Přejít k článku

Přejít na obsah

45. STUDIJNÍ ČLÁNEK

PÍSEŇ Č. 138 Krása šedin

Vezmi si k srdci poslední slova věrných Božích služebníků

Vezmi si k srdci poslední slova věrných Božích služebníků

„Copak není moudrost u lidí pokročilého věku a nepřichází porozumění s léty?“ (JOB 12:12)

HLAVNÍ MYŠLENKA

Jehova nám slibuje, že když ho budeme poslouchat, už dneska nám dá spoustu dobrého a v budoucnu věčný život.

1. Proč bychom se měli učit od starších bratrů a sester?

 KDYŽ v životě stojíme před důležitým rozhodnutím, určitě všichni oceníme nějakou dobrou radu. Můžou nám ji dát třeba sboroví starší nebo jiní zkušení bratři a sestry. I když jsou možná o dost starší než my, neměli bychom jejich rady brát jako zastaralé a automaticky je zavrhnout. Jehova si přeje, abychom se od těch, kdo už mají svůj věk, učili. Měli víc času na to, aby pochopili různé věci a získali zkušenosti a moudrost. (Job 12:12)

2. Co si rozebereme v tomhle článku?

2 V biblických dobách Jehova povzbuzoval a vedl svůj lid prostřednictvím starých mužů, kteří mu byli věrní. Patřili k nim Mojžíš, David a apoštol Jan. Každý žil v jiné době a měl úplně jiné okolnosti. Ale všichni tři na sklonku svého života moudře poradili mladším. Zdůrazňovali, jak je důležité Jehovu poslouchat a zůstat mu věrní. A Jehova nechal jejich slova zapsat, abychom se z nich mohli poučit i my, ať už jsme mladí, nebo staří. (Řím. 15:4; 2. Tim. 3:16) V tomhle článku si jejich poslední slova rozebereme a řekneme si, co si z nich můžeme vzít.

„VYBER SI ŽIVOT, ABYS MOHL ŽÍT“

3. Co pro Jehovu a Izraelity dělal Mojžíš?

3 Mojžíš byl celý život Jehovovi naprosto oddaný. Zažil toho tolik! Sloužil jako prorok, soudce, velitel a historik. Vyvedl Izraelity z Egypta, kde byli v otroctví, a na vlastní oči viděl spoustu Jehovových zázraků. Jehova ho navíc použil, aby napsal prvních pět biblických knih, 90. a možná taky 91. žalm. Pravděpodobně napsal i knihu Job.

4. Komu Mojžíš adresoval svoje poslední slova a proč?

4 Mojžíšovi bylo 120 let, když zemřel. Krátce předtím svolal všechny Izraelity a připomněl jim, co viděli a zažili. Někteří z nich byli v mládí svědky spousty Jehovových zázraků a znamení a viděli rány, které seslal na Egypťany. (2. Mojž. 7:3, 4) Prošli Rudým mořem a sledovali, jak zničil faraonovu armádu. (2. Mojž. 14:29–31) V pustině zažili, jak je chránil a staral se o ně. (5. Mojž. 8:3, 4) A teď, když stáli na prahu Zaslíbené země, Mojžíš využil poslední příležitost, aby je povzbudil. a

5. O čem Mojžíš Izraelity ujistil? (5. Mojžíšova 30:19, 20)

5 Co Mojžíš řekl? (Přečti 5. Mojžíšovu 30:19, 20.) Izraelité měli před sebou skvělou budoucnost. Díky Jehovovi mohli žít dlouho v zemi, kterou jim slíbil. A byla to opravdu výjimečná země. Byla nádherná a úrodná. Mojžíš o ní Izraeli řekl: „[Je to] země s velkými a krásnými městy, která jsi nestavěl, s domy plnými nejrůznějších dobrých věcí, které jsi nezískal vlastní prací, s nádržemi na vodu, které jsi nevyhloubil, a s vinicemi a olivovníky, které jsi nesázel.“ (5. Mojž. 6:10, 11)

6. Proč Jehova jiným národům dovolil, aby Izrael dobyli?

6 Mojžíš kromě toho Izraelity varoval. Řekl jim, že pokud chtějí v téhle nádherné zemi žít co nejdéle, musí poslouchat Jehovovy zákony. Vybídl je, aby si vybrali život, a to tak, že budou Jehovovi naslouchat a věrně se ho držet. Jenže oni to nedělali. A proto Jehova časem Asyřanům a později Babyloňanům dovolil, aby zemi dobyli a Izraelity odvedli do zajetí. (2. Král. 17:6–8, 13, 14; 2. Par. 36:15–17, 20)

7. Co si můžeme vzít z Mojžíšových slov? (Viz taky obrázek.)

7 Co si můžeme vzít z Mojžíšových slov? Poslušnost vede k životu. Stejně jako Izraelité měli na dohled Zaslíbenou zemi, my jsme těsně před vstupem do nového světa, který Jehova slíbil. Už brzo bude ze země nádherný ráj. (Iz. 35:1; Luk. 23:43) Ďábel a jeho démoni budou pryč. (Zjev. 20:2, 3) Nebude tu žádné náboženství, které by o Jehovovi šířilo lži. (Zjev. 17:16) Po vládách, které lidi utlačují, nezůstane ani stopy. (Zjev. 19:19, 20) V ráji už nebude místo pro nikoho, kdo by chtěl dělat problémy. (Žalm 37:10, 11) Všichni lidé budou poslouchat Jehovovy dokonalé zákony, které vedou k jednotě a pokoji. Díky tomu se budou mít rádi a budou si důvěřovat. (Iz. 11:9) To bude nádherná doba! A navíc, když budeme Jehovu poslouchat, budeme moct v ráji žít nejenom stovky let, ale navždy. (Žalm 37:29; Jan 3:16)

Když budeme Jehovu poslouchat, budeme moct v ráji žít nejenom stovky let, ale navždy (7. odstavec)


8. Jak jednomu dlouholetému misionáři pomohlo to, že přemýšlel o věčném životě? (Juda 20, 21)

8 Když často přemýšlíme o věčném životě, který nám Jehova slíbil, může nám to pomoct, abychom ho poslouchali i v různých náročných situacích. (Přečti Judu 20, 21.) Tenhle slib nám taky dává sílu bojovat s vlastní nedokonalostí. Jeden dlouholetý misionář, který slouží v Africe, často bojoval s touhou udělat něco, co se Jehovovi nelíbí. Říká: „Když jsem si uvědomil, že bych o věčný život mohl přijít, byl jsem ještě odhodlanější svojí touze nepodlehnout a ještě úpěnlivěji jsem Jehovu prosil o pomoc. Díky němu jsem svůj problém nakonec dokázal překonat.“

„BUDE [SE TI] DAŘIT“

9. Čím si David v životě prošel?

9 David byl vynikající král. Taky byl hudebník, básník, válečník a prorok. V životě to neměl jednoduché. Dlouho musel žít jako uprchlík, protože ho pronásledoval žárlivý král Saul. Později, když byl David králem, musel utíkat před svým synem Absalomem. Ten se ho snažil zabít a zmocnit se trůnu. Ale přes všechny problémy a osobní selhání David zůstal Jehovovi věrný až do konce života. A Jehova o něm řekl, že je to muž příjemný jeho srdci. Davidovy rady proto určitě stojí za to. (1. Král. 15:5; Sk. 13:22)

10. Proč David radil svému synu a budoucímu králi Šalomounovi?

10 Pojďme se podívat třeba na to, co David poradil svému synu a budoucímu králi Šalomounovi. Tohohle mladého muže si Jehova vybral, aby mu postavil chrám, ve kterém ho lidé budou moct uctívat tak, jak si přeje. (1. Par. 22:5) Šalomouna čekalo hodně práce a potřeboval Jehovovu pomoc, aby dokázal dobře vést národ. Co mu David poradil? To uvidíme.

11. a) O čem David ujistil Šalomouna? (1. Královská 2:2, 3; viz taky obrázek) b) Jak se ukázalo, že měl David pravdu?

11 Co David řekl? (Přečti 1. Královskou 2:2, 3.) David svému synovi řekl, že pokud bude poslouchat Jehovu, bude se mu v životě dařit. A je pravda, že se mu mimořádně dařilo spoustu let. (1. Par. 29:23–25) Postavil velkolepý chrám, napsal několik biblických knih a jeho výroky se objevují i v jiných částech Bible. Díky své moudrosti a bohatství byl slavný. (1. Král. 4:34) Jak mu ale David vysvětlil, bude se mu dařit, jenom dokud bude poslouchat Jehovu. Je smutné, že když Šalomoun zestárl, začal uctívat jiné bohy. Jehova ho přestal podporovat, a tak přišel o moudrost, díky které vládl laskavě a spravedlivě. (1. Král. 11:9, 10; 12:4)

Z toho, co David řekl na sklonku života svému synu Šalomounovi, se učíme, že když budeme Jehovu poslouchat, dá nám moudrost, abychom se dokázali správně rozhodovat (11. a 12. odstavec) b


12. Co si můžeme vzít z Davidových slov?

12 Co si můžeme vzít z Davidových slov? Poslušnost vede k úspěchu. (Žalm 1:1–3) Jehova nám samozřejmě neslibuje, že budeme bohatí a slavní jako Šalomoun. Ale když ho budeme poslouchat, dá nám moudrost, abychom se dokázali správně rozhodovat. (Přísl. 2:6, 7; Jak. 1:5) Jeho zásady nám můžou pomoct v takových věcech, jako je zaměstnání, vzdělání, zábava a peníze. Když si Jehovovy moudré rady vezmeme k srdci, ochrání nás to před vším, co by nás mohlo připravit o blízký vztah s ním a o věčný život. (Přísl. 2:10, 11) Navíc budeme mít dobré přátele a naše rodina bude šťastná.

13. Díky čemu Carmen dokázala udělat velkou změnu?

13 Carmen, která žije v Mosambiku, si myslela, že klíčem k úspěchu je vysokoškolské vzdělání. A tak si podala přihlášku a začala studovat architekturu. „Moc mě to bavilo,“ napsala, „ale bralo mi to strašně moc času a energie. Ve škole jsem byla od půl osmé ráno do šesti večer. Bylo pro mě těžké chodit na shromáždění a duchovně to se mnou šlo z kopce. Někde hluboko uvnitř jsem cítila, že se snažím sloužit dvěma pánům.“ (Mat. 6:24) Co s tím Carmen udělala? Mluvila o svojí situaci s Jehovou a něco si k tomu našla v našich publikacích. Dodala: „Díky dobrým radám, které mi dali starší a maminka, jsem se rozhodla, že se školou skončím a začnu Jehovovi sloužit naplno. Bylo to to nejlepší rozhodnutí v životě a vůbec toho nelituju.“

14. Co důležitého chtěli Mojžíš a David svým posluchačům předat?

14 Mojžíš i David milovali Jehovu a moc dobře věděli, jak důležité je poslouchat ho. Než zemřeli, povzbuzovali druhé, aby se tak jako oni Jehovy věrně drželi. Svoje posluchače zároveň varovali, že když ho opustí, přijdou o jeho přátelství i o to všechno dobré, co jim slíbil. Z jejich rad můžeme mít užitek i my. O staletí později ještě další Jehovův služebník zdůraznil, jak je důležité zůstat Jehovovi věrní.

„NIC MI NEDĚLÁ VĚTŠÍ RADOST“

15. Co apoštol Jan v životě zažil?

15 Jan byl Ježíšův milovaný apoštol. (Mat. 10:2; Jan 19:26) Trávil s ním hodně času ve službě, viděl jeho zázraky a neopustil ho ani v těžkých chvílích. Byl u toho, když Ježíše popravili, a setkal se s ním i po jeho vzkříšení. Byl taky svědkem toho, jak se v prvním století šíří křesťanství. Zažil, jak se malá skupina Ježíšových následovníků rozrostla tak moc, že se dobrá zpráva „kázala všude pod nebem“. (Kol. 1:23)

16. Kdo všechno měl a má užitek z Janových dopisů?

16 Ke konci svého dlouhého života dostal Jan úžasnou příležitost napsat některé části Bible. Například zapsal dechberoucí „zjevení, které Bůh dal Ježíši Kristu“. (Zjev. 1:1) Jehova ho vedl, aby napsal i evangelium a tři dopisy. Ten třetí adresoval věrnému křesťanovi Gaiovi, kterého měl moc rád a považoval ho za svoje duchovní dítě. (3. Jana 1) V té době měl Jan určitě spoustu duchovních dětí. To, co tenhle starý a věrný muž napsal, je velkým povzbuzením pro všechny Ježíšovy následovníky až dodnes.

17. Co podle 3. Jana 4 přináší velkou radost?

17 Co Jan napsal? (Přečti 3. Jana 4.) Jan měl obrovskou radost, když viděl, že bratři a sestry poslouchají Boha. Když psal svůj třetí dopis, někteří jednotlivci šířili falešné nauky a rozdělovali sbor. Ale jiní dál „[žili] v pravdě“. Jehovu poslouchali a žili „podle jeho přikázání“. (2. Jana 4, 6) Z těchhle věrných křesťanů měl radost nejenom Jan, ale i samotný Jehova. (Přísl. 27:11)

18. Co si můžeme vzít z Janových slov?

18 Co si můžeme vzít z Janových slov? Věrnost vede k radosti. (1. Jana 5:3) Radost máme třeba z toho, že z nás má radost Jehova. Když odoláme pokušení udělat něco špatného a řídíme se jeho Slovem, je šťastný. (Přísl. 23:15) Radují se i andělé. (Luk. 15:10) A radovat se taky můžeme, když vidíme, jak naši bratři a sestry zůstávají Jehovovi věrní i v náročných situacích nebo odolávají pokušení. (2. Tes. 1:4) A až skončí tenhle svět, budeme štěstím bez sebe – bude totiž jasné, že jsme zůstali Jehovovi věrní, i když všude kolem nás vládl Satan.

19. Jak Rachel vnímá to, že může druhé učit o Jehovovi? (Viz taky obrázek.)

19 Obrovskou radost máme, když druhým pomáháme poznat pravdu. Rachel, která žije v Dominikánské republice, považuje za velkou čest, že může druhé učit o našem úžasném Bohu. Pomohla už několika lidem, aby mu začali sloužit. O svých duchovních dětech říká: „Slovy ani nedokážu vyjádřit, jak jsem šťastná, když vidím, že si zamilují Jehovu, začnou se na něho spoléhat a mění svůj život, aby z nich měl radost. Učit druhé stojí úsilí a oběti, ale ten pocit, který z toho mám, to bohatě vynahradí.“

Když druhé učíme, aby tak jako my milovali Jehovu a poslouchali ho, přináší nám to radost (19. odstavec)


JEJICH POSLEDNÍ SLOVA SI VEZMI K SRDCI

20. Co máme společného s Mojžíšem, Davidem a Janem?

20 Mojžíš, David a Jan žili v jiné době než my a taky měli úplně jiné okolnosti. Ale i tak toho máme hodně společného. Stejně jako oni sloužíme pravému Bohu Jehovovi, modlíme se k němu a spoléháme se, že nám bude pomáhat a radit. A podobně jako tihle muži ze starověku i my jsme si jistí, že Jehova bohatě odmění ty, kdo ho poslouchají.

21. Co dobrého čeká ty, kdo si berou k srdci slova Mojžíše, Davida a Jana?

21 Poslední slova těchhle starých Božích služebníků si vezměme k srdci a poslouchejme to, co nám Jehova říká. Potom se nám bude dařit ve všem, co budeme dělat. Budeme žít dlouho, dokonce navždy. (5. Mojž. 30:19, 20) A budeme mít radost, protože z nás bude mít radost náš milující nebeský Otec. Svoje sliby splní do posledního písmene, a to způsobem, jaký si ani nedokážeme představit. (Ef. 3:20)

PÍSEŇ Č. 129 Chceme být vytrvalí

a Většina Izraelitů, kteří byli svědky Jehovových zázraků u Rudého moře, nežila tak dlouho, aby viděli Zaslíbenou zemi. (4. Mojž. 14:22, 23) Jehova rozhodl, že ti, „kterým je 20 let a víc“ a byli sepsaní, zemřou v pustině. (4. Mojž. 14:29) Ale spoustu těch, kterým tehdy bylo míň než 20, přežilo. Přežili taky Jozue, Kaleb a velká část kmene Levi. Všichni pak společně překročili Jordán a vešli do Kanaánu. (5. Mojž. 1:24–40)

b POPIS OBRÁZKU: Vlevo: David dává na sklonku života moudré rady svému synu Šalomounovi. Vpravo: Bratři a sestry na průkopnické škole dostávají od Jehovy skvělé školení.