Kapitola 18

Jan se menší, Ježíš roste

PO SVÁTKU pasach na jaře roku 30 n. l. opouští Ježíš se svými učedníky Jeruzalém. Nevracejí se však domů do Galileje, ale jdou do země judské, kde křtí. Jan Křtitel vykonává totéž dílo již asi rok a má stále kolem sebe učedníky.

Ježíš vlastně sám nekřtí, ale činí to jeho učedníci pod jeho vedením. Jejich křest má stejný význam jako křest, který vykonával Jan, protože je symbolem toho, že Židé činí pokání z hříchů proti Boží smlouvě Zákona. Ale po svém vzkříšení dává Ježíš učedníkům pokyn, aby prováděli křty, které mají jiný význam. Křesťanský křest je symbolem toho, že se člověk oddává, aby sloužil Jehovovi Bohu.

Nyní, na začátku Ježíšovy služby, však Jan a Ježíš sice působí odděleně, ale vyučují a křtí ty, kteří činí pokání. Janovi učedníci však začínají žárlit a stěžují si na Ježíše: „Rabbi,. . . podívej se, on křtí a všichni jdou k němu.“

Jan však nežárlí, ale naopak se raduje z Ježíšova úspěchu a chce, aby se radovali i jeho učedníci. Připomíná jim: „Vy sami mi dosvědčíte, že jsem řekl, že nejsem Kristus, ale že jsem byl vyslán před ním.“ Pak užívá krásného znázornění: „Kdo má nevěstu, je ženich. Ale přítel ženicha, když zde stojí a slyší ho, má velkou radost z ženichova hlasu. Proto je tato má radost naplněna.“

Jan se jako přítel ženicha radoval již asi o šest měsíců dříve, když představil Ježíšovi své učedníky. Někteří z nich získali naději stát se členy Kristovy nebeské třídy nevěsty, která se má skládat z křesťanů pomazaných duchem. Jan chce, aby jeho nynější učedníci také následovali Ježíše, protože jeho cílem je připravovat cestu pro Kristovu úspěšnou službu. Jan to vysvětluje: „On musí dále růst, ale já se musím dále menšit.“

Ježíšův nový učedník Jan, který předtím také býval učedníkem Jana Křtitele, píše o Ježíšově původu a jeho důležité úloze při záchraně lidí: „Kdo přichází z nebe, je nade všemi ostatními. . . Otec miluje Syna a dal mu všechno do ruky. Kdo projevuje víru v Syna, má věčný život; kdo neposlouchá Syna, neuvidí život, ale zůstává na něm Boží zloba.“

Nedlouho potom, co Jan Křtitel mluví o zmenšování své činnosti, je zatčen králem Herodem. Herodes si vzal Herodiadu, manželku svého bratra Filipa, a když Jan veřejně odhaluje nesprávnost jeho jednání, dává ho Herodes uvěznit. Když Ježíš slyší o Janově zatčení, opouští s učedníky Judeu a vydávají se do Galileje. Jan 3:22–4:3; Skutky 19:4; Matouš 28:19; 2. Korinťanům 11:2; Marek 1:14; 6:17–20.

▪ Jaký význam mají křty, které jsou prováděny pod Ježíšovým vedením před jeho vzkříšením? A po jeho vzkříšení?

▪ Jak ukazuje Jan, že jsou stížnosti jeho učedníků neopodstatněné?

▪ Proč je Jan uvězněn?