Igor: Oba jsme patřili ke skupině svědků v městě Tkvarčeli v Abcházii. Náš sbor byl ale až ve městě Džvari vzdáleném 85 kilometrů, a tak jsem tam každý měsíc jezdil vyzvednout publikace pro naši skupinu. Nedlouho potom, co se v roce 1992 rozpadl Sovětský svaz, se autonomní oblast Abcházie pokusila od Gruzie odtrhnout. Mezi separatisty a gruzínskou armádou vypukla válka, která přinesla spoustu utrpení.

Gizo: Dal jsem se pokřtít, když mi bylo 21, jenom rok před tím, než začala válka. Bratři byli nejprve ochromení strachem a nejistotou. Igor, který byl vždycky dobrý pastýř, nás ale povzbuzoval: „V takovéhle době lidé potřebují útěchu. Duchovně silní zůstaneme jenom tehdy, když budeme pokračovat  ve službě.“ Byli jsme opatrní, ale dál jsme každý den s lidmi mluvili o biblickém poselství.

Igor: Kvůli válce jsme do Džvari pro publikace nemohli jezdit obvyklou trasou. V té oblasti jsem vyrostl, a tak se mi podařilo najít bezpečnou cestu přes čajové plantáže a hory. I tam ale člověk mohl narazit na ozbrojence nebo šlápnout na minu. Takovému nebezpečí jsem nechtěl bratry vystavovat, a tak jsem každý měsíc cestoval sám. S Jehovovou pomocí se mi vždycky podařilo přivézt aktuální duchovní pokrm, který nám pomáhal zůstat duchovně naživu.

Přímo v Tkvarčeli se sice nebojovalo, ale kvůli blokádě města i na nás brzy dolehly válečné útrapy. Blížila se zima, docházelo jídlo, a tak jsme si říkali, jestli to vůbec přežijeme. Měli jsme obrovskou radost, když jsme se dozvěděli, že pro nás bratři v Džvari zorganizovali humanitární pomoc.

Gizo: Jednoho dne se naší rodiny Igor zeptal, jestli bychom mohli u nás v domě skladovat a rozdělovat zásoby, které pro nás bratři připravili. Plánoval totiž, že potraviny z Džvari přiveze. Báli jsme se o jeho bezpečnost, protože jsme věděli, že bude muset projet několika kontrolními stanovišti nebo že ho může někdo přepadnout a okrást. (Jan 15:13)

Nedokážete si představit, jakou jsme měli radost, když se za pár dní Igor vrátil živý a zdravý a přivezl plné auto potravin, které nám vystačily na celou zimu! Na vlastní kůži jsme v tom těžkém období zažili, že křesťanská láska nikdy neselhává. (1. Kor. 13:8)