Přejít k článku

Přejít na obsah

102. KAPITOLA

Král vjíždí do Jeruzaléma na oslátku

Král vjíždí do Jeruzaléma na oslátku

MATOUŠ 21:1–11, 14–17 MAREK 11:1–11 LUKÁŠ 19:29–44 JAN 12:12–19

  • JEŽÍŠ TRIUMFÁLNĚ VJÍŽDÍ DO JERUZALÉMA

  • PŘEDPOVÍDÁ, ŽE JERUZALÉM ČEKÁ ZNIČENÍ

Další den, v neděli 9. nisanu, odchází Ježíš i s učedníky z Betanie a zamíří do Jeruzaléma. Když přicházejí k Betfage na Olivové hoře, Ježíš dvěma učedníkům říká:

„Jděte do vesnice, která je na dohled, a hned tam najdete uvázanou oslici a u ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně. Pokud bude někdo něco namítat, řekněte: ‚Pán je potřebuje.‘ A on je okamžitě nechá jít.“ (Matouš 21:2, 3)

Učedníci si neuvědomují, že pokyny, které jim Ježíš dává, souvisí s jedním biblickým proroctvím. Později ale pochopí, že se splnilo, co předpověděl prorok Zecharjáš. Ten řekl, že do Jeruzaléma přijde Bohem slíbený král a že „je pokorný a jede na oslu, na oslátku, mláděti oslice“. (Zecharjáš 9:9)

Když učedníci přijdou do Betfage a chtějí oslátko s oslicí odvést, lidé stojící poblíž se jich ptají: „Co to děláte? Proč to oslátko odvazujete?“ (Marek 11:5) Když jim odpoví, že ta zvířata potřebuje Pán, nechají je jít. Učedníci přivedou oslici a oslátko k Ježíšovi a položí na ně své svrchní oděvy. Ježíš pak nasedne na oslátko.

Jak se Ježíš blíží k Jeruzalému, je kolem něj čím dál víc lidí. Mnozí rozprostírají své oděvy na silnici. Jiní tam pokládají palmové listy, které odsekli z okolních stromů. Volají: „Zachraň, prosíme! Požehnaný je ten, kdo přichází v Jehovově jménu! Požehnané je přicházející království našeho otce Davida!“ (Marek 11:8–10) Farizee v davu to rozčílí. Říkají Ježíšovi: „Učiteli, pokárej své učedníky.“ Ten jim odpovídá: „Říkám vám, že kdyby oni mlčeli, křičely by kameny.“ (Lukáš 19:39, 40)

Když Ježíš město uvidí, se slzami v očích říká: „Kdybys tak tento den poznalo, co vede k pokoji! Teď je to však tvým očím skryté.“ Jeruzalém zaplatí za svoji vědomou neposlušnost. Ježíš předpovídá: „Tvoji nepřátelé [kolem tebe] postaví opevnění ze špičatých kůlů, obklíčí tě a ze všech stran tě oblehnou. Mrští o zem tebou i tvými dětmi uvnitř tebe a nenechají v tobě kámen na kameni.“ (Lukáš 19:42–44) Přesně podle Ježíšových slov je Jeruzalém v roce 70 n. l. zničen.

Potom co Ježíš vjede do Jeruzaléma, nastane v celém městě rozruch a lidé se ptají: „Kdo je to?“ Někteří z davu odpovídají: „To je ten prorok, Ježíš z Nazaretu v Galileji!“ (Matouš 21:10, 11) Ti, kdo viděli Ježíše vzkřísit Lazara, o tomto zázraku říkají druhým. Farizeové si navzájem stěžují, že proti Ježíšovi vůbec nic nezmůžou. Říkají: „Celý svět jde za ním.“ (Jan 12:18, 19)

Vždy když je Ježíš v Jeruzalémě, jde vyučovat do chrámu, a proto se tam vydá i tentokrát. Přicházejí za ním slepí a chromí a on je uzdravuje. Když přední kněží a znalci Zákona vidí Ježíšovy zázraky a slyší děti, jak v chrámu volají „Zachraň, prosíme, Syna Davida!“, rozzlobí se. Ptají se Ježíše: „Slyšíš, co říkají?“ Ježíš odpovídá: „Ano. Copak jste nikdy nečetli ‚Z úst dětí a kojenců sis opatřil chválu‘?“ (Matouš 21:15, 16)

Ježíš se porozhlédne po chrámu, ale je už pozdě, a tak s apoštoly odchází. Než začne 10. nisan, cestuje zpátky do Betanie, kde stráví nedělní noc.