Matthew 6:1-34
6 Tʼóó diné yee danihiníłʼı̨́į doo biniyé diné binááł joobaʼ bee ádaahníłígíí bitsʼąą ádaa ádahołyą́; ákódaahtʼı̨́įgo nihiTaaʼ yáʼąąshdi hólóonii nihaidooléełii ádin doo.
2 Éí bąą hojoobaʼ ádaatʼéii bíká ánánílwoʼgo diné tʼóó áhodilʼíinii ádaatʼínígi átʼéego dilní tʼáadoo ádílą́ąjįʼ diniłtsʼaʼí. Éí kin biiʼ áłah nídaʼadleehgóó índa kintaa aztiingóó diné tʼóó baa dahaniih doo biniyé ádaatʼı̨́. Tʼáá aaníígóó ánihidishní, Éí hachʼįʼ nidadoolyéełii tʼáá íídą́ą́ʼ hwee dahazlı̨́ı̨́ʼ.
3 Nidi nílaʼ nishʼnáájí bee hojoobaʼ ádaatʼéii bíká anánílwoʼgo nílaʼ nishtłʼajíígíí éí tʼáadoo bił bééhóziní íínísin.
4 Áko áká anánílwoʼgo tʼáadoo yiʼniihí baa naniná, áko niTaaʼ tʼáadoo yiʼniihí ááníiłii yooʼíinii, éí naʼdoolééł.
Jesus sodizin yínaʼniłtin (Lk. 11:2-4)
5 Áádóó diné tʼóó ádahodilʼı̨́įgo sodadilzinígi átʼéego tʼáadoo sodílziní, háálá éí diné danihiníłʼı̨́į doo, danízingo kin biiʼ áłah nídaʼadleehgóó índa kintahgi naańdaʼaztiingóó naazı̨́įgo sodadilzingo bił dahoneełni. Tʼáá aaníí ánihidishní, Éí hachʼįʼ nidadoolyéełii tʼáá íídą́ą́ʼ hwee dahazlı̨́ı̨́ʼ.
6 Nidi sodílzingo doo naagháhí góneʼ yah anáńdáahgo ádáńdílkałgo niTaaʼ doo yitʼı̨́ı̨́góó hólóonii bichʼįʼ sodílzin, áko niTaaʼ tʼáadoo yiʼniihí ááníiłii yooʼíinii, éí naʼdoolééł.
7 Áádóó sodadołzingo, doo Jew dineʼé danilíinii ádaatʼínígi átʼéego saad tʼáadoo biniyéhí daígíí tʼáadoo háádahołtʼéhí, háálá ákótʼéego saad ląʼí bee haasdzíiʼgo shá dazdidootsʼı̨́ı̨́ł danízin.
8 Éí bąągo tʼáadoo éigi ádanohtʼéhí, háálá bídin danohłı̨́įgo chodaołʼínígíí nihiTaaʼ bídeínóhkeed dooígíí tʼáá íídą́ą́ʼ bił bééhózin.
9 Kótʼéego sodadołzin:NihiTaaʼ yáʼąąshdi honílóonii, nízhiʼ diyingo óolzin leʼ,
10 Bee nóhólníihii náásgóó kʼeeʼąą yilzhish leʼ.Áádóó bee íinínízinii tʼáá yáʼąąshdi ááníłígi átʼéegonahasdzáán bikáaʼgi ááníił leʼ.
11 Chʼiyáán tʼáá ákwíí jı̨́ nihaʼiyíłtsódígíí díí jı̨́ nihaa náádiníʼaah.
12 Áádóó tʼáá nihichʼįʼ bąąhági ádaaníiłii bá yóóʼadahidiitʼaahígi átʼéego nichʼįʼ nidaʼayiilzíhígíí nihá yóóʼahidíʼaah.
13 Áádóó nihí hodínóotahjįʼ nihiʼóółnííh lágo,nidi bąąhági átʼéii bitsʼą́ąjįʼ yisdánihiyínííł.[Háálá ahóyéelʼáágóó ni tʼéí nóhólnííh áádóó tʼáadoo bee nóodziilí da, índa ayóó ánítʼé.Tʼáá ákótʼée doo.]
14 Háálá diné nihichʼįʼ doo ákǫ́ǫ́ ádáátʼįįdii bá yóóʼadahidohʼaahgo nihiTaaʼ yáʼąąshdi hólóonii bichʼįʼ doo ákǫ́ǫ́ ádaotʼįįdii ałdóʼ nihá yóóʼiidiiʼaah doo,
15 nidi diné nihichʼįʼ doo ákǫ́ǫ́ ádáátʼįįdii doo bá yóóʼadahidohʼaahgóogo, nihiTaaʼ bichʼįʼ doo ákǫ́ǫ́ ádaotʼįįdii ałdóʼ doo nihá yóóʼiididooʼáał da.
Jesus hodílzingo doo adą́ągi yínaʼniłtin
16 Hodílzingo doo adą́ baa naahkaigo diné tʼóó ádahodilʼı̨́įgo yínííł yił nidaakaígi átʼéego tʼáadoo ákódanohtʼéhí, éí biniiʼjįʼ haaʼí lá doo ádayoołʼįįł da, hodílzingo doo adą́ yaa naakaígíí éí tʼóó diné yee danihiníłʼı̨́ danízingo ádaatʼı̨́. Tʼáá aaníí ánihidishní, Éí bichʼįʼ nidadoolyéełii tʼáá íídą́ą́ʼ bee dahólǫ́.
17 Nidi hodílzingo doo adą́ baa nanináago nitsiiʼ náníłtłah áádóó niniiʼ tánínánígis,
18 áko hodílzingo doo adą́ baa nanináhígíí diné doo ná dayooʼı̨́į da doo, niTaaʼ doo yitʼı̨́ı̨́góó hólóonii tʼéiyá ná yooʼı̨́į doo, áádóó niTaaʼ tʼáadoo yiʼniihí ááníiłii yooʼíinii, éí naʼdoolééł.
Yáʼąąshdi naalyeʼé daʼílíinii (Lk. 12:33,34)
19 Nahasdzáán bikáaʼgi chʼosh ałchozhii hólǫ́ǫgi, áádóó tʼáadoo leʼé nídahidiniichxíihgi, índa aniʼįįhii kin yighá daʼanilgo daʼniʼįįhgi, nihinaalyeʼé daʼílíinii tʼáadoo ádá hashtʼeʼ nidahidohʼníłí,
20 nidi yáʼąąshdi chʼosh ałchozhii ádindi, áádóó tʼáadoo leʼé doo nídahidiniichxíihgi, índa aniʼįįhii doo kin yighá daʼanilgo daʼniʼįįhdi, nihinaalyeʼé ádá hashtʼeʼ nidahidohʼnííł.
21 Háálá nihinaalyeʼé siláadi tʼáá ákwii ałdóʼ nihijéí hólǫ́ǫ doo.
Atsʼíís yá adiníłdíinii (Lk. 11:34-36)
22 Bee hoolʼiní bee adinídínígi átʼéego anááʼ bee atsʼíís bá adinídíín. Éí bąą ninááʼ yáʼátʼéehgo nitsʼíís tʼáá átʼé bił hoolʼin doo,
23 nidi ninááʼ doo yáʼátʼééhgóó nitsʼíís tʼáá átʼé bił chahałheeł doo. Áko éí bąągo niyiʼdi adinídíín dooleeł yę́ę éí tʼáá átʼé chahałheeł nilı̨́įgo dooládóʼ chahałheeł da doo!
Diyin God áádóó atʼı̨́ (Lk. 12:22-31; 16:13)
24 Diné łaʼda doo tʼáá łahjįʼ naatʼáanii naaki bá nijólʼaʼ átʼée da, háálá łaʼ bikʼeezhdiniih doo, łaʼ éí ayóóʼájóʼníi doo, éí doodaléiʼ łaʼ doo nahdi jóʼníi da doo, łaʼ éí jijoołáa doo. Diyin God índa atʼı̨́ doo tʼáá łahjįʼ bá nijólʼaʼ átʼée da.
25 Éí bąą ánihidishní, Haʼátʼíí lá deeshı̨́ı̨́ł lá? doodaiiʼ, Haʼátʼíí lá deeshdlı̨́ı̨́ł lá? doodaiiʼ, Haʼátʼíí lá bee hadideeshnííł lá? tʼáadoo danohsingo bee dahinohnáa dooleełígíí bíká ádił nídahodołchiłí. Jiinánígíí éísh chʼiyáán doo biláahgo ílı̨́į da, áádóó hatsʼíísísh ééʼ doo biláahgo ílı̨́į da?
26 Tsídii wódahgo nidaatʼaʼígíí danółʼı̨́: éí doo kʼéédaʼdidléeh da, doo nidi nídaʼagish da, índa doo nooh nídaʼałchíih da, ákondi nihiTaaʼ yáʼąąshdi hólóonii baʼałtsoʼ. Daʼ nihíísh doo éí biláahgo daʼnohłı̨́į da?
27 Áádóó nihí łaʼ ádił náhodołchiłgo hinohnánígíí tʼįįhdígoósh bilááh ádoohłíiłgo bínoołʼą́?
28 Áko haʼátʼíísh biniyé nihiʼééʼ bíká ádił nídahodołchił? Nihokááʼgóó chʼilátah hózhóón nidaniseʼígíí baa nitsídaahkees, éí doo nidaalnish da, índa doo daʼadiz da,
29 nidi ánihidishní, Azhą́ Sálaman ayóó ájítʼéé nítʼééʼ nidi, doo łaʼ díí hadadítʼéhígi átʼéego hazhdítʼée da nítʼééʼ.
30 Éí lá bąą Diyin God nihokááʼgóó chʼilígíí díí jı̨́ nidaniseʼgo, áádóó yiską́ągo konkʼeh góneʼ ahidoolkałígíí nidi nizhónígo haidósingo, tʼįįhdígo daʼiinohdláanii, daʼ ákoósh éidíígíí biláahgo doo hadadinohtʼéego ánihósin da?
31 Éí bąą, Haʼátʼíí lá dadiidı̨́ı̨́ł lá? doodaiiʼ, Haʼátʼíí lá dadiidlı̨́ı̨́ł lá? doodaiiʼ, Haʼátʼíí lá bee hadadiniitʼée dooleeł lá? tʼáadoo dadohníigo ádił nídahodołchiłí.
32 Háálá doo Jew dineʼé danilíinii éidí tʼáá ałtso hádaatʼı̨́; jó nidi, nihiTaaʼ yáʼąąshdi hólóonii díidí tʼáá ałtso bídin danohłı̨́įgo chodaołʼínígíí nihá bił bééhózin.
33 Nidi Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii áádóó yee tsʼídá tʼáá ákogi átʼéii alą́ąjįʼ hádaahtʼı̨́, áko éidí tʼáá ałtso nihá bíidoolyééł.
34 Éí bąą yiską́ągo áhootʼée dooleełígíí tʼáadoo bíká ádił nídahodołchiłí, háálá yiską́ągo bíká ádił nídahodichiłii dahólǫ́ǫ doo. Łaʼa jı̨́ biiʼ achʼįʼ nahwiiʼná nihwiileehígíí bíniʼdii tʼáá ákódígo achʼįʼ nahwiiʼná hólǫ́.
