Přejít k článku

21. LEDNA 2015
POLSKO

70. výročí osvobození Osvětimi – k vězňům patřili i svědkové Jehovovi

70. výročí osvobození Osvětimi – k vězňům patřili i svědkové Jehovovi

VARŠAVA, Polsko – Dne 27. ledna 2015 si tisíce lidí připomenou 70. výročí osvobození Osvětimi (německy Auschwitz). Tento nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor sloužil především k likvidaci určitých rasových skupin. Ale byli v něm vězněni i svědkové Jehovovi z různých zemí, včetně Německa.

Připomínkovou akci pořádá Státní muzeum Osvětim-Březinka a Mezinárodní osvětimská rada. Měl by se jí zúčastnit i polský prezident Bronisław Komorowski. Další státy vyšlou vládní delegaci. Celou událost bude možné sledovat v přímém přenosu na internetu.

Koncentrační tábor Osvětim se nacházel na předměstí stejnojmenného polského města, které nacisté zabrali během druhé světové války. Začal fungovat v červnu 1940, kdy do něj nacisté poslali asi 700 polských vězňů. Z Osvětimi se ale rychle stal obrovský komplex tvořený víc než 40 tábory a pobočnými tábory. V táboře Březinka byly postaveny čtyři plynové komory, které připravily o život až 20 000 lidí denně. V průběhu pěti let, kdy se Osvětim využívala, do ní bylo posláno nejméně 1,1 milionu lidí, včetně víc než 400 svědků Jehovových.

Na webových stránkách Státního muzea Osvětim-Březinka stojí: „Publikace rozebírající historii koncentračního tábora Osvětim se jen málokdy zmiňují o svědcích Jehovových (v záznamech z tábora jsou označováni jako badatelé Bible), kteří byli vězněni za své náboženské přesvědčení. Rozhodně si ale zaslouží pozornost, protože se i v těžkých podmínkách, které v táboře panovaly, dokázali držet svých morálních zásad.“ Z archivu muzea vyplývá, že svědkové Jehovovi byli mezi prvními vězni poslanými do Osvětimi. A z několika set vězněných svědků zde přes 35 procent zemřelo.

Andrzej Szalbot (vězeň – IBV 108703) byl v roce 1943 zatčen nacisty a poslán do Osvětimi, protože odmítl nastoupit vojenskou službu z důvodu svědomí

Nacistická vláda se na svědky zaměřila už v roce 1933 a v celém Německu jejich činnost zakázala. Morální zásady svědků se rozcházely s nacistickou ideologií. Například odmítali zdravit „Heil Hitler!“ a vzdávat tím poctu Hitlerovi, protože by to považovali za zradu vůči Bohu. Svědkové také nechtěli vykonávat jakoukoli práci, která souvisela s armádou, a proto byli v tehdejším režimu považováni za nepřátele státu. „Pokud někdo odmítl vojenskou službu, poslali ho do koncentračního tábora,“ vysvětluje Andrzej Szalbot, který byl zatčen v roce 1943 a v pouhých 19 letech poslán do Osvětimi. Nacisté svědkům Jehovovým slibovali, že je okamžitě pustí na svobodu, když podepíšou dokument, ve kterém se zřeknou členství ve své organizaci a prohlásí, že její učení je mylné. Andrzej Szalbot ho nepodepsal.

Svědkům Jehovovým byla slíbena svoboda, pokud se zřeknou své víry a podepíšou prohlášení podobné tomuto

Ve svých dokumentech nacisté používali pro svědky Jehovovy zkratku „IBV“, která znamenala Internationale Bibelforscher-Vereinigung (Mezinárodní sdružení badatelů Bible). Tak se tehdy organizace svědků Jehovových v Německu oficiálně nazývala. Nacisté požadovali, aby svědkové na vězeňských uniformách nosili fialový trojúhelník. Díky tomuto symbolu svědkové v táboře rychle poznali své spoluvěřící. Každý večer před nástupem se scházeli a navzájem se povzbuzovali. Také pořádali tajná setkání s vězni, které zaujala jejich víra a hezké chování, a povídali si spolu o Bibli. Nemálo vězňů se v Osvětimi stalo svědky Jehovovými.

Ráno v sobotu 27. ledna 1945 dorazila do Osvětimi Rudá armáda Sovětského svazu. Do tří hodin odpoledne osvobodila asi 7 000 vězňů z táborů Auschwitz I, Auschwitz II (Březinka) a Auschwitz III (Monowice).

Stanisław Zając byl do Osvětimi přivezen 16. února 1943

Nacisté věděli, že do Osvětimi míří Rudá armáda, a tak donutili desítky tisíc vězňů opustit tábor. Mezi těmi, kdo museli odejít, byl i Stanisław Zając, jeden ze svědků Jehovových. On a 3 200 dalších vězňů vyšli z pobočného tábora Javořno a hlubokým sněhem se brodili do odlehlého pobočného tábora Blechhammer, skrytého v lese. Tato třídenní cesta se zařadila mezi takzvané pochody smrti. Odhaduje se, že ji přežilo necelých 2 000 vězňů. Pan Zając vyprávěl, že když dorazili do tábora a schovali se v něm, venku vypukla bitva. „Slyšeli jsme, jak kolem jezdí tanky, ale nikdo nesebral odvahu jít se podívat, čí tanky to jsou. Ráno jsme zjistili, že byly ruské. ... Ruská armáda obsadila celý les. Tak skončila moje děsivá noční můra.“

Tento rok se budou 27. ledna v různých městech na světě konat konference a výstavy spojené se 70. výročím osvobození Osvětimi.

Kontakty:

Ústředí: J. R. Brown, informační kancelář pro veřejnost, tel. +1 718 560 5000

Německo: Wolfram Slupina, tel. +49 6483 41 3110

Polsko: Ryszard Jabłoński, tel. +48 608 555 097