1.–3. a) Proč muselo vidění impozantního chrámového areálu poskytnout Ezekielovi útěchu? (Viz úvodní obrázek.) b) Nad čím se zamyslíme v této kapitole?

 PŘEDSTAV SI Ezekiela, kterému je teď 50 let. Má za sebou čtvrt století života ve vyhnanství. Jeruzalémský chrám už dlouho leží v troskách. Pokud si prorok někdy dělal naděje, že v něm bude sloužit jako kněz, může na to zapomenout. Než vyhnanství skončí, musí uplynout ještě 56 let. Ezekiel si uvědomuje, že se pravděpodobně nedožije doby, kdy se Jehovův lid vrátí do své vlasti, natož aby zažil obnovu chrámu. (Jer. 25:11) Je kvůli takovým myšlenkám smutný?

² Od Jehovy bylo velmi laskavé, že právě v této době dal Ezekielovi nejobsáhlejší vidění – vidění, které tomuto věrnému prorokovi určitě poskytlo velkou útěchu a naději. Ezekiel se ocitá ve své vlasti na jedné hodně vysoké hoře. Na tomto vyvýšeném místě potkává „muže, který vypadal jako z mědi“. Tento anděl bere Ezekiela na prohlídku impozantního chrámového areálu. (Přečti Ezekiela 40:1–4.) Všechno se zdá tak skutečné! Ten zážitek musel posílit jeho víru,  ohromit ho a možná pro něj byl trochu záhadou. I když je tento chrám v mnohém podobný jeruzalémskému chrámu, který Ezekiel znal, v něčem se od něj hodně liší.

³ Toto úžasné vidění je zapsané v posledních devíti kapitolách biblické knihy Ezekiel. Řekněme si teď, jaký přístup bychom měli mít, když budeme toto vidění zkoumat a snažit se ho pochopit. Pak se zamyslíme nad tím, jestli to, co Ezekiel viděl, byl velký duchovní chrám, o kterém se o staletí později rozepsal apoštol Pavel. Nakonec se dozvíme, jaký význam mělo to vidění pro Ezekiela a ostatní vyhnance.

4. Jak jsme k vidění chrámu přistupovali v minulosti, ale jakou změnu bylo zapotřebí udělat?

⁴ V našich publikacích se dřív uvádělo, že Ezekiel viděl Jehovův velký duchovní chrám, o kterém apoštol Pavel psal pod inspirací v dopise Hebrejcům. a Na základě tohoto závěru se zdálo logické, že mnoho rysů chrámu z Ezekielova vidění může mít symbolický význam, tedy své protiobrazy, a vycházeli jsme z toho, co Pavel napsal o svatostánku. Nicméně po dalším hlubokém studiu a modlitbách vyšlo najevo, že k Ezekielovu vidění chrámu je třeba přistupovat jinak.

5., 6. a) Co apoštol Pavel napsal o některých podrobnostech, které souvisely se svatostánkem, a jak je z toho vidět jeho pokora? b) Jak bychom mohli Pavlův přístup uplatnit na Ezekielovo vidění chrámu?

⁵ Zdá se, že není rozumné hledat v každém rysu chrámu, který Ezekiel viděl, nějaký prorocký nebo symbolický význam. Proč ne? Podívejme se na jeden zajímavý příklad. Když Pavel psal o svatostánku a duchovním chrámu, zmínil se v souvislosti se svatostánkem o takových podrobnostech, jako byla zlatá kadidelnice, víko truhly a zlatý džbán s manou. Připsal potom těmto podrobnostem nějaký prorocký význam? Svatý duch ho k tomu zjevně nevedl. Pavel napsal: „Teď ... není čas mluvit o tom podrobně.“ (Hebr. 9:4, 5) Pavel byl ochotný nechat se vést svatým duchem a pokorně čekat na Jehovu. (Hebr. 9:8)

⁶ Něco podobného by se v zásadě dalo říct o Ezekielově vidění chrámu. To také obsahuje spoustu podrobností. A zdá se, že nejlepší je čekat na Jehovu, až věci objasní – pokud to bude zapotřebí. (Přečti Micheáše 7:7.) Měli bychom ale dojít k závěru, že Jehovův duch už o tomto vidění nic dalšího neodhalil? Rozhodně ne!

7., 8. a) V čem došlo k úpravě našeho porozumění? b) Jak se chrám ve vidění liší od duchovního chrámu, který popsal Pavel?

⁷ Jak už bylo řečeno, v našich publikacích se mnoho let vysvětlovalo, že Ezekiel viděl Jehovův velký duchovní chrám – ten, o kterém psal Pavel v dopise Hebrejcům. Další  zkoumání nás ale přivedlo k závěru, že Ezekiel tento velký duchovní chrám vidět nemohl. Proč ne?

⁸ Za prvé, chrám, který viděl Ezekiel, neodpovídá Pavlovu inspirovanému vysvětlení. Přemýšlej o tomto: Apoštol Pavel ukázal, že svatostánek postavený v době Mojžíše byl stínem a vzorem něčeho většího. Tak jako chrámy postavené Šalomounem a Zerubbabelem, které byly projektované podle stejného vzoru, obsahoval i svatostánek oddělení, kterému se říkalo „Nejsvětější“. Pavel toto oddělení nazval „svatým místem udělaným rukama“ a vysvětlil, že bylo „napodobeninou toho skutečného“ místa. Jak Pavel vysvětlil, tím skutečným místem je „samotné nebe“. (Hebr. 9:3, 24) Bylo to, co Ezekiel viděl, nebe? Ne. Na rozdíl od jiných vidění, to Ezekielovo neobsahuje ani náznak toho, že by prorok spatřil věci v nebesích. (Srovnej s Danielem 7:9, 10, 13, 14.)

9., 10. Jak se chrám z Ezekielova vidění liší od velkého duchovního chrámu popsaného Pavlem, pokud jde o oběti?

⁹ Ještě výraznější rozdíl mezi Ezekielovým viděním a Pavlovým popisem se týká obětí. Ezekiel slyšel obsáhlé pokyny, které k přinášení obětí dostal lid, náčelníci a kněží. Měli předkládat oběti za své hříchy. Také měli přinášet oběti společenství, které mohli nejspíš jíst v chrámových jídelnách. (Ezek. 43:18, 19; 44:11, 15, 27; 45:15–20, 22–25) Jsou takové opakované oběti přinášeny ve velkém duchovním chrámu?

¹⁰ Odpověď je jednoduchá a jasná. Pavel vysvětlil: „Když ... přišel Kristus jako velekněz dobrých věcí, které už teď nastaly, vstoupil do většího a dokonalejšího stanu, který nebyl udělaný rukama, tedy který nepatřil k věcem vytvořeným na zemi. Do svatého místa vstoupil jednou provždy, a to ne s krví kozlů a mladých býků, ale se svou vlastní krví, a získal pro nás věčné osvobození.“ (Hebr. 9:11, 12) Ve velkém duchovním chrámu tedy byla obětována jen jedna oběť, a to jednou provždy. Byla to výkupní oběť, kterou přinesl větší velekněz, Ježíš Kristus. Je zjevné, že chrám z Ezekielova vidění s mnoha oběťmi kozlů a býků nebyl velký duchovní chrám.

11. Proč v Ezekielově době ještě nebyl správný čas na to, aby Bůh odhalil pravdy o velkém duchovním chrámu?

¹¹ To nás přivádí ke druhému důvodu, proč Ezekiel nemohl vidět velký duchovní chrám: Z Božího pohledu ještě na odhalení takových pravd nebyl správný čas. Uvědom si, že Ezekielovo vidění bylo původně určené židovským vyhnancům v Babyloně. Pro ty platil Mojžíšův zákon. Jakmile jejich vyhnanství skončilo, měli se vrátit do Jeruzaléma, znovu postavit chrám a oltář a uctívat Jehovu čistým způsobem, tak  jak Zákon vyžadoval. V tomto chrámu měli dál přinášet oběti. Jak se později ukázalo, toto období trvalo ještě skoro šest set let. Představ si, jak by to na Židy asi působilo, kdyby jim Ezekielovo vidění ukázalo duchovní chrám – chrám, ve kterém velekněz předložil jako oběť svůj vlastní život, a tím ukončil přinášení veškerých jiných oběti. Co by si z takového vidění vzali? Nemohlo by to jejich rozhodnutí poslouchat Mojžíšův zákon spíš oslabit? Jehova vždycky zjevuje své pravdy ve správnou dobu a tehdy, kdy je na to jeho lid připravený.

12.–14. Jaký je vztah mezi chrámem, který viděl Ezekiel, a Pavlovým popisem duchovního chrámu? (Viz rámeček „Různé chrámy, různá poučení“.)

¹² Jaký je tedy vztah mezi Ezekielovým viděním a Pavlovým popisem duchovního chrámu? Mějme na paměti, že Pavel nezaložil svůj výklad na Ezekielově vidění chrámu, ale na svatostánku postaveném v Mojžíšově době. Je pravda, že Pavel se zmínil o některých rysech, které byly i v chrámech postavených Šalomounem a Zerubbabelem a které se objevují také v chrámu z Ezekielova vidění. Obecně řečeno se ale Ezekiel a Pavel ve svých spisech zaměřovali každý na  něco jiného. b Jejich spisy nejsou o tom samém, ale spíš se vzájemně doplňují. Jak?

¹³ Na tyto dva úseky Bible se můžeme dívat takto: Od Pavla se dozvídáme o Jehovově uspořádání, které lidem umožňuje ho uctívat, zatímco od Ezekiela se dozvídáme, jaká měřítka Jehova pro uctívání stanovil. Když nás Pavel seznamuje s Jehovovým uspořádáním pro čisté uctívání, odhaluje význam některých rysů duchovního chrámu tím, že se odvolává na velekněze, oběti, oltář a Nejsvětější. Ezekielovo vidění chrámu nám ale poskytuje podrobný obraz, který má za cíl vtisknout do naší mysli a srdce, jak vysoká měřítka musíme dodržovat, abychom Jehovu uctívali čistým způsobem.

¹⁴ Co z tohoto upraveného porozumění vyplývá? Určitě to neznamená, že by pro nás Ezekielovo vidění mělo menší význam. Abychom pochopili, jaký z něj můžeme mít užitek, prozkoumejme nejdřív to, jak pomáhalo věrným Židům za Ezekielova života i v pozdějších dobách.

15. a) Co bylo hlavním prorockým poselstvím Ezekielova vidění? b) Jaký kontrast vidíme mezi 8. kapitolou Ezekiela a kapitolami 40 až 48?

¹⁵ Abychom na tuto otázku našli odpověď, uvažujme o několika souvisejících otázkách, které nám pomůžou udělat si úplnější představu. Za prvé, jaké bylo hlavní prorocké poselství tohoto vidění? Jednoduše řečeno, hlavním poselstvím bylo, že čisté uctívání Jehovy bude obnoveno. Ezekielovi to bylo určitě jasné. Už předtím zapsal vidění, ve kterém mu Jehova barvitě ukázal otřesnou situaci v jeruzalémském chrámu, jak o tom čteme v 8. kapitole Ezekiela. A teď musel být šťastný, když mohl podrobně popsat úžasný kontrast, o kterém čteme ve 40. až 48. kapitole. Vidíme tady situaci, kdy uctívání Jehovy není zkažené, ale je tak čisté, jak má být – vidíme dokonalý vzor uctívání Jehovy podle Mojžíšova zákona.

16. Jak Ezekielovo vidění chrámu potvrdilo to, co asi sto let předtím předpověděl Izajáš?

¹⁶ Pokud se uctívání Jehovy mělo vrátit do správného stavu, muselo být vyvýšeno. O víc než sto let dřív byl prorok Izajáš inspirován, aby napsal: „Na konci dnů bude hora Jehovova domu upevněna nad vrcholky hor, bude vyvýšena nad pahorky.“ (Iz. 2:2) Izajáš jasně předpověděl, že čisté uctívání Jehovy bude obnoveno a vyvýšeno, jakoby umístěno na nejvyšší horu. A kde se nacházel chrám, který viděl Ezekiel? Na „velmi vysoké hoře“! (Ezek. 40:2) Ezekielovo vidění tak potvrdilo, že čisté uctívání Jehovy bude obnoveno.

17. Stručně shrň 40. až 48. kapitolu Ezekiela.

¹⁷ Uvažuj o krátkém shrnutí toho, co Ezekiel viděl a slyšel a o čem čteme ve 40. až 48. kapitole jeho knihy. Sledoval, jak anděl měří brány, zdi, nádvoří a chrámovou svatyni. (Ezek. 40–42) Pak se stalo něco vzrušujícího: Jehova ve své slávě přišel do chrámu! Pokáral svůj vzpurný lid, kněze a náčelníky. (Ezek. 43:1–12; 44:10–31; 45:9–12) Ezekiel viděl, jak ze svatyně vytéká řeka, která se vlévá do Mrtvého moře a přináší tam život a požehnání. (Ezek. 47:1–12) Také viděl zemi rozdělenou na přesné díly a to, že uprostřed ní je Jehova uctíván čistým způsobem. (Ezek. 45:1–8; 47:13–48:35) Jaké bylo hlavní poselství toho všeho? Jehova svůj lid ubezpečil, že čisté uctívání jeho samotného bude obnoveno a vyvýšeno. Domu, ve kterém je uctíván, požehná svou přítomností a způsobí, že obnovená země se bude dál uzdravovat, ožívat a bude v ní soulad.

18. Mělo mít vidění chrámu doslovný význam? Vysvětli to.

¹⁸ Za druhé, mělo mít vidění doslovný význam? Ne. Ezekiel a ostatní vyhnanci, kterým vidění popsal, pravděpodobně hned věděli, že ho nemají chápat doslova. Proč ne?  Vzpomeň si, že chrám z Ezekielova vidění byl na „velmi vysoké hoře“. To je sice v souladu s Izajášovým proroctvím, ale neodpovídá to místu, kde stál Šalomounův chrám. Ten se nacházel na hoře Moria v Jeruzalémě a tam měl být jednoho dne znovu postaven. Byl ale na „velmi vysoké hoře“? Ne. Kolem hory Moria jsou totiž další vrcholky, které jsou stejně vysoké nebo ještě vyšší. Navíc území chrámu z Ezekielova vidění bylo obrovské. Zeď, která ho ohraničovala, byla tak dlouhá, že by se to území svojí plochou na vrcholek hory Moria nevešlo. Bylo by dokonce větší než celé město Jeruzalém v době Šalomouna! Kromě toho vyhnanci určitě neočekávali, že by z chrámové svatyně tekla doslovná řeka a vlévala se do Mrtvého moře, kde by obnovila život. A nakonec, hornatý terén Zaslíbené země neumožňoval, aby mezi kmeny byla rovná hranice, jak to bylo ukázáno ve vidění. Vidění se tedy nemělo chápat doslova. c

19.–21. Jak mělo Ezekielovo vidění zapůsobit na lid a díky čemu?

¹⁹ Za třetí, jak mělo vidění zapůsobit na lidi v Ezekielově době? Když přemýšleli o Jehovových vysokých měřítkách na čisté uctívání, mělo je to přimět k tomu, že se  zastydí. Jehova Ezekielovi řekl: „Popiš izraelskému lidu ten chrám.“ Ezekiel to měl udělat tak podrobně, aby Izraelité mohli „jeho plány“ doslova prozkoumat. Proč měli o chrámu přemýšlet? Jak jsme si řekli, nebylo to proto, že ho měli postavit, ale proto, „aby se zastyděli za svá provinění“. (Přečti Ezekiela 43:10–12.)

²⁰ Díky čemu mohlo toto vidění zapůsobit na svědomí upřímných lidí a přimět je, aby se zastyděli? Všimni si, co Jehova Ezekielovi řekl: „Synu člověka, všímej si, dobře se dívej a pozorně poslouchej všechno, co ti řeknu o nařízeních a zákonech Jehovova chrámu.“ (Ezek. 44:5) Ezekiel znovu a znovu slyšel o nařízeních a zákonech. (Ezek. 43:11, 12; 44:24; 46:14) Jehova mu také často připomínal svá měřítka – dokonce normy pro délku lokte a pro váhové jednotky. (Ezek. 40:5; 45:10–12; srovnej s Příslovími 16:11) Jenom v tomto vidění Ezekiel víc než 50krát použil slova, která v původním jazyce znamenají „měřit“ a „rozměry“.

²¹ Míry, váhy, zákony, nařízení – co tím chtěl Jehova svému lidu říct? Zdá se, že jim důrazně připomínal jednu důležitou skutečnost: Měřítka pro čisté uctívání stanovuje on sám. Ti, kdo se od nich odklonili, by se měli stydět! Jakými způsoby ale Jehova Židům tato poučení předal? V příští kapitole budeme uvažovat o některých konkrétních příkladech. Ještě lépe tak pochopíme, jaký význam má toto úžasné vidění pro nás.