TOTO přísloví, které je dobře známé ve východní Africe, nepochybně odráží pocity mnoha lidí po celém světě. Vystihuje i váš postoj? Půjčit si peníze od přátel nebo od někoho jiného sice může vypadat jako nejlepší řešení, ale je to opravdu tak? Jaká nebezpečí jsou s tím spojená?

Jiné svahilské rčení jde k jádru věci. Zní: „Vypůjčování si a půjčování druhým rozbíjí přátelství.“ A je to přesně tak. Dluhy mohou narušit vztahy mezi lidmi a udělat z přátel nepřátele. I když má dlužník ty nejlepší úmysly a věci si pečlivě naplánuje, všechno vždycky nemusí vyjít podle jeho představ. Pokud například nestíhá včas splácet, ten, kdo mu peníze půjčil, začne být nervózní. Podrážděnost se může stupňovat a vztahy mezi dlužníkem a věřitelem mohou být stále napjatější. A může se to přenést dokonce i na jejich rodiny. Půjčování peněz je potenciální zdroj neshod, a proto ho mnozí považují za poslední možnost, ne za snadné řešení finančních problémů.

Když si člověk půjčí peníze, může to mít negativní dopad i na jeho vztah k Bohu. Jak to? Toho, kdo úmyslně nesplácí půjčku, Bible označuje za ničemu. (Žalm 37:21) Také jasně ukazuje, že ten, „kdo si vypůjčuje, je sluhou toho, kdo poskytuje půjčku“. (Přísloví 22:7) Dlužník si musí uvědomit, že dokud peníze nesplatí, má vůči věřiteli závazek. Jak říká jiné africké přísloví: „Když si půjčíš něčí nohy, budeš muset jít tam, kam bude chtít.“ Znamená to, že člověk, který se topí v dluzích, ztrácí velkou míru svobody a už se nemůže tolik věnovat tomu, čemu by chtěl.

Splatit půjčené peníze musí být pro člověka prioritou. Jinak je téměř jisté, že vzniknou problémy. Hromadění dluhů může vést ke stresu, bezesným nocím, přesčasům v práci, malicherným hádkám mezi manželi, a dokonce k rozpadu rodiny. A někdy může vyústit v žalobu nebo v uvěznění. Proto je moudré řídit se zásadou z Římanům 13:8, která zní: „Nikomu nedlužte nic než vzájemnou lásku.“ (Bible21)

Vzhledem k tomu všemu je dobré půjčku důkladně zvážit a položit si otázky: Je to opravdu nutné? Chci si vzít půjčku proto, abych se nedostal do ještě vážnějších finančních problémů a mohl se postarat o základní potřeby rodiny? Nebo v tom hraje určitou roli chamtivost, možná touha žít si nad poměry? Většinou je lepší vystačit s tím, co člověk má, než na sebe vzít závazek v podobě půjčky.

Někdy ale může nečekaně vyvstat situace, kdy se zdá, že jiné východisko neexistuje. Pokud se člověk přece jen rozhodne, že si peníze půjčí, měl by jednat čestně a poctivě. Na co je dobré pamatovat?

Za prvé, nikdy nezneužívejte pomoc druhých. Možná si chcete půjčit od člověka, o kterém si myslíte, že se mu po finanční stránce daří líp než ostatním. Bylo by ale správné dojít k závěru, že vám pomoc vlastně dluží a že nemáte morální povinnost jednat s ním otevřeně a čestně? Nezáviďte lidem, kteří z vašeho pohledu peníze vůbec nemusí řešit. (Přísloví 28:22)

Za druhé, je důležité, abyste půjčené peníze co nejdřív splatili. Pokud termíny a výši splátek nestanoví člověk, který vám peníze půjčil, měli byste to udělat vy a měli byste je dodržet. Doporučuje se podmínky půjčky sepsat. Obě strany se tak vyhnou případným nedorozuměním. (Jeremjáš 32:9, 10) Pokud je to možné, vraťte peníze osobně, abyste mohli poděkovat člověku, který vám je půjčil. Když budete při splácení svědomití, přispějete tím k dobrým vztahům. Ježíš ve známém Kázání na hoře řekl: „Jen ať vaše slovo Ano znamená ano, vaše Ne ne.“ (Matouš 5:37) Vždycky si také připomínejte Zlaté pravidlo: „Chovejte se k lidem přesně tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám.“ (Matouš 7:12, Bible21)

Jste v pokušení půjčit si peníze? Bible nabízí jednoduchý lék. Říká: „Jistě je to prostředek k velkému zisku, ta zbožná oddanost spolu se spokojeností.“ (1. Timoteovi 6:6, poznámka pod čarou) Co je tím myšleno? Když je člověk spokojený s tím, co má, vyhne se nepříjemným následkům zadlužování. Žijeme ale v době, kdy si lidé chtějí svá přání plnit hned, a tak není jednoduché být spokojený. A právě proto je důležitá „zbožná oddanost“. To, že máme vztah k Bohu a chceme se řídit jeho zásadami, nám může pomoct. Jak?

Zažili to jedni manželé z Asie. V mládí obdivovali ty, kdo si mohli dovolit vlastní dům. Rozhodli se, že si ho také pořídí. Padly na to všechny jejich úspory a ještě si museli půjčit peníze v bance a od příbuzných. Netrvalo dlouho a začala na ně doléhat krutá realita vysokých měsíčních splátek. Přijali další zaměstnání a pracovali celé dny. Na děti jim skoro nezbýval čas. Manžel popisuje: „Stres, úzkost a nedostatek spánku mě drtily jako obrovský balvan.“

Po nějaké době si uvědomili, že se na jejich situaci vztahují slova z 1. Timoteovi 6:6 a že jediným řešením je dům prodat. Trvalo jim celé dva roky, než se z toho bludného kruhu dokázali vymanit. Jak to vnímají dnes? „Když se na peníze a majetek díváme ve světle toho, co nás učí Bůh, chrání nás to.“

Svahilské přísloví citované v úvodu je sice docela známé, ale od půjčování peněz lidi neodradilo. Když vezmete v úvahu zmíněné zásady z Bible, asi budete souhlasit s tím, že otázku „Mám si půjčit peníze?“ by si měl člověk opravdu dobře promyslet.