Ne. To, co David napsal, byla pravda a odpovídalo to realitě.

Tuhle myšlenku vyjádřil hned na několika místech. Například řekl: „Budu navždy chválit tvé jméno zpěvem a den za dnem budu plnit své slavnostní sliby.“ „Chválím tě, Jehovo, můj Bože, celým srdcem, navždy budu oslavovat tvé jméno.“ „Budu chválit tvé jméno po celou věčnost.“ (Žalm 61:8; 86:12; 145:1, 2)

David si nemyslel, že nikdy nezemře. Znal Jehovovo rozhodnutí, že trestem za hřích bude smrt, a moc dobře věděl, že on sám je taky hříšník. (1. Mojž. 3:3, 17–19; Žalm 51:4, 5) Uvědomoval si, že i věrní Boží služebníci, jako byl Abraham, Izák a Jákob, nakonec zemřeli. A bylo mu jasné, že ho čeká to samé. (Žalm 37:25; 39:4) Svými slovy v Žalmu 61:8 ale ukázal svoji touhu a odhodlání chválit Jehovu navždy, tedy po celý svůj život. (2. Sam. 7:12)

David někdy psal o tom, co zažil. Vidíme to třeba z nadpisů 18., 51. a 52. žalmu. On sám byl pastýř a ve 23. žalmu popisuje Jehovu jako pastýře, který ho vede, osvěžuje a chrání. Proto mu chtěl sloužit „celý svůj život“. (Žalm 23:6)

Nesmíme taky zapomenout, že to byl Jehova, kdo Davida při psaní vedl. David mimo jiné zapsal některá proroctví, která se měla splnit až v daleké budoucnosti. Třeba ve 110. žalmu mluvil o době, kdy se jeho Pán v nebi posadí po Boží pravici a dostane velkou moc. Proč? Aby si podmanil Boží nepřátele a „na národech [vykonal] rozsudek“. David byl předkem toho, na kom se tahle slova splnila. Šlo o Mesiáše, který měl vládnout z nebe a být „navždy knězem“. (Žalm 110:1–6) Ježíš potvrdil, že se to proroctví vztahuje na něj a splní se až v budoucnosti. (Mat. 22:41–45)

David pod Jehovovým vedením psal jednak o svojí době a jednak o budoucnosti, kdy bude vzkříšen a bude moct Jehovu chválit navždy. Když tedy čteme Žalm 37:10, 11 a 29, můžeme to chápat jako popis podmínek ve starověkém Izraeli a zároveň jako popis toho, jak to bude po celém světě vypadat, až Bůh splní svoje sliby. (Viz 8. odstavec článku „Budeš se mnou v ráji“ v tomhle čísle.)

Ze Žalmu 61:8 a podobných veršů vidíme, že David chtěl v Izraeli chválit Jehovu až do smrti. Tyhle verše zároveň realisticky ukazují, co bude moct dělat, až ho v budoucnu vzkřísí.