Neměj nic společného s falešným uctíváním!

„‚Vyjděte . . . z jejich středu a oddělte se,‘ říká Jehova, ‚a přestaňte se dotýkat nečistého.‘“ (2. KORINŤANŮM 6:17)

1. Co nutně potřebují poznat mnozí upřímní lidé?

MNOZÍ upřímní lidé neznají pravdu o Bohu a o budoucnosti lidstva. Nenacházejí odpověď na své nejpalčivější duchovní otázky, a tak jsou zmateni a tápou. Miliony lidí jsou zotročeny pověrami, obřady a oslavami, které urážejí našeho Stvořitele. I ty máš pravděpodobně mezi svými sousedy a příbuznými někoho, kdo věří v ohnivé peklo, v trojjediného Boha, v nesmrtelnost duše nebo v jiné falešné nauky.

2. Co dělají náboženští představitelé a k čemu to vede?

² Kdo má odpovědnost za to, že je tolik lidí duchovně v nevědomosti? Paradoxně je tím vinno náboženství — konkrétně náboženské organizace a náboženští představitelé, kteří šíří názory neslučitelné s Božími myšlenkami. (Marek 7:7, 8) V důsledku toho žijí mnozí lidé v mylné představě, že uctívají pravého Boha, ale ve skutečnosti ho urážejí. Za tuto žalostnou situaci má přímou odpovědnost falešné náboženství.

3. Kdo je hlavním podporovatelem falešného náboženství a jak ho popisuje Bible?

³ V pozadí falešného náboženství stojí neviditelná osoba. Právě o této osobě mluvil apoštol Pavel, když řekl: „Bůh tohoto systému věcí zaslepil mysl nevěřících, aby ji neprozářilo osvícení slavnou dobrou zprávou o Kristu, který je Božím obrazem.“ (2. Korinťanům 4:4) ‚Bohem tohoto systému věcí‘ není nikdo jiný než Satan Ďábel. On je hlavním podporovatelem falešného uctívání. „Sám Satan se stále proměňuje v anděla světla,“ napsal Pavel, „není tudíž nic velikého, jestliže se jeho služebníci také stále proměňují ve služebníky spravedlnosti.“ (2. Korinťanům 11:14, 15) Satan Ďábel staví špatné věci do příznivého světla a uvádí lidi v omyl, aby věřili lžím.

4. Co bylo v Božím Zákoně daném starověkému Izraeli řečeno o falešných prorocích?

⁴ Není divu, že falešné náboženství je v Bibli příkře odsouzeno! Například v mojžíšském Zákoně byl Boží vyvolený národ výslovně varován před falešnými proroky. Kdokoli by šířil nepravdivé nauky a vyzýval k uctívání falešných bohů, měl být „usmrcen, protože mluvil o vzbouření proti Jehovovi“. Zákon Izraelitům ukládal, aby ‚odklidili, co je zlé, ze svého středu‘. (5. Mojžíšova 13:1–5) Ano, falešné náboženství je v Jehovových očích něčím zlým. (Ezekiel 13:3)

5. Na které výstrahy bychom dnes měli dbát?

⁵ Jehovův silný odpor k falešnému náboženství zrcadlil i Ježíš Kristus a jeho apoštolové. Ježíš své učedníky varoval těmito slovy: „Buďte ve střehu před falešnými proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouchu, ale uvnitř to jsou draví vlci.“ (Matouš 7:15; Marek 13:22, 23) Apoštol Pavel napsal, že „Boží zloba se . . . zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nespravedlnosti lidí, kteří . . . potlačují pravdu“. (Římanům 1:18) Je nanejvýš důležité, aby praví křesťané na tyto výstrahy dbali a aby s nikým, kdo druhým  brání v přístupu k pravdě z Božího slova nebo kdo šíří falešné nauky, neměli nic společného. (1. Jana 4:1)

Uprchněte z ‚Velkého Babylónu‘

6. Jak je v Bibli zobrazen „Velký Babylón“?

⁶ Stojí za povšimnutí, jak je falešné náboženství popsáno v biblické knize Zjevení. Je tam zobrazeno jako opilá prostitutka, která ovládá mnoho království a jejich obyvatele. Tato obrazná žena se dopouští smilstva s mnoha králi a je opilá krví Božích pravých ctitelů. (Zjevení 17:1, 2, 6, 18) Na čele má napsáno jméno, které odpovídá jejímu oplzlému a odpudivému chování: „Velký Babylón, matka nevěstek a ohavností země.“ (Zjevení 17:5)

7, 8. Jak se falešné náboženství dopouští prostituce a k čemu to vede?

⁷ Biblickému popisu Velkého Babylónu odpovídá celosvětový systém falešného náboženství. Ačkoli jednotlivých náboženství jsou tisíce a nejsou oficiálně sjednocena do jedné světové organizace, všechna jsou nerozlučně spjata svými záměry a činy. Falešné náboženství má nesmírný vliv na vlády, což přesně odpovídá popisu nemravné ženy ze Zjevení. Tak jako žena, která se zpronevěřuje svým manželským slibům, se falešné náboženství dopouští prostituce, když uzavírá politické svazky s jednou mocností za druhou. „Cizoložnice, nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem?“ napsal učedník Jakub. „Kdokoli tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Boha.“ (Jakub 4:4)

⁸ Tyto svazky mezi falešným náboženstvím a vládami přinesly lidstvu mnoho utrpení. Africký politický analytik dr. Xolela Mangcu se vyjádřil, že „dějiny jsou plné příkladů masového zabíjení zapříčiněného směšováním náboženství a politiky“. A jeden list nedávno napsal: „Dnes je do nejkrvavějších a nejnebezpečnějších sporů . . . zapleteno náboženství.“ V nábožensky podporovaných konfliktech přišly dodnes o život miliony lidí. Velký Babylón má na svědomí dokonce i pronásledování a zabíjení Božích pravých služebníků, a je proto takříkajíc opilý jejich krví. (Zjevení 18:24)

9. Jak je z knihy Zjevení patrná Jehovova nenávist k falešnému uctívání?

⁹ Jehovova nenávist k falešnému uctívání je jasně patrná z toho, jak podle Bible Velký Babylón skončí. Ve Zjevení 17:16 je napsáno: „Těch deset rohů, které jsi viděl, a divoké zvíře, ty budou nenávidět nevěstku a zpustoší ji a obnaží a sežerou její masité části a úplně ji spálí ohněm.“ Nejprve ji velké divoké zvíře rozsápe a sežere její masité části. Co  z ní zůstane, pak bude úplně spáleno. Ve shodě s tímto popisem brzy světské vlády zakročí proti falešnému náboženství. Podnítí je k tomu Bůh. (Zjevení 17:17) Velký Babylón, světová říše falešného náboženství, je odsouzen k zániku. „Již nikdy nebude nalezen.“ (Zjevení 18:21)

10. Jaký bychom měli mít postoj k falešnému náboženství?

¹⁰ Jaký postoj k Velkému Babylónu by měli zaujímat praví Boží ctitelé? To Bible říká zcela jasně. Čteme v ní tento příkaz: „Vyjděte z něho, můj lide, jestliže se s ním nechcete podílet na jeho hříších a jestliže nechcete obdržet část z jeho ran.“ (Zjevení 18:4) Ti, kdo chtějí být ušetřeni, musí z falešného náboženství vyjít, než bude příliš pozdě. Když byl Ježíš Kristus na zemi, předpověděl, že v posledních dnech se budou mnozí lidé za jeho následovníky pouze vydávat. (Matouš 24:3–5) Takovým lidem říká: „Nikdy jsem vás neznal! Jděte ode mne, vy, kdo se dopouštíte nezákonnosti.“ (Matouš 7:23) Ježíš Kristus nyní sedí na trůnu jako Král a s falešným náboženstvím nemá nic společného.

Nemít nic společného — Co to znamená?

11. Čeho bychom se měli vyvarovat, abychom neměli nic společného s falešným uctíváním?

¹¹ Praví křesťané nemají nic společného s falešným uctíváním ani s falešnými náboženskými naukami. To znamená, že nesledujeme náboženské pořady v rozhlase a v televizi ani nečteme náboženskou literaturu, která šíří lži o Bohu a jeho Slovu. (Žalm 119:37) Neúčastníme se společenských akcí ani rekreačních činností, které se konají pod záštitou jakékoli organizace spojené s falešným náboženstvím. Falešné náboženství také nijak nepodporujeme. (1. Korinťanům 10:21) Taková opatření jsou pro nás ochranou, aby nás někdo neodvedl „jako svou kořist prostřednictvím filozofie a prázdného podvodu podle lidské tradice, podle základních věcí světa, a ne podle Krista“. (Kolosanům 2:8)

12. Jak může člověk ukončit veškeré styky s falešnými náboženskými organizacemi?

¹² Co když si někdo přeje stát se svědkem Jehovovým, ale je v současné době registrovaným členem nějakého falešného náboženství? Jako doklad toho, že takový člověk již nechce být považován za člena falešného náboženství, většinou slouží dopis  s oznámením, že z příslušné církve vystupuje. Je zvlášť důležité jednat rozhodně, aby se člověk úplně vyhnul jakémukoli duchovnímu znečištění ze strany falešného uctívání. Ten, kdo se chce stát svědkem Jehovovým, by měl jak příslušné náboženské organizaci, tak lidem ve svém okolí dát svým jednáním jasně najevo, že členství v oné náboženské organizaci ukončil.

13. Jak nám Bible radí, abychom neměli nic společného s falešným uctíváním?

¹³ „Nedejte se nerovně spojit jhem s nevěřícími,“ napsal apoštol Pavel, „vždyť co má společného spravedlnost a nezákonnost? Nebo jaké podílnictví má světlo s tmou? Jaký je dále soulad mezi Kristem a Belijalem? Nebo jaký podíl má věřící s nevěřícím? A v jaké shodě je Boží chrám s modlami? . . . ‚Vyjděte proto z jejich středu a oddělte se,‘ říká Jehova, ‚a přestaňte se dotýkat nečistého.‘“ (2. Korinťanům 6:14–17) V souladu s těmito slovy nemáme nic společného s falešným uctíváním. Znamená Pavlova rada, že se máme stranit také lidí, kteří se na falešném uctívání podílejí?

„Choďte dále v moudrosti“

14. Musíme se úplně vyhýbat těm, kdo se podílejí na falešném uctívání? Vysvětli to.

¹⁴ Měli by se praví ctitelé vyhýbat veškerému styku s lidmi, kteří se podílejí na falešném uctívání? Měli bychom se úplně stranit těch, kdo nesdílejí naši víru, a měli bychom se k nim chovat odměřeně? To ne. Druhé ze dvou největších přikázání je: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ (Matouš 22:39) Projevem lásky k bližním je bezesporu to, že jim oznamujeme dobrou zprávu o Království. Lásku jim také dáváme najevo, když s nimi studujeme Bibli a upozorňujeme je na to, že je třeba nemít s falešným uctíváním nic společného.

15. Co znamená ‚nebýt částí světa‘?

¹⁵ Ačkoli se svými bližními mluvíme o dobré zprávě, jako Ježíšovi následovníci ‚nejsme částí světa‘. (Jan 15:19) Výraz ‚svět‘ se zde vztahuje na lidskou společnost, která je odcizena Bohu. (Efezanům 4:17–19; 1. Jana 5:19) Od světa se držíme stranou v tom smyslu, že nepřejímáme postoje, mluvu ani chování, které urážejí Jehovu. (1. Jana 2:15–17) Také dbáme na zásadu, že „špatná společenství kazí užitečné návyky“, a nenavazujeme úzké vztahy s lidmi, kteří nežijí podle křesťanských měřítek. (1. Korinťanům 15:33) Nebýt částí světa znamená zůstat „bez poskvrny od světa“. (Jakub 1:27) Neznamená to tedy vyhýbat se veškerým stykům s druhými lidmi. (Jan 17:15, 16; 1. Korinťanům 5:9, 10)

16, 17. Jak by se křesťané měli chovat k lidem, kteří neznají biblickou pravdu?

¹⁶ Jak se tedy máme chovat k těm, kdo neznají biblickou pravdu? Sboru v Kolosech Pavel napsal: „Choďte dále v moudrosti vůči těm, kdo jsou vně, a vykupujte pro sebe příhodný čas. Ať je váš výrok vždy s milostivostí, okořeněný solí, abyste věděli, jak byste měli každému odpovědět.“ (Kolosanům 4:5, 6) Apoštol Petr napsal: „Ve svém srdci . . . posvěcujte Krista jako Pána, vždy připraveni k obhajobě před každým, kdo od vás vyžaduje důvod pro naději, která je ve vás, ale čiňte to spolu s mírností a hlubokou úctou.“ (1. Petra 3:15) Pavel křesťany nabádal, „aby o nikom nemluvili urážlivě, nebyli  útoční, byli rozumní a projevovali veškerou mírnost ke všem lidem“. (Titovi 3:2)

¹⁷ Svědkové Jehovovi si dávají pozor, aby s druhými nejednali hrubě ani povýšeně. Členy jiných náboženství v žádném případě neoznačujeme hanlivými slovy. Naopak jsme taktní, i když se k nám člověk, kterého oslovíme v kazatelské službě, nebo soused či spolupracovník chovají nelaskavě nebo s námi mluví utrhačně. (Kolosanům 4:6; 2. Timoteovi 2:24)

„Stále se drž vzoru zdravých slov“

18. Do jakého ubohého duchovního stavu se dostanou ti, kdo se vrátí k falešnému uctívání?

¹⁸ Bylo by opravdu smutné, kdyby někdo sice poznal biblickou pravdu, ale potom se vrátil k falešnému uctívání. Žalostné následky takového jednání popisuje Bible těmito slovy: „Jestliže potom, co unikli poskvrnám světa přesným poznáním Pána a Zachránce Ježíše Krista, se opět zapletli právě do těchto věcí a jsou přemoženi, jistě se pro ně stala jejich konečná situace horší než ta první. . . . Přihodilo se jim to, co říká pravé přísloví: ‚Pes se navrátil ke svému vlastnímu zvratku a vykoupaná svině k válení v blátě.‘“ (2. Petra 2:20–22)

19. Proč je tak důležité mít se na pozoru před čímkoli, co by mohlo ohrozit náš duchovní stav?

¹⁹ Musíme se mít na pozoru před čímkoli, co by mohlo ohrozit náš duchovní stav. Takové nebezpečí nesmíme brát na lehkou váhu! Apoštol Pavel varuje: „Inspirovaný výrok . . . rozhodně říká, že v pozdějších časových obdobích někteří odpadnou od víry, budou věnovat pozornost zavádějícím inspirovaným výrokům a démonským naukám.“ (1. Timoteovi 4:1) V těchto „pozdějších časových obdobích“ nyní žijeme. Ti, kdo nedbají na to, aby neměli nic společného s falešným uctíváním, mohou být „zmítáni jako na vlnách a unášeni sem a tam každým větrem učení prostřednictvím lidské šalebnosti, prostřednictvím vychytralosti ve vynalézání omylu“. (Efezanům 4:13, 14)

20. Jak se můžeme chránit před škodlivým vlivem falešného náboženství?

²⁰ Jak se můžeme chránit před škodlivým vlivem falešného náboženství? Uvažme, co všechno nám Jehova opatřuje. Máme Boží slovo, Bibli. (2. Timoteovi 3:16, 17) Jehova nám také prostřednictvím ‚věrného a rozvážného otroka‘ opatřuje hojnost duchovního pokrmu. (Matouš 24:45) Jak děláme pokroky v pravdě, mělo by jistě vzrůstat naše zaujetí pro ‚hutný pokrm, který patří zralým lidem,‘ a naše touha scházet se tam, kde se učíme o duchovních pravdách. (Hebrejcům 5:13, 14; Žalm 26:8) Buďme rozhodnuti plně využívat všech Jehovových opatření, abychom se mohli ‚stále držet vzoru zdravých slov‘, která jsme slyšeli. (2. Timoteovi 1:13) Tak nebudeme mít nic společného s falešným uctíváním.

Co ses naučil?

• Co je „Velký Babylón“?

• Čeho se máme vyvarovat, abychom neměli nic společného s falešným uctíváním?

• Před čím bychom se měli mít na pozoru, aby nebyl ohrožen náš duchovní stav?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 28]

Víš, proč je „Velký Babylón“ zobrazen jako nemravná žena?

[Obrázek na straně 29]

„Velký Babylón“ je odsouzen k zániku

[Obrázek na straně 31]

K těm, kdo nesdílejí naše náboženské přesvědčení, se chováme „s mírností a hlubokou úctou“