1. Diyin Bizaad ádahodoonííł nínę́ę haitʼéego nihił ííshjání ííłʼı̨́?

JIIHÓVAH bidineʼé éí haitʼéego bił hwiidooʼaałgo bichʼįʼ hoolzhish? Diyin Bizaad ádahodooníiłii yaa chʼíhwiizʼánígíí tsésǫʼ góneʼ jidéezʼı̨́ı̨́ʼ nahalingo éí díí ádahodooníłígíí nihídadéétʼiʼgo átʼé. Łaʼ áhodoonííł nínígíí éí nahasdzáán bikáaʼgi bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ ayóó ádabóodziilii ádadooníiłgi deidiiltsééł. Daniel wóltaʼ 11 góneʼ éí ‘náhookǫsjí naatʼáanii’ índa ‘shádiʼááhjí naatʼáanii’ ałkʼijįʼ nilı̨́įgo yaa halneʼ. Díí éí tʼáá íídą́ą́ʼ ląʼígóó bohoolyaago átʼé, áko łahdóó tʼah doo ádahanéehii éí ałdóʼ tʼáá aaníí bohodoolníiłgo yiniidlą́ą doo.

2. Genesis 3:​15, Revelation 11:7 dóó 12:17 éí Daniel kódahodoonííł níigi baa íhwiilʼaahgo haʼátʼíí baa nitsíikees doo?

² Daniel wóltaʼ 11 hazhóʼó bikʼidadiʼdiitı̨́įłgo éí ákwii naatʼáanii índa binahatʼaʼ éí Diyin bidineʼé yikʼijįʼ danilı̨́ı̨́ ńtʼééʼ yę́ę yaa halneʼgi baa ákoniidzin doo. Azhą́ Diyin bidineʼé éí tʼáá áłchʼídí ndi, éí nahasdzáán bikááʼgóó bí íiyisíí atídabiʼdoolníił łeh. Háálá Séítan dóó bikééʼ naazíinii ayóó átʼéego bikʼijįʼ danilı̨́. (Genesis 3:15; Revelation 11:7; 12:17 yíníłtaʼ.) Áádóó Daniel yaa halneʼígíí éí Diyin Bizaad biiʼ ádahodooníiłii yaa halneʼígíí ahídadéétʼiʼ. Áko díí ałchʼįʼ naaʼnilgo tʼéiyá hazhóʼó bikʼidiʼdootı̨́ı̨́ł.

3. Haʼátʼíí áłtsé baa nídadíitʼįįł, áádóó bikééʼdóó éí haʼátʼíí dooleeł?

³ Díí baa nitsídeikeesgo Daniel 11:​25-39 hazhóʼó dadíníilʼįįł. 1870dóó 1991jįʼ háí éí náhookǫsjí índa shádiʼááhjí  naatʼáanii átʼı̨́ı̨́ ńtʼéeʼgi baa nídadíitʼįįł. Áádóó haʼátʼíí biniyé éí díí ádahodooníiłii łahdóó hazhóʼó bikʼidaʼdiitą́ągo ánályaagi dadíníilʼįįł. Daniel 11:40–12:1 éí tʼah baa nídadíitʼįįł. Díí éí 1990dóó Armagédanjįʼ áhodooníłígíí hazhóʼó baa náhaneʼgo bikʼidadiʼdiitı̨́ı̨́ł. Díí tʼáá áłah baa ííníłtaʼgo “Náhookǫsjí índa Shádiʼááhjí Naatʼáanii” bikáʼígíí níníłʼı̨́įgo níká análwoʼ doo. Áłtsé éí naakigo naatʼáanii baa chʼíhootʼánę́ę nihił ííshjání ádoolnííł.

4. Náhookǫsjí índa shádiʼááhjí naatʼáanii bééhodoozįįłgi haʼátʼíí táaʼgo bee baa ákoniidzin doo?

⁴ ‘Náhookǫsjí naatʼáanii’ índa ‘shádiʼááhjí naatʼáanii’ haʼníigo biʼdójí, háálá díí éí Ízrel bikéyah nahósʼaʼdóó náhookǫsjígo áádóó shádiʼááhjígo naatʼáanii ábidiʼní. Haʼátʼíí biniyé kótʼé haʼní? Diyingo naalʼaʼí éí Daniel ííłní: “Yoołkááłgóó nidineʼé bichʼįʼ áhodooníłígíí bikʼidiʼdíítı̨́ı̨́ł biniyé naa níyá.” (Dan. 10:14) Péntekast 33 C.E.jįʼ Ízrel éí Diyin bidineʼé dajílı̨́įgo ahoolzhiizh. Áádóó bikʼijįʼ Jesus bídahoołʼaahii éí Jiihóvah Bí bidineʼé danilı̨́įgi bahatʼaadígo áyiilaa. Áko Daniel wóltaʼ 11 kódahodoonííł nínę́ę éí Christ bídahoołʼaahii bídadéétʼiʼ, Ízrel dineʼé éí ndagaʼ. (Acts 2:​1-4; Rom. 9:​6-8; Gal. 6:​15, 16) Áádóó náhookǫsjí índa shádiʼááhjí naatʼáanii éí łah ánááʼníiłgo hoolzhiizh. Ákondi łahgóó éí doo łah ádaadzaa da. Áłtsé éí, Diyin bidineʼé yikʼi dahwéeʼaah doodaiiʼ atídeiłʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Naaki góneʼ éí, Diyin bidineʼé ádayííłʼįįdgi bee bééhózingo Jiihóvah Diyin tʼáá aaníinii deijoołá. Áádóó tááʼ góneʼ éí, ałkʼijįʼ nidlı̨́.

5. Náhookǫsjí índa shádiʼááhjí naatʼáanii éí 100 C.E. yihahdóó 1870jįʼ haitʼéego bééhózin?

⁵ 100 C.E. hááhaidóó wóshdę́ę́ʼ tʼáá aaníinii Oodląʼ dah yikah yę́ę bitahdóó doo tʼáá aaníinii Oodląʼ hazlı̨́ı̨́ʼ. Éí yoochʼííd yee daʼdínéeztą́ą́ʼ áádóó Diyin Bizaad tʼáá aaníinii yee naʼnitin yę́ę deidínéesʼı̨́ı̨́ʼ. Éí áádóó hodeeshzhiizhgo 19th centuryjįʼ nahasdzáán bikááʼ Diyin bidineʼé doo łaʼ hólǫ́ǫ da. Doo tʼáá aaníinii Oodląʼ éí chʼil doo yáʼátʼéehii nahalingo kʼeeʼąą dínéestʼą́ągo tʼáá aaníinii Oodlání yę́ę doo béédahózingóó áyiilaa. (Matt. 13:​36-43) Díí haʼátʼíí biniyé nihił bééhózin doo? Jó, bééhózingo éí náhookǫsjí índa shádiʼááhjí naatʼáanii éí 100 C.E. yihahdóó 1870jįʼ tʼáá ádin. Áko Diyin bidineʼé łaʼ dah yikahgo bikʼiizhdoojahgi ádin. * 1870dóó bikʼijįʼ ahoolzhiizhgo éí náhookǫsjí índa shádiʼááhjí naatʼáanii bééhodoozįįł. Díí haitʼéego nihił béédahózin?

6. Diyin bidineʼé dah náánákahgo hádą́ą́ʼ bee hahoolzhiizh?

⁶ 1870dóó wóshdę́ę́ʼ Diyin bidineʼé dah yikahgo bee hahoolzhiizh. Íídą́ą́ʼ Charles T. Russell dóó yił ahínéikah yę́ę éí Diyin Bizaad yídahoołʼaahgo yaa nídiikai. Éí God binahjįʼ Mesáíyah hooʼáał dooleełgi tʼah doo niitʼaahgóó “honítʼiʼgo áhodoolííł” haʼnínę́ę bí ádaatʼı̨́. (Mal. 3:1) Diyin bidineʼé kʼad náhásdlı̨́ı̨́ʼ! Ákoósh bílaʼashdlaʼii binaatʼáanii hólǫ́ǫgo Diyin bá ndaalʼaʼí yaatįįh dookah? Éí kʼad baa nídadíitʼįįł.

7. Áłtsé daʼahijoogą́ą́ʼ yę́ę biiʼ hoolzhiizhjįʼ háí éí shádiʼááhjí naatʼáanii silı̨́ı̨́ʼ?

⁷ 1870 baa hoolzhiizhgo Britain éí tʼáá náhwiistʼą́ą́góó ayóó átʼéego nidanitʼáii silı̨́ı̨́ʼ. Bisiláo tsʼídá tʼóó ahayóí. Daniel éí adeeʼ áłtsʼíísígo yaa chʼíhoníʼánę́ę éí bí Britain átʼı̨́ áádóó éí táaʼgo adeeʼ yikʼeh deesdlı̨́ı̨́ʼ nínę́ę éí France, Spain, dóó Netherlands ádaatʼı̨́. (Dan. 7:​7, 8) Britain éí áłtsé daʼahijoogą́ą́ʼ yę́ę biiʼ hoolzhiizhjįʼ bí shádiʼááhjí naatʼáanii silı̨́ı̨́ʼ. Tʼáá ákwíí nahalzhiishgo United States ayóó átʼéego daʼatʼı̨́ daazlı̨́ı̨́ʼ áádóó éí ahánígo Britain yił daazlı̨́ı̨́ʼ.

8. Nihooghááh biiʼ yoołkáłígíí háísh éí shádiʼááhjí naatʼáanii nilı̨́įgo hoolzhish?

⁸ Áłtsé daʼahijoogą́ą́ʼ yę́ędą́ą́ʼ United States dóó Britain ayóó ałchʼodaaʼní áádóó bisilaó ayóó ádabóodziil. Áko Britain dóó United States tʼááłaʼí silı̨́įʼgo Anglo-American World Power silı̨́ı̨́ʼ. Daniel ádííniid yę́ęgi átʼéego “siláo ayóó ánéelą́ąʼii yee ayóó ábóodziilgo hachʼįʼ nídidoobah.” (Dan. 11:25) Nihooghááh biiʼ yoołkáłígíí éí Anglo-American World Power ahił danidlínígíí éí shádiʼááhjí naatʼáanii nilı̨́. * Ákosh háí éí náhookǫsjí naatʼáanii silı̨́ı̨́ʼ?

9. Náhookǫsjí naatʼáaniígíí hahgo łaʼ nááhásdlı̨́ı̨́ʼ? Daniel 11:25 éí haitʼéego bohoolyaa?

⁹ Russell dóó yił ahínéikah yę́ę Diyin Bizaad yídahoołʼaahgo yaa nídiikaidóó łaʼ nááhaigo, éí 1871go náhookǫsjí naatʼáaniígíí łaʼ nááhásdlı̨́ı̨́ʼ. Íídą́ą́ʼ yihahgo  Otto von Bismarck wolyéego díkwíigo shı̨́ı̨́ kéyah ahíyiinilgo ayóó átʼé silı̨́įʼgo German Empire bee yééjiʼ. Prussiadę́ę́ʼ King Wilhelm I éí áłtsé Germany yá emperor silı̨́ı̨́ʼ, áádóó Bismarck néidiiłtı̨́įgo chancellor nilı̨́įgo áyiilaa. * Ląʼí nááhaigo Germany bidziil silı̨́ı̨́ʼ, Africa áádóó Pacific Ocean bikááʼgóó kéyah naaznilgóó yee ádíhoosʼnííʼ. Éí Britain bilááh ádanihóodziil dooleeł danízin ńtʼééʼ. (Daniel 11:25 yíníłtaʼ.) Germany bisiláo éí Britain bisiláo ánéelą́ʼígíí kʼasdą́ą́ʼ tʼáá ákónéeltʼeʼ silı̨́ı̨́ʼ. Éí áłtsé daʼahijoogą́ą́ʼ yę́ędą́ą́ʼ Germany bisiláo éí biʼanaʼí yikʼijįʼ choyoosʼįįd.

10. Daniel 11:25b, 26 haitʼéego bohoolyaa?

¹⁰ Daniel éí German Empire dóó bisiláo ayóó átʼéego áyiilaagi kódoonííł níigo chʼíiníʼą́. Éí náhookǫsjí naatʼáanii “doo bízníłdzil da doo,” ní. Haʼátʼíí biniinaa doo bízníłdzil da doo? Jó, shádiʼááhjí naatʼáanii “honahaʼáago honiʼdooloh. Tʼáá aaníí, [éí] hachʼiyąʼ deiyáanii atídahodoolííł.” (Dan. 11:25b, 26a) Daniel bíyoołkááł yę́ędą́ą́ʼ éí ‘naatʼáanii bá nidajilʼaʼgi’ éí royal officials danilínę́ę tʼáá bił éí ‘aláahgo naatʼáanii bichʼiyąʼ nídeidı̨́ı̨́h’ ńtʼééʼ. (Dan. 1:5) Díísh éí háí yeinítʼı̨́? Éí German Empire aláahdi bídahólníihii ahánígo yił nidaalnishii, generals índa siláo yá nidahaʼáii danilínígíí yeinítʼı̨́. Áko éí Germany binahatʼaʼ łah átʼéego yee chʼínáádahastʼą́. * Díí éí doo tʼáá éí tʼéiyá kótʼéego baa chʼíhootʼą́ą da, ndi éí shádiʼááhjí naatʼáanii bił daʼahijoogą́ąʼgi bitsʼą́ą́dóó áhóótʼįįdgi yaa chʼíhoníʼą́. Náhookǫsjí naatʼáanii yeinítʼı̨́įgo ání: “Hasiláo yóóʼadahidínóochéełgo tʼóó ahayóí nidabidiʼdootsił.” (Dan. 11:26b) German bisiláo ádoolníił haʼnínę́ęgi átʼéego “yóóʼadahidínóochéełgo” ląʼí “nidabidiʼdootsił,” díí éí áłtsé daʼahijoogą́ą́ʼ yę́ędą́ą́ʼ ákóbiʼdilyaa. Tsʼídá tʼáá shiidą́ąʼdii anaaʼ hólǫ́ǫgo diné tʼah doo kónéelą́ą́ʼ nidabiʼdiltseed da ńtʼééʼ.

11. Náhookǫsjí índa shádiʼááhjí naatʼáanii haʼátʼíí áátʼįįd?

¹¹ Daniel 11:​27, 28 éí áłtsé daʼahijoogą́ą́ʼ yę́ę tʼah doo áhánééhgóó yaa halneʼ. Éí áníigo náhookǫsjí naatʼáanii índa shádiʼááhjí naatʼáanii éí “bikááʼ adání yichʼįʼ dah sikéego biyoochʼíidgo ałchʼįʼ yáłtiʼ doo.” Ałdóʼ áníigo éí náhookǫsjí naatʼáanii éí “ayóó átʼéego” átʼı̨́į doo. Díí éí tʼáá aaníí ákódzaa. Germany dóó Britain éí kʼé náhodoodleeł ahidooʼniid, ndi éí yoochʼííd átʼé, háálá 1914go anaaʼ nááhásdlı̨́ı̨́ʼ. Tʼah doo 1914jįʼ ahalzhííshgóó Germany éí naaki góneʼ ayóó átʼéego átʼı̨́ silı̨́ı̨́ʼ. Áádóó Daniel 11:​29, 30a bohoolyaago Germany éí shádiʼááhjí naatʼáanii yił daʼahoogą́ą́ʼ, ndi bikʼeh hodeesdlı̨́ı̨́ʼ.

12. Áłtsé daʼahijoogą́ą́ʼ yę́ędą́ą́ʼ éí náhookǫsjí índa shádiʼááhjí naatʼáanii haʼátʼíí áátʼįįd?

¹² 1914dóó wóshdę́ę́ʼ tʼáá yédígo díí náhookǫsjí índa shádiʼááhjí naatʼáanii yéigo ahigą́ silı̨́ı̨́ʼ áádóó Diyin bidineʼé ałdóʼ yikʼi néijah. Áłtsé daʼahijoogą́ą́ʼ yę́ędą́ą́ʼ Germany dóó Britain éí Diyin bidineʼé éí anaaʼ doo bee daʼniitah  da daaníigo biniinaa atídayííłʼįįd. Áádóó United States éí Jiihóvah baa nahaneʼgi yá alą́ąjįʼ naazíinii yę́ę awáalya góneʼ yah adayiistłʼííd. Áko éí Revelation 11:​7-10 kóhodoonííł nínę́ęgi bohoolyaa.

13. 1930dóó wóshdę́ę́ʼ áádóó naaki góneʼ daʼahijoogą́ą́ʼ yę́ędą́ą́ʼ éí náhookǫsjí naatʼáanii haʼátʼíí áátʼįįd?

¹³ Áádóó 1930dóó wóshdę́ę́ʼ éí naaki góneʼ daʼahijoogą́ą́ʼ yę́ędą́ą́ʼ náhookǫsjí naatʼáanii Diyin bidineʼé tʼáá íiyisíí doo yaa dajoobaʼgóó yaatįįh yíyá. Nazis éí Germany binahatʼaʼ yee ádídahoosʼníiʼgo Hitler dóó bikééʼ naazíinii yił Diyin bidineʼé nidahalneʼ yę́ęgi yitsʼą́ą́ʼ neʼ ádayiilaa. Éí tsʼídá tʼóó ahayóí Jiihóvah bidineʼé nideistseed áádóó ląʼí concentration campgóó yidaʼiisniiʼ. Díí Daniel tʼáá íídą́ą́ʼ kóhodoonííł níigo chʼíiníʼą́. Éí náhookǫsjí naatʼáanii ‘tʼáá bizááká hodílzingo bidziilgo bił hazʼáanii dayííłchǫʼ áádóó tʼáá áłahíjįʼ didlidgo nááhániihii nahjįʼ adayiistłʼííd.’ (Dan. 11:30b, 31a) “Hodílzingo bidziilgo bił hazʼáanii” dayííłchǫʼ níigi éí anoint ádaalyaaígíí doo yaa dajoobaʼgóó atídayííłʼįįd. Áko éí biniinaa “didlidgo nááhániihii” nahjįʼ kódayiilaagi éí nahaneʼgi kʼasdą́ą́ʼ neʼ ályaago ááhyiłní. Germany yá alą́ąjįʼ sizíinii Hitler éí Diyin bidineʼé ałtso áhodeeshdįįł níigo haadzííʼ.

14. Naaki góneʼ daʼahijoogą́ą́ʼdóó bikʼijįʼ háí éí náhookǫsjí naatʼáanii náánásdlı̨́ı̨́ʼ? Baa chʼíhoníʼaah.

¹⁴ Naaki góneʼ daʼahijoogą́ą́ʼdóó bikʼijįʼ Soviet Union éí náhookǫsjí naatʼáanii náánásdlı̨́įʼgo ayóó áhoníłtsxogo Germany kéyah bee bóhólnííh yę́ę yee ádíhoosʼnííʼ. Nazi bohootʼáałii náʼáyóí átʼéhę́ęgi átʼéego Soviet Union éí tʼáá háíshı̨́ı̨́ tʼáá aaníinii Diyin nilíinii áłtsé áyósinii atídeiłʼı̨́.

15. Naaki góneʼ daʼahijoogą́ą́ʼ tʼáá ííłtsooí, ániid náhookǫsjí naatʼáanii haʼátʼíí áátʼįįd?

¹⁵ Naaki góneʼ daʼahijoogą́ą́ʼ tʼáá ííłtsooí, ániid náhookǫsjí naatʼáanii náánásdlı̨́ʼígíí Soviet Union dóó yił ałchʼodaoʼníinii éí Diyin bidineʼé atídeiłʼı̨́įgo yaa nídiikai. Revelation 12:​15-17 áhodoonííł nínę́ęgi átʼéego díí naatʼáanii éí Diyin baa nidahwiilneʼ yę́ęgi nihitsʼą́ą́ʼ neʼ áyiilaa áádóó tsʼídá tʼóó ahayóí Jiihóvah bidineʼé awáalyahí danilı̨́įgo iiná ádoolníiłgo ayóó átʼéego nantłʼago hazʼą́ą́góó Siberiagóó yiʼiisniiʼ. Áko dííshjı̨́įdi náhookǫsjí naatʼáanii éí Diyin bidineʼé yéigo atííłʼı̨́įgo hoolzhish, ndi nidahalneʼgi éí neʼ ádajiléehgo chʼééh ádajiłʼı̨́. *

16. Daniel 11:​37-39 éí Soviet Union haitʼéego yihoolaa?

¹⁶ Daniel 11:​37-39 yíníłtaʼ. Díí kóhodoonííł níigi éí náhookǫsjí naatʼáanii éí “dabizhéʼé yę́ę bidiyin dabidiʼníinii doo bił nilı̨́į da doo,” ní. Éí haitʼéego? Soviet Union éí oodląʼ ádaatʼéii ałtso ádadiildįįł danízingo éí chʼééh nahjįʼ kódeilééh ńtʼééʼ. Tʼáá níléídę́ę́ʼ 1918 yę́ędą́ą́ʼ daʼóltaʼgóó éí Diyin doo hólǫ́ǫ da dadohníigo nidaʼnohtin deiłníigo bee hazʼáanii ádayiilaa. Áko éí náhookǫsjí naatʼáanii haitʼéego “bineʼ daʼniichéehii yidiyin bidiʼníinii tʼéí bił nilı̨́įgo” áʼdiilyaa? Soviet Union ayóó ábóodziil doo biniyé éí bisiláo  tsʼídá tʼóó ahayóí béeso yąąh íísdįįd áádóó nuclear weapons tsʼídá tʼóó ahayóí ádaalyaa. Tʼáá áłah náhookǫsjí índa shádiʼááhjí naatʼáanii ayóó átʼéii beeʼeldǫǫh tsʼídá tʼóó ahayóí diné neidoołtsiłgo átʼéego ahąʼ ádayiilaa!

17. “Doo yildingóó niʼiiłchǫǫhii” éísh haʼátʼíí átʼé?

¹⁷ Náhookǫsjí índa shádiʼááhjí naatʼáanii éí tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ ałkʼijįʼ nidlı̨́į ndi, tʼáá áłah éí “doo yildingóó niʼiiłchǫǫhii deidoosįįł.” (Dan. 11:31) ‘Doo yildinii’ ááhyiłnínígíí éí United Nations.

18. United Nations éí haʼátʼíí biniyé ‘doo yildinii’ bidiʼní?

¹⁸ United Nations éí ‘doo yildinii’ bee wójí, háálá éí nahasdzáán tʼáá siʼą́ą́ ńtʼééʼ bikááʼ kʼé hólǫ́ǫgo ádeeshłííł ní, ndi Diyin biNahatʼaʼ tʼéiyá ákótʼéego áhodoolííł. Áádóó Daniel yaa chʼíhoníʼą́ągo éí díí doo yildinii “niʼiiłchǫǫhii” nilı̨́, háálá United Nations éí tʼáá altso oodląʼ ádaatʼéii ałtso íidoołdįįł.—“Náhookǫsjí índa Shádiʼááhjí Naatʼáanii” níníłʼı̨́.

19-20. (a) Díí haʼátʼíí biniyé nihił bééhózin doo? (b) Haʼátʼíí díí bikééʼdóó baa nídadíitʼįįł?

¹⁹ Díí nihił bééhózingo yáʼátʼééh, háálá 1870dóó 1991jįʼ náhookǫsjí índa shádiʼááhjí naatʼáanii Daniel yaa chʼíhwiizʼánę́ę bohoolníiłgo hoogááł. Áko éí łahjįʼ tʼah doo ałtso bohoonéhígíí tʼáá aaníí bohodoolníiłgo éí bee niheʼoodląʼ bidziil íidoolííł.

²⁰ 1991 yę́ędą́ą́ʼ Soviet Union binahatʼaʼ ninítʼiʼ. Áko dííshjı̨́įdi éí háí náhookǫsjí naatʼáanii nánídlı̨́? Díí bikééʼdóó éí baa nídadíitʼįįł.