa maʼalob k-kaʼansmil k-concienciaeʼ maʼ chéen yaan u yaʼaliktoʼon maʼ k-beetik baʼax kʼaasiʼ, baʼaxeʼ yaan u yaʼaliktoʼon ka k-beet baʼax maʼalob. Junpʼéel tiʼ le baʼaxoʼob maʼalobtak ku yaʼaliktoʼon ka k-beetoʼ letiʼe ka kʼaʼaytajnakoʼon kex maʼ le jokʼaʼanoʼon k-beetoʼ bey xan joonaj joonajil. Pabloeʼ bey tu beetiloʼ, letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Aʼalaʼanten kʼaʼabéet in beetik. U jaajileʼ, ¡óotsilen wa maʼ tin kʼaʼaytik le maʼalob péektsiloʼ!» (1 Cor. 9:16). Wa k-seguertik u ejemplo Pabloeʼ maʼ kun chiʼichnaktal k-conciencia tumen k-ojel táan k-beetik baʼax maʼalob. Tsʼoʼoleʼ ken k-kʼaʼayt le maʼalob péektsiloʼ táan k-áantik u maasil utiaʼal ka u kaʼans u concienciaʼob. Pabloeʼ tu yaʼalaj: «Ikil k-tsʼáaik kʼaj óoltbil u jaajileʼ, k-eʼesik tu táan Dios baʼaxoʼob maʼalobtak jeʼel u páajtal u kʼamik u conciencia tuláakal máakeʼ» (2 Cor. 4:2).

17. ¿Baʼax tu beetaj Jacqueline?

17 Le yaan kaʼach 16 años tiʼ Jacquelineoʼ táan kaʼach u xokik biología. Chéen baʼaleʼ teʼ escuelaoʼ táan kaʼach u kaʼansaʼaltiʼob baʼaloʼob yaan yil yéetel le evolucionoʼ. Le ka úuch lelaʼ letiʼeʼ tu yaʼalaj: «In concienciaeʼ maʼ tu chaʼaj in táakpajal teʼ xook jeʼex suukil in beetkoʼ tumen maʼatech in creertik u kaʼansajil le evolucionoʼ. Le oʼolal tʼaanajen yéetel le profesor utiaʼal in waʼaliktiʼ baʼax kin tuklikoʼ. Letiʼeʼ maʼ tsʼíikilnaj úuchik in waʼaliktiʼiʼ hasta tu yaʼalajten ka in tsol tu táan in wéet xookoʼob baʼaxten kin creertik yaan máax beetmiloʼon». Jacquelineeʼ jach kiʼimakchaj u yóol tumen tu beetaj le baʼax aʼalaʼabtiʼ tumen u concienciaoʼ. Techeʼ, ¿ku nuʼuktikech wa xan tubeel a conciencia?

18. ¿Baʼaxten unaj u yantaltoʼon junpʼéel maʼalob conciencia?

18 Toʼoneʼ k-kʼáat k-nuʼukt k-kuxtal jeʼex u yaʼalik Jéeoba teʼ Bibliaoʼ. Le concienciaoʼ jeʼel u yáantkoʼon k-beet baʼax maʼalobeʼ. Ken k-xok le Biblia, ken tuukulnakoʼon tiʼ baʼax ku yaʼalik yéetel ken k-beet baʼax ku yaʼalikeʼ k-kaʼansik k-conciencia tubeel. Jeʼex tsʼoʼok k-ilkoʼ le concienciaoʼ junpʼéel jatsʼuts regalo jeʼel u nuʼuktik tubeel u kuxtal le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ.

^ xóot’ol 7 Ilawil le xook «Kʼáatchiʼob ku beetaʼal» tiʼ U Pʼíich Tulumil Kanan ich español, 15 tiʼ junio tiʼ 2004, táan juʼun 29 tak 31, bey xan le libro «Pʼáateneʼex tiʼ u yaakunaj Jajal Dios» táan juʼun 215 tak 218.