Matthew 7:1-29
7 Doo nihaa nídahódóotʼįįłígíí biniyé tʼáadoo aa nídaahtʼíní.
2 Háálá bee aa nídaahtʼíinii tʼáá éí bikʼehgo nihaa nídahódóotʼįįł, áádóó tʼáá łaʼ bá ídaʼnoołʼąąd yę́ęgi ánéeltʼeʼgo nihá ínídadíʼnóolʼąął.
3 Áko haʼátʼíí biniyé nikʼis binákʼe ooltsʼidígíí níníłʼı̨́, nidi tʼáá ni nástáán ninákʼee sitánígíísh doo baa ákonínízin da?
4 Éí doodaiiʼ tʼáá ni nástáán ninákʼee sitą́ągo, haʼátʼéego nikʼis ábididííniił, Haaʼíshąʼ ninákʼe ooltsʼidígíí ná haashʼaah?
5 Tʼóó áhodilʼíní nílíinii, áłtsé nástáán ninákʼee sitánígíí hanitįįh, áko índa hazhóʼó ííníʼı̨́įgo nikʼis binákʼe ooltsʼidígíí bá hadííʼááł.
6 Haʼátʼíhída dílzinii tʼáadoo łééchąąʼí bichʼįʼ adahołtłʼiidí, áádóó nihidiichiłí tʼáadoo bisóodi bichʼįʼ adahołkaadí. Ákódaahtʼı̨́įgo éí yikʼi nidookah áádóó tʼáá yiláahjįʼ nihichʼįʼ dah didoojahgo danihidooʼał.
Daʼíínóhkeed, hádaahtʼı̨́, dáádílkał nídanołtsʼin (Lk. 11:9-13)
7 Daʼíínóhkeed, áko deínóhkeedígíí nihaa dadoolyééł; hádaahtʼı̨́, áko hádaahtʼínígíí bikʼídadoohkah; dáádílkał nídanołtsʼin, áko nihá ąą ádadoolnííł.
8 Háálá tʼááłáʼí jinítínígo dajókeedii éí haa dahalyé, hádajitʼínígíí bikʼídajiikááh, índa dáádílkał nídazniłtsʼinígíí há ąą ádaalneʼ.
9 Nihitahdóó diné łaʼ biyeʼ łeesʼáán bíyííkeedgo daʼ tséésh yeidooʼááł?
10 Éí doodago łóóʼ bíyííkeedgo daʼ tłʼiishísh yeidoołtééł?
11 Áko nihí doo yáʼádanohtʼéeh da nidi, aa doolyéełii yáʼádaatʼéehii nihadaʼáłchíní baa dadoohłéełii nihił béédahózingo, éí bilááh átʼéego nihiTaaʼ yáʼąąshdi hólóonii haʼátʼíhída yáʼádaatʼéehii bídajókeedígíí haa yiiníiłgo átʼé.
12 Éí bąą diné hachʼįʼ ádaaníił leʼ danohsinígi átʼéego nihígo yeeʼ bichʼįʼ ákódaahníił leʼ, háálá éí bee hazʼáanii áádóó Diyin God yá dahalneʼii yee nidaʼnitin.
Áhoołtsʼóózígo yah ahóótʼiʼ (Lk. 13:24)
13 Áhoołtsʼóózígo yah ahóótʼiʼí góneʼ yah ahohkááh, háálá atíʼoolníiłjįʼ hóteelgo yah ahóótʼiʼ áádóó hóteelgo bichʼįʼ honítʼiʼ, áko diné ląʼí ákóneʼ yah ahikááh.
14 Háálá iináajįʼ áhoołtsʼóózígo yah ahóótʼiʼ áádóó áhoołtsʼóózígo bichʼįʼ honítʼiʼ, áko tʼáá díkwíí éí yikʼídahakááh.
Tsin naazkaadii áádóó dabineestʼąʼ (Lk. 6:43,44)
15 Tʼóó ádahodilʼı̨́įgo dahalneʼii bitsʼąą ádaa ádahołyą́, jó éí dibégi átʼéego doo báhádzidgóó nihaa nídaakah, nidi dabiyiʼdi tʼéí mąʼiitsoh tʼóó báhádzidgo dichin daazlı̨́įʼgo daʼaldeełii nidahalin.
16 Nidi éí tsin bineestʼąʼ bee bééhózinígi átʼéego ádaaníłígíí bee nihił béédahózin doo. Daʼ chʼil deeníníísh bąąhdóó chʼil naʼatłʼoʼii wóbé, éí doodaiiʼ, daʼ hoshísh bąąhdóó fig wolyéhígíí wóbé?
17 Jó, tsin yáʼádaatʼéehii tʼáá ałtso bąąhdóó aneestʼąʼ yáʼátʼéehii nídahoodleeł, nidi tsin nichxǫ́ʼígíí bąąhdóó aneestʼąʼ nichxǫ́ʼígíí náhoodleeł.
18 Tsin yáʼátʼéehii bąąhdóó aneestʼąʼ nichxǫ́ʼígíí doo hóleʼ átʼée da, áádóó tsin nichxǫ́ʼígíí bąąhdóó aneestʼąʼ yáʼátʼéehii doo hóleʼ átʼée da.
19 Tsin tʼáá ałtso bineestʼąʼ doo yáʼátʼééhgóó bąąh nídahadleehígíí kʼídahalneʼgo kǫʼ biyiʼ góneʼ adahaltłʼiid.
20 Áko tsin bineestʼąʼ bee bééhózinígi átʼéego tʼóó ádahodilʼı̨́įgo dahalneʼii ádaaníłígíí bee nihił béédahózin doo.
Tsʼídá doo nihéédahasin da (Lk. 13:25-27)
21 Tʼááłáʼí jinítínígo, Bóhólníihii, Bóhólníihii, dashijinínígíí doo tʼáá ádzíłtso yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii biih dahizhdookah da, nidi tʼáá háiida shiTaaʼ yáʼąąshdi hólóonii íinízinii bikʼeh ájítʼéhígíí tʼéiyá.
22 Éí bijı̨́įdi ląʼí ádashididooniił, Bóhólníihii, Bóhólníihii, daʼ nízhiʼísh bee doo Diyin God bá nidahosiilneʼ da, daʼ nízhiʼísh bee doo níłchʼi bidaʼiiníziinii ayiʼdę́ę́ʼ hadahineelkaad da, áádóó daʼ doósh ádahooníiłii ayóó ádaatʼéii ląʼí nízhiʼ bee baa nidasiikai da?
23 Ákondi ádabidideeshniił, Tsʼídá doo nihééhasin da; bąąhági átʼéii baa deínóhkáahii, shitsʼánóhkááh.
Kin bitłʼááh nástłʼin naaki tʼáá ałʼąą átʼéii (Lk. 6:47-49)
24 Áko tʼááłáʼí jinítínígo díí shizaad dazdiitsʼaʼgo bidaʼjiłʼínígíí éí diné léiʼ hóyą́ągo tséʼéłkáaʼgi bikin niiníʼánígíí nidahojílin,
25 áko nahóółtą́ índa tó dááląąd, áádóó ayóó átʼéego éí kin bichʼįʼ deeyol, nidi tʼáadoo ahiih náázhoozh da, háálá tséʼéłkáaʼgi niitʼą́.
26 Áádóó tʼááłáʼí jinítínígo díí shizaad dazdiitsʼaʼgo doo bidaʼjiłʼínígíí, éí diné léiʼ doo hóyą́ą́góó séítahgi bikin niiníʼánígíí nidahojílin.
27 Áko nahóółtą́ índa tó dááląąd, áádóó ayóó átʼéego éí kin bichʼįʼ deeyolgo ahiih náázhoozh. Dooládóʼ ahiih náʼííłdáaz da!
28 Ákohgo Jesus díí saad ałtso bee hadzoodzíiʼgo diné yílʼáhígíí hanaʼnitin bikʼee tʼóó bił adahóóyóí,
29 háálá naatʼáanii ídlı̨́įgo naʼnitinígíigi átʼéego nazʼneeztą́ą́ʼ, bee hazʼáanii yíndaʼniłtinii nahalingo éí dooda.*
Footnotes
^ Jesus tʼáá bí bił bééhózinígíí yee nazʼneeztą́ą́ʼ. Doo łaʼ yikékʼehgo da. Mk. 1:22; Lk. 4:32.
