1., 2. a) Co zvláštního Ezekiel dělal? (Viz úvodní obrázek.) b) Co svým jednáním předpověděl?

 MEZI židovskými vyhnanci v Babylonii se rychle šíří zprávy o podivném chování proroka Ezekiela. Týden mezi nimi seděl jako omráčený a neřekl ani slovo. Pak najednou vstal a zavřel se ve svém domě. Teď se před svými zmatenými sousedy znovu objevuje, bere cihlu, staví ji před sebe a něco do ní vyrývá. Potom bez jediného slova začíná stavět miniaturní val. (Ezek. 3:10, 11, 15, 24–26; 4:1, 2)

² Lidí, kteří tu scénu pozorují, určitě přibývá a nepochybně si lámou hlavu nad tím, co to všechno znamená. Tito židovští vyhnanci teprve později plně pochopí, že prorok svým zvláštním chováním předpověděl strašnou událost, která bude projevem Jehovova spravedlivého hněvu. Jaká událost to byla? Jaký dopad měla na starověký Izrael? A jaký význam má pro Boží služebníky dnes?

3., 4. a) Jaká tři hlediska Božího rozsudku Ezekiel znázornil? b) Jak Ezekiel předvedl obléhání Jeruzaléma?

³ Asi v roce 613 př. n. l. dal Jehova Ezekielovi pokyn, aby symbolicky ukázal, jak bude vykonán rozsudek nad Jeruzalémem. Ezekiel měl znázornit tři hlediska: obléhání města, utrpení obyvatel a zničení města s jeho obyvateli. a Podívejme se na tato tři hlediska podrobněji.

⁴ Obléhání Jeruzaléma. Jehova Ezekielovi řekl: „Vezmi si cihlu, polož ji před sebe a vyryj na ni město... Potom ho začni obléhat.“ (Přečti Ezekiela 4:1–3.) Cihla představovala Jeruzalém a Ezekiel znázorňoval babylonské vojsko, které Jehova použije. Ezekielovi bylo také řečeno, aby postavil miniaturní val a obléhací násep a aby vyrobil beranidla. Pak to měl rozestavět kolem cihly. Symbolizovalo to válečné prostředky, které nepřátelé Jeruzaléma použijí při obléhání a dobývání města. Ke znázornění železné síly nepřátelských vojáků měl Ezekiel mezi sebe a město umístit „železný plech“. Pak měl svůj pohled upřít na město. Celá ta scéna sloužila jako „znamení pro izraelský dům“, že se chystá něco nepředstavitelného. Jehova přivede nepřátelské vojsko, aby oblehlo Jeruzalém – hlavní město Božího lidu a místo, kde stojí Boží chrám!

5. Popiš, jak Ezekiel znázornil, co potká obyvatele Jeruzaléma.

⁵ Utrpení obyvatel Jeruzaléma. Jehova Ezekielovi přikázal: „Vezmi pšenici, ječmen, boby, čočku, proso a špaldu ... a budeš si z toho připravovat chleba. ... Tvůj denní příděl bude vážit 20 šekelů [asi 230 gramů].“ Pak Jehova vysvětlil: „Přeruším přísun potravin.“ (Ezek. 4:9–16) V této scéně už Ezekiel nepředstavoval babylonské vojsko, ale obyvatele Jeruzaléma. Svým jednáním předpověděl, že během blížícího se obléhání se zásoby potravin ve městě velmi ztenčí. Chleba se v té době měl dělat z nezvyklé směsi surovin, což naznačovalo, že lidé budou muset jíst všechno, co najdou. Jak krutý hladomor to bude? Ezekiel se jakoby přímo obrací na obyvatele Jeruzaléma a říká: „Rodiče budou uprostřed tebe jíst své děti a děti budou jíst své rodiče.“ „Smrtonosné šípy hladu“ způsobí velké utrpení a lidé „budou umírat“. (Ezek. 4:17; 5:10, 16)

6. a) Jaké dvě role současně Ezekiel hrál? b) Co znamenalo, že Ezekiel měl vlasy zvážit a rozdělit?

⁶ Zničení Jeruzaléma a jeho obyvatel. V této prorocké scéně hrál Ezekiel dvě role současně. Za prvé předváděl, co udělá Jehova. Ten mu řekl: „Vezmi si ostrý meč. Použij ho jako holičskou břitvu.“ (Přečti Ezekiela 5:1, 2.) Ezekielova ruka zacházející s mečem znázorňovala Jehovovu  ruku – to, jak vykoná svůj rozsudek prostřednictvím babylonského vojska. Za druhé Ezekiel předváděl, co postihne Židy. Jehova mu řekl: „Ohol si vlasy i vousy.“ Oholením své hlavy Ezekiel znázornil, jak budou Židé napadeni a vyhlazeni. A příkaz „potom si vezmi váhy a rozděl to na díly“ ukazoval, že Jehova svůj rozsudek nad Jeruzalémem nevykoná nahodile, ale promyšleně a důkladně.

7. Proč Jehova řekl Ezekielovi, aby vlasy rozdělil na tři části a s každou udělal něco jiného?

 ⁷ Proč Jehova Ezekielovi řekl, aby oholené vlasy a vousy rozdělil na tři části a s každou udělal něco jiného? (Přečti Ezekiela 5:7–12.) Jednu část Ezekiel spálil „uvnitř města“, aby přihlížejícím ukázal, že někteří obyvatelé Jeruzaléma zahynou ve městě. Druhou část rozsekal mečem „všude kolem města“ a tak znázornil, že jiní obyvatelé budou zabiti mimo město. A třetí část rozptýlil ve větru a tím naznačil, že ještě jiní budou rozehnáni mezi národy, ale Jehova je bude pronásledovat „s vytaseným mečem“. Ať už pak tito Židé budou žít kdekoli, nebudou mít klid.

8. a) Jaký záblesk naděje Ezekielova prorocká scéna obsahovala? b) Jak se splnil prorocký výrok o „hrstce“, která měla být zachována?

⁸ Ezekielova prorocká scéna ale obsahovala záblesk naděje. Jehova mu ohledně oholených vlasů a vousů řekl: „Hrstku ... vezmi a zabal to do záhybu svého oděvu.“ (Ezek. 5:3) Tento příkaz poukazoval na to, že malý počet Židů, kteří budou rozptýlení mezi národy, bude zachován. Někteří z této „hrstky“ měli být mezi vyhnanci, kteří se po 70letém zajetí v Babyloně vrátí do Jeruzaléma. (Ezek. 6:8, 9; 11:17) Splnilo se to? Ano. Řadu let po skončení babylonského zajetí prorok Ageus uvedl, že někteří z rozehnaných Židů se do Jeruzaléma opravdu vrátili. Byli to „starci, kteří zažili původní chrám“, tedy Šalomounův chrám. (Ezra 3:12; Ag. 2:1–3) Jehova dohlédl na to, aby bylo čisté uctívání zachováno, tak jak slíbil. Podrobněji budeme o této obnově mluvit v deváté kapitole této knihy. (Ezek. 11:17–20)

9., 10. Které významné události předpověděné pro naši budoucnost nám Ezekielovy prorocké scény připomínají?

⁹ Události, které Ezekiel předváděl, nám připomínají významné události, které Boží Slovo předpovídá pro naši budoucnost. Například jaké to jsou? Stejně jako to Jehova udělal v případě starověkého Jeruzaléma, použije politické síly, aby provedly něco nepředstavitelného – aby zaútočily na všechny falešné náboženské organizace na zemi. (Zjev. 17:16–18) Jako bylo zničení Jeruzaléma „nebývalé  neštěstí“, i „velké soužení“ s armagedonskou válkou bude událostí, jaká nikdy předtím nenastala. (Ezek. 5:9; 7:5; Mat. 24:21)

¹⁰ Z Bible vyplývá, že jednotliví stoupenci falešného náboženství nadcházející zničení náboženských organizací přežijí. Budou se bát a spolu s dalšími lidmi nejrůznějšího společenského postavení budou hledat nějaký úkryt. (Zech. 13:4–6; Zjev. 6:15–17) Jejich situace se bude podobat situaci obyvatel starověkého Jeruzaléma, kteří přežili jeho zničení a byli rozptýleni „ve větru“. Jak se o tom psalo v  sedmém odstavci, jejich životy byly sice na nějakou dobu ušetřeny, ale Jehova je pronásledoval „s vytaseným mečem“. (Ezek. 5:2) Ani ti, kdo přežijí útok na náboženství, se před Jehovovým mečem neschovají, ať už utečou do jakéhokoli úkrytu. V Armagedonu budou společně se všemi ostatními lidmi podobnými kozlům usmrceni. (Ezek. 7:4; Mat. 25:33, 41, 46; Zjev. 19:15, 18)

11., 12. a) Jaký vliv má pochopení Ezekielova proroctví o obléhání Jeruzaléma na náš postoj ke službě? b) Jak se pravděpodobně změní obsah poselství, které budeme kázat?

¹¹ Jaký vliv má pochopení tohoto proroctví na náš postoj ke službě? Ještě líp chápeme, že je naléhavá a že musíme dělat všechno, co je v našich silách, abychom lidem pomohli stát se Jehovovými služebníky. Proč? Příkaz „čiňte učedníky z lidí všech národů“ už nebude platit dlouho. (Mat. 28:19, 20; Ezek. 33:14–16) Až „hůl“ neboli politické síly zaútočí proti náboženství, přestaneme oznamovat poselství záchrany. (Ezek. 7:10) Pokud jde o kázání dobré zprávy, „oněmíme“, tak jako v určitém období své služby oněměl Ezekiel, když přestal ohlašovat svá poselství. (Ezek. 3:26, 27; 33:21, 22) Po zničení falešného náboženství budou lidé „od proroka“ zoufale „žádat vidění“, ale žádné pokyny, které by jim zachránily život, nedostanou. (Ezek. 7:26) Doba, kdy se to mohli dozvědět a stát se Kristovými učedníky, už bude pryč.

¹² Naše kazatelská činnost tím ale neskončí. Jak to? Během velkého soužení začneme velmi pravděpodobně ohlašovat odsuzující poselství, které bude působit jako krupobití. Bude z něj naprosto jasné, že přišel konec tohoto zkaženého světa. (Zjev. 16:21)

13. Proč Jehova Ezekielovi řekl, aby ležel na levém a potom na pravém boku?

¹³ Ezekiel předpověděl nejen, jak bude Jeruzalém zničen, ale také kdy se to stane. Jehova mu řekl, aby ležel 390 dnů  na levém boku a 40 dnů na pravém. Každý den představoval jeden rok. (Přečti Ezekiela 4:4–6; 4. Mojž. 14:34) V této scéně, kterou Ezekiel určitě hrál jenom část každého dne, ukázal na přesný rok, kdy bude Jeruzalém zničen. Těch 390 let provinění izraelského národa zjevně začalo v roce 997 př. n. l., kdy se dvanáctikmenné království rozdělilo na dvě části. (1. Král. 12:12–20) A 40 let provinění Judska začalo nejspíš v roce 647 př. n. l., kdy byl Jeremjáš pověřen, aby sloužil jako prorok a jednoznačnými slovy varoval judské království před přicházejícím zničením. (Jer. 1:1, 2, 17–19; 19:3, 4) Obě období tedy měla skončit v roce 607 př. n. l., což byl právě ten rok, kdy byl podle Jehovovy předpovědi Jeruzalém dobyt a zničen. b

14. a) Jak Ezekiel ukázal svou víru v to, že Jehova přesně dodrží stanovený čas? b) Co mělo předcházet zničení Jeruzaléma?

¹⁴ V době, kdy Ezekiel dostal proroctví o 390 dnech a o 40 dnech, možná nerozpoznal přesný rok, kdy ke  zničení Jeruzaléma dojde. Přesto v letech, kdy se zničení blížilo, Židy opakovaně varoval, že přichází doba vykonání Jehovova rozsudku. „Přichází ten čas, ten den je blízko,“ ohlašoval. (Přečti Ezekiela 7:3, 5–10.) Ezekiel nepochyboval, že Jehova přesně dodrží stanovený čas. (Iz. 46:10) A také předpověděl, jaké události budou zničení Jeruzaléma předcházet: „Přijde neštěstí za neštěstím.“ Tyto události měly nakonec vést ke zhroucení společenských, náboženských a vládních struktur. (Ezek. 7:11–13, 25–27)

15. Která část Ezekielova proroctví se začala plnit v roce 609 př. n. l.?

¹⁵ Několik let potom co Ezekiel oznámil pád Jeruzaléma, se proroctví začalo plnit. V roce 609 př. n. l. se prorok dozvěděl, že útok na Jeruzalém začal. Jeho obyvatelé byli v té době troubením na trubku svoláváni k obraně města, ale splnilo se to, co Ezekiel předpověděl – „nikdo [nešel] do bitvy“. (Ezek. 7:14) Lidé v Jeruzalémě se neshromáždili, aby bojovali proti babylonským útočníkům. Někteří Židé si možná mysleli, že Jehova je přijde osvobodit. V minulosti to udělal, když hrozilo, že Jeruzalém dobudou Asyřané. Jehovův anděl tehdy většinu jejich vojska zničil. (2. Král. 19:32) Ale tentokrát žádný anděl na pomoc nepřišel. Obležené město zanedlouho připomínalo hrnec postavený na oheň a jeho obyvatelé byli ve městě zavření jako „kusy masa“ v hrnci. (Ezek. 24:1–10) Po krutých 18 měsících obléhání byl Jeruzalém zničen.

16. Jak můžeme ukázat svou víru v to, že Jehova přesně dodrží stanovený čas?

¹⁶ Jaké poučení si z této části Ezekielova proroctví můžeme vzít? Vztahuje se nějak na poselství, které kážeme, a na to, s jakými se setkáváme reakcemi? Jehova rozhodl, kdy dojde ke zničení falešného náboženství, a i v tomto případě stanovený čas přesně dodrží. (2. Petra 3:9, 10; Zjev. 7:1–3) Přesné datum nevíme, ale stejně jako Ezekiel se držíme Jehovova pokynu, abychom lidi opakovaně varovali: „Blíží se konec!“ Proč to musíme opakovat? Ze stejného důvodu jako to musel dělat Ezekiel. c Většina lidí, kterým ohlašoval Boží proroctví o pádu Jeruzaléma, tomu nevěřila. (Ezek. 12:27, 28) Později ale někteří židovští vyhnanci v Babyloně dali najevo, že chtějí dělat to, co je správné, a vrátili se do své vlasti. (Iz. 49:8) Podobně i dnes hodně lidí odmítá myšlenku, že přijde konec tohoto světa. (2. Petra 3:3, 4) Dokud ale nevyprší čas, který lidé mají  na to, aby Boží poselství přijali, chceme pomáhat upřímným jednotlivcům, aby našli cestu k životu. (Mat. 7:13, 14; 2. Kor. 6:2)

17. Čeho budeme svědky během velkého soužení?

¹⁷ Ezekielovo proroctví nám také připomíná, že až dojde k útoku proti náboženským organizacím, jejich členové „[nepůjdou] do bitvy“, aby náboženství bránili. Naopak, až si uvědomí, že na jejich nářek „Pane, Pane“ nikdo nereaguje, „jejich ruce budou bezvládně viset“ a „celí se budou třást“. (Ezek. 7:3, 14, 17, 18; Mat. 7:21–23) Co ještě udělají? (Přečti Ezekiela 7:19–21.) Jehova říká: „Své stříbro vyhází do ulic.“ Tento výrok, který se týkal obyvatel starověkého Jeruzaléma, také výstižně vykresluje, co se bude dít během velkého soužení. Lidé si v té době uvědomí, že peníze je před přicházejícím neštěstím nemůžou zachránit.

18. Jaké poučení můžeme v Ezekielově proroctví najít, pokud jde o naše priority?

 ¹⁸ Našel jsi v této části Ezekielova proroctví nějaké poučení? Je z něj vidět, že je nezbytné mít správné priority. Všimni si, kdy obyvatelé Jeruzaléma své priority zásadně změnili. Bylo to až po tom, co pochopili, že přišel konec jejich města i jejich života a že hmotné věci je nemůžou zachránit. Tehdy se zbavili svého majetku a začali „od proroka ... žádat vidění“. Ale ta změna přišla příliš pozdě. (Ezek. 7:26) My si naproti tomu už teď plně uvědomujeme, že přichází konec tohoto zkaženého světa. Naše víra v Boží sliby nás vede k tomu, abychom si životní hodnoty seřadili správně. Díky tomu se zaměřujeme na získávání duchovního bohatství, které má trvalou hodnotu a které nikdy nebude důvod vyhodit „do ulic“. (Přečti Matouše 6:19–21, 24.)

19. Jak se Ezekielova prorocká prohlášení týkají nás dnes?

¹⁹ Když si to shrneme, ve kterých ohledech se Ezekielovy prorocké výroky týkají nás dnes? Připomínají nám, že doba, kdy ještě můžeme pomáhat lidem stát se Božími služebníky, je omezená. Proto se této práci věnujeme s pocitem naléhavosti. Máme velkou radost, když upřímní lidé začnou uctívat našeho Otce Jehovu. Ale dál mluvíme i s těmi, kteří v tom nic nepodnikají, a varujeme je podobně jako ve své době Ezekiel: „Přišel ... konec.“ (Ezek. 3:19, 21; 7:3) Zároveň jsme rozhodnutí stále spoléhat na Jehovu a dávat ve svém životě čisté uctívání na první místo. (Žalm 52:7, 8; Přísl. 11:28; Mat. 6:33)