Jehova střeží ty, kdo v něj doufají
Jehova střeží ty, kdo v něj doufají
„Ať mě neustále bedlivě střeží tvá milující laskavost a opravdovost.“ (ŽALM 40:11)
1. Co od Jehovy žádal král David a jak je této prosbě vyhověno v současnosti?
STAROVĚKÝ izraelský král David „s opravdovostí . . . doufal v Jehovu“ a s hlubokým přesvědčením prohlásil, že Jehova ‚k němu naklonil své ucho a uslyšel jeho volání o pomoc‘. (Žalm 40:1) David se mnohokrát osobně přesvědčil, že Jehova střeží ty, kdo ho milují. Proto mohl Jehovu žádat, aby ho střežil neustále. (Žalm 40:11) V současnosti má David bezpečné místo v Jehovově paměti, protože patří k věrným mužům a ženám, kteří obdrží slíbenou odměnu v podobě „lepšího vzkříšení“. (Hebrejcům 11:32–35) Jeho budoucnost je tedy zajištěna tím nejlepším možným způsobem. Jeho jméno je vepsáno do Jehovovy „pamětní knihy“. (Malachiáš 3:16)
2. Jak nám Písmo pomáhá pochopit, co to znamená být střežen Jehovou?
2 Tito věrní lidé, o nichž je zmínka v 11. kapitole Hebrejcům, existovali před tím, než na zemi pobýval Ježíš Kristus. Přesto žili v souladu s tím, co Ježíš učil, když řekl: „Kdo má rád svou duši, hubí ji, ale kdo nenávidí svou duši v tomto světě, zachrání ji pro věčný život.“ (Jan 12:25) Je tedy zřejmé, že být střežen Jehovou neznamená být chráněn před veškerým utrpením nebo pronásledováním. Znamená to být chráněn v duchovním smyslu, takže je možné uchovat si před Bohem schválené postavení.
3. Jak víme, že Jehova střežil Krista Ježíše, a čeho díky tomu bylo dosaženo?
3 Samotný Ježíš byl krutě pronásledován a haněn a jeho nepřátelům se nakonec podařilo usmrtit ho tím nejpotupnějším a nejbolestivějším způsobem. To ale neznamená, že by Bůh porušil svůj slib a Mesiáše nestřežil. (Izajáš 42:1–6) Ježíš byl třetí den po své potupné smrti vzkříšen, což bylo dokladem toho, že Jehova uslyšel jeho volání o pomoc, stejně jako uslyšel volání Davida. Na Ježíšovu prosbu odpověděl tím, že mu dal sílu zachovat ryzost. (Matouš 26:39) Díky tomu, že byl Ježíš takto střežen, získal nesmrtelnost v nebi, a milionům lidí, kteří projevují víru v jeho výkupní oběť, se tím otevřela možnost žít věčně.
4. Jaké ujištění dostávají pomazaní křesťané a na co se mohou spoléhat „jiné ovce“?
4 Můžeme mít důvěru v to, že stejně jako byl Jehova ochoten a schopen střežit Davida i Ježíše, chce a může střežit i své služebníky v dnešní době. (Jakub 1:17) Pomazaní Ježíšovi bratři, kteří dosud žijí na zemi a kterých je už poměrně málo, se mohou spoléhat na Jehovův slib: ‚Neporušitelné a neposkvrněné a nevadnoucí dědictví je vyhrazeno v nebesích pro vás, kdo jste chráněni Boží mocí prostřednictvím víry k záchraně, jež je připravena, aby byla zjevena v posledním časovém období.‘ (1. Petra 1:4, 5) Důvěřovat Bohu mohou také „jiné ovce“, které mají pozemskou naději. Mohou se spoléhat na to, co Bůh slibuje prostřednictvím žalmisty: „Milujte Jehovu, všichni jeho věrně oddaní. Věrné Jehova bedlivě střeží.“ (Jan 10:16; Žalm 31:23)
Střeženi duchovně
5, 6. (a) Jak Bůh střeží svůj lid v naší době? (b) Jaký vztah k Jehovovi mají pomazaní a jaký vztah k němu mají lidé s pozemskou nadějí?
5 V naší době učinil Jehova opatření, která slouží k tomu, aby jeho lid byl střežen duchovně. I když své ctitele neskrývá před pronásledováním nebo před těžkostmi a tragédiemi, které jsou v životě běžné, je jim věrně oddán, a proto je povzbuzuje a pomáhá jim, aby dokázali střežit svůj důvěrný vztah k němu. Tento vztah si vytvořili na základě víry v Boží láskyplné opatření v podobě výkupného. Někteří z těchto věrných křesťanů jsou pomazáni Božím duchem k tomu, aby se stali spoluvládci s Kristem v nebesích. Byli prohlášeni za spravedlivé jako Boží synové a vztahují se na ně tato slova: „Osvobodil nás z autority tmy a přenesl nás do království Syna své lásky, jehož prostřednictvím máme propuštění výkupným, odpuštění svých hříchů.“ (Kolosanům 1:13, 14)
6 Ostatní věrní křesťané, kterých jsou miliony, si mohou být jisti, že i oni mohou mít užitek z Božího opatření v podobě výkupného. Je napsáno: „Syn člověka . . . nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil a dal svou duši jako výkupné výměnou za mnohé.“ (Marek 10:45) Tito křesťané se těší na to, že přijde doba, kdy budou mít „slavnou svobodu Božích dětí“. (Římanům 8:21) Už dnes si velmi váží svého osobního přátelství s Bohem a upřímně se snaží tento vztah posilovat.
7. Jakými způsoby dnes Jehova střeží dobrý duchovní stav svého lidu?
7 Jedním ze způsobů, jak Jehova střeží dobrý duchovní stav svého lidu, je to, že jim obstarává systematický vyučovací program. Jeho ctitelé tak mohou získávat stále přesnější poznání pravdy. Jehova je také neustále vede, a to prostřednictvím svého Slova, své organizace a svého svatého ducha. Díky vedení, které poskytuje „věrný a rozvážný otrok“, Boží ctitelé z celého světa tvoří jednu velkou rodinu. Třída otroka pečuje o duchovní potřeby, a když je to nezbytné, také o tělesné potřeby této rodiny Jehovových služebníků — bez ohledu na jejich národnostní původ nebo společenské postavení. (Matouš 24:45)
8. V jakém ohledu Jehova důvěřuje svým věrně oddaným ctitelům a o čem je ujišťuje?
8 Tak jako Jehova doslova neskrýval Ježíše před útoky jeho nepřátel, neskrývá takovým způsobem ani křesťany v dnešní době. To však rozhodně není známkou Boží nelibosti! Naopak, Jehova tím jasně ukazuje, že ve své ctitele má důvěru. Důvěřuje totiž, že budou stát na jeho straně v univerzální sporné otázce. (Job 1:8–12; Přísloví 27:11) Ty, kdo jsou mu věrně oddáni, Jehova nikdy nezanechá bez pomoci. „Jehova totiž miluje právo a neopustí své věrně oddané. Na neurčitý čas jistě budou střeženi.“ (Žalm 37:28)
Střeženi milující laskavostí a opravdovostí
9, 10. (a) Jak jsou Jehovovi ctitelé střeženi Boží opravdovostí? (b) Jak z Bible vyplývá, že Jehova své věrně oddané střeží svou milující laskavostí?
9 Ve své modlitbě zaznamenané ve 40. žalmu prosí David Jehovu, aby ho střežil svou milující laskavostí a opravdovostí. Opravdovost a láska ke spravedlnosti podněcují Jehovu k tomu, aby jasně ukazoval, jaká jsou jeho měřítka. Jestliže podle Jehovových měřítek žijeme, jsme do velké míry chráněni před těžkostmi, úzkostmi a problémy, které prožívají ti, kdo tato měřítka přehlížejí. Před mnoha skličujícími problémy můžeme sebe i své blízké chránit například tím, že se vyvarujeme zneužívání drog a alkoholu, sexuální nemravnosti a násilí. Jehova nás kromě toho ujišťuje, že je „skrýší“ dokonce pro ty, kdo načas sešli z jeho cesty opravdovosti, jak se to několikrát stalo i Davidovi. Jestliže provinilci činí pokání, mohou radostně volat: „Budeš mě bedlivě střežit i před tísní.“ (Žalm 32:7) To je opravdu krásný projev Boží milující laskavosti!
10 Bůh svou milující laskavost projevuje také tím, že své služebníky vyzývá, aby zůstali odděleni od ničemného světa, který zakrátko zničí. Čteme: „Nemilujte svět ani věci ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska, protože všechno ve světě — touha těla a touha očí a okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu — nepochází od Otce, ale pochází ze světa.“ Když si tuto výstrahu bereme k srdci a jednáme podle ní, můžeme svůj život doslova chránit věčně. Text totiž pokračuje slovy: „Mimoto svět pomíjí a rovněž jeho touha, ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ (1. Jana 2:15–17)
Střeženi schopností přemýšlet, rozlišovací schopností a moudrostí
11, 12. Vysvětlete, jak nás střeží schopnost přemýšlet, rozlišovací schopnost a moudrost.
11 Všem, kdo doufají, že budou mít Boží schválení, adresoval Davidův syn Šalomoun tato inspirovaná slova: „Schopnost přemýšlet bude nad tebou držet stráž, rozlišovací schopnost tě bude bedlivě střežit.“ Šalomoun také vybízel: „Získej moudrost . . . Neopouštěj ji, a zachová tě. Miluj ji, a bude tě bedlivě střežit.“ (Přísloví 2:11; 4:5, 6)
12 Schopnost přemýšlet používáme tehdy, jestliže rozjímáme o tom, co se dozvídáme z Božího slova. Rozlišovací schopnost, kterou takovým rozjímáním prohlubujeme, nám umožňuje správně určovat pořadí hodnot. To je velmi závažné. Většina z nás totiž ví — a možná z vlastní zkušenosti —, že když si záměrně nebo nevědomky stanovíme pořadí hodnot nemoudře, způsobíme si tím problémy. Satanův svět nám staví před oči cíle v podobě bohatství, prestiže a vlivu, ale Jehova nás povzbuzuje, abychom se zaměřovali na duchovní hodnoty, které jsou důležitější. Kdybychom duchovním hodnotám nedávali přednost před těmi, které prosazuje svět, mohlo by to vést k rozpadu rodiny, ke zničení přátelských vztahů a k tomu, že naše duchovní cíle by se za čas úplně vytratily. Člověk, kterému se to stane, může nakonec dopadnout žalostně. Ježíš na to poukázal, když řekl: „Co prospěje člověku, když získá celý svět, a pozbude své duše?“ (Marek 8:36) Jsme-li moudří, dbáme na Ježíšovu radu: „Neustále tedy hledejte nejprve království a Otcovu spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Matouš 6:33)
Dávejme si pozor na sebestřednost
13, 14. Co znamená být sebestředný a proč je takový postoj nemoudrý?
13 Lidé se přirozeně zajímají sami o sebe. Když se však vlastní přání a zájmy stanou tím nejdůležitějším v životě, vede to k těžkostem. Jehovovi záleží na tom, abychom střežili své přátelství s ním, a proto nás před sebestředností varuje. Být sebestředný znamená „zabývat se pouze svými vlastními přáními, potřebami a zájmy“. Asi budete souhlasit s tím, že tento popis přesně vystihuje mnohé dnešní lidi. Stojí za pozornost, co o „posledních dnech“ Satanova ničemného systému předpověděla Bible, totiž že „lidé budou milovat sami sebe“ neboli budou sebestřední. (2. Timoteovi 3:1, 2)
14 Křesťané chápou, proč je moudré řídit se biblickým příkazem, abychom se zajímali o druhé a milovali je jako sami sebe. (Lukáš 10:27; Filipanům 2:4) Ačkoli většině lidí se takový příkaz může zdát nepraktický, je nezbytné se jím řídit, máme-li mít spokojené manželství, dobré vztahy v rodině a pěkná přátelství. Pravý Jehovův služebník tedy nikdy nesmí připustit, aby v jeho životě převládl přirozený zájem o vlastní osobu, takže by již neměl prostor pro důležitější zájmy. K nim patří především činnosti, které souvisejí s uctíváním Boha Jehovy.
15, 16. (a) K čemu může vést sebestředný postoj a na jakém příkladu je to patrné? (b) Co ve skutečnosti dělá člověk, který neváhá soudit druhé?
15 Sebestředný postoj může vést k tomu, že se člověk stane samospravedlivým. V důsledku toho se může stát opovážlivým a začne podléhat předsudkům. Bible vhodně říká: „Jsi neomluvitelný, člověče, ať jsi kdokoli, jestliže soudíš; protože v tom, v čem soudíš jiného, odsuzuješ sám sebe, neboť ty, který soudíš, provádíš totéž.“ (Římanům 2:1; 14:4, 10) Náboženští vůdci v Ježíšově době byli natolik přesvědčeni o své vlastní spravedlnosti, že se cítili oprávněni kritizovat Ježíše a jeho následovníky. Tím se stavěli do role soudců. Ke svým vlastním chybám však byli slepí, a tak přivodili odsouzení sami sobě.
16 Jidáš, který byl Ježíšovým následovníkem, ale zradil jej, se také domníval, že může soudit druhé. Když v Betanii došlo k tomu, že Lazarova sestra Marie potřela Ježíše vonným olejem, Jidáš hlasitě protestoval. Své rozhořčení odůvodňoval slovy: „Proč nebyl ten vonný olej prodán za tři sta denárů, a dáno chudým?“ Biblická zpráva ale pokračuje vysvětlením: „To však neřekl, že by mu záleželo na chudých, ale protože byl zloděj a měl pokladničku a odnášel peníze do ní dávané.“ (Jan 12:1–6) Nikdy nebuďme jako Jidáš nebo jako náboženští vůdci, kteří neváhali soudit druhé, což vedlo jedině k jejich vlastnímu odsouzení.
17. Ukažte na příkladu, že sebejistota nebo přehnaná sebedůvěra je nebezpečná.
17 Je smutné, že mezi prvními křesťany se vyskytli lidé, kteří sice nebyli zloději jako Jidáš, ale kteří podlehli pýše a stali se sebejistými. Jakub o nich napsal: „Pyšníte [se] svým sebejistým vychloubáním.“ Potom dodal: „Všechno takové pyšnění je ničemné.“ (Jakub 4:16) Kdybychom se chlubili tím, co jsme dokázali nebo jaké máme výsady ve službě Jehovovi, jednali bychom sami proti sobě. (Přísloví 14:16) Víme totiž, co se stalo apoštolu Petrovi, který v návalu přehnané sebedůvěry vychloubačně prohlásil: „I když všichni ostatní klopýtnou ve spojitosti s tebou, já nikdy neklopýtnu! . . . I kdybych musel s tebou zemřít, rozhodně tě nezapřu.“ Ve skutečnosti nemáme žádný důvod, abychom se chlubili sami sebou. Vše, co máme, máme díky Jehovově milující laskavosti. Když si to budeme připomínat, bude nás to před sebejistotou chránit. (Matouš 26:33–35, 69–75)
18. Jak Jehova pohlíží na pýchu?
18 „Pýcha je před zřícením a domýšlivý duch před klopýtnutím,“ je napsáno v Bibli. Proč? Jehova odpovídá: „Sebevyvyšování a pýchu . . . nenávidím.“ (Přísloví 8:13; 16:18) Není divu, že Jehova byl pobouřen ‚nestoudností srdce asyrského krále a nadutostí jeho povýšených očí‘. (Izajáš 10:12) Za jeho nestoudnou pýchu ho volal k odpovědnosti. Již brzy povolá k odpovědnosti také celý Satanův svět se všemi jeho pyšnými, sebevědomými vůdci, ať již viditelnými nebo neviditelnými. Dávejme si pozor, abychom svévolnost Jehovových nepřátel nikdy nenapodobovali!
19. Na co jsou Boží ctitelé hrdí, a proč jsou přesto pokorní?
19 Praví křesťané mohou rozhodně být hrdí na to, že jsou Jehovovými služebníky. (Jeremjáš 9:24) Zároveň mají všechny důvody k tomu, aby zůstali pokorní. Proč? Protože „všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy“. (Římanům 3:23) Chceme-li si tedy zachovat Jehovovo schválení, musíme mít stejný postoj jako apoštol Pavel. Ten nejdříve řekl, že „Kristus Ježíš přišel do světa, aby zachránil hříšníky“, a potom dodal: „Z těch jsem nejpřednější.“ (1. Timoteovi 1:15)
20. Jak Jehova střeží svůj lid nyní a jak ho bude střežit v budoucnosti?
20 Jehovovi ctitelé s radostí odsunují své vlastní zájmy do pozadí, aby dali do popředí zájmy svého Boha. Proto si můžeme být jisti, že Jehova je bude i nadále duchovně střežit. Můžeme si být také jisti, že až nastane velké soužení, Jehova bude svůj lid střežit nejen duchovně, ale i fyzicky. Až jeho ctitelé vstoupí do Božího nového světa, budou moci zvolat: „Pohleďte, to je náš Bůh. Doufali jsme v něho, a zachrání nás. To je Jehova. Doufali jsme v něho. Mějme radost a radujme se ze záchrany od něho.“ (Izajáš 25:9)
Vzpomínáte si?
• Jak Jehova střežil krále Davida a jak střežil Ježíše Krista?
• Jak jsou střeženi dnešní Jehovovi ctitelé?
• Proč bychom neměli klást přehnaný důraz sami na sebe?
• Proč můžeme být hrdí, a přesto pokorní?
[Studijní otázky]
[Obrázky na straně 9]
Jak Jehova střežil Davida a Ježíše?
[Obrázky na straně 10 a 11]
Jakými způsoby je dnes duchovně střežen Boží lid?
[Obrázky na straně 12]
Jsme hrdí na to, že sloužíme Jehovovi, ale vždy musíme zůstat pokorní