Shromáždění, na němž se psaly dějiny

„AŽ TENTO program skončí, jistě si řeknete: ‚Na tomto výročním shromáždění se psaly teokratické dějiny!‘“ Těmito slovy Stephen Lett z vedoucího sboru svědků Jehovových vzbudil očekávání těch mnoha posluchačů, kteří se sešli na 126. výročním shromáždění Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania. Konalo se 2. října 2010 ve sjezdovém sále svědků Jehovových v Jersey City, ve státě New Jersey. Co při této výjimečné příležitosti mimo jiné zaznělo?

V úvodním proslovu bratr Lett s nadšením mluvil o Jehovově nebeském voze, který je popsán v knize Ezekiel. Tento velkolepý vůz znázorňuje Boží organizaci, jejíž činnost má Jehova plně pod kontrolou. Její nebeská část tvořená duchovními tvory se pohybuje bleskovou rychlostí, tedy tak rychle jako Jehovovy myšlenky, řekl bratr Lett. Na místě nestojí ani pozemská část Jehovovy organizace. Bratr Lett poukázal na řadu změn, k nimž v posledních letech došlo.

Například se rozhodlo o sloučení mnoha odboček. Díky tomu se mnozí bratři a sestry, kteří v těchto odbočkách dříve sloužili, mohou ve větší míře zapojit do kazatelské služby. Bratr Lett posluchače vybídl, aby v modlitbách pamatovali na vedoucí sbor, který zastupuje věrného a rozvážného otroka, a modlili se o to, aby i nadále byl nejen věrný, ale také rozvážný, to znamená, aby dělal moudrá rozhodnutí. (Mat. 24:45–47)

Povzbuzující zprávy a interview

Tab Honsberger, který slouží ve výboru odbočky na Haiti, přednesl působivou zprávu o následcích zemětřesení, ke kterému došlo 12. ledna 2010 a které připravilo o život asi 300 000 lidí. Bratr Honsberger se zmínil o tom, že představitelé některých církví říkali lidem, že ti, kdo zahynuli, byli Bohem potrestáni za nedostatek víry, ale že věrné Bůh ochránil. Taková tvrzení jsou však v rozporu s tím, že z vězení, jehož zdi se při zemětřesení zhroutily, utekly tisíce odsouzených zločinců. Pro mnohé upřímné Haiťany je tedy útěchou, že se dozvídají pravdu o tom, proč v dnešní době dochází k takovým tragickým událostem. Bratr Honsberger citoval slova jednoho věrného bratra, jemuž při zemětřesení zahynula manželka: „Každý den pláču a nevím, jak dlouho budu truchlit. Těší mě však, že cítím láskyplnou péči Jehovovy organizace. Mám nádhernou naději do budoucna a chci o ní mluvit s dalšími lidmi.“

 Mark Sanderson, který je členem brooklynské rodiny betel, podal zprávu o Filipínách. Dříve tam sloužil ve výboru odbočky a tak s radostí mluvil o tom, že v této zemi bylo dosaženo 32 po sobě jdoucích vrcholů v počtu zvěstovatelů. Také uvedl, že biblických studií je mnohem víc než zvěstovatelů. Vyprávěl o bratrovi, který se jmenuje Miguel, jehož vnuk byl zavražděn. Velmi se snažil o to, aby vrah byl usvědčen a odsouzen. Později Miguel kázal ve vězení a s vrahem svého vnuka se tam setkal. Přestože ho to velmi rozrušilo, mluvil s ním mírně a laskavě a později s ním zahájil biblické studium. Muž dělal duchovní pokroky a Jehovu si zamiloval. Nyní je pokřtěný a Miguel, který se stal jeho blízkým přítelem, se snaží, aby tento jeho nový bratr byl z vězení propuštěn dříve, než mu vyprší celý trest. *

Dalším bodem programu bylo interview, které vedl Mark Noumair, instruktor oddělení pro teokratické školy. Na pódiu s ním byly tři manželské páry — Alex a Sarah Reinmuellerovi, David a Krista Schaferovi a Robert a Ketra Cirankovi. Alex Reinmueller, pomocník vydavatelského výboru, vyprávěl o své průkopnické službě v Kanadě. Tehdy mu bylo pouhých 15 let a často kázal sám. A právě průkopnická služba mu pomohla plně si uvědomit, že to, čemu věří, je pravda. Na otázku, kdo ho nejvíce ovlivnil při službě v betelu, uvedl tři věrné bratry a řekl také, v čem mu každý z nich pomohl. Jeho manželka Sarah vyprávěla o svém přátelství se sestrou, která strávila desítky let v čínských vězeních. Sarah řekla, že se od ní naučila důvěřovat tomu, že Jehova vyslýchá konkrétní modlitby.

David Schafer, pomocník vyučovacího výboru, s láskou mluvil o tom, jak pevnou víru měla jeho maminka. Vyprávěl také o bratrech, kteří byli dřevorubci a pomáhali mu, když jako chlapec sloužil v pomocné průkopnické službě. Jeho manželka Krista s láskou vzpomínala na starší členy rodiny betel, kteří byli ‚věrní v nejmenším‘, jak říkal Ježíš. (Luk. 16:10)

Robert Ciranko, pomocník redakčního výboru, vyprávěl o svých prarodičích z otcovy i matčiny strany, kteří pocházeli z Maďarska a patřili k pomazaným. V dětství na něj silně zapůsobily velké sjezdy, které se konaly v 50. letech. Tehdy pochopil, že Jehovova organizace je mnohem větší než sbor, do  kterého chodil. Jeho manželka Ketra mluvila o tom, jak velkým poučením o věrnosti byla pro ni průkopnická služba ve sboru, který byl zasažen odpadlictvím a jinými problémy. Nenechala se tím však zlomit a později byla přidělena jako zvláštní průkopnice do sboru, kde jednota mezi bratry a sestrami velmi posílila její víru.

Manfred Tonak pak přednesl zprávu z Etiopie. Tato země existovala už v biblických dobách a dnes v ní slouží více než 9 000 zvěstovatelů dobré zprávy. Většina z nich bydlí v hlavním městě Addis Abeba a jeho okolí, a tak je zapotřebí věnovat pozornost odlehlejším oblastem. Proto byli etiopští svědkové žijící v jiných zemích pozváni, aby do Etiopie na nějakou dobu přijeli a kázali v některých odlehlejších obvodech. Mnozí na toto pozvání zareagovali, povzbudili místní bratry a sestry a našli lidi, kteří dobrému poselství rádi naslouchali.

Jedním z vrcholů programu bylo sympozium o svědcích Jehovových v Rusku a jejich právní bitvě. Aulis Bergdahl z ruského výboru odbočky shrnul dějiny pronásledování svědků v Rusku a zejména v Moskvě. Philip Brumley z právního oddělení odbočky ve Spojených státech podal zprávu o nedávném rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, jež se týkalo devíti obvinění, která byla proti svědkům v Rusku vznesena. Soud jednomyslně rozhodl, že všechna obvinění jsou nepodložená, a k některým uvedl i podrobné vysvětlení, proč k takovému závěru došel. Bratr Brumley se zmínil o tom, že nemůžeme s jistotou říct, jaký postoj k rozhodnutí Evropského soudu zaujmou ruské úřady, ale doufáme, že toto rozhodnutí bude mít příznivý vliv na soudní případy i v jiných zemích.

Po této zprávě bratr Lett oznámil, že Evropský soud pro lidská práva přijal k projednání soudní případ svědkové Jehovovi proti Francii, který se týká dlouhodobého problému placení daní. Evropský soud pro lidská práva přijímá jen velmi málo případů z těch, které jsou mu předloženy. Zatím projednal celkem 39 případů, jež se týkaly svědků Jehovových, a v 37 z nich rozhodl v náš prospěch. Bratr Lett všechny přítomné povzbudil, aby se modlili o příznivý výsledek tohoto soudního jednání.

Poslední zprávu přednesl Richard Morlan, instruktor školy pro sborové starší. Nadšeně  mluvil o tom, s jakou vděčností se starší o této škole vyjadřují.

Proslovy členů vedoucího sboru

Guy Pierce měl vřelý proslov o letošním ročním textu, který zní: ‚Utíkejte se k Jehovovu jménu.‘ (Sef. 3:12) Poukázal na to, že i když žijeme v době, která je pro Boží služebníky v mnoha ohledech radostná, je potřeba uvědomovat si, že je to i doba závažná. Jehovův velký den je blízko, ale lidé hledají útočiště například ve falešném náboženství, v politických institucích, v bohatství nebo v útěku před realitou. Máme-li najít skutečné útočiště, musíme vzývat Jehovovo jméno, což mimo jiné znamená dobře znát Boha, který za tímto jménem stojí, mít k němu hlubokou úctu, důvěřovat mu a z celého srdce ho milovat.

David Splane pak měl podnětný proslov na námět „Vstoupil jsi do Božího odpočinku?“. Mluvil o tom, že Boží odpočinek neznamená nečinnost, protože Jehova se svým Synem v tomto dni odpočinku „stále pracuje“ na tom, aby jeho záměr se zemí byl úspěšně dovršen. (Jan 5:17) Jak můžeme vstoupit do Božího odpočinku? Mimo jiné tím, že vědomě nehřešíme a že své špatné jednání nezlehčujeme. Především však musíme projevovat víru, stále pamatovat na Boží záměr a vždy jednat v souladu s ním. Někdy to může být zvláště náročné. Je ale nezbytné, abychom přijímali rady a řídili se tím, co nám říká Jehovova organizace. Bratr Splane vybídl posluchače, aby se ze všech sil snažili do Božího odpočinku vstoupit.

Závěrečný proslov, který přednesl Anthony Morris, měl název „Na co čekáme?“. Naléhavě a s otcovskou vřelostí připomněl posluchačům proroctví, na jejichž splnění všichni věrní Boží služebníci netrpělivě čekají. Jedná se například o prohlášení „Mír a bezpečnost!“ a o zničení falešného náboženství. (1. Tes. 5:2, 3; Zjev. 17:15–17) Bratr Morris upozorňoval na to, abychom si o událostech, které nejsou splněním takových proroctví, nikdy neříkali, že to už je určitě Armagedon. Posluchače povzbudil, aby si uchovali radost, byli trpěliví a měli „postoj očekávání“, o němž se píše u Micheáše 7:7. Současně naléhavě vybízel, aby se všichni Boží služebníci přimkli k vedoucímu sboru jako vojáci, kteří vstupují do nejprudší bitvy. Řekl: „Kéž je vaše srdce silné, vy všichni, kdo čekáte na Jehovu.“ (Žalm 31:24)

Potom zaznělo několik nezapomenutelných oznámení. Geoffrey Jackson posluchače informoval o rozhodnutí vedoucího sboru, že na zkušební dobu bude vycházet studijní Strážná věž ve zjednodušené angličtině. Je určena těm, jejichž znalost angličtiny je omezená. Stephen Lett oznámil, že u oblastních dozorců a jejich manželek, kteří slouží ve Spojených státech, budou vykonávány pastýřské návštěvy. Škola služebního vzdělávání teď bude mít název biblická škola pro svobodné bratry. Brzy také bude zahájena biblická škola pro manželské páry. Poskytne jim školení, díky němuž budou moci dostat v Jehovově organizaci další úkoly. Dále bratr Lett řekl, že škola pro cestující dozorce a jejich manželky a škola pro členy výborů odboček a jejich manželky budou mít v Pattersonu každý rok dvě třídy a že do nich budou znovu pozváni i ti, kdo je už jednou absolvovali.

Působivým ukončením celého programu byla pokorná a vřelá modlitba, kterou přednesl 97letý John E. Barr, dlouholetý člen vedoucího sboru. * Všichni odcházeli s pocitem, že na tomto výročním shromáždění se opravdu psaly dějiny.

[Poznámky pod čarou]

[Praporek na straně 19]

Všem přítomným se velmi líbila interview

[Praporek na straně 20]

Jehova žehná kazatelské činnosti v Etiopii