Je Bible skutečně inspirována Bohem?
18. kapitola
Je Bible skutečně inspirována Bohem?
1. Jakou schopnost má stvořitel na rozdíl od člověka?
ŽÁDNÝ člověk nemůže přesně do všech podrobností předpovědět budoucnost. To se vymyká lidským schopnostem. Stvořitel vesmíru však zná všechny potřebné skutečnosti a může dokonce řídit události. Proto o něm může být řečeno, že „od počátku sděluje ukončení a odedávna věci, které ještě nejsou učiněny“. — Izajáš 46:10, 41:22, 23.
2. Co by bylo působivým důkazem, že Bible je inspirována Bohem?
2 Bible obsahuje stovky proroctví. Splnila se až dosud přesně? Jestliže ano, byl by to působivý důkaz, že Bible je ‚inspirována Bohem‘. (2. Timoteovi 3:16, 17) A vyvolalo by to důvěru v další proroctví o událostech, k nimž ještě má dojít. Bude proto užitečné podívat se zpět na některá proroctví, která se již splnila.
Zánik Tyru
3. Co bylo předpověděno o Tyru?
3 Tyrus byl význačným přístavním městem ve Fénicii. Jednal zrádně se starověkým Izraelem, svým jižním sousedem, který uctíval Jehovu. Prostřednictvím proroka, který se jmenoval Ezekiel, předpověděl Jehova úplnou zkázu Tyru více než 250 let předem. Jehova prohlásil: „Chci proti tobě přivést mnoho národů . . . A jistě zničí zdi Tyru a strhnou jeho věže, a chci z něho seškrábat jeho prach a udělat z něho zářivý holý povrch skalního útesu. Stane se místem k sušení vlečných sítí uprostřed moře.“ Ezekiel také předem jmenoval první národ, který oblehne Tyrus, i vůdce tohoto národa: „Hle, přivádím proti Tyru od severu babylónského krále Nebukadrecara.“ — Ezekiel 26:3–5, 7.
4. a) Jak se splnila proroctví o tom, že Babylóňané dobudou Tyrus? b) Proč nemohli Babylóňané nic ukořistit?
4 Jak bylo předpověděno, Nebukadrecar [Nebukadnecar] opravdu později rozvrátil pevninskou část Tyru „po třináctiletém obležení“, jak říká The Encyclopædia Britannica.1 Bylo však také prorokováno, že nic neukořistí: „Mzda, ta pro něho . . . nebyla . . . žádná.“ (Ezekiel 29:18) Proč ne? Protože část Tyru byla na ostrově za úzkým kanálem.2 Většina pokladů Tyru byla přenesena z pevniny do této ostrovní části města, která nebyla zničena.
5, 6. Jak zničil Alexandr Veliký ostrovní část města Tyru a podrobně tím splnil proroctví?
5 Nebukadrecarovo válečné tažení však nemohlo ‚seškrábat . . . prach [Tyru] a udělat z něho zářivý holý povrch skalního útesu‘, jak předpověděl Ezekiel. Nesplnilo se přitom ani Zecharjášovo proroctví, v němž bylo řečeno, že Tyrus bude sražen „do moře“. (Zecharjáš 9:4) Byla tato proroctví nepřesná? Rozhodně ne. V roce 332 př. n. l., tedy více než 250 let po Ezekielově proroctví a téměř 200 let po Zecharjášově proroctví byl Tyrus úplně zničen řeckými vojsky vedenými Alexandrem Velikým. V Encyclopedia Americana je řečeno: „Z trosek pevninské části města vystavěl v roce 332 ohromný [násep], jímž spojil ostrov s pevninou. Po sedmiměsíčním dobývání . . . dobyl a zničil Tyrus.“3
6 Podle předpovědi Ezekielovy i Zecharjášovy skončil tedy prach a trosky Tyru ve vodě. Z města zůstal pouze holý útes, ‚místo k sušení vlečných sítí‘, jak to popsal jeden návštěvník tohoto místa.4 Tak se splnila do nejmenší podrobnosti proroctví vyslovená o staletí dříve.
Cyrus a zánik Babylóna
7. Co předpověděla Bible o Židech a Babylónu?
7 Pozoruhodná jsou také proroctví o Židech a Babylónu. Dějiny zaznamenávají, že Babylón vzal Židy do zajetí. Ale Jeremjáš to předpověděl asi 40 let předem. Izajáš to předpověděl asi 150 let předem. Předpověděl také, že se Židé ze zajetí vrátí. Stejně i Jeremjáš řekl, že budou uvedeni zpět do své země po 70 letech. — Izajáš 39:6, 7; 44:26; Jeremjáš 25:8–12; 29:10.
8, 9. a) Kdo dobyl Babylón a jak? b) Jak potvrzují dějiny proroctví o Babylónu?
8 Tento návrat byl umožněn dobytím Babylóna Médy a Peršany v roce 539 př. n. l. Izajáš je předpověděl téměř 200 let předem a Jeremjáš asi 50 let předem. Jeremjáš řekl, že babylónští vojáci se vzdají bez boje. Izajáš i Jeremjáš předpověděli, že vody, které chránily Babylón, řeka Eufrates, „budou vysušeny“. Izajáš dokonce uvedl jméno dobyvatele, perského vojevůdce Cyra, a řekl, že před ním „brány [Babylóna] nebudou zavřeny“. — Jeremjáš 50:38; 51:11, 30, Izajáš 13:17–19; 44:27; 45:1.
9 Řecký historik Herodotos vysvětlil, že Cyrus opravdu odvedl tok Eufratu a „řeka klesla natolik, že bylo možné přebrodit přirozené řečiště“.5 A tak v noci nepřátelští vojáci pochodovali řečištěm a vstoupili do města branami, které zůstaly bezstarostně otevřené. „Kdyby byli Babylóňané informováni o tom, k čemu se Cyrus chystá,“ pokračuje Herodotos, „byli by pevně uzavřeli všechny brány vedoucí k řece . . . Peršané je však překvapili a tak se zmocnili města.“6 Babylóňané se právě oddávali pití a hýření, jak to líčí Bible, a Herodotos to potvrzuje.7 (Daniel 5:1–4, 30) Izajáš i Jeremjáš předpověděli, že z Babylóna nakonec zůstanou jen neobydlené sutiny. A to se stalo. Dnes je Babylón opuštěným pahorkem. — Izajáš 13:20–22; Jeremjáš 51:37, 41–43.
10. Který důkaz potvrzuje, že Cyrus propustil Židy?
10 Cyrus také dovolil, aby se Židé vrátili do své vlasti. Více než dvě staletí předem předpověděl Jehova o Cyrovi: „Úplně provede všechno, co mě těší.“ (Izajáš 44:28) Po sedmdesáti letech, totiž v roce 537 př. n. l. — přesně podle proroctví — zařídil Cyrus návrat zajatců do jejich vlasti. (Ezra 1:1–4) Byl nalezen jeden staroperský nápis, který byl označen jako Cyrův válec, a z toho zřetelně vyplývá, že Cyrovou taktikou bylo dovolovat zajatcům návrat do vlasti. Cyrus prý řekl: „Pokud jde o obyvatele Babylóna, (také) jsem shromáždil všechny jejich (dřívější) obyvatele a vrátil jsem (jim) jejich bydliště.“8
Médo–Persie a Řecko
11. Jak Bible předpověděla vzestup Médo–Persie k moci a její pád, který způsobí Řecko?
11 Babylón byl ještě světovou mocností, když Bible předpověděla jeho dobytí symbolickým dvourohým beranem, který představoval „krále Médie a Persie“. (Daniel 8:20) Podle předpovědi se stala Médo–Persie světovou velmocí po dobytí Babylóna v roce 539 př. n. l. Ale během doby „kozel“, který představuje Řecko, „pak berana srazil a zlámal jeho dva rohy“. (Daniel 8:1–7) To se stalo v roce 332 př. n. l., když Řecko porazilo Médo–Persii a stalo se novou světovou velmocí.
12. Co bylo v Bibli řečeno o panování Řecka?
12 Povšimněme si, co mělo podle předpovědi následovat: „A kozel, ten se vypínal do krajnosti; jakmile se však stal mocným, velký roh se zlomil a nápadně místo něho vzešly čtyři.“ (Daniel 8:8) Co to znamená? Bible vysvětluje: „A chlupatý kozel představuje řeckého krále; a velký roh, který měl mezi očima, ten představuje prvního krále. A když ten se zlomil, takže nakonec místo něho vyvstaly čtyři, jsou čtyři království, jež vyvstanou z jeho národa, ale ne s jeho silou.“ — Daniel 8:21, 22.
13. Jak se splnilo toto proroctví o Řecku více než 200 let po jeho zaznamenání?
13 Dějiny ukazují, že tímto ‚řeckým králem‘ byl Alexandr Veliký. Ale po jeho smrti v roce 323 př. n. l. byla nakonec jeho říše rozdělena mezi čtyři generály — Seleuka Nikátora, Kassandra, Ptolemaia Laga a Lysimacha. Přesně podle biblické předpovědi „nakonec místo něho vyvstaly čtyři“. Ale jak bylo rovněž předpověděno, nikdo z těchto nástupců již neměl takovou moc jako Alexandr. Tak se začalo toto proroctví splňovat po více než 200 letech od doby, kdy bylo zaznamenáno — další působivé potvrzení, že Bible byla inspirována.
Předpovědi o Mesiášovi
14. Co řekl jeden znalec o mnoha proroctvích, jež se splnila na Ježíši Kristu?
14 Mimořádně pozoruhodná je řada biblických proroctví týkajících se Ježíše Krista. Profesor J. P. Free prohlásil: „Pravděpodobnost, že by se všechna tato proroctví splnila na jednom člověku, je tak nesmírně malá, že to naprosto nemohly být pouze chytré odhady lidí.“9
15. Co patří mezi proroctví, jejichž splnění nemohl Kristus ovlivnit?
15 Ježíš rozhodně nemohl řídit splňování mnoha z těchto proroctví. Nemohl například zařídit, aby se narodil z kmene Juda nebo jako potomek Davidův. (1. Mojžíšova 49:10; Izajáš 9:6, 7; 11:1, 10; Matouš 1:2–16) Nemohl také řídit události tak, aby vedly k jeho narození v Betlémě. (Micheáš 5:2; Lukáš 2:1–7) Jistě by nebyl zařídil, aby byl zrazen za třicet kousků stříbra (Zecharjáš 11:12; Matouš 26:15); aby na něj jeho nepřátelé plivali (Izajáš 50:6; Matouš 26:67); aby mu nadávali, když visel na popravčím kůlu (Žalm 22:7, 8; 22:8, 9, KB; Matouš 27:39–43); aby byl bodnut, ale aby nebyla zlámána žádná z kostí jeho těla (Zecharjáš 12:10; Žalm 34:20; 34:21, KB; Jan 19:33–37); a aby vojáci losovali o jeho oděv (Žalm 22:18; 22:19, KB; Matouš 27:35). To je jen několik málo z mnoha proroctví, jež se splnila na člověku Ježíšovi.
Zničení Jeruzaléma
16. Co prorokoval Ježíš o Jeruzalému?
16 Ježíš byl Jehovův největší prorok. Nejprve si všimni, co se mělo podle jeho slov stát Jeruzalému: „Tvoji nepřátelé kolem tebe vystaví opevnění ze špičatých kůlů a obklíčí tě a ze všech stran tě budou tísnit a mrští o zem tebou a tvými dětmi uprostřed tebe a nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nerozeznalo čas, kdy jsi bylo zkoumáno.“ (Lukáš 19:43, 44) Ježíš také řekl: „Až uvidíte Jeruzalém obklopený utábořenými vojsky, pak vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení. Ať potom ti, kteří jsou v Judeji, prchají k horám.“ — Lukáš 21:20, 21.
17. Jak se splnilo Ježíšovo proroctví o vojsku, které obklíčí Jeruzalém, a jak mohli lidé uniknout z města?
17 Přesně podle proroctví přitáhla v roce 66 n. l. proti Jeruzalému římská vojska pod vedením Cestia Galla. Je však zvláštní, že neprosadil obklíčení až do konce, ale, jak o tom píše historik Josephus Flavius v prvním století, „ustoupil od města, bez jakéhokoli důvodu“.10 Jakmile bylo neočekávaně zrušeno obklíčení, vznikla příležitost uposlechnout Ježíšův pokyn a utéci z Jeruzaléma. Historik Eusebius zaznamenal, že uprchli právě křesťané.11
18. a) Co se stalo v roce 70 n. l., necelé čtyři roky po odchodu římských vojsk od Jeruzaléma? b) V jakém rozsahu byl Jeruzalém zničen?
18 Po necelých čtyřech letech, v roce 70 n. l., se římská vojska vrátila pod vedením vojevůdce Tita a obklíčila Jeruzalém. V okruhu několika kilometrů zporáželi stromy a postavili kolem města hradbu, „opevnění ze špičatých kůlů“. Josephus poznamenal, k čemu to vedlo: „Nyní Židé ztratili všechny vyhlídky na únik.“12 Josephus napsal, že asi po pětiměsíčním obléhání byl zbytek města, kromě tří věží a částí hradby, „tak úplně srovnán se zemí . . . že pozdější návštěvníci sotva mohli věřit, že to místo bylo kdysi obýváno“.13
19. a) Jak tísnivá byla situace, která postihla Jeruzalém? b) Čeho je až dodnes tichou připomínkou Titův oblouk?
19 Během tohoto obležení zemřelo 1 100 000 lidí a 97 000 se dostalo do zajetí.14 Dodnes je možné vidět v Římě svědectví o splnění Ježíšova proroctví. Stojí tam Titův oblouk, který postavili Římané v roce 81 n. l. na památku vítězného dobytí Jeruzaléma. Tento oblouk zůstává tichou připomínkou, že nedbání výstrah v biblických proroctvích může vést ke katastrofě.
Proroctví, která se splňují v dnešní době
20. V odpovědi na kterou otázku uvedl Ježíš „znamení“, podle nichž poznáme, že je blízko velká světová změna?
20 Podle Bible je blízko úžasná změna světa. Stejně jako Ježíš předpověděl události, podle kterých mohli lidé v prvním století poznat nadcházející zničení Jeruzaléma, tak předpověděl i události, podle nichž mohou dnešní lidé poznat, že je blízko změna světa. Ježíš dal toto „znamení“ jako odpověď na otázku svých učedníků: „Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ — Matouš 24:3.
21. a) Co je Kristova „přítomnost“ a co je „závěr systému věcí“? b) Kde se můžeme dočíst o znameních, která dal Ježíš?
21 Podle Bible nebude Kristus ‚přítomen‘ v lidské podobě, ale bude mocným nebeským panovníkem, který osvobodí utlačované lidstvo. (Daniel 7:13, 14) Jeho „přítomnost“ měla být v době, kterou označil jako ‚závěr systému věcí‘. Jaké dal tedy Ježíš znamení, jímž označil čas, kdy bude neviditelně přítomen jako panovník a kdy bude blízko konec tohoto systému věcí? U Matouše v kapitole 24, u Marka v kapitole 13 a u Lukáše v kapitole 21 podává Bible přehled událostí, z nichž se skládá toto znamení. Uvádíme zde nejpodstatnější události:
22. Jak dalece byly války od roku 1914 částí znamení, a jak byly ničivé?
22 VELKÉ VÁLKY: „Povstane totiž národ proti národu a království proti království.“ (Matouš 24:7) Od roku 1914 se toto proroctví splňuje velice nápadným způsobem. V první světové válce, jež vypukla v roce 1914, byly poprvé hromadně nasazeny kulomety, tanky, ponorky, letadla a také otravné plyny. Když v roce 1918 skončila, byl počet zabitých 14 miliónů vojáků a civilních obyvatel. Jeden historik k tomu řekl: „První světová válka byla první ‚totální‘ válka.“15 Druhá světová válka, od roku 1939 do roku 1945, byla ještě ničivější a bylo v ní zabito asi 55 miliónů vojáků a civilistů. A přinesla úplně novou hrůzu — atomové bomby! V mnoha velkých i menších válkách bylo od té doby zabito více než 30 miliónů lidí. Německý časopis Der Spiegel k tomu říká: „Od roku 1945 nebyl na této zemi ani jediný den opravdového míru.“16
23. V jakém rozsahu byl svět od roku 1914 postižen nedostatkem potravin?
23 NEDOSTATEK POTRAVIN: „Bude nedostatek potravy.“ (Matouš 24:7) Po první světové válce následoval velký nedostatek potravin. Po druhé světové válce byl nedostatek potravin ještě horší. A dnes? „Hlad má dnes zcela nový rozsah . . . 400 miliónů lidí žije trvale na pokraji smrti hladem,“ sděluje londýnský list Times.17 Torontský list The Globe and Mail říká: „Podvyživeno je více než 800 miliónů lidí.“18 A Světová zdravotnická organizace podává zprávu, že „ročně umírá 12 miliónů dětí před ukončením prvního roku“ na následky podvýživy.19
24. Jak vzrostl od roku 1914 počet zemětřesení?
24 ZEMĚTŘESENÍ: „Budou velká zemětřesení.“ (Lukáš 21:11) George W. Housner, odborník v oboru staveb odolných proti zemětřesení, označil zemětřesení, k němuž došlo v roce 1976 v Tang–šanu v Číně, za „největší katastrofu v podobě zemětřesení, k níž došlo v lidských dějinách“. Přišlo tehdy o život statisíce lidí.20 Italský list Il Piccolo napsal: „Statistiky ukazují, že naše generace žije v nebezpečném období vysoké seismické činnosti.“21 Od roku 1914 zemřelo ročně následkem zemětřesení asi desetkrát více lidí než v dřívějších stoletích.
25. Jakými katastrofálními epidemiemi se od roku 1914 plní část znamení?
25 NEMOCI: „Na jednom místě za druhým mory.“ (Lukáš 21:11) List Science Digest napsal: „Epidemie španělské chřipky se v roce 1918 rozšířila po celé zemi [a] vyžádala si 21 miliónů životů.“ Dodává: „Dosud nikdy v celých dějinách nedošlo k tak kruté a rychlé smrtící ráně . . . kdyby se byla nákaza šířila dále stejnou rychlostí, bylo by lidstvo vyhlazeno během několika měsíců.“22 Od té doby byly stamilióny lidí těžce poškozeny srdečními nemocemi, rakovinou, pohlavními nemocemi a mnoha jinými rozšířenými nemocemi.
26. Jak od roku 1914 velmi stoupla bezzákonnost?
26 ZLOČINNOST: „Vzroste bezzákonnost.“ (Matouš 24:12) Vraždy, loupežná přepadení, znásilňování, terorismus, korupce — soupis je dlouhý a velmi dobře známý. V mnoha územích se lidé bojí chodit po ulicích. Jeden odborník v boji proti terorismu potvrdil, že od roku 1914 vzrůstá tendence ke zločinnosti: „Období do první světové války bylo, celkem vzato, daleko humánnější.“23
27. Jak se dnes splňuje proroctví o velkém strachu?
27 STRACH: „Budou strašlivé úkazy a veliká znamení z nebe.“ (Lukáš 21:11) Hamburský list Die Welt označil naši dobu za „století strachu“.24 Lidstvo je ohrožováno zcela novými způsoby, a proto pociťuje strach, jaký nikdy nebyl. Poprvé v dějinách je nebezpečí, že takové věci jako nukleární zkáza a znečištění životního prostředí ‚zničí zem‘. (Zjevení 11:18) Vzrůst zločinnosti, inflace, zvětšování potenciálu jaderných zbraní, šíření hladu, nemocí a jiných zlých věcí zvětšuje mezi lidmi strach o bezpečí a o život.
V čem je rozdíl?
28. Proč charakteristické rysy znamení, jež jsou dnes patrné, označují naši dobu jako „závěr systému věcí“?
28 Někteří lidé však tvrdí, že tyto poměry byly již v minulých stoletích. V čem se tedy okolnosti dnes liší? Především všechny události, z nichž se skládá znamení, jsou pozorovány jednou generací — generací, která žila v roce 1914 a z níž jsou ještě milióny lidí naživu. Ježíš prohlásil, že „tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane“. (Lukáš 21:32) Za druhé, účinky tohoto znamení jsou pociťovány po celém světě, „na jednom místě za druhým“. (Matouš 24:3, 7, 9; 25:32) Za třetí, poměry se v tomto období postupně zhoršují: „To všechno je počátek tísnivých bolestí“; „ničemové a podvodníci budou postupovat od špatného k horšímu“. (Matouš 24:8; 2. Timoteovi 3:13) A za čtvrté, všechny tyto věci jsou doprovázeny změnou v postojích a jednáních lidí, jak předtím Ježíš varoval: „Ochladne láska většího množství.“ — Matouš 24:12.
29. Jak dalece odpovídá biblický popis ‚posledních dnů‘ morálnímu stavu lidí v dnešní době?
29 Ano, jedním z přesvědčivých důkazů, že nyní žijeme v předpověděném kritickém čase konce, je morální úpadek mezi lidmi. Porovnej to, co vidíš ve světě, s prorockými slovy o naší době: „Věz však, že v posledních dnech tu budou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. Lidé totiž budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou, budou spíše milovat rozkoše než milovat Boha, ti, kteří mají způsob zbožné oddanosti, ale vůči její síle se prokazují jako falešní.“ — 2. Timoteovi 3:1–5.
1914 — obrat v dějinách
30, 31. a) Jak se dívali lidé, kteří žili před rokem 1914, na světové poměry a co si mysleli o budoucnosti? b) Jaký důkaz kromě znamení poskytuje Bible o tom, že žijeme v „posledních dnech“?
30 Světové těžkosti a celosvětové války předpověděné v Bibli byly z lidského stanoviska velice vzdálené způsobu myšlení, jaký byl obvyklý před rokem 1914. Německý státník Konrad Adenauer řekl: „Vybavují se mi myšlenky a obrazy, . . . myšlenky z let před rokem 1914, kdy byl skutečný mír, pokoj a bezpečí na této zemi — byla to doba, kdy jsme neznali strach . . . Od roku 1914 lidé přestali žít v bezpečí a pokoji.“25 Lidé, kteří žili před rokem 1914, se domnívali, že budoucnost „bude stále lepší“, jak píše britský státník Harold Macmillan.26 V knize 1913: Amerika mezi dvěma světy (angl.) říká: „Státní sekretář Bryan řekl [v roce 1913], že ‚poměry slibující světový mír nebyly nikdy příznivější než nyní‘.“27
31 A tak přímo na pokraji první světové války předpovídali přední muži světa věk sociálního pokroku a osvícení. Bible však předpovídala opak — že válka v letech 1914 až 1918, jež neměla obdoby, bude znamenat počátek ‚posledních dnů‘. (2. Timoteovi 3:1) Bible také poskytla chronologické důkazy, že rok 1914 se bude vyznačovat zrozením Božího nebeského království a že pak nastanou na světě těžkosti, jež nemají obdoby.28 Byl si však někdo z tehdy žijících lidí vědom toho, že rok 1914 bude znamenat takový obrat v dějinách?
32. a) Co řekli znalci biblické chronologie desetiletí před rokem 1914 o tomto roce? b) Co řekli jiní o roce 1914, jak to vyplývá z průvodního přehledu?
32 Již desetiletí před tímto datem existovala organizace lidí, kteří oznamovali význam roku 1914. Newyorský list World z 30. srpna 1914 říká: „Vypuknutím strašlivé války v Evropě se splnilo mimořádné proroctví. Během minulých dvaceti pěti let oznamovali ‚Mezinárodní badatelé Bible‘ [svědkové Jehovovi] prostřednictvím kazatelů i tisku . . . světu, že v roce 1914 nadejde den hněvu, o němž prorokuje Bible. ‚Dejte pozor na rok 1914!‘, tak volali tito . . . evangelisté.“29
Lid, který splňuje proroctví
33. Kterou další část znamení splňují svědkové Jehovovi?
33 Bible také předpověděla, že „v konečné části dnů“ půjdou lidé — obrazně — „na Jehovovu horu“, kde je bude on „poučovat o svých cestách“. Proroctví říká, že v důsledku tohoto poučení mimo jiné „budou muset překovat své meče v radlice a své oštěpy v zahradnické nůžky . . . ani se již nebudou učit válce“. (Izajáš 2:2–4) Postoj svědků Jehovových k válkám je všeobecně známý a je jednoznačným splněním tohoto proroctví.
34. Co je důkazem toho, že svědkové Jehovovi ‚překovali své meče v radlice‘?
34 Martin Niemöller, protestantský církevní představitel v Německu před druhou světovou válkou a po ní, poukázal na svědky Jehovovy jako na „vážné badatele Bible, kteří šli po stovkách a tisících do koncentračních táborů a umírali tam, protože odmítali sloužit ve válce a nechtěli střílet na lidské bytosti“. Napsal, že na rozdíl od toho „křesťanské církve se po staletí propůjčovaly k žehnání válkám, armádám a zbraním a . . . modlily se velice nekřesťanským způsobem za zničení svých nepřátel“.30 Kdo tedy odpovídá charakteristickému znaku pravých křesťanů, jak jej uvedl Ježíš? Řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35) 1. Jana 3:10–12 jasně ukazuje, že se Boží služebníci navzájem nezabíjejí. To činí děti satanovy.
35. a) Čím jsou sjednoceni svědkové Jehovovi? b) Je jejich oddanost Božímu království biblicky odůvodněná?
35 Svědkové Jehovovi se společně podřizují Božímu království a věrně se drží biblických zásad. To je sjednocuje do celosvětového bratrství. Plně přijímají biblické učení, že Království je skutečná vláda, která má zákony a vykonává moc, a že bude brzy vládnout nad celou zemí. Má již na zemi milióny poddaných, kteří jsou připravováni na to, aby tvořili základ budoucí civilizace. O tomto Království napsal pod inspirací prorok Daniel: „Nebeský Bůh [zřídí] království, které nebude nikdy zničeno . . . Rozdrtí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neurčité časy.“ (Daniel 2:44) Ježíš postavil Království na první místo, když dal pokyn: „Budete se tedy modlit takto: ‚Náš Otče v nebesích . . . Ať přijde tvé království.‘“ — Matouš 6:9, 10.
36. a) Co má být podle Boží vůle veřejně oznamováno? b) Kdo to činí?
36 Všechny ty mnohé události, jimiž se splňuje od roku 1914 biblické proroctví, ukazují, že Boží království již velmi brzy ‚rozdrtí a ukončí všechna ostatní panství‘. A Bůh chce, aby byla tato skutečnost oznamována, jak to ukazuje další důležitá část znamení: „Tato dobrá zpráva o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Matouš 24:14) Toto proroctví se dnes naplňuje činností světaširého bratrství miliónů svědků Jehovových.
37. Proč bude konec tohoto systému věcí v Armagedonu dobrou zprávou?
37 Až bude Království oznámeno v tom rozsahu, jak si to Bůh přeje, pak svět zažije, podle Ježíšových slov, „velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy nenastane“. Vyvrcholí v armagedonské bitvě a skoncuje se satanovým zlým vlivem. Očistí celou zemi od ničemných národů a lidí a připraví cestu pro budoucí ráj, ve kterém „bude přebývat spravedlnost“. — Matouš 24:21; 2. Petra 3:13; Zjevení 16:14–16; 12:7–12; 2. Korinťanům 4:4.
38. a) Co se prokázalo na základě splnění biblických proroctví? b) Jak bychom se měli dívat na proroctví, jež se týkají budoucnosti?
38 Ve prospěch Bible již svědčí tolik splněných proroctví, že se Bible opravdu prokázala jako kniha ‚inspirovaná Bohem‘. (2. Timoteovi 3:16) Přijmi ji tedy „ne jako lidské slovo, ale právě jako to, čím po pravdě je, jako Boží slovo“. (1. Tesaloničanům 2:13) Jejím autorem je Jehova Bůh, „Ten, kdo od počátku sděluje ukončení“, a proto se můžeš naprosto spoléhat i na proroctví, která se ještě mají splnit v budoucnosti. (Izajáš 46:10) A to, co má přijít, je opravdu nádherné. Dočteš se o tom v příští kapitole a jistě budeš pociťovat radostné vzrušení.
[Studijní otázky]
[Praporek na straně 216]
Splněná proroctví vyvolávají důvěru
[Praporek na straně 222]
Ježíš předpověděl zničení Jeruzaléma
[Praporek na straně 226]
Všechny události, z nichž se skládá znamení, jsou pozorovány jednou generací
[Praporek na straně 227]
„Před rokem 1914 . . . byl skutečný mír, pokoj a bezpečí na této zemi“
[Praporek na straně 229]
„Ani se již nebudou učit válce“
[Praporek na straně 231]
Bible se prokázala jako spolehlivá kniha, kterou inspiroval stvořitel
[Rámeček na straně 228]
1914 – OBRAT V DĚJINÁCH
I po druhé světové válce se mnozí vracejí zpět k roku 1914 a poukazují na to, že znamenal velký obrat v novodobých dějinách:
„Obratem v naší době je ve skutečnosti rok 1914, a ne rok Hirošimy.“ — René Albrecht-Carrié, The Scientific Monthly, červenec 1951.
„Každý, kdo si uvědomuje, k čemu směřuje svět, je od roku 1914 hluboce znepokojen tím, co se zdá jako osudový a předem určený postup směrem k velké katastrofě. Mnozí vážně smýšlející lidé mají pocit, že nelze učinit nic, aby se zabránilo pádu do zkázy. V jejich očích se lidstvo podobá hrdinovi jedné řecké tragédie, který je hnán kupředu zuřivými bohy a není již pánem svého osudu.“ — Bertrand Russell, The New York Times Magazine, 27. září 1953.
„Moderní éra . . . začala v roce 1914 a nikdo neví, kdy a jak skončí . . . Mohla by skončit hromadným vyhlazením.“ — The Seattle Times, 1. ledna 1959.
„V roce 1914 skončil svět, jak jej lidé tehdy znali a přijímali.“ — James Cameron, 1914, vydáno v roce 1959.
„První světovou válkou explodoval celý svět a dosud nevíme proč . . . V dohledu byla Utopie. Byl pokoj a blahobyt. Pak všechno explodovalo. Od té doby jsme ve stavu bezvědomí.“ — Dr. Walker Percy, American Medical News, 21. listopadu 1977.
„V roce 1914 ztratil svět soudržnost a od té doby se mu ji nepodařilo získat zpět . . . je to období neobyčejného nepořádku a násilí jak v mezinárodním tak i v národním měřítku.“ — The Economist, Londýn, 4. srpna 1979.
„V roce 1914 postihla civilizaci krutá a snad smrtelná nemoc.“ — Frank Peters, St. Louis Post-Dispatch, 27. ledna 1980.
„Všechno se zlepšovalo. Do takového světa jsem se narodil . . . Náhle a neočekávaně, jednoho rána v roce 1914, to všechno skončilo.“ — Britský státník Harold Macmillan, The New York Times, 23. listopadu 1980.
[Obrázek na straně 217]
Stavbou náspu, který sahal k ostrovní části města Tyru, se splnilo biblické proroctví
[Obrázek na straně 218]
Biblické proroctví se splnilo odvedením toku Eufratu
[Obrázek na straně 219]
Tento hliněný Cyrův válec (ve vertikální poloze) mluví o tom, že Cyrus měl ve zvyku propouštět zajatce
[Obrázek na straně 220]
Zlatá medaile znázorňující Alexandra Velikého, jehož výboje byly předpověděny v proroctví
[Obrázky na straně 221]
Ježíš nemohl ovlivnit splnění mnoha proroctví, jež se týkala jeho osoby
[Obrázek na straně 223]
Tento nástěnný reliéf uvnitř Titova oblouku, znázorňující odnášení pokladu po zničení Jeruzaléma, je tichou připomínkou
[Obrázek na straně 230]
Až skončí tento systém, vstoupí přežijící do nového spravedlivého systému
