Dílo náhody?

Ulita šupinovky

● Plž Crysomallon squamiferum, kterému se někdy říká šupinovka, má jeden z nejtvrdších ochranných krunýřů, jaké lze v přírodě najít. Žije na dně Indického oceánu a je schopný vydržet tlak vody v hloubce až 2 400 metrů. Tento malý měkkýš je navíc odolný jak vůči kyselosti vody, tak vůči její kolísavé teplotě. Přežívá i v horké vodě, která tryská z termálních průduchů. Jeho ulita ho také chrání před útoky predátorů.

Zajímavé údaje: Ulita šupinovky má tři vrstvy. Vnější obsahuje sulfidy železa, střední je tvořena bílkovinným pláštěm, jaký mají i jiné druhy plžů, a vnitřní vrstva je z uhličitanu vápenatého zvaného aragonit. Díky této trojvrstvé schránce je šupinovka schopná odolávat útokům krabů, kteří se snaží ulitu rozdrtit svými mocnými klepety. Pokouší se o to i celé dny, ale ulita drží pevně.

Pomocí indentoru, což je vtlačovací tělísko s diamantovým hrotem, výzkumníci zjistili, že „vnější část ulity je uzpůsobena tak, aby při praskání pohlcovala energii,“ uvádí časopis Discover. „Trhlinky se šíří pouze ve vnější vrstvě, která obsahuje částečky sulfidů železa. Tyto ‚mikrotrhlinky‘ však nejen pohlcují energii, ale také zajišťují, aby se netvořily větší praskliny.“ Střední vrstva zase pohlcuje mechanickou energii, která vzniká při útoku z vnějšku.

Výzkumníci doufají, že podle struktury této ulity navrhnou pevnější přilby a neprůstřelné vesty, nebo i pláště lodí a letadel. „Užitečné by bylo také použití u naftového potrubí, které vede polární oblastí a je opakovaně poškozováno ledovými krami,“ píše se v časopise Discover.

Co si o tom myslíte? Vznikla ulita šupinovky náhodou, nebo je dílem inteligentního Stvořitele?

[Nákres na straně 23]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

indentor

vnější vrstva

střední vrstva

vnitřní vrstva

[Podpisek obrázku na straně 23]

S laskavým svolením Anders Warén