Izraelité znovu přestali poslouchat Jehovu a uctívali falešné bohy. Když na ně začali útočit Ammonité, falešní bohové jim vůbec nepomohli. Izraelité hodně let trpěli. Nakonec řekli Jehovovi: „Dělali jsme špatné věci. Zachraň nás prosím před našimi nepřáteli.“ Izraelité zničili svoje modly a začali znovu uctívat Jehovu. Jehova nechtěl, aby jim nepřátelé dál ubližovali.

Válečník Jefta byl vybrán, aby vedl Izraelity v boji proti Ammonitům. Řekl Jehovovi: „Slibuju ti, že když nám pomůžeš vyhrát, dám ti po návratu domů prvního člověka, který mi přijde naproti.“ Jehova Jeftovu modlitbu slyšel a pomohl mu zvítězit.

 Když se Jefta vracel domů, jako první mu šla naproti jeho dcera. Bylo to jeho jediné dítě. Tancovala a hrála na tamburínu. Když ji Jefta uviděl, zavolal: „Ach ne, moje dcero! Způsobila jsi mi velkou bolest. Něco jsem Jehovovi slíbil. Pokud to mám dodržet, musím tě poslat do Šila, abys tam sloužila u svatostánku.“ Dcera mu odpověděla: „Tatínku, když jsi to Jehovovi slíbil, musíš to dodržet. Jenom tě prosím, abych mohla být se svými kamarádkami dva měsíce v horách. Pak půjdu do Šila.“ Jeftova dcera věrně sloužila u svatostánku celý svůj život. Její kamarádky ji tam každý rok chodily navštěvovat.