1., 2. Jaký postoj měli už odedávna Jehovovi služebníci?

JEHOVOVI služebníci odedávna trpělivě čekali na splnění různých proroctví. Patřil k nim například Jeremjáš, který prorokoval, že Judsko zničí Babylóňané. Jeho slova se splnila v roce 607 př. n. l. (Jer. 25:8–11) Izajáš zase předpověděl, že Jehova Židy přivede z vyhnanství zpátky do jejich domoviny, a řekl: „Šťastní jsou všichni, kdo jsou stále v očekávání.“ (Iz. 30:18) Takový postoj měl i Micheáš, který prohlásil: „Budu stále vyhlížet Jehovu.“ (Mich. 7:7) Boží služebníci navíc po celá staletí očekávali splnění proroctví o Mesiášovi. (Luk. 3:15; 1. Petra 1:10–12) *

² Také Boží novodobí služebníci očekávají dramatické události. Některá proroctví o Mesiášovi se totiž teprve splní. Prostřednictvím mesiášského království Jehova už brzy zničí špatné lidi i celý Satanův svět, odstraní utrpení a zachrání své služebníky. (1. Jana 5:19) Nesmíme proto  zapomínat, že konec tohoto systému se rychle blíží, a musíme na to být připravení.

3. Co nás může napadnout v případě, že na Jehovův den čekáme už mnoho let?

³ Velmi se těšíme na to, až se Boží vůle bude dít na zemi, stejně jako se děje v nebi. (Mat. 6:10) Někteří z nás už ale čekají mnoho let, a tak se jim může hlavou honit otázka: Opravdu je potřeba, abych Jehovův den stále očekával?

4. Co je hlavním důvodem, proč máme zůstávat duchovně bdělí?

⁴ Bible jasně ukazuje, jaký postoj bychom měli mít vzhledem k blížícímu se zničení tohoto světa. Ježíš svým následovníkům řekl: „Zůstaňte . . . bdělí.“ (Mat. 24:42; Luk. 21:34–36) Už to samo o sobě je dobrý důvod, abychom konec stále očekávali. Jehovova organizace v tom dává skvělý příklad. V publikacích opakovaně čteme, jak je důležité, abychom očekávali a pevně chovali v mysli „přítomnost Jehovova dne“. (Přečti 2. Petra 3:11–13.)

5. Z jakého dalšího důvodu musíme stále očekávat Jehovův den?

⁵ Stále očekávat Jehovův den museli i Ježíšovi následovníci v prvním století. Ještě důležitější je to ale pro nás. Proč? Protože žijeme v době Kristovy přítomnosti a „závěru systému věcí“. Od roku 1914 se splňuje Ježíšovo složené znamení – podmínky ve světě se stále zhoršují a na celé zemi se káže dobrá zpráva. (Mat. 24:3, 7–14) Ježíš neřekl, jak dlouho bude toto období trvat. Musíme tedy být stále připravení, protože konec může přijít kdykoli.

6. Jak víme, že s blížícím se koncem se bude situace ve světě dál zhoršovat?

⁶ Bible ukazuje, že „v posledních dnech“ budou lidé čím dál horší. (2. Tim. 3:1, 13; Mat. 24:21; Zjev. 12:12) Víme tedy, že současná situace, která je už tak dost špatná, se bude dál zhoršovat. Někoho by proto mohlo napadnout: Nemohl by se výraz „závěr systému věcí“ vztahovat až na nějaké pozdější období, kdy bude svět ještě zkaženější?

7. Co můžeme vyvodit z Matouše 24:37–39 ohledně poměrů ve světě během posledních dnů?

⁷ Co myslíš, jak špatné budou poměry ve světě před příchodem „velkého soužení“? (Zjev. 7:14) Představuješ si, že v každé zemi bude válka, na každém stole nedostatek jídla a v každé rodině někdo vážně nemocný? Kdyby to tak bylo, i ten nejzarytější ateista by zřejmě musel uznat, že se biblická proroctví opravdu splňují. Ježíš ale řekl, že většina lidí si jeho přítomnosti nevšimne. Budou se věnovat svým běžným zájmům a příchod Jehovova dne je naprosto zaskočí. (Přečti Matouše 24:37–39.) Z Bible tedy vyplývá, že v posledních dnech nebudou poměry ve světě natolik děsivé, aby lidé byli nuceni uvěřit, že konec je blízko. (Luk. 17:20; 2. Petra 3:3, 4)

8. Co si uvědomují ti, kdo se řídí Ježíšovým pokynem „zůstaňte . . . bdělí“?

⁸ Na druhou stranu, aby Ježíšovo  složené znamení posloužilo svému účelu, musí být jeho splňování dostatečně zřejmé, aby ho mohli rozpoznat ti, kdo se řídí pokynem „zůstaňte . . . bdělí“. (Mat. 24:27, 42) Toto znamení se splňuje od roku 1914. Je tedy jasné, že právě teď žijeme v „závěru systému věcí“ – v období, jehož délku Jehova předem stanovil a které vyvrcholí zničením tohoto zkaženého světa.

9. Proč máme stále očekávat konec tohoto systému?

⁹ Stále očekávat konec tohoto systému tedy máme ze dvou důvodů. Jednak proto, že nám to řekl Ježíš Kristus. A také proto, že vidíme, jak se splňuje znamení jeho přítomnosti. Naše očekávání nevychází z nějaké naivní lehkověrnosti, ale z pevného přesvědčení, že se dnes splňují biblická proroctví. Proto zůstáváme duchovně bdělí a ostražití.

10., 11. a) Proč Ježíš řekl svým následovníkům, aby zůstali bdělí? b) Co mají křesťané podle Ježíšových slov dělat, když čekají déle, než předpokládali? (Viz úvodní obrázek.)

¹⁰ Možná už příchod Jehovova dne vyhlížíme desítky let. Nedovolme ale, aby to oslabilo naše přesvědčení, že tento den je blízko. Až totiž Ježíš přijde, aby nad tímto světem vykonal rozsudek, musíme být připravení. Své následovníky Ježíš vybízel: „Vyhlížejte, zůstaňte bdělí, neboť nevíte, kdy je ustanovený čas. Je to podobné člověku, který cestoval do ciziny, opustil svůj dům a svým otrokům dal autoritu, každému jeho práci, a vrátnému přikázal, aby zůstal bdělý. Zůstaňte proto bdělí, neboť nevíte, kdy přijde pán domu, zda pozdě ve dne, nebo o půlnoci, nebo při kuropění, nebo časně ráno, aby vás, až náhle přijde, nenalezl, jak spíte. Co však říkám vám, říkám všem: Zůstaňte bdělí.“ (Mar. 13:33–37)

¹¹ Když badatelé Bible pochopili, že Kristova přítomnost začala v roce 1914, uvědomili si, že konec může přijít velmi brzy. Chtěli na něj být připravení, a proto zintenzivnili svou kazatelskou činnost. Ježíš ale řekl, že jeho příchod může nastat i později – „při kuropění, nebo časně ráno“. Jak by měli v takovém případě jeho následovníci reagovat? Ježíš zopakoval: „Zůstaňte bdělí.“ I když tedy možná čekáme déle, než jsme si představovali, není to důvod, abychom příchod Jehovova dne pustili z hlavy.

12. Na co se Habakuk ptal Jehovy a jakou dostal odpověď?

¹² Prorok Habakuk dostal za úkol varovat před zničením Jeruzaléma. Tato předpověď zaznívala už dávno před tím, než začal prorokovat. Jaké poměry v té době panovaly? Habakuk napsal: „Protože ničemný obklopuje spravedlivého, proto vychází právo pokřivené.“ Není tedy divu, že se ptal: „Jak dlouho, Jehovo, mám volat o pomoc?“ Jehova mu nesdělil žádné datum. Ujistil ho ale, že se předpovězené zničení „neopozdí“, a řekl mu: „Stále je očekávej.“ (Přečti Habakuka 1:1–4; 2:3.)

13. Co si mohl Habakuk říct, ale proč by to nebylo moudré?

 ¹³ Dejme tomu, že by Habakuka čekání přestalo bavit a řekl by si: „O zničení Jeruzaléma se přece mluví už roky! Co když se to stane až kdovíkdy? Proč bych se měl pořád tak namáhat? Ať zas chvíli prorokuje někdo jiný.“ Kdyby tak Habakuk uvažoval, přišel by nejen o Jehovovu přízeň, ale při zničení Jeruzaléma možná i o život.

14. Proč si můžeme být jistí, že když budeme konec stále očekávat, nebudeme zklamaní?

¹⁴ Až se v novém světě ohlédneme zpátky, uvidíme, že všechny předpovědi spojené se závěrem tohoto systému se opravdu splnily. Určitě to ještě víc posílí naši víru v Jehovu a v to, že uskuteční i další svoje sliby. (Přečti Jozua 23:14.) Budeme hluboce vděční, že nám Jehova, který „vložil [časy a období] do své vlastní pravomoci“, stále připomínal, že „konec všech věcí se přiblížil“. (Sk. 1:7; 1. Petra 4:7)

15., 16. Co nás motivuje k tomu, abychom se naplno věnovali kazatelské službě?

¹⁵ Jehovova organizace nás neustále vybízí, abychom pamatovali, že času není nazbyt. Účelem těchto vybídek je povzbudit nás nejen k tomu, abychom naplno sloužili Bohu, ale také abychom si všímali, jak se dnes splňuje znamení Kristovy přítomnosti. Pokud si totiž uvědomujeme, v jak naléhavé době žijeme, motivuje nás to, abychom v co největší míře oznamovali dobrou zprávu a dávali Jehovu na první místo v životě. (Mat. 6:33; Mar. 13:10)

¹⁶ Jedna sestra řekla: „Když kážeme dobrou zprávu o Božím království, můžeme lidi zachránit před jistou smrtí v blížící se celosvětové katastrofě.“ O tom, jaké to je být zachráněn, ví tato sestra své, protože spolu s manželem přežila jednu z nejhorších námořních katastrof v dějinách – potopení luxusního parníku Wilhelm Gustloff v roce 1945. Tehdy se ukázalo, že i v přímém ohrožení života může mít člověk špatně srovnané hodnoty. Sestra vzpomíná, že nějaká žena v jednom kuse naříkala: „Moje kufry! Moje kufry! Moje šperky! Všechny šperky mám dole v kajutě. Přišla jsem  o všechno!“ Někteří si ale uvědomovali, co je v tu chvíli důležité, a s nasazením života pomáhali druhým dostat se z ledové vody. Stejně jako tito obětaví cestující se i my ze všech sil snažíme lidem pomáhat. Uvědomujeme si totiž, že aby přežili konec tohoto světa, potřebují slyšet dobrou zprávu.

17. Jak víme, že konec může přijít kdykoli?

¹⁷ Současné události jednoznačně ukazují, že se dnes plní biblická proroctví a že konec tohoto zkaženého světa je blízko. Neměli bychom si proto myslet, že je potřeba ještě spousta času, než se svět dostane do stavu, kdy „deset rohů“ a „divoké zvíře“ ze Zjevení 17:16 zaútočí na Velký Babylón. Nezapomínejme, že je to Bůh, kdo jim tuto myšlenku vnukne – a to se může stát kdykoli a velmi rychle. (Zjev. 17:17) Protože konec je už za dveřmi, měli bychom si vzít k srdci Ježíšovo varování: „Dávejte . . . na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den jako léčka.“ (Luk. 21:34, 35; Zjev. 16:15) Dál proto Jehovovi služme naplno a s důvěrou, že „jedná pro toho, jenž ho očekává“. (Iz. 64:4)

18. O čem budeme uvažovat v příštím článku?

¹⁸ Než přijde konec tohoto systému, měli bychom se řídit Judovou vybídkou: „Milovaní, tím, že se budujete na své nejsvětější víře a modlíte se se svatým duchem, zachovávejte se v Boží lásce, zatímco čekáte na milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista s vyhlídkou na věčný život.“ (Juda 20, 21) Jak se ale projeví to, že vyhlížíme nový svět a opravdu se na něj těšíme? To si ukážeme v příštím článku.