9. kapitola

Jehovovo slovo stále rychle postupuje (1976–1992)

„Konečně, bratři, stále se za nás modlete, aby Jehovovo slovo rychle postupovalo [neboli: ‚běželo‘] a bylo oslaveno, právě jak je to vskutku u vás.“ — 2. Tes. 3:1, „Kingdom Interlinear“.

TĚMITO slovy požádal apoštol Pavel své spoluvěřící v Tesalonice, aby se modlili, aby se jemu a jeho druhům dařilo bez překážek ohlašovat Jehovovo slovo. Jehova tu modlitbu vyslyšel. To však neznamená, že apoštol nemusel řešit problémy. Čelil tvrdému odporu světa a musel počítat s falešnými bratry, kteří jednali podvodně. (2. Kor. 11:23–27; Gal. 2:4, 5) Přes to všechno mohl Pavel asi po deseti letech napsat, že díky Božímu požehnání dobrá zpráva „přináší ovoce a vzrůstá na celém světě“. — Kol. 1:6.

Podobně přináší tato dobrá zpráva ovoce dnes — ale v takové míře, jak to nikdy předtím nikdo nezažil. Dobrá zpráva se dostává k více lidem než kdy v minulosti a oni ji přijímají. Uskutečňování toho, co Boží slovo předpovědělo, postupuje rychle jako běžec v závodu. — Iz. 60:22.

Organizační úpravy

V roce 1976 měl za sebou bratr Knorr více než tři desetiletí pilné práce jako prezident Watch Tower Society. Mnohokrát procestoval svět, navštěvoval a povzbuzoval misionáře, školil a zapracovával personál kanceláří odboček. Měl výsadu vidět, jak počet činných svědků vzrostl ze 117 209 v roce 1942 na 2 248 390 v roce 1976.

V létě 1976 si však jednasedmdesátiletý N. H. Knorr všiml, že často narazí do věcí kolem sebe. Následné vyšetření ukázalo, že trpí neoperovatelným mozkovým nádorem. Ještě několik měsíců se s námahou snažil nést náklad práce, ale jeho tělesné vyhlídky byly špatné. Zabrání jeho selhávající zdraví dalšímu pokroku díla?

Rozšiřování vedoucího sboru začalo již v roce 1971. V roce 1975 měl 17 členů. Po většinu toho roku se vedoucí sbor vážně a s modlitbou zamýšlel nad tím, jak nejlépe by se mohl starat o všechno, co souvisí s celosvětovým  kazatelským a učitelským dílem, naplánovaným v Božím slovu pro naše dny. (Mat. 28:19, 20) A tak 4. prosince 1975 schválil vedoucí sbor jednomyslně jednu z nejvýznamnějších organizačních úprav v novodobé historii svědků Jehovových.

Od 1. ledna 1976 byla veškerá činnost Watch Tower Society a sborů svědků Jehovových po celém světě pod dozorem šesti správních výborů vedoucího sboru. Od 1. února 1976 v souladu s tímto uspořádáním docházelo ke změnám ve všech kancelářích odboček Společnosti po celé zeměkouli. Na každou odbočku již nedohlížel jeden dozorce odbočky, ale tři nebo více zralých mužů sloužilo jako výbor odbočky, přičemž jeden z nich sloužil jako trvalý koordinátor. * Výbory pracovaly několik měsíců a potom vedoucí sbor sdělil: „Prokázalo se až dosud jako prospěšné, aby se určitý počet bratrů spolu radil, když uvažují o zájmech díla Království. — Přísl. 11:14; 15:22; 24:6.“

Na podzim 1976 se bratr Knorr, přestože jeho tělesné vyhlídky zůstávaly špatné, podílel na poskytování školení na schůzkách, které se konaly v ústředí a jichž se účastnili členové výborů odboček a jiní pracovníci odboček z celého světa. Kromě toho, že se podílel na schůzkách během dne, zval na večer malé skupinky bratrů k sobě. Tak měl on i jeho manželka Audrey úzké společenství s muži, kteří ho znali a milovali a s nimiž po léta tak úzce spolupracoval. Po těchto schůzkách se zdraví bratra Knorra stále zhoršovalo až do jeho smrti 8. června 1977.

A tak 22. června 1977, dva týdny po smrti bratra Knorra, byl prezidentem Watch Tower Society zvolen třiaosmdesátiletý Frederick W. Franz. O bratru Franzovi uvedla Strážná věž č. 2, 1978 (z 1. srpna 1977, angl.): „Jeho pověst význačného biblického učence a jeho neúnavná práce pro podporu zájmů království mu přinesly důvěru a věrnou podporu všech svědků Jehovových.“

V době tohoto vystřídání již byly v běhu nové organizační úpravy, které zajišťovaly postup díla.

Uspokojování duchovních potřeb biblickou literaturou

Svědkové Jehovovi byli před rokem 1976 dobře duchovně syceni. Ale zkoumání toho, co se odehrálo  od té doby pod vedením vedoucího sboru a jeho redakčního výboru, ukazuje, že vody pravdy prýštily ve stále větším množství a v rozmanitější formě.

Vydávalo se mnoho publikací, které pokrývaly zvláštní potřeby samotných svědků. Mimořádný zájem se projevoval mladým lidem. V roce 1976 vyšla v angličtině kniha Využij co nejlépe své mládí a v roce 1989 Otázky mladých lidí — Praktické odpovědi. Obě knihy pomáhají mladistvým při uplatňování biblických zásad v situacích, do nichž se v životě dostávají. Ilustrovaná publikace Moje kniha biblických příběhů, připravená hlavně pro děti, vyšla v roce 1978. Téhož roku byly předloženy praktické rady a poučení pro posílení rodin v knize Vytvářet šťastný rodinný život.

Někdy si zvláštní potřeby Jehovova lidu vyžádaly časové rady na stránkách Strážné věže. Například celosvětová zpráva o činnosti svědků Jehovových za rok 1977/78 ukázala, že těch, kdo se podíleli na kazatelském díle, ubylo. Souvisel ten úbytek alespoň zčásti s tím, že se zhatily naděje ohledně roku 1975? Snad. Působily tu však i jiné činitele. Co dělat?

Vedoucí sbor podnikl kroky, aby mezi svědky Jehovovými posílil přesvědčení, že Království je třeba stále horlivě ohlašovat dům od domu. Strážná věž z 15. července 1979 (angl.) obsahovala články „Horlivost pro Jehovův dům“, „Kázat v bezzákonném světě“, „Kázali dům od domu“ a „Co řekli jiní o vydávání svědectví dům od domu“. Tyto a jiné články potvrzovaly, že kázání dům od domu má pevný biblický základ, a vybízely k horlivé  a nadšené účasti na této důležité činnosti. * — Sk. 20:20; Kol. 3:23.

Pozornost vyžadovala i jiná situace. Kolem roku 1980 se řada lidí, kteří se několik let podíleli na činnosti svědků Jehovových, včetně jednotlivců, kteří sloužili na význačných místech v organizaci, pokoušela různými způsoby vyvolat rozdělení a stavět se proti dílu, které svědkové Jehovovi konali. Strážná věž chtěla Jehovův lid posílit proti takovému odpadlickému vlivu, a tak uveřejnila články jako „Zůstaňte pevní ve víře“ (č. 2, 1981; z 1. srpna 1980, angl.), „Nenápadné zavádění ničivých sekt“ (č. 5, 1984; z 15. září 1983, angl.) a „Zavrhněte odpadlictví, lněte k pravdě!“ (č. 18, 1983; z 1. dubna 1983, angl.), a zároveň kniha „Přijď tvé království“ (vydaná v angličtině roku 1981) zdůraznila, že Království je na dosah, protože bylo roku 1914 zřízeno v nebesích. Vedoucí sbor se nenechal snahami odpůrců odvést od hlavního cíle svědků Jehovových — ohlašování Božího Království.

A co potřeba svědků Jehovových dále si rozšiřovat znalost biblické pravdy? K vážnému studiu Bible vyšlo v angličtině v roce 1984 revidované vydání Překladu nového světa, jež obsahovalo rozsáhlé křížové odkazy, poznámky pod čarou a dodatečnou látku. Čtyři roky nato, v roce 1988, přijal Jehovův lid s radostným vzrušením knihu Zjevení — Jeho slavné vyvrcholení se přiblížilo!, kde je ke každému verši ze Zjevení soudobý komentář, a také dvousvazkovou biblickou encyklopedii Insight on the Scriptures (Hlubší pohled na Písma). Později, v roce 1991, byla vydána krásně ilustrovaná kniha Největší člověk, který kdy žil, jež podává důkladný rozbor života a učení Ježíše Krista.

Ale co potřeby lidí, kteří nejsou svědky Jehovovými? Jako nástroj k poučování nových zájemců vyšla v angličtině v roce 1982 publikace Můžeš žít  navždy v pozemském ráji. Byla určena k tomu, aby pomáhala studujícím Bible vyrovnat se s Jehovovými požadavky na život v pozemském ráji. Pro lidi, kteří snad mají otázky ohledně původu a smyslu života na zemi, byla v roce 1985 uveřejněna kniha Jak vznikl život? — Evolucí, nebo stvořením? Po ní přišla v roce 1989 kniha The Bible—God’s Word or Man’s? (Bible — Boží, nebo lidské slovo?) pro posílení víry.

Pozornost se věnovala také pokorným lidem, kteří snad potřebují zvláštní pomoc v důsledku toho, z jakého kulturního nebo náboženského prostředí vyšli. Aby se mohli poučit o pravdě Jehovova Království ti, kdo jsou negramotní nebo špatně čtou, byla v roce 1982 vydána 32stránková brožura Enjoy Life on Earth Forever! (Raduj se navždy ze života na zemi!). Do roku 1992 bylo vytištěno více než 76 000 000 výtisků a rozšiřovaly se ve 200 jazycích po celém světě, takže se z této brožury stala nejpřekládanější publikace Watch Tower Society.

V roce 1983 byly vytištěny tři brožury zvlášť zaměřené na pomoc muslimům, buddhistům a hinduistům. Chceme-li proniknout k lidem z tohoto a jiného náboženského prostředí, je prospěšné vědět něco o jejich náboženství — jeho naukách a historii. Pro uspokojení této potřeby byla v roce 1990 vydána v angličtině kniha Lidstvo hledá Boha.

Vedoucí sbor měl živý zájem o to, aby poselství o Království dosáhlo co nejvíce lidí — lidí „ze všech národů a kmenů a. . . jazyků“. (Zjev. 7:9) Proto se činila opatření, aby se literatura překládala do mnohem více jazyků. Například v letech 1976 až 1992 vzrostl počet jazyků, v nichž vycházela Strážná věž, asi o 42 procent. V říjnu 1992 to bylo 111 jazyků. Pro urychlení překladu se téhož roku na této práci podílelo víc než 800 překladatelů po celém světě.

Vzdělávací programy se obohacují a zpestřují

Pod vedením vedoucího sboru a jeho vyučovacího výboru se vzdělávací programy pro pracovníky ústředí a rodiny betel v odbočkách po celém světě obohacovaly a nabývaly na pestrosti. Kromě čtení Bible a Ročenky, což patřilo k rannímu uctívání, se do hloubky rozebírala část Bible čtená v uplynulém týdnu a látka se uplatňovala  na ty, kdo slouží v betelu. Uváděly se rovněž pravidelné zprávy z různých oddělení betelu a také častější zprávy zónových dozorců.

Pro potřeby těch, kdo mají rozšířené odpovědnosti v organizaci, byly navrženy a uskutečněny další vzdělávací programy. Během roku 1977 se učinila opatření, aby všichni starší navštěvovali patnáctihodinový kurs školy služby Království. (Sk. 20:28) Od té doby se vždy po několika letech konají podobná školení různé délky, a počínaje rokem 1984 jsou ve škole služby Království školeni i služební pomocníci. V Brooklynu začala od prosince 1977 zvláštní pětitýdenní škola pro členy výborů odboček.

Zvláštní péče byla projevena i těm, kteří se vydávali ve službě plným časem jako průkopníci. V prosinci 1977 byla ve Spojených státech zahájena škola průkopnické služby, dvoutýdenní školicí kurs pro průkopníky, a časem se rozšířila do všech částí světa. Během následujících čtrnácti let vzrostl počet průkopníků více než pětinásobně — ze 115 389 na 605 610!

Na podzim 1987 byla otevřena další nová škola — škola dodatečného služebního vzdělávání. Tato škola byla zřízena pro školení způsobilých svobodných bratrů, kteří již mají zkušenosti jako starší nebo služební pomocníci a jsou ochotni sloužit, kdekoli je na celosvětovém poli potřeba. Do roku 1992 proběhly třídy v Austrálii, Británii, ve Francii, v Itálii, Mexiku, Německu, Nigérii, Rakousku, Salvadoru, ve Spojených státech, Španělsku a ve Švédsku. Nevznikla tak jakási třída jednotlivců, na které druzí ve sboru pohlížejí jako na nadřazené, ale naopak vzrostl počet mužů, kteří jsou opravdu způsobilí sloužit svým bratrům.

Na podporu celosvětového biblického vzdělávání byly naplánovány mezinárodní sjezdy ve výhodně položených městech — z nichž některá jsou v zemích, kde bývali svědkové Jehovovi zakázáni. Tyto sjezdy posílily bratry v oněch oblastech a daly mocný podnět ke kázání dobré zprávy v těchto zemích. *

Zařízení k podpoře růstu

S tím, jak Jehovovo slovo rychle postupovalo, začal být nutný pronikavý  rozvoj stavebních a tiskařských projektů — což jsou záležitosti, jež spadají pod dozor vedoucího sboru a jeho vydavatelského výboru.

Svědkové se zkušenostmi ve stavebnictví dobrovolně nabídli své služby a jejich snahy byly koordinovány tak, aby to pomohlo při stavbě nových a větších zařízení odboček po celém světě. Od roku 1976 do roku 1992 se stavěla úplně nová zařízení odboček asi v 60 zemích. Navíc se ve 30 zemích rozběhly projekty k rozšíření prostorů a zařízení, které již existovaly. Způsob, jak se práce konala (s dobrovolníky z mnoha sborů — někdy i z jiných zemí), posílil pouta lásky a jednoty mezi Jehovovým lidem. *

Společnost se chtěla vyrovnat s rostoucí potřebou tisknout v mnoha jazycích, a proto svědkové, kteří měli zkušenosti v oblasti výpočetní techniky, vyvinuli počítačový systém přípravy materiálu k tisku nazvaný MEPS (Multilanguage Electronic Phototypesetting System — mnohojazyčný elektronický systém fotosazby). Projekt byl dokončen roku 1986. Díky němu se od roku 1992 tiskla Strážná věž současně v 66 jazycích. Velká většina svědků Jehovových tak může dostávat tentýž duchovní pokrm ve stejný čas. *

Jak zařízení Watch Tower Society dále rostla, bylo zapotřebí dalších dobrovolných pracovníků v brooklynském ústředí i v kancelářích odboček po celém světě. V letech 1976–1992 se mezinárodní rodina betel trojnásobně rozrostla z počtu asi 4 000 na více než 12 900 členů, kteří slouží po celé zemi. Vedoucí sbor a jeho personální výbor pečují o osobní a duchovní potřeby této velké armády dobrovolných pracovníků plným časem.

Péče o sbory a o evangelizační dílo

Jak Jehovovo slovo rychle postupovalo, vedoucí sbor a jeho služební výbor zaměřily svou energii na budování sborů po celé zeměkouli a na rozšiřování celosvětového evangelizačního díla.

Dalo se udělat víc pro množství nových, kteří se dávali každým rokem křtít? Počátkem roku 1977 se udělala opatření pro duchovní posílení nových  svědků. Naše služba Království vysvětlila: „Domníváme se, že s každým, kdo přichází k pravdě, by měly být prostudovány nejméně dvě knihy. . . Ve studiu se má tedy po křtu pokračovat tak dlouho, dokud se druhá kniha neprobere.“ Nově pokřtění svědkové tak dostali větší příležitost získat poznání a porozumění a růst v ocenění toho, co znamená být pokřtěn. Nové opatření také povzbuzovalo k dalšímu úzkému společenství mezi novými a svědky, kteří jim pomáhali při jejich domácím biblickém studiu.

Pro ty, kdo proudili do Jehovovy organizace, se v letech 1976–1992 vytvořilo na světě více než 29 000 nových sborů. (Mich. 4:1) Vedoucí sbor jmenoval další krajské a oblastní dozorce a vyslal je, aby pomáhali. Počet těchto cestujících dozorců vzrostl asi z 2 600 v roce 1976 přibližně na 3 900 v roce 1992.

Jak rostl počet sborů, rostla i potřeba dalších sálů k shromažďování. Dal by se najít nějaký rychlejší způsob stavby sálů Království? V sedmdesátých letech vypracovali svědkové Jehovovi ve Spojených státech stavební program, podle něhož byli zkušení stavební pracovníci z okolních míst v zemi zváni na pomoc místním svědkům při stavbě sálu Království. Když pomáhaly stovky lidí, dal se sál rychle postavit — často za pouhé dva tři dny. V osmdesátých letech rostly rychle stavěné sály Království i v jiných částech světa.

Svědků Jehovových se dotkly také politické změny ve východní Evropě. Jaké vzrušení přineslo našim bratrům v takových zemích jako Východní Německo (tehdejší), Maďarsko, Polsko, Rumunsko a v zemi, které se tehdy říkalo Sovětský svaz, když byli zákonně uznáni, v některých případech po čtyřiceti letech zákazu! Větší svoboda v těch zemích jim nyní usnadnila cestu, aby se s dobrou zprávou dostali asi ke 380 000 000 osob. Svědkové Jehovovi nemarnili čas a využili své nové svobody k veřejné kazatelské činnosti.

K čemu to vedlo? Jehovovo slovo rychle postupovalo! Například v dubnu 1992 byl počet hlasatelů Království, kteří podávali zprávu v Polsku, 106 915. A vyhlídky na budoucí růst byly vynikající: tentýž měsíc se slavnosti na památku Kristovy smrti účastnilo 214 218 osob. Podobně v zemích, které dříve tvořily Sovětský svaz,  se v roce 1992 zúčastnilo Památné slavnosti celkem 173 473 osob, což byl proti předešlému roku přírůstek o 60 procent.

V některých zemích však pronásledování trvalo, a těžkosti způsobily i přírodní pohromy. Například v roce 1992 byla činnost svědků Jehovových stále pod vládním omezením ve 24 zemích. Vedoucí sbor prostřednictvím výboru předsedajícího dělá, co může, aby jim poskytl podporu a informoval mezinárodní společenství bratrů o tom, jak mohou přispět svědkům, kteří slouží v nepříznivých podmínkách. (Srovnej 1. Korinťanům 12:12–26.) Ani pronásledování, ani přírodní pohromy nedokázaly zastavit kázání Jehovova slova!

„Lid, který mu výhradně patří“

Z toho všeho je vidět, že v letech 1976 až 1992 Jehovovo slovo skutečně rychle postupovalo vpřed. Organizace se téměř zdvojnásobila co do velikosti — dosáhla 4 470 000 zvěstovatelů Království!

Jehovův lid dál horlivě ohlašuje Boží Království, nyní ve více jazycích než kdy dříve. S použitím publikací, jež byly opatřeny, si prohloubil poznání Bible a pomáhá zájemcům, aby poznali biblické pravdy. Má prospěch ze vzdělávacích programů, které byly zavedeny pro muže s dalšími odpovědnostmi v organizaci. Jehova bezpochyby žehná ohlašování svého Království.

Od sedmdesátých let 19. století do dneška někteří muži význačnou měrou přispěli k pokroku díla Království — muži jako Charles T. Russell, Joseph F. Rutherford, Nathan H. Knorr a Frederick W. Franz a stejně tak i jiní, kteří sloužili a slouží jako členové vedoucího sboru. Svědkové Jehovovi se však v žádném případě nestali nějakou sektou vybudovanou na osobnosti kteréhokoli z těchto mužů. Mají naopak jen jednoho vůdce, „Krista“. (Mat. 23:10) On je Hlavou těchto organizovaných Jehovových svědků, tím, komu byla „dána všechna autorita“ k řízení tohoto díla „po všechny dny až do závěru systému věcí“. (Mat. 28:18–20) Jsou rozhodnuti podřizovat se Kristu jako hlavě, držet se Božího slova a spolupracovat s vedením svatého ducha, aby mohli nadále postupovat v uctívání jediného pravého Boha a prokazovali se jako „lid, který mu výhradně patří, horlivý pro znamenité skutky“. — Tit. 2:14.

Jaké jsou však některé základní nauky a normy chování, jimiž se svědkové Jehovovi liší od všech jiných náboženství? Jak se stali známými jako svědkové Jehovovi? Jak je financována jejich činnost? Proč zachovávají přísnou oddělenost od jiných církví a od světa obecně? Proč se stali v tolika částech světa předmětem prudkého pronásledování? Na tyto a mnohé jiné otázky dají odpověď následující kapitoly.

[Poznámky pod čarou]

[Praporek na straně 117]

Není to sekta vybudovaná na osobnosti nějakého člověka

[Rámeček a graf na straně 110]

Od roku 1976 do roku 1992 byl 42procentní přírůstek v počtu jazyků, v nichž se tiskne „Strážná věž“

[Graf]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

111

 

78

 

1976 1992

[Rámeček na straně 111]

Životopis F. W. Franze

Frederick William Franz se narodil v Covingtonu (Kentucky, USA) 12. září 1893. V roce 1899 se rodina přestěhovala do Cincinnati, kde Frederick roku 1911 absolvoval střední školu. Pak nastoupil na univerzitu v Cincinnati a zvolil si filozofickou fakultu. Rozhodl se, že se stane presbyteriánským kazatelem, a tak se horlivě pustil do studia biblické řečtiny. Na univerzitě byl vybrán pro Rhodesovo stipendium, což ho opravňovalo studovat na Oxfordské univerzitě v Anglii. Než se však mohlo stipendium vyhlásit, Frederick o ně ztratil všechen zájem a požádal, aby bylo jeho jméno ze seznamu uchazečů vypuštěno.

Předtím mu jeho bratr Albert poslal brožuru, kterou dostal od mezinárodních badatelů Bible. Později mu dal Albert první tři svazky „Studies in the Scriptures“ (Studie Písem). Frederick byl nadšen tím, co se dozvídal, a rozhodl se přerušit spojení s presbyteriánskou církví a připojit se ke sboru badatelů Bible. Dne 30. listopadu 1913 byl pokřtěn. V květnu 1914 opustil univerzitu a okamžitě si zařídil své záležitosti tak, aby se mohl stát kolportérem (průkopníkem).

V červnu 1920 se stal členem rodiny betel v Brooklynu. Po smrti N. H. Knorra byl v červnu 1977 bratr Franz zvolen do úřadu prezidenta Společnosti. Věrně sloužil jako člen vedoucího sboru až do 22. prosince 1992, kdy zemřel ve věku 99 let.

[Graf na straně 112]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Růst v řadách průkopníků

1992

600 000

400 000

1986

200 000

1981

1976

[Graf na straně 113]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Růst celosvětové rodiny betel

1992

12 000

9 000

1986

6 000

1981

1976

3 000

[Graf na straně 114]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Přírůstek sborů

80 000

1992

60 000

1986

1981

1976

40 000

20 000

[Graf na straně 115]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Přírůstek hlasatelů Království

1992

4 000 000

1986

3 000 000

1981

1976

2 000 000

1 000 000

[Obrázek na straně 109]

Nad každou kanceláří odbočky Společnosti má dozor výbor bratrů, jako tento výbor, který dohlíží na dílo v Nigérii

 [Obrázky na straně 116]

Vedoucí sbor svědků Jehovových leden 1992

Carey W. Barber

John E. Barr

W. Lloyd Barry

John C. Booth

Frederick W. Franz

George D. Gangas

Milton G. Henschel

Theodore Jaracz

Karl F. Klein

Albert D. Schroeder

Lyman A. Swingle

Daniel Sydlik