BE AYIGBA NÁ NYÍ VIVASUDÓ WƐ YA?
Osin Ðagbe
É ma ná nyɔbasí nadó nɔgbɛ̀ to ayigba jí enyí osin ma tíin, titewungbe osin ɖagbe. Nǔgbó lɔ wɛ nyiɖɔ, osin wɛ nɔ sù húgǎn nuɖevo dekpókpé to nutogbɛ̀ lɛkpó mɛ. Tándò, tɔ̀sisa, ogbà kpó osin dòglɔ tɔn lɛ kpó nɔ zɔ́n bɔ gbɛtɔ́ kpó kanlin kpó nɔ mɔ osin xe yé ná nù. Onǔ exelɛ sɔ́ nɔ hɛn ɛn nyɔbasí ná mǐ nadó húsinna jinukún mǐtɔn lɛ.
Nǔxe Gán Zɔ́n bɔ Osin Ná Hán
Osin wɛ sù húgǎn to planɛti mǐtɔn xe nyí ayigba jí. Etomɔco, ogbɛ́ ɖé ná linlin ɖɔ “osin ɖagbe [vuɖe kpoun] wɛ to Ayigba jí bo gán nyí yiyizan bosɔ nyɔ́ ná nùnù.” (Organisation météorologique mondiale) Ðilě etlɛ nyiɖɔ osin vuɖe kpoun exe ɖóná ko kpé ná gbɛninɔ to ayigba jí, suhúgǎn osin exe tɔn wɛ nɔ nyí hinhɛnflu kavǐ nɔ hán, ná osin xe nɔ nyí yiyizan fɔ́n bo to susudeji bɔ ninɔmɛ aimɛ tɔn lɛ sɔ́ to ɖiɖyɔ́. Wenywɛtɔ lɛ ɖɔ ɖɔ to oxwe 30 gblamɛ, osin ɖagbe gán hwèdó gbɛtɔ́ liva atɔ́n.
Ayigba Nyí Didá Nádó Gbɔci Aimɛ
Alixo xe mɛ ayigba nyí didá te zɔ́n bɔ osin ma gán vɔ̀ sɔ́n é jí. Humɔ, ayigba, nǔxe nɔ nɔ̀ tɔ̀mɛ lɛ kpó hinhɔ́n ohwè tɔn lɔsu kpó nɔ wazɔ́n to kpɔ́mɛ nadó klɔ́ osin wé. Lɛnnukpɔ́ndó kunnuɖenu ɖélɛ jí xe dóxya ɖɔ planɛti mǐtɔn nyí didá nadó gbɔci aimɛ.
-
Kunnuɖénu lɛ dóxya ɖɔ ayigba gán klɔ́ susu nǔxe nɔ hɛn osin flu lɛ tɔn sɛ̀ ganji. Atín ɖélɛ nɔ nɔ̀ ogbà mɛ, bo nyí nyinywɛ nadó nɔ gbɔ́n nitrogène, phosphore, kpó nǔxe nɔ hù wǎnvú lɛ kpó.
-
Wenywɛtɔ lɛ ko mɔ lěxe nulɛ nɔ yì ɖó bɔ osin dó nɔ nyí kiklɔwe to jɔwamɔ-lixo. Osin xe to sisà nɔ hù acɛ ná nǔxe nɔ hɛn osin flu lɛ bɔ nutogbɛ̀ flinflin lɛ nɔ wá lì yé.
-
Acákpán wunmɛ ɖélɛ gán gbɔ́n nǔxe gán nyí owùnú lɛ sɔ́n tɔ̀mɛ to azán kleun ɖélɛ gblamɛ, bo tlɛ gán sɔ́ wazɔ́n exe to alixo ɖagbe mɛ húgǎn atín xe nɔ klɔ́ osin wé lɛ.
-
Tito jɔwamɔ tɔn xe nɔ nyí yiylɔ́ɖɔ lilɛkpé osin tɔn nɔ zɔ́n bɔ osin ma nɔ hán to ayigba jí. Lilɛkpé osin tɔn exe gɔna tito jɔwamɔ tɔn ɖevo lɛ nɔ zɔ́n bɔ osin ma nɔ xú sɔ́n ayigba jí.
Vivɛnu Xe Gbɛ́tɔvi lɛ to Didó
Enyí mǐ nɔ jla ohún mǐtɔn dó enyí é to amì kùn bo ma nɔ kɔ̀n onǔ aɖínɔ lɛ dó fiɖekpókpé kpoun, mǐ to alɔgɔ nadó hɛn asisa osin tɔn lɛ dó wiweji niyɛn
Wenywɛtɔ lɛ ná ayinamɛ ma nadó nɔ hɛn osin gú. Yé sɔ́ ɖɔ ɖɔ, ma nadó hɛn osin flu, yè ni nɔ jla ohún mɛtɔn ɖó enyí é to amì kùn, kpóɖɔ ma nadó nɔ bɛ́ amasin xe yè masɔ jlo ná zán ba lɛ dó adàdo mɛ kavǐ kɔ̀n onǔ aɖínɔ lɛ dó osinhwín lɛ mɛ.
Wesetɔ lɛ ko wá mɔ alixo yɔ́yɔ́ lɛ nadó nɔ ɖé ojɛ̀ sɛ̀ sɔ́n oxù-sín mɛ. Exe ná zɔ́n bɔ osin ɖagbe ná sù.
Amɔ́, vivɛnudidó enɛ ma ko kpé. É ɖiɖɔ afɔɖiɖe exe ma sɔgbe xɛ́ lɛnkpɔ́n ɖagbe, ná é nɔ byɔ́ akwɛ́ kpó xúhlɔn susu kpó. To 2021, linlin ONU tɔn ɖé bayi zɛɛmɛ dó hwɛxo weɖiɖóna osin tɔn jí. É ɖɔmɔ: “Vivɛnu xe dó yè te to alɔnu ná nukɔnyiyi nidó tíin lɛdó ayihɔ́n kpé sín dónu awe wɛ ɖóná nyí didó.”
Toɖiɖo Xe Biblu Ná Mí
“Jixwéyɛxwe . . . nɔ dɔ̀n kùnkùn osin tɔn lɛ daga; yé sɔ́ nɔ xòkpli bo nɔ lɛzun jikun sɔ́n avìvì etɔn mɛ; enɛgodo, aslɔ nɔ ja ɛ kɔnnyi kɔmɛ; é nɔ ja dó gbɛtɔvi lɛ jí.”—Jobu 36:26-28.
Jixwéyɛxwe wleawuna lilɛkpé osin tɔn to jɔwamɔ-lixo ná osin nikaa hán to ayigba jí.—Yɛhwexoɖɔtɔ 1:7.
Lɛnnukpɔ́ndó exe jí: Enyí Mɛdatɔ lɔ zé tito jɔwamɔ tɔn lɛ ɖayǐ nadó nɔ klɔ́ osin wé, be é ma ɖó nugokpíkpé kpó ojlǒ lɔ kpó nadó jla nǔxe gbɛtɔvi lɛ to hinhɛngble to osin xe nyí nuxɔakwɛ́ ɖé go ɖó ya? Kpɔ́n xósɔ́ lɔ “Jixwéyɛxwe Dokpà Ðɔ Ayigba Ma Ná Nyí Vivasudó,” to wěda 15 jí.
