1-2. Jesus tʼah doo akéeʼdi haadziih yę́ędą́ą́ʼ haabiʼdoolʼįįd?

NISAN 14, 33 C.E. yoołkáałgo Jesus éí tʼáá ádzaagóó bikʼihodiitʼą́ągo tʼáadoo ajíítʼįįdígíí bee haa hwiinístʼįįd. Diné haa daadloh, atídahałʼı̨́, áádóó tsin bąąhjįʼ hoł adaʼaskaal. Hálaʼ dóó hakeeʼ ił adaalkaałí bighádaazʼá. Tʼáá nízhdídzih bikʼeh índa tʼáá háájídzih bikʼeh ayóó átʼéego neezgai. Ákótʼée ndi hadeesdzih jinízin. Háálá ayóó ílíinii bee haʼdoodzih.

² Jesus éí tiʼhooníihgo tsin bąąh dah hizhdéłtı̨́įgo saad yee hahásdzííʼ yę́ę, áádóó éí bitsʼą́ą́dóó bíhwiidooʼáłígíí baa nídadíitʼįįł. Jó, “dahwíísółtsʼą́ą́ʼ,” danihidiʼní.—Matt. 17:5.

3. Jesus éí “shiTaaʼ díí . . . tʼáadoo bikʼijįʼ síníłʼání” níigi, háí ááhyiłníigi átʼé?

³ Jesus haʼátʼíí dííniid? Jesus éí tsin bąąhjįʼ dah hizhdéłtı̨́įgo sozdilzingo ájíní: “ShiTaaʼ, díí yaa naakaígíí tʼáadoo bikʼijįʼ síníłʼání.” Háísh ááhyiłní? Kónáádooʼniidgo Jesus ání: “Háálá doo bił béédahózingóó ádaatʼı̨́.” (Luke 23:33, 34) Bééhózinígo éí Jesus hálaʼ dóó hakeeʼ tsin bąąhjįʼ yił adaʼaskaalígíí Rome bisiláo yeinítʼı̨́. Éí Diyin biYeʼ jílı̨́įgi doo bił béédahózin da. Áádóó diné ákwii naazínígíí Jesus siyoołhé daanínę́ę, ndi éí tʼahádóó dahoosdląąd. Éí shı̨́ı̨́ ałdóʼ yeinítʼı̨́. (Acts 2:36-38) Jesus éí doo ákótʼéégóó hoʼdiisxı̨́. (1 Pet. 2:23) Ndi dahwiisxínígíí tʼáadoo yichʼįʼ báhóóchįįd da. Éí Jiihóvah tʼáadoo bikʼijįʼ síníłʼání yidííniid.

4. Jesus éí bikʼijįʼ danílíinii forgive ádeeshłííł nízingi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah?

 ⁴ Jesus ádííniidígíí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah? Jesus átʼéhígi átʼéego forgive íʼiilʼı̨́į doo. (Col. 3:13) Łaʼ éí, nihikʼéí tʼáá bił, niheʼoodląʼ siláagi áádóó haʼátʼíí biniyé éí Diyin Bizaad bikʼehgóó niheʼiinaʼ yiiltʼihgi yiniinaa nihikʼijįʼ danilı̨́. Éí tʼáá ádzaagóó nihaa nidahalneʼ. Diné binááł tʼóó baa yáhásinígi ádanihiłʼı̨́. Literature nihitsʼą́ą́ʼ destroy ádeileʼ, doodaiiʼ atíndeeshłííł danihiłní. Ákondi doo biniinaa nihádahachįʼ da, éí nihikʼijįʼ danilíinii Jiihóvah nídeiniikąąhgo the truth yídahwiidoołʼááł daniidzin. (Matt. 5:44, 45) Ndi łaʼda tʼáá yédígo atínihiilaago biniinaa łahda shı̨́ı̨́ éí forgive ádiilníiłgi ayóó nihá nantłʼa. Ákondi tʼáá éí biniinaa tʼóó bikʼee niháháchįʼgo neidáahgo áádóó doo forgive íʼiilʼı̨́ı̨́góogo éí tʼáá nihí bee atíʼáʼdiilʼı̨́. Nihisister łaʼ ání: “Forgive áʼjíléehgo éí tʼáá ákótʼéego áshíjíłʼı̨́ doodaiiʼ tʼóó kótʼéego bąąhági ádashíłʼı̨́, doo ááhyiłníi da lágo baa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. Éí áhyiłníigo éí áháchįʼ nahjįʼ kózhdoolííł.” (Ps. 37:8) Áko forgive ádeeshlííł jinízingo doo yáʼátʼéhígi ánihiʼdoolʼįįdgi doo éí tʼóó bikʼee niháháchįʼgo yiidáał da doo.—Eph. 4:31, 32.

5. Ádąąh dah hoolʼaʼii éí Jesus haʼátʼíí bidííniid? Haʼátʼíí biniyé ákóhodííniid?

⁵ Jesus haʼátʼíí dííniid? Nizhdiltʼéego tʼáá yéigo ádąąh dah hojiilʼaʼii éí Jesus yił tsin bąąhjįʼ hoł aʼoolkaal. Áłtsé éí atah Jesus yódziih. (Matt. 27:44) Ndi tʼahádóó łaʼígíí łah átʼéego tsíńdeezkééz. Éí yaa ákozhniizı̨́įʼgo Jesus “doo bąąhági ádzaa da.” (Luke 23:40, 41) Áádóó Jesus éí daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náábidiʼdoolzááł áádóó naatʼáanii dooleełgo hooʼáałgi joosdląądgo ííshjání ájiilaa. Jesus biʼniitsą́ągo dah hidéłtı̨́įgo ábijiní: “Bee nóhólníihii biih yíníyáago shéénílniih doo.” (Luke 23:42) Díí hastiin ayóó átʼéego beʼoodląʼ ííshjání áyiilaa. Áko Jesus ánááhodooʼniid: “Díí jįʼ tʼáá aaníígóó ándishní, Kéyah Hózhǫ́ǫdi shił honílǫ́ǫ doo.” (Luke 23:43, NW) Kweʼé Jesus áníigo éí “tʼáá shí ándishní,” áádóó “shił honílǫ́ǫ doo,” yidííniid. Jesus bił bééhózingo Hazhéʼé ayóó aa aʼááh nízin. Áko éí binahjįʼ díí hastiin yéigo ádąąh dah hastʼánígíí bá ił chohooʼı̨́ dooleełgo yee yichʼįʼ haadzííʼ.—Ps. 103:8.

6. Jesus éí ádąąh dah hoolʼaʼígíí áyidííniidgi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah?

⁶ Jesus ádííniidígíí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah? Jesus éí Bizhéʼé átʼéiigi tsʼídá nizhónígo yenáłtʼé. (Heb. 1:3) Jiihóvah éí nihá yóóʼanéidiiʼaahii nilı̨́ dóó nihaa joobaʼ. Ákondi, doo yáʼádaashóonii ádeiitʼįįd yę́ę ayóó átʼéego bąąh nihíniʼgo éí Jesus Christ nááʼádiisniiʼígíí yiniidlą́ągo tʼéiyá Jiihóvah nihá yóóʼanéidiiʼaah doo. (1 John 1:7) Łaʼ díí deidoodląąłgi ayóó bá nidantłʼa. Áko łahda ákwíinínízingo díí baa nitsíníkees: Jesus éí díí diné yéigo ádąąh dah hoolʼaʼígíí yaa aʼááh niizı̨́ı̨́ʼ. Háálá éí ákwii hweʼoodląʼ ííshjání ájiilaa. Áko Jiihóvah bikééʼ ádahideezı̨́įgo baa dadzólíhígíí ayóó yaa aʼááh nízin. Háálá éí wołí bee ádaatʼı̨́įgo bibee hazʼáanii yikʼehgóó deíkááh!—Ps. 51:1; 1 John 2:1, 2.

7. John 19:26, 27 góneʼ Jesus éí Mary dóó John haʼátʼíí yiłní, ní? Haʼátʼíí biniyé ákwííłní?

⁷ Jesus haʼátʼíí dííniid? (John 19:26, 27 yíníłtaʼ.) Jesus éí hamá bééhózínígo kʼad asdzání bąąh áhásdįįdii nilı̨́, áko ayóó  bąąh hániʼ. Bił hajííjééʼ éí bééhózínígo bimá yídin nilíinii yee yaa ádahályą́. Ndi hamá wołí bee Jiihóvah yikééʼ sizı̨́į dooleełgi, háísh éí yee yíká adoolwoł? Jesus bił hajííjééʼ dahakʼisígíí éí tʼah doo disciples daaleeh da. Ákondi John éí yilʼaadii baʼahódlíii nilı̨́, áádóó áhą́dígo Jesus bikʼis jílı̨́. Jesus éí Jiihóvah worship ádeiłʼínígíí éí tʼááłaʼ haghan hazʼą́ą́dóó danílı̨́ nahalingo yaa nitsékees. (Matt. 12:46-50) Hamá ayóóʼájóʼníigo bąąh hániʼ, éí Jiihóvah yá naalʼaʼgi yíká adoolwołígíí éí John bee baʼjóozlííʼ. Áádóó hamá ábijiní: “Eii niyáázh!” Áádóó John ábijiní: “Eii nimá!” Éí bijı̨́ı̨́dóó John éí Mary biyáázh jizlı̨́įʼgo baa áhojilyą́ągo hodeeshzhiizh.  Jesus éí tʼóó hoʼdizhchı̨́ı̨́dę́ę́ʼ hamá haa áhályą́ągo hoolzhiizh, kʼad éí kweʼé dazhdootsaałgo hwíighahdóó sizı̨́.

8. Jesus éí Mary dóó John áyidííniid yę́ęgi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah?

⁸ Jesus ádííniidígíí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah? Nihibrothers dóó nihisisters éí nihikʼéí danilíinii biláahgo áhą́dígo danihikʼis. Nihikʼéí éí nihikʼijįʼ dajílı̨́ doodaiiʼ yóóʼadanihideezʼą́ą́ shı̨́į ndi, Jesus áníigo Jiihóvah dóó biorganization wołí bee bikééʼ siidzı̨́įgo éí tʼáá biláhídi átʼéego nihikʼéí náhodoodleeł. (Mark 10:29, 30) Ląʼí éí nihiyáázh, nihichʼéʼé, nihimá, doodaiiʼ nihizhéʼé dadooleeł. Áko congregation biiʼ tʼááłáhídóó kʼé haʼníigo bee łáʼí ídlı̨́įgo Jiihóvah índa ahidiníłnáago ayóóʼóʼóʼniʼ bee dah oonéełgo haitʼéego naniiłná?—Col. 3:14; 1 Pet. 2:17.

9. Matthew 27:46 éí Jesus haʼátʼíí níigo nihił halneʼ?

⁹ Jesus haʼátʼíí dííniid? Jesus tʼah doo dajitsaahgóó ájíní: “ShiDiyin God, shiDiyin God, haʼátʼéegoshąʼ yóóʼashidííníʼą́?” (Matt. 27:46) Biniyé kózhdííniidgi Diyin Bizaad doo yaa halneʼ da. Ákondi díí haʼátʼíí ááhyiłníigi dadíníilʼįįł. Łahgo éí, Jesus kódííniidgi Psalm 22:1 prophesied ályaa yę́ę yihoolaa. * Áádóó kótʼéego saad yee haadzíiʼgo Jiihóvah éí biYeʼ ‘yineʼ naadziʼ dooleełii doo tʼóó yá yisłáa da,’ níigo ání. (Job 1:10) Jesus bił bééhózingo éí dabijoołáhígíí Jiihóvah yá hoołʼaʼgo hweʼoodląʼ biniinaa dahodiyoołhééł. Bílaʼashdlaʼii doo łaʼ kótʼéego bee bóhoneestą́ąʼ da. Áádóó náánáłaʼígíí éí bééhózinígo tʼáadoo bąąhági ájiidzaa dago átʼé, ákondi biniinaa hoʼdiisyı̨́.

10. Jesus éí Bizhéʼé yee yichʼįʼ haadzíiʼgi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah?

¹⁰ Jesus ádííniidígíí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah? Łahgo bóhooʼaahígíí éí niheʼoodląʼ bóhontáahgo Jiihóvah shichʼą́ą́h naagháa doo, tʼáadoo niidziní doo. Jesus éí tʼáá niitʼéejįʼ bóhoneestą́ʼígi átʼéego nihí ałdóʼ tʼáá ákótʼéegoda bee nihíhodínóotaah, áko biniyé hashtʼediniitʼée doo. (Matt. 16:24, 25) Ákótʼée ndi, béénílniihgo éí bídaniilʼáanii biláahdi bee nihíhodínóotaahgo Diyin doo yee hazʼą́ą da. (1 Cor. 10:13) Náánáłahgo bínááhooʼaahígíí éí Jesus ábiʼdiilyaaígi átʼéego doo bąąhági íidzaagóó biniinaa diné atídanihidoolííł. (1 Pet. 2:19, 20) Áko doo bąąhági ádeiidzaaígíí doo biniinaa nihikʼijįʼ danílı̨́į da. Ndi éí nahasdzáán bił nidahaztʼiʼii doo bee daʼniitah da, índa tʼáá aaníinii baa nidahwiilneʼgi biniinaa atídanihiłʼı̨́. (John 17:14; 1 Pet. 4:15, 16) Jesus éí haʼátʼíí biniyé Jiihóvah tʼóó há yee hasʼą́ągo hachʼįʼ nahwiisʼnáaʼgi baa ákozhnízin. Ákondi łaʼ éí Jiihóvah worship ádeiłʼíinii éí bichʼįʼ dahodiiʼnáahgo haʼátʼíí lá biniyé Jiihóvah tʼóó kótʼéego shichʼįʼ nahwiiʼnáago yee hasʼą́ danízin łeh. (Hab. 1:3) NihiDiyin joobaʼgo haʼólníinii bił bééhózingo éí kótʼéego nitsídaakeesii éí hweʼoodląʼ doo dabidziil da, doo nihóʼníi da. Éí Diyin tʼáá Bí tʼéiyá bitsʼą́ą́dóó comfort yee nihaa joobaʼii nilı̨́.—2 Cor. 1:3, 4.

11. John 19:28 góneʼ Jesus haʼátʼíí biniyé ákótʼéego haadzííʼ?

¹¹ Jesus haʼátʼíí dííniid? (John 19:28 yíníłtaʼ.) Jesus éí haʼátʼíí biniyé “dibááʼ  sélı̨́ı̨́ʼ,” ní? Éí Diyin Bizaad bee akʼedaʼashchíinii bohodoolnííł biniyé, éí Psalm 22:15 ánínę́ęgi yihoolaa. Éí kóní: “Ásaaʼtsʼiil yíłtseígi átʼéego shidziil nááltsei, áádóó shitsooʼ shiyaatsʼiin bídiiłgan.” Áádóó yiniyé ánínígíí éí tsin bąąh dah hizhdéłtı̨́įgo ayóó átʼéego hachʼįʼ nahwiiʼnáago shı̨́ı̨́ dibááʼ jizlı̨́ı̨́ʼ. Áko hazééʼ néidoołtłohii łaʼ jííkeed.

12. Jesus “dibááʼ sélı̨́ı̨́ʼ” níigi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah?

¹² Jesus ádííniidígíí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah? Jesus kótʼéego ázhʼdííkeedgo doo baa yáhásinii átʼée da. Dókóniiltʼéego shı̨́ı̨́ éí bídin niidlíinii bee nihíká aʼdoolwołgi doo ayóó yínííkeed da łeh. Áko shíká aʼdoowoł niidzı̨́įʼgoda tʼáadoo tʼą́ą́ʼ niidlínígo łaʼda shíká anílyeed bididiiʼniił. Éí náás silı̨́įʼii doodaiiʼ nihitsʼíís bichʼįʼ anáhóótʼiʼgo éí naalyéhé bá hooghangóó doodaiiʼ azeeʼálʼı̨́ı̨́góó appointment biniyé shił diiʼash, bidiiʼníida doo. Áádóó nihijéí biiʼ biʼdiiłʼáii dahólǫ́ǫgo éí elder doodaiiʼ Oodlání hóyáanii nihikʼisígíí łaʼ “saad yáʼátʼéehii” yee náʼooshǫǫłii bídin nishłı̨́ bididííniił. (Prov. 12:25) Áádóó brothers dóó sisters ayóóʼádanihóʼníigi bénéiilniihgo éí ‘nihide ahóótʼiʼgo’ níká adeeshwoł daniizįįh. (Prov. 17:17) Ákondi nitsíikeesgi doo łaʼda nihá bił bééhóziní da. Éí tʼáá ni shichʼįʼ anáhóótʼiʼ diníigo bee ádaa hólneʼgo tʼéí níká adoojah.

13. Jesus éí Jiihóvah yikééʼ sizı̨́įgo abíyííłką́ągo haʼátʼíí yee łaʼdayiilaa?

¹³ Jesus haʼátʼíí dííniid? Nisan 14 ałníʼníʼą́ą́dóó bikʼijįʼ táadigóó oolkił daatsʼí Jesus yéigo ádííniid: “Kʼad lá ałtso bíighah azlı̨́įʼ ni.” (John 19:30) Jesus dadootsaał bichʼįʼ hoolzhiizhgo kóníigo haadzíiʼgo yee naʼnitingo éí Jiihóvah ádíílííł níigo beiníláhą́ą yeʼiilaa. Jesus éí kótʼéego Jiihóvah bikééʼ jizı̨́įgo ahóyííłką́. Áko bichʼįʼ biʼdoolʼaadígíí łaʼdajiilaa. Áłtsé éí, Séítan biyoochʼíidii nilı̨́įgi ííshjání ájiilaa. Azhą́ Séítan kótʼé níi ndi, Jesus éí bílaʼashdlaʼii perfect nilíinii éí Jiihóvah wołí bee yikééʼ sizı̨́įgo íidoolíiłgo átʼéegi ííshjání áyiilaa. Naaki góneʼ éí, Jesus beʼiinaʼ ninéidiníʼą́ągo yee nihikʼé nináʼídlá. Áko bílaʼashdlaʼii niʼiisíihii Diyin yidááhdóó tsʼídá tʼáá ákogi átʼéii nilı̨́įgo sizı̨́, áádóó hoolʼáágóó iiná bá bee bohónéedzą́ągo áyiilaa. Tááʼ góneʼ éí, Jesus éí Jiihóvah tʼéiyá tsʼídá tʼáá ákogi átʼéii nahaʼáii nilı̨́įgi áádóó Bizhéʼé bízhiʼ yíchxǫʼgi yáʼátʼéehgo yee ánáyiidlaa.

14. Tʼáá ákwíí jįʼ éí haʼátʼíí íiʼnííł niidzin doo?

¹⁴ Jesus ádííniidígíí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah? Tʼáá ákwíí jįʼ wołí bee Jiihóvah bikééʼ siidzı̨́įgo íʼdííníilzin doo. Brother Maxwell Friend éí Watchtower Bible School of Gileadgi naʼnitinii jílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Éí international conventiongi faithfulness bee talk áʼjíléehgo ájíní: “Yiską́ągo ádadoolníiłii doodaiiʼ áhodidooʼniiłii díísh jįʼ biʼílééh. Yiską́ągo doo éédahózin da. Díísh jįʼ tʼéiyá ííshjání ánáádoolníiłgo éí hoolʼáágóó iiná bą́ą́h nishłı̨́įgo átʼé nínízin.” Éí bąą tʼáá ákwíí jįʼ Jiihóvah bikééʼ siidzı̨́įgo íʼdííníilzin doo! Áko nihídiʼniilyı̨́įgoda kódiiʼníi doo: “Jiihóvah, wołí bee ná áátʼįįdgo nikééʼ sézı̨́įgo ahoolzhiizh. Séítan biyoochʼíidgo íishłaa, áádóó nízhiʼ índa tʼáá ni tʼéiyá Bóhólníihii nilı̨́įgi bee sézı̨́!”

15. Luke 23:46 bikʼehgo Jesus éí Hazhéʼé beijólíigo haitʼéego hajoodzííʼ?

¹⁵ Jesus haʼátʼíí dííniid? (Luke 23:46  yíníłtaʼ, NW.) * Jesus éí Hazhéʼé beijólíigo ájíní: “ShiTaaʼ, sheʼiinaʼ nílákʼedishʼaah!” Hoł bééhózingo Jiihóvah binahjįʼ náájiiʼnáa doo, áádóó Hazhéʼé doo haidiyoonah dago joodlą́.

16. Joshua haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah?

¹⁶ Jesus ádííniidígíí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bóhooʼaah? Neʼiinaʼ nidootʼihgoda Jiihóvah bílákʼediʼaah. Ákódííníiłgo éí “nijéí tʼáá átʼé bee [Jiihóvah] baa dzíínílí.” (Prov. 3:5) Nihibrother 15 binááhaigo Joshua, éí naałniih iʼdiyoołhéełii beinístʼįįd. Éí azeeʼ Diyin doo yee hasʼáanii hąąh ádoolníiłgi dooda jidííniid. Dazdootsaał bichʼįʼ hodeeshzhiizhgo hamá ábijiní: “Shimá, sheʼiinaʼ éí Jiihóvah bílákʼee silá. . . . Tʼáá aaníí yinishdlą́ągo Jiihóvah éí nááshididoołááł. Nitséskeesgi bił bééhózin, áádóó ayóóʼííníshʼní.” * Áko tʼááłaʼí nítínígo díí baa nitsíikees doo. ‘Sheʼoodląʼ bóhoneestą́ąʼgo biniinaa sheʼiinaʼ nidootʼihjįʼ bichʼįʼ hodeeshzhiizhgo Jiihóvaásh bílákʼedeeshłééł? Áádóó shénálniih dooleełgo baa jííníshłíi doo?’

17-18. Haʼátʼíí bíhooʼą́ą́ʼ? (“ Jesus Ákéeʼdi Yee Haadzihii Bitsʼą́ą́dóó Bóhooʼaahii” níníłʼı̨́.)

¹⁷ Jesus tsʼídá akéeʼdi saad yee hahásdzíiʼii bitsʼą́ą́dóó íhooʼaahgo átʼé. Éí ałhá yóóʼanáhidiitʼaah, áádóó doo yáʼádaashxóonii ádeiitʼįįd yę́ęgóó Jiihóvah nihá yóóʼidiyiiʼaahgo átʼéegi yéénihiyiiłnííh. Congregationdóó ląʼí brothers dóó sisters nihíká adeeshwoł danízingo baa hózhǫ́. Ndi shíká aʼdoowoł niidzingo éí tʼáá nihí shíká oohjeeh diiʼníi doo. Áádóó naʼíhonitaah łaʼ nihikʼi hwiileʼgo éí bichʼįʼ haʼííníilníi dooleełgo Jiihóvah nihíká adoolwołgo nihił béédahózin. Tʼáá ákwíí jįʼ Jiihóvah bikééʼ siidzı̨́įgo íʼdííníilzin dooleełgo baa nitsíikeesgo éí niheʼiinaʼ ninítʼiʼgoda Jiihóvah éí náánihididoosáałgo átʼéegi yinídlą́ą doo.

¹⁸ Jesus éí tsin bąąhjįʼ biʼniitsą́ągo ákéeʼdi saad yee hahásdzííʼ yę́ę ląʼígóó bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah. Éí bíhwiilʼą́ʼígíí bikʼehgóó ániitʼéego éí Jiihóvah shiYeʼ “dahwíísółtsʼą́ą́ʼ” níigo yee haadzííʼ yę́ęgi bikʼeh honiilʼı̨́į doo.—Matt. 17:5.