DÁVNO před tím, než začali existovat první lidé, stvořil Bůh mnoho duchovních bytostí — andělů. Jeden vzpurný anděl, který se stal známým jako Satan Ďábel, se v Edenu snažil vychytrale přesvědčit Evu, aby jedla ovoce ze stromu, o kterém Bůh lidem řekl, že z něho jíst nesmějí.

Vyvolal v Evě dojem, že k ní mluví had. Naznačil, že Bůh lidem odpírá něco žádoucího. Řekl, že zakázané ovoce mohou sníst a nezemřou. Tím Boha obvinil, že svým tvorům lže. Neposlušnost vůči Bohu předložil jako něco lákavého. Tvrdil, že Adam s Evou tak získají větší poznání a svobodu. To vše byla lež — první lež, která kdy byla na zemi vyslovena. Satan ve skutečnosti zpochybnil Boží postavení nejvyššího Vládce. Šlo o to, zda Bůh má právo vládnout a zda to dělá spravedlivě a v nejlepším zájmu svých poddaných.

Eva Satanově lži uvěřila. Začala po zakázaném ovoci toužit a nakonec nějaké snědla. Později ho dala i svému manželovi a ten ho také jedl. Tak se z nich stali hříšníci. Jejich zdánlivě obyčejný čin byl v podstatě projevem vzpoury. Tím, že vědomě překročili Boží zákaz, pohrdli autoritou Stvořitele, který jim dal dokonalý život i všechno ostatní.

Bůh vynesl nad vzbouřenci rozsudek. Předpověděl, že přijde někdo označený jako „Semeno“ a zničí Satana, představovaného hadem. Vykonání rozsudku smrti nad Adamem a Evou na nějakou dobu milosrdně odložil, aby se jim mohly narodit děti. Pro tyto potomky existovala naděje. Ten, koho Bůh zamýšlel poslat, měl totiž odstranit tragické následky vzpoury v Edenu. Jak se Boží záměr splní? A kdo bude tím slíbeným Osvoboditelem a Zachráncem? To bylo postupně odhalováno, jak pokračovalo psaní Bible.

Adam a Eva byli z ráje vyhnáni. Od té doby se museli v potu tváře lopotit, aby z půdy získali živobytí. Eva potom otěhotněla a porodila Kaina. Kromě něj měli Adam s Evou další syny a dcery, včetně Abela a Seta, který se stal předkem Noema.

Založeno na 1. Mojžíšově, kapitolách 3 až 5, a Zjevení 12:9.