Když chcete někoho poznat, ze všeho nejdřív se ho asi zeptáte, jak se jmenuje. Kdybyste se na to samé zeptali Boha, co by vám odpověděl?

„Já jsem Jehova, to je mé jméno.“ (Izajáš 42:8)

Toto jméno je důležité pro samotného Boha. Nedal mu ho někdo jiný, dal si ho on sám. Jehova prohlásil: „To je mé jméno navždy a pod tímto jménem budu známý po všechny generace.“ (2. Mojžíšova 3:15) V Bibli se Boží jméno objevuje častěji než kterýkoli jeho titul, jako je třeba Všemohoucí, Otec, Pán nebo Bůh, a také častěji než kterékoli jiné osobní jméno jako například Abraham, Mojžíš, David nebo Ježíš. Navíc Jehova si přeje, abychom jeho jméno znali. V Bibli se píše: „Ať lidé poznají, že ty, který máš jméno Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí.“ (Žalm 83:18)

Boží jméno je důležité pro Ježíše. V modlitbě, která je známá jako Otčenáš, Ježíš svým následovníkům ukázal, že mají Boha prosit: „Ať je posvěceno tvé jméno.“ (Matouš 6:9) Sám Ježíš se modlil: „Otče, oslav své jméno.“ (Jan 12:28) A na to, aby bylo Boží jméno oslaveno, se ve svém životě plně soustředil. Proto mohl v modlitbě říct: „Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě jim ho dám poznat.“ (Jan 17:26)

Boží jméno je důležité pro ty, kdo Boha znají. Boží služebníci ze starověku chápali, že jejich bezpečí a záchrana závisí na tom, jestli znají a mají v úctě Boží jedinečné jméno. Napsali: „Jehovovo jméno je pevná věž. Dobrý člověk do ní utíká a je v bezpečí.“ (Přísloví 18:10) „Každý, kdo vzývá Jehovovo  jméno, bude zachráněn.“ (Skutky 2:21) Bible ukazuje, že Boží jméno bude ty, kdo Jehovovi slouží, odlišovat od ostatních lidí. Píše se v ní: „Každý národ bude žít v souladu se jménem svého boha, ale my budeme po celou věčnost žít v souladu se jménem Jehovy, našeho Boha.“ (Micheáš 4:5; Skutky 15:14)

Toto jméno jednoznačně identifikuje Boha. Hodně učenců zastává názor, že jméno Jehova znamená „Působí, že se stane“. Bůh Jehova význam svého jména přiblížil, když o sobě řekl Mojžíšovi: „Stanu se tím, čím se rozhodnu stát.“ (2. Mojžíšova 3:14) Boží jméno tedy vystihuje víc než jeho úlohu stvořitele, který všechno uvedl v existenci. Vyjadřuje jeho schopnost stát se kýmkoli, kým je zapotřebí, aby uskutečnil svůj záměr. Bůh navíc může způsobit, aby se tím, co je zapotřebí ke splnění jeho záměru, stalo i to, co stvořil. Zatímco tituly popisují jeho postavení, pravomoc nebo moc, pouze jeho jméno Jehova představuje všechno to, kým je a kým se může stát.

Z Božího jména je patrné, že se Bůh o nás zajímá. Význam Božího jména naznačuje, že má ke všemu, co vytvořil, osobní vztah, a to i k nám. Skutečnost, že nám dal vědět, jak se jmenuje, navíc ukazuje, že chce, abychom ho znali. Vždyť nám své jméno sám prozradil, aniž jsme se na něj museli ptát. Bůh si očividně přeje, aby pro nás nebyl jenom nějaké neurčité, neosobní božstvo, ale skutečná osoba, se kterou můžeme mít blízký vztah. (Žalm 73:28)

Používáním Božího jména dáváme najevo, že o vztah s Bohem stojíme. Pro představu: Chcete se s někým spřátelit a požádáte ho, aby vás oslovoval vaším jménem. Jak byste se cítili, kdyby soustavně odmítal vaše jméno používat? Asi by vás po čase napadlo, jestli vůbec o přátelství s vámi stojí. A podobné je to s Bohem. Řekl lidem, jak se jmenuje, a vybízí nás, abychom jeho jméno používali. Když to děláme, ukazujeme tím Jehovovi, že s ním chceme mít blízký vztah. Bible říká, že si všímá těch, kdo „myslí na jeho jméno“ nebo podle poznámky pod čarou „váží si“ jeho jména. (Malachiáš 3:16)

Znát Boží jméno je prvním nezbytným krokem k tomu, abyste poznali Boha. Tím to ale nekončí. Je potřeba zjistit, kdo se za tímto jménem skrývá. Zkrátka poznat, jaký Jehova je.