1., 2. (a) V jaké situaci se mnohé rodiny ocitají? (b) Jak se mohou rodiče a děti připravit na problémy související s vysokým věkem?

JE SKLIČUJÍCÍ, když si člověk uvědomí, že jeho rodiče, kteří dřív byli samostatní a plní síly, se už o sebe nedokážou postarat. Stává se, že maminka nebo tatínek spadnou a zraní se, nedokážou najít cestu domů nebo vážně onemocní. To je ale jen část problémů. Pro ně samotné totiž může být těžké si přiznat, že v důsledku stáří nebo zdravotních komplikací ztrácejí nezávislost. (Job 14:1) Co se s tím dá dělat? Jak se o stárnoucí rodiče postarat?

² V jednom článku, který se zabýval péčí o seniory, bylo napsáno: „O problémech stáří je sice těžké mluvit, ale pokud členové rodiny společně rozeberou, jaké jsou možnosti, a dohodnou se, jak budou postupovat, lépe pak zvládnou jakoukoli situaci.“ Problémům, které provázejí stáří, není možné se vyhnout, a právě proto může být takový společný rozhovor velmi důležitý. Uvažujme o tom, jak se rodina může předem připravit, aby náročné situace, které stáří přináší, dokázala zvládnout co nejlépe.

3. Co je žádoucí udělat, když rodiče následkem stáří potřebují pomoc? (Viz úvodní obrázek.)

³ V životě každého člověka přichází chvíle, kdy se o sebe  kvůli stáří už nedokáže plně postarat a potřebuje pomoc. (Přečti Kazatele 12:1–7.) Stárnoucí rodiče a jejich děti by se proto měli domluvit, co bude zapotřebí udělat a jaké řešení si rodina může dovolit. Obvykle je moudré se sejít a všechno probrat společně. Zvlášť rodiče by měli otevřeně mluvit o svých pocitech a měli by svou situaci realisticky zhodnotit. Například je dobré rozebrat, zda budou dál schopní bydlet sami, když jim členové rodiny budou pomáhat. * Je možné uvažovat také o tom, jak k péči o rodiče přispěje každý člen rodiny. (Přísl. 24:6) Někdo za nimi může chodit každý den a pomáhat jim s běžnými záležitostmi a někdo jiný zase může pomáhat finančně. Pamatujte na to, že v péči o stárnoucí rodiče hraje určitou roli každý člen rodiny. Jeho role se však může časem změnit a při některých povinnostech možná bude zapotřebí se střídat.

4. Kde mohou členové rodiny hledat pomoc?

⁴ Když začneš pečovat o stárnoucí nebo nemocné rodiče, najdi si co nejvíc informací o zdravotních problémech, kterými trpí. Například si zjisti, jaký průběh jejich nemoc zpravidla má, abys věděl, co můžeš čekat, pokud se jejich stav bude zhoršovat. (Přísl. 1:5) Obrať se na instituce, které poskytují služby seniorům. Zeptej se, jakou pomoc bys od nich mohl získat, aby veškerý náklad neležel na tobě a aby bylo o rodiče postaráno co nejlépe. Nová životní situace v tobě může vyvolat řadu negativních pocitů. Možná budeš zmatený, nejistý nebo rozrušený. Svěř se dobrému příteli. Především o tom ale mluv s Jehovou. Může ti pomoci, abys cítil vnitřní klid, ať už budeš muset řešit jakoukoli situaci. (Žalm 55:22; Přísl. 24:10; Fil. 4:6, 7)

5. Proč je moudré předem zvážit, jaké jsou možnosti péče o seniory?

⁵ Někteří senioři a členové jejich rodiny možnosti péče moudře zvažují s dostatečným předstihem. Například společně probírají, zda bude praktické, aby se rodiče nastěhovali k některému z dětí, nebo zda bude lepší využívat pečovatelskou službu či podobné opatření, které je v daném místě k dispozici. Uvědomují si, že se blíží náročné životní období, a chtějí na něj být co nejlépe připravení. (Žalm 90:10) Je však mnoho rodin, které se do žádných takových příprav nepouštějí. Když pak nastane krizová situace, musí dělat závažná rozhodnutí narychlo. Jeden odborník uvedl, že to „je téměř vždy ten nejhorší čas, kdy se rozhodovat“. V takových vypjatých situacích bývají členové rodiny podráždění a snadno dojde ke konfliktu. Naproti tomu, když se plánuje s dostatečným předstihem, je snadnější se přizpůsobit změnám. (Přísl. 20:18)

6. Proč je prospěšné, když rodiče s dospělými dětmi společně proberou otázku bydlení?

⁶ Možná pro tebe nebude jednoduché mluvit s rodiči o jejich bydlení a o tom, že asi bude zapotřebí něco změnit. Mnozí bratři a sestry ale potvrzují, že takové rozhovory se nakonec vždy prokázaly jako velmi užitečné. Proč? Byla to příležitost udělat praktické plány v přátelské a klidné atmosféře. Jelikož si předem s láskou a úctou vyměnili názory, bylo pak snadnější definitivně  se rozhodnout ve chvíli, kdy to bylo zapotřebí. A i v případě, že rodiče chtějí co nejdéle bydlet sami a být nezávislí, je určitě užitečné, když svým dětem řeknou, jakou péči by si v případě nutnosti zvolili.

7., 8. O čem by členové rodiny rozhodně měli vědět a proč?

⁷ Rodiče, při společném rozhovoru řekněte ostatním členům rodiny, jaká jsou vaše přání, co si můžete finančně dovolit a jakým řešením byste dali přednost. Díky tomu se budou moci dobře rozhodnout, pokud byste toho vy sami v budoucnu z nějakého důvodu nebyli schopní. Jistě budou vaše přání respektovat a nechají vám co největší míru nezávislosti. (Ef. 6:2–4) Například jim řekněte, zda byste se k někomu z nich chtěli nastěhovat, nebo zda byste dali přednost něčemu jinému. Buďte realističtí a pamatujte, že ostatní možná vidí věci jinak než vy. A změnit názor může jak vám, tak dětem trvat delší dobu.

⁸ Všichni členové rodiny by si měli uvědomovat, že díky otevřeným rozhovorům a dobrému plánování je možné předcházet problémům. (Přísl. 15:22) K tomu patří také rozhovory o zdravotní péči. Každý má právo být informován o možnostech léčby a buď je přijmout, nebo je odmítnout. Rodiče by měli ostatním členům rodiny říct, jaké pokyny napsali do své karty Žádnou krev. Zmocněnci uvedení v kartě se mají postarat o to, aby přání rodičů bylo respektováno. Ti, kterých se to týká, by měli mít kopie všech potřebných dokumentů. Někteří rodiče mají tyto kopie uložené společně s poslední vůlí a dalšími důležitými doklady.

9., 10. Z čeho se dá poznat, že rodiče budou potřebovat větší péči?

⁹ V mnoha případech dávají rodiče přednost tomu, aby zůstali nezávislí tak dlouho, jak jim to okolnosti dovolí. Dokud si dokážou uvařit, uklidit, brát léky a bez problémů komunikovat se svým okolím, děti obvykle nemusí do jejich každodenního života příliš zasahovat. Když ale rodiče začnou ztrácet pohyblivost, nedokážou si nakoupit nebo trpí výpadky paměti, děti na to budou muset reagovat.

¹⁰ K důsledkům stáří může patřit zmatenost, deprese, inkontinence a ztráta sluchu, zraku a paměti. Často je možné takové problémy účinně řešit. Je však potřeba co nejdřív vyhledat lékařskou pomoc. Může se stát, že iniciativu v tom budou muset projevit děti. A časem možná bude nutné rodičům víc zasahovat i do dalších oblastí života.  V zájmu co nejlepší péče začnou děti plnit úlohu jejich právníků, tajemníků, řidičů a podobně. (Přísl. 3:27)

11. Co je možné udělat, aby se rodiče snadněji přizpůsobili nezbytným úpravám?

¹¹ Pokud jsou zdravotní problémy rodičů vážné, může být nezbytné udělat nějaké úpravy. Mohou se týkat jak samotné péče, tak bydlení. Čím menší takové úpravy budou, tím snadnější bude se jim přizpůsobit. Uvažuj například o otázkách: Pokud rodiče žijí daleko, bude stačit, aby za nimi pravidelně chodil někdo ze spoluvěřících nebo sousedů a informoval vás, jak se jim daří? Potřebují pouze, aby jim někdo uvařil a uklidil? Budou moci dál bydlet sami, když se u nich udělají drobné úpravy, aby pro ně bylo bezpečnější pohybovat se po domě či bytě, používat koupelnu a podobně? Možná dojdeš k závěru, že si tvoji rodiče dokážou udržet určitou míru nezávislosti, když za nimi bude pravidelně chodit pečovatelka. Pokud už ale není bezpečné, aby byli sami, asi bude nutné udělat nějaké trvalejší opatření. V každém případě si vždy zjisti, jaké služby jsou k dispozici v místě jejich bydliště. * (Přečti Přísloví 21:5.)

12., 13. Jak děti, které bydlí daleko, mohou ctít své rodiče a pečovat o ně?

¹² Děti mají své rodiče rády, a proto pro ně chtějí to nejlepší. Jsou klidnější, když vědí, že je o rodiče dobře postaráno. Mnohé dospělé děti však z různých důvodů žijí od rodičů daleko. Někteří za nimi jezdí v rámci dovolené. Postarají se pak o všechno potřebné a udělají to, na co rodiče sami nestačí. O své lásce je ujišťují tím, že jim pravidelně telefonují, někdy i denně, pokud je to možné, nebo jim píšou dopisy a e-maily. (Přísl. 23:24, 25)

¹³ V každém případě budeš muset zvážit, jakou formu každodenní péče tvoji rodiče potřebují. Pokud jsou svědky Jehovovými a bydlí daleko, můžeš si promluvit se staršími z jejich sboru a zeptat se, co by doporučovali. A nezapomeň se v této záležitosti modlit. (Přečti Přísloví 11:14.) Ale i když rodiče tvou víru nesdílejí, měl by ses držet zásady: „Cti svého otce a svou matku.“ (2. Mojž. 20:12; Přísl. 23:22) V otázce péče o rodiče se samozřejmě každý může rozhodnout jinak. Někdo například zařídí, aby se rodiče přistěhovali k němu nebo aby alespoň bydleli blíž. Ne vždy je to ale možné. Někteří rodiče se svými dospělými dětmi a jejich rodinou bydlet nechtějí. Záleží jim na tom, aby byli samostatní, a nechtějí se nikomu stát břemenem. A někteří mají dost peněz na to, aby si zaplatili stálou pečovatelskou službu, a této možnosti dají přednost. (Kaz. 7:12)

14. S jakými problémy se může potýkat ten, na kom leží hlavní část péče o rodiče?

¹⁴ V mnoha rodinách se o stárnoucí rodiče stará především syn nebo dcera, kteří bydlí nejblíž. Ten, na kom leží hlavní část péče, by měl pamatovat, že se musí starat nejen o rodiče, ale také o vlastní rodinu. Má k dispozici jen omezené množství času a energie a jeho okolnosti se navíc mohou změnit. Pak bude nutné zvážit, jaké úpravy v péči o rodiče udělat. Možná bude potřeba se zamyslet, zda jeden člen rodiny není povinnostmi zavalen a zda by se ostatní děti nemohly do péče o stárnoucí rodiče zapojit víc.

15. Jak mohou být nápomocní přátelé a sourozenci?

 ¹⁵ Pokud stárnoucí rodiče potřebují trvalou péči, hrozí nebezpečí, že ten, kdo se o ně stará, se úplně vyčerpá. (Kaz. 4:6) Dospělé děti samozřejmě chtějí pro rodiče udělat všechno, co mohou, ale někdy to může být nad jejich síly. Pokud se někdo do takové situace dostane, měl by být realistický a požádat o pomoc. Snad bude stačit, když mu s péčí o rodiče budou víc pomáhat sourozenci nebo přátelé. Díky tomu rodiče možná nebudou muset jít do pečovatelského domova.

16., 17. (a) V čem může být péče o stárnoucí rodiče náročná? (b) Jak se dospělé děti mohou vyrovnat s negativními pocity? (Viz také rámeček „S vděčností se starají o své rodiče“.)

¹⁶ Když člověk vidí, jak se na milovaných rodičích projevují následky stáří, bývá to skličující. Může to vyvolávat smutek, úzkost, frustraci, pocit viny, a dokonce hněv. Starý člověk navíc někdy řekne něco nelaskavého nebo je nevděčný. Pokud se to stane, neber si to osobně. Jeden psycholog říká: „Nejlepší způsob, jak se vypořádat s jakoukoli emocí, a zvlášť s takovou, ze které člověk nemá dobrý pocit, je přiznat si ji. Buďte upřímní sami k sobě a za své emoce se neodsuzujte.“ O svých pocitech mluv s manželským partnerem, členem rodiny nebo důvěryhodným přítelem. Pomůže ti to, abys rozuměl sám sobě a byl vyrovnaný.

¹⁷ Může však přijít chvíle, kdy už rodina nemá sílu, prostředky nebo odborné znalosti, aby se o rodiče mohla starat doma. Potom nezbývá jiná možnost, než je umístit do pečovatelského domova. Jedna sestra navštěvovala svou maminku v pečovatelském domově každý den. Vypráví: „Už jsme mamince nemohli poskytovat 24hodinovou péči. Rozhodnout se, že ji dáme do pečovatelského domova, nebylo jednoduché. Emocionálně to bylo strašně těžké. V posledních měsících jejího života to ale bylo nejlepší řešení a ona s tím souhlasila.“

18. Na co se mohou spolehnout ti, kdo pečují o své rodiče?

¹⁸ Pečovat o stárnoucí rodiče bývá složité a citově vyčerpávající. Neexistuje žádný seznam správných řešení, která se hodí pro každou situaci. Díky moudrému plánování, ochotné spolupráci, dobré komunikaci a zejména upřímným modlitbám však můžeš plnit svůj závazek a s úctou pečovat o ty, které máš rád. Pak budeš mít dobrý pocit z toho, že jim věnuješ péči a pozornost, kterou potřebují. (Přečti 1. Korinťanům 13:4–8.) A především si můžeš být jistý, že budeš mít pokoj mysli, který Jehova dává všem, kdo svým rodičům projevují úctu. (Fil. 4:7)