Náhookǫsjí índa Shádiʼááhjí Naatʼáanii
Diyin Bizaad ádahodoonííł nínę́ę ałkʼinázláago ádahóótʼįįdgo kweʼé dabikááʼ. Díí tʼáá átʼé ádahóótʼįįdgo bee bééhózingo “nihoolzhíishjįʼ” ayííłką́ągo átʼé.—Dan. 12:4.
Diyin Bizaad Rev. 11:7; 12:13, 17; 13:1-8, 12
Prophecy “Naaldlooshii naayééʼ nilíinii” éí bílaʼashdlaʼii yikʼi hooʼáałgo ląʼí nááhai. Nihoogháahjįʼ ahoolzhiizhgo éí atsiitsʼiin tsostsʼid góneʼígíí atélyaa. Ndi tʼahádóó náádzííʼ áádóó “dineʼé tʼáá átʼéé nítʼééʼ” bikééʼ dah diikai. Séítan éí naaldlooshii naayééʼ nilíinii choyoołʼı̨́įgo “asdzání baʼáłchíní daadziihígíí, . . . yichʼįʼ anaaʼ,” áyósin.
Bohoolyaa Tó yíląądóó bikʼijįʼ bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ éí Jiihóvah yikʼijįʼ danilı̨́įgo bee hahoolzhiizh. Áádóó ląʼí nááhaigo, áłtsé daʼahijoogą́ą́ʼ yę́ędą́ą́ʼ British Empire ayóó ábóodziil yę́ęgi baa náádiilyá. United States yił ahidiikaigo bidziil násdlı̨́ı̨́ʼ. Íiyisíí éí nihoogháahjįʼ ahoolzhiizhgo Séítan éí tʼáá átʼé bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ choyoołʼı̨́įgo Diyin bidineʼé atídeiłʼı̨́.
Diyin Bizaad Dan. 11:25-45
Áhodooníiłii Náhookǫsjí índa shádiʼááhjí naatʼáanii éí nihoogháahjįʼ yoołkáałdi ałkʼijįʼ nidlı̨́.
Bohoolyaa Germany dóó Anglo-America daʼahoogą́ą́ʼ. 1945go Soviet Union dóó yił ałchʼodaoʼníinii éí náhookǫsjí naatʼáanii silı̨́ı̨́ʼ. 1991go Soviet Union binahatʼaʼ yę́ę ásdįįd, tʼahádóó Russia dóó yił ałchʼodaoʼníinii éí náhookǫsjí naatʼáanii náánásdlı̨́ı̨́ʼ.
Diyin Bizaad Isa. 61:1; Mal. 3:1; Luke 4:18
Áhodooníiłii Jiihóvah éí “bá halneʼii” éí God binahjįʼ Mesáíyah hooʼáałgo nidootʼáałgi “bilą́ąjįʼ honítʼiʼgo áhodoolííł” biniyé yiníłʼaʼ. Díí halneʼii éí ‘badahojoobáʼíii haneʼ yáʼátʼéehii bee bił dahodoonih biniyé’ yiníłʼaʼ.
Bohoolyaa 1870dóó wóshdę́ę́ʼ C. T. Russell dóó yił ahínéikah yę́ę éí Diyin Bizaad hazhóʼó yee daʼdínéeztą́ą́ʼ. 1880 biiʼ yihahgo éí nidahojilneʼ dooleełgi yee daʼdínéeztą́ą́ʼ. Éí “Wanted 1,000 Preachers” dóó “Anointed to Preach” wolyéego naaltsoos ádayiilaa.
Diyin Bizaad Matt. 13:24-30, 36-43
Áhodooníiłii Anaʼí nilı̨́įgo éí tłʼoh naadą́ą́ʼ yáʼátʼéehii kʼidoolyá yę́ęgi chʼil doo yáʼátʼéehii kʼiidííláago aláahdi yílʼá silı̨́ı̨́ʼ. Éí daʼiigéeshjįʼ ahoolzhiizhgo tłʼoh naadą́ą́ʼ bilááh dínóosééł, áádóó chʼil doo yáʼátʼéehii éí tłʼoh naadą́ą́ʼ bitsʼáhidooljoł.
Bohoolyaa 1800dóó wóshdę́ę́ʼ tʼáá aaníinii Oodlání índa doo tʼáá aaníinii Oodlání tʼáá bééhóziní silı̨́ı̨́ʼ. Nihoogháahjįʼ hoolzhishgo tʼáá aaníinii Oodlání ałhąʼ ályaa, áádóó doo tʼáá aaníinii Oodlání danilíinii éí bitsʼáʼnil.
Diyin Bizaad Dan. 2:31-33, 41-43
Áhodooníiłii Dinéshchíín beʼelyaago béésh ałʼąą ádaatʼéii bee ályaaígíí bikeeʼjįʼ béésh nitłʼizii áádóó hashtłʼish bił ałtah nínil.
Bohoolyaa Anglo-American World Power biyáádóó ałʼąą dadineʼé kéédahatʼíinii bikʼijįʼ danilínígíí éí hashtłʼishígíí bí ádaatʼı̨́. Áko béésh nitłʼizii nahalingo hodootʼááł yę́ęgi díí dadineʼé nidaʼnółtłʼa.
Diyin Bizaad Matt. 13:30; 24:14, 45; 28:19, 20
Áhodooníiłii “Tłʼoh naadą́ą́ʼ” éí ‘nooh náʼáchíí góneʼé’ yah ádahaashjaaʼ, áádóó “baʼahódlíigo índa hóyą́ągo naalʼaʼí” éí “binantʼaʼí bighan hazʼą́ągi” yikʼidéezʼı̨́įʼ doo biniyé nibiníłtı̨́. “Yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii baa haneʼ yáʼátʼéehii” éí “nahasdzáán nidahoneesʼą́ą́góó” baa haneʼgo bee hahoolzhiizh.
Bohoolyaa 1919go baʼahódlíigo naalʼaʼí éí Diyin bidineʼé yikʼidéezʼı̨́įʼgo ályaa. Éí wóshdę́ę́ʼ hodeeshzhiizhdóó Bible Students nahaneʼgi yéigo yidadeeshnish. Dííshjı̨́įdi Jiihóvah Yá Dahalneʼé 200 daakéyahgóó nidahalneʼ áádóó Diyin Bizaad bitsʼą́ą́dóó naaltsoos bee naʼnitinii 1,000dóó baʼaan saad bee yádaatiʼii yee ádeileʼ.
Diyin Bizaad Dan. 12:11; Rev. 13:11, 14, 15
Áhodooníiłii Náánáłaʼ naaldlooshii naayééʼ bideeʼ naakiígíí éí “naaldlooshii naayééʼ nilíinii beʼelyaii” áyiilaago ‘yee nídídzihii yiih yiyíílá.’
Bohoolyaa Anglo-American World Power álą́ąjįʼ yee sizı̨́įgo League of Nations ádayiilaa. Éí náánáłahdę́ę́ʼ naatʼáanii danilíinii yee akééʼ niníjééʼ. Náhookǫsjí naatʼáanii éí tʼáá 1926dóó 1933jįʼ yee atah nilı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Éí tʼáá United Nations (UN) nahalingo League of Nations éí Diyin biNahatʼaʼ baa haʼniih doo yę́ęgi, jó bída baa haʼniih silı̨́ı̨́ʼ.
Diyin Bizaad Dan. 8:23, 24
Áhodooníiłii Naatʼáanii ayóó báháchįʼgo éí “tʼóó ayóogo óʼoołdįįł doo.”
Bohoolyaa Anglo-American World Power ląʼí diné neestseed índa ayóó átʼéego níʼíishchxǫʼ. Naakigo góneʼ daʼahijoogą́ą́ʼ yę́ędą́ą́ʼ United States éí naaki atomic bombs Anglo-American World Power biʼanaʼí yikʼijįʼ ndeisneʼ. Éí ayóó átʼéego yee atíʼiilaa.
Diyin Bizaad Dan. 11:31; Rev. 17:3, 7-11
Áhodooníiłii Naaldlooshii naayééʼ “łichxíiʼgo” bideeʼ neeznáagoígíí éí aʼáán doo nihoodzą́ą́dę́ę́ʼ hadoogáałgo éí tseebíí góneʼ naatʼáaniígíí nilı̨́, éí bideeʼ neeznáá. Daniel éí díí naatʼáanii nilínígíí “doo yildingóó niʼiiłchǫǫhii” yiłníigo yózhí.
Bohoolyaa Naaki góneʼ daʼahijoogą́ą́ʼ yę́ędą́ą́ʼ League of Nations ninítʼiʼ. Ałtso daʼahijoogą́ą́ʼdóó bikʼijįʼ UN ‘deiyiisįʼ.’ UN éí tʼáá League of Nations átʼéhę́ęgi átʼéego Diyin biNahatʼaʼ baa haʼniih doo yę́ęgi, jó bída baa haʼniih silı̨́ı̨́ʼ. UN éí tʼáá altso oodląʼ ádaatʼéii yikʼiidoojah.
Diyin Bizaad 1 Thess. 5:3; Rev. 17:16
Áhodooníiłii Diné éí “hashtʼehodítʼée yeeʼ áádóó yáʼádahootʼééh” daaníi doo, áádóó “adeeʼ neeznáá” nilíinii dóó “naaldlooshii naayééʼ nilíinii” yił “ałjiłnii” íidoołdįįł biniyé yikʼiidoojah. Éí bikééʼdóó hó ałdóʼ altso áhodiʼdooldįįł.
Bohoolyaa Diné éí hashtʼehodítʼé índa yáʼádahootʼéehgo hooʼaʼ daaníida doo. Áádóó UN yikééʼ naazíinii éí tʼáá altso oodląʼ ádaatʼéii ádeidoołdįįł. Díí éí great tribulation yee haidoołtʼih. Armagédan bee Jesus éí Séítan binahatʼaʼ ałtso íidoołdįįł.
Diyin Bizaad Ezek. 38:11, 14-17; Matt. 24:31
Áhodooníiłii Gag éí Diyin bidineʼé yikʼiidoojah. Áádóó diyingo ndaalʼaʼí éí ‘atah haasdláaʼii’ ałhąʼ ádeidoolííł.
Bohoolyaa Náhookǫsjí naatʼáanii éí tʼáá altso bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ yił Diyin bidineʼé yikʼiidoojah. Áádóó bikʼiʼiijééʼdóó bikʼijįʼ atah haasdláaʼii éí yáʼąąshgóó ałhąʼ ádoolnííł.
Diyin Bizaad Ezek. 38:18-23; Dan. 2:34, 35, 44, 45; Rev. 6:2; 16:14, 16; 17:14; 19:20
Áhodooníiłii “Łı̨́ı̨́łgaii léiʼ yikʼi dah” sidáii éí ‘akʼeh didoodleełgo’ Gag dóó bisiláo altso íidoołdįįł. Áádóó “naaldlooshii naayééʼ nilíinii” éí “kǫʼ beʼekʼid tsékǫʼ bił dookʼą́ąłii biyiʼ góneʼ aheestłʼííd.” Éí dinéshchíín beʼelyaa yił dzideesneʼgo altso díízéí.
Bohoolyaa Jesus éí Diyin biNahatʼaʼ yiNaatʼáanii nilı̨́įgo éí Diyin bidineʼé yisdéidiyoonił. Éí 144,000 yił dahwéeʼaah dooleełígíí dóó diyingo ndaalʼaʼii yił Séítan binahatʼaʼ ałtso ádeidoołdįįł.
