Jednotná stavební činnost chválí Boha

NA JEDNOM ze Šalomounových ostrovů vyrostl nový sál Království svědků Jehovových. Mezi mnoha lidmi, jejichž pozornosti sál neunikl, byla i žena, která řekla: „V naší církvi organizujeme spoustu benefičních akcí. Prosíme naše členy, aby věnovali finanční dary, ale přesto nemáme dost peněz na to, abychom postavili nový kostel. Jak získáváte peníze vy, svědkové?“ Sestra, se kterou ta žena mluvila, odpověděla: „Uctíváme Jehovu jako celosvětová rodina. Na stavbu nového sálu Království přispěl náš sbor a také bratři z celého světa. Jehova nás totiž učí, abychom byli ve všem jednotní.“

Jednota mezi svědky Jehovovými se projevuje ve všem, co dělají. Patří k tomu i stavby tisíců sálů Království. Taková jednota při stavebních projektech však není nic nového. Mezi Božími ctiteli byla patrná už před tisíciletími. Proč to můžeme říct?

Stavba svatostánku a chrámu

Před 3 500 lety Jehova o Izraelitech prohlásil: „Udělají mi svatyni.“ (2. Mojžíšova 25:8) O tom, jak má tato stavba vypadat, dále Mojžíšovi řekl: „Podle toho všeho, co ti ukazuji jako vzor svatostánku a vzor všeho jeho zařízení, tak to máte udělat.“ (2. Mojžíšova 25:9) Potom mu předložil podrobné plány o vzhledu a veškerém vybavení svatostánku. (2. Mojžíšova 25:10–27:19) Ten se měl stát centrem pravého uctívání pro celý Izrael.

Kolik lidí na svatostánku pracovalo přímo, to nevíme. K podpoře stavby však byli povzbuzeni všichni. Mojžíš jim řekl: „Vyberte mezi sebou příspěvek pro Jehovu. Ať jej přinese každý ochotného srdce jako Jehovův příspěvek.“ (2. Mojžíšova 35:4–9) Jak Izraelité reagovali? Ve 2. Mojžíšově 36:3 se píše: „Vzali z místa před Mojžíšem celý příspěvek, který přinesli izraelští synové na dílo svaté služby, aby se vykonalo, a pokud jde o ně, stále mu přinášeli ráno co ráno dobrovolný obětní dar.“

Brzy byly darovaných věcí celé hromady, ale lidé přinášeli další a další příspěvky. Řemeslníci, kteří se na stavbě podíleli, nakonec Mojžíšovi řekli: „Lidé nosí mnohem víc, než co vyžaduje služba pro dílo, které Jehova přikázal vykonat.“ Mojžíš tedy nechal vyhlásit: „Muži a ženy, nevyrábějte nic dalšího na svatý příspěvek.“ Jak sbírka dopadla? „Všeho se  prokázalo být dost na celou práci, která se měla vykonat, a více než dost.“ (2. Mojžíšova 36:4–7)

Díky štědrosti Izraelitů byl svatostánek postaven během jednoho roku. (2. Mojžíšova 19:1; 40:1, 2) Boží služebníci podpořili pravé uctívání a tím prokázali čest Jehovovi. (Přísloví 3:9) O několik set let později se však pustili do daleko většího stavebního projektu a opět dostali všichni příležitost, aby stavbu podpořili, ať už ovládali nějaké řemeslo, či nikoli.

Téměř pět století po dokončení svatostánku Izraelité začali stavět chrám v Jeruzalémě. (1. Královská 6:1) Měla to být velkolepá trvalá stavba z kamenů a dřevěných trámů. (1. Královská 5:17, 18) Architektonické plány chrámu Jehova předal „inspirací“ Davidovi. (1. Paralipomenon 28:11–19) Dohledem nad stavebním dílem však pověřil Davidova syna Šalomouna. (1. Paralipomenon 22:6–10) David nicméně podpořil stavební projekt celým svým srdcem. Shromáždil kameny, trámy a další materiál a poskytl i velké množství vlastního zlata a stříbra. Ke štědrosti povzbudil také ostatní Izraelity, když nadhodil otázku: „Kdo se dnes dobrovolně nabídne, že naplní svou ruku darem pro Jehovu?“ Jak na to lid reagoval? (1. Paralipomenon 29:1–5)

Když Šalomoun začal se stavbou chrámu, měl k dispozici tisíce tun zlata a stříbra. Mědi a železa bylo tolik, že se nedalo ani zvážit. (1. Paralipomenon 22:14–16) Jehova dílu žehnal a všichni Izraelité stavbu podporovali. Díky tomu byla dokončena za pouhých sedm a půl let. (1. Královská 6:1, 37, 38)

„Dům pravého Boha“

Jak svatostánek, tak i chrám byly označeny za „dům pravého Boha“. (Soudci 18:31; 2. Paralipomenon 24:7) Jehova však nikdy nepotřeboval hledat útočiště v nějakém domě. (Izajáš 66:1) Obě stavby nechal vybudovat proto, aby z nich měli užitek lidé. Při slavnostním zasvěcení chrámu se Šalomoun zeptal: „Bude . . . Bůh opravdu bydlet na zemi? Pohleď,  nebesa, ano nebe nebes, tě nemohou obsáhnout; oč méně potom tento dům, který jsem postavil!“ (1. Královská 8:27)

Prostřednictvím svého proroka Izajáše Jehova řekl: „Můj vlastní dům bude . . . nazýván dokonce domem modlitby pro všechny národy.“ (Izajáš 56:7) Oběti a modlitby předkládané v chrámu a také obřady, které se tam konaly, umožňovaly zbožným Židům i lidem z jiných národů, aby se přiblížili k pravému Bohu. Díky tomu, že Jehovu uctívali v jeho domě, získali jeho přátelství a ochranu. Tuto skutečnost zdůraznila Šalomounova dojemná modlitba, kterou při zasvěcení chrámu přednesl a kterou si můžete přečíst v 1. Královské 8:22–53 a 2. Paralipomenon 6:12–42.

Starověký dům pravého Boha přestal existovat už před dávnými časy. Boží slovo však poukázalo na dobu, kdy lidé ze všech národů budou shromážděni, aby Jehovu uctívali v daleko velkolepějším, totiž duchovním chrámu. (Izajáš 2:2) Cestou, jak se přibližovat k Jehovovi, se měla stát dokonalá oběť Božího jediného zplozeného Syna, která byla v doslovném chrámu předstíněna zvířecími oběťmi. (Jan 14:6; Hebrejcům 7:27; 9:12) Tímto vyvýšeným způsobem dnes Boha uctívají svědkové Jehovovi a pomáhají mnoha dalším lidem, aby se k nim v pravém uctívání připojili.

Novodobé stavební projekty

Svědkové Jehovovi po celém světě slouží pravému Bohu. Tvoří „mocný národ“, který se stále zvětšuje. (Izajáš 60:22) Hlavním místem, kde se svědkové Jehovovi shromažďují, jsou sály Království. * Jsou jich tisíce, ale další tisíce jsou ještě zapotřebí.

Svědkové Jehovovi se ‚ochotně nabízejí‘, aby sály Království stavěli. (Žalm 110:3) Často se však stává, že místní svědkové neovládají řemesla, která jsou při stavbě potřebná. Navíc v některých oblastech, kde svědků hodně přibývá, panuje velká chudoba. V roce 1999 vedoucí sbor svědků Jehovových zahájil program výstavby sálů Království, díky kterému jsou takové překážky překonávány. Svědkové, kteří jsou zkušenými řemeslníky, cestují v rámci tohoto programu do vzdálených míst a školí tam bratry a sestry, aby si sály Království dokázali postavit sami. Vyškolení pracovníci potom pokračují ve stavební činnosti na svém území. Jakých výsledků se díky tomuto úsilí dosáhlo?

Do února 2006 svědkové Jehovovi postavili v chudších zemích více než 13 000 nových sálů Království. Přečtěte si slova těch, kdo se v nových sálech scházejí.

„V jednom sboru se na shromáždění scházelo průměrně 160 lidí. Na prvním shromáždění v novém sále Království jejich počet stoupl na 200. Nyní, po šesti měsících, je průměrná návštěvnost 230. Je jasně patrné, že stavbám těchto skromných, ale funkčních budov Jehova žehná.“ (Krajský dozorce v Ekvádoru)

„Celé roky nám lidé říkávali: ‚Kdy budete mít takový sál Království jako na obrázcích ve vašich publikacích?‘ Díky Jehovovi teď  důstojné místo k uctívání už konečně máme. Dříve jsme se scházeli v obchodě jednoho bratra a obvykle nás bylo asi 30. Na první shromáždění v novém sále Království však přišlo 110 lidí.“ (Sbor v Ugandě)

„Dvě pravidelné průkopnice říkají, že od té doby, co byl postaven sál Království, je služba v obvodu mnohem příjemnější. Lidé ochotněji naslouchají při službě dům od domu a také při neformálním vydávání svědectví. Tyto sestry teď vedou 17 biblických studií a mnozí jejich zájemci chodí na shromáždění.“ (Odbočka na Šalomounových ostrovech)

„Pastor, který bydlí nedaleko, říká, že nový sál Království přispívá k dobrému jménu celé čtvrti a že místní lidé jsou na sál hrdí. Mnozí kolemjdoucí se o něm vyjadřují velmi pochvalně. Díky tomu mají bratři výborné příležitosti vydat svědectví. Stále více lidí se chce dozvědět o naší celosvětové organizaci. Mnozí, kteří celá léta nechodili na shromáždění, jsou teď pravidelně mezi přítomnými.“ (Odbočka v Barmě)

„Jedna sestra pozvala jistého muže, aby se přišel podívat na stavbu sálu Království, která probíhala v jeho sousedství. Muž pak o tom vyprávěl: ‚Myslel jsem si, že svědkové mě na stavbu nepustí. K mému překvapení mě však přivítali velmi laskavě. Muži i ženy tam pilně pracovali a nemarnili čas. Byl tam soulad a přátelská atmosféra.‘ Muž přijal nabídku biblického studia a začal chodit na shromáždění. Později řekl: ‚Dívám se teď na věci jinak.  Našel jsem Boha a už ho neopustím.‘“ (Odbočka v Kolumbii)

Naše pomoc je důležitá

Výstavba sálů Království je důležitou součástí naší posvátné služby. Svědkové Jehovovi po celém světě podporují tuto činnost finančně i jinak. Všichni si za to zasluhují velkou pochvalu. Pamatujme však na to, že důležitá jsou i jiná hlediska naší služby. Čas od času jsou spoluvěřící postiženi nějakou přírodní katastrofou a potřebují naši pomoc. Významnou úlohu při podpoře posvátné služby hraje i příprava a tisk biblické literatury. Mnozí z nás již viděli, jak silný vliv může mít časopis nebo kniha, když se dostane do rukou člověka, který je příznivě nakloněn k duchovním věcem. Velmi důležitá je také podpora poskytovaná misionářům a dalším, kdo se podílejí na zvláštní celodobé službě. Tito obětaví křesťané totiž mají v těchto posledních dnech nezastupitelnou úlohu při rozmachu kazatelského díla.

Ti, kdo přispěli na stavbu chrámu, z toho měli velkou radost. (1. Paralipomenon 29:9) Podpora pravého uctívání přináší štěstí i nám dnes. (Skutky 20:35) To můžeme pocítit tehdy, když přispíváme do fondu na sály Království a když dáváme dary na celosvětové dílo, čímž podporujeme další projekty, které souvisejí s kázáním dobré zprávy o Království. Mezi svědky Jehovovými panuje nádherná jednota v pravém uctívání. Kéž se všichni radujeme z toho, že můžeme toto dílo podporovat.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 20 a 21]

ZPŮSOBY, JAK JE MOŽNÉ PŘISPÍVAT

DARY NA CELOSVĚTOVÉ DÍLO

Mnozí lidé si dávají stranou určitou částku a tu pak dávají do schránek, které jsou označeny nápisem „Dary na celosvětové dílo (Matouš 24:14)“.

Každý měsíc sbory posílají tyto prostředky do místní odbočky svědků Jehovových. Dobrovolné peněžité dary je také možné posílat přímo Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, která působí v naší zemi. Je možné darovat i šperky či jiné cennosti. K těmto darům by měl být připojen stručný dopis, ve kterém dárce uvede, že se jedná o dar. Hodnotu daru poskytnutého k náboženským účelům pro registrovanou náboženskou společnost lze odečíst zcela nebo zčásti ze základu daně osobami samostatně výdělečně činnými a také zaměstnanci a právnickými osobami ve smyslu zákona o dani z příjmů.

BEZÚROČNÉ PŮJČKY

Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi je možné půjčit peníze jako bezúročnou půjčku s tím, že si je dárce může kdykoli vyžádat zpět. V tomto případě se prosím předem spojte s odbočkou.

JINÉ FORMY DARŮ

Kromě přímých peněžitých darů existují i jiné způsoby dávání pro podporu služby Království. Mezi ně patří:

Pojištění: Ve prospěch Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi je možné uzavřít některé druhy pojištění. V tomto případě se prosím předem spojte s odbočkou.

Bankovní služby: Vkladové certifikáty, peněžní poukázky a podobné produkty je možné Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi darovat. V tomto případě se prosím předem spojte s odbočkou.

Akcie a cenné papíry: Akcie, podílové listy a jiné cenné papíry je možné Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi darovat. V tomto případě se prosím předem spojte s odbočkou.

Nemovitosti: Prodejný nemovitý majetek je možné Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi darovat. Dárce si může vyhradit právo doživotního užívání. Ještě před smluvním převodem majetku by se měl dárce spojit s odbočkou.

Závěť: Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi je možné odkázat peníze nebo jiný majetek také platně sepsanou závětí. Originál závěti by měl být zaslán Společnosti.

O další informace si můžete napsat na níže uvedenou adresu nebo na adresu příslušné odbočky ve vaší zemi.

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi

P. O. Box 90

198 21 Praha 9

[Obrázek na straně 18]

Díky sjednocenému úsilí stavíme po celém světě krásné sály Království

[Obrázek na straně 18]

Nový sál Království v Ghaně