‚Nedělejte si starost kvůli zítřku‘

Renée byla na pokraji zhroucení. Její manžel Matthew už přes tři roky neměl stálé zaměstnání. „Byla jsem v jednom kuse podrážděná,“ vzpomíná Renée, „nevěděla jsem, co bude dál, a to mě deptalo.“ Matthew se ji snažil uklidnit a připomínal jí, že vždycky měli to, co potřebovali. Renée mu oponovala: „Ale pořád nemáš práci. Musíme mít nějaký pravidelný příjem!“

ZTRÁTA zaměstnání vždycky vede k úzkosti. Člověk si možná říká: Jak dlouho budu bez práce? Jak naše rodina vyjde s penězi?

Takové obavy jsou normální. Ježíš Kristus však dal realistickou radu, která pomáhá úzkost zmírnit. Prohlásil: „Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku . . . Každý den má dost vlastního trápení.“ (Matouš 6:34, Český studijní překlad)

Zjistěte, z čeho máte obavy

Ježíš nechtěl říct, že bychom se měli chovat, jako by problém neexistoval. Pokud si ale budeme dělat starosti, co by se mohlo přihodit zítra, jenom tím prohloubíme úzkost, kterou pociťujeme dnes. Upřímně řečeno to, co se může stát zítra, ať už to bude dobré nebo špatné, svými obavami nijak neovlivníme. Ale to, co nám dělá problémy dnes, řešit můžeme.

Že se to snadněji řekne, než udělá? To je pravda. Rebekah, jejíž manžel dostal po dvanácti letech u jedné firmy výpověď, popisuje: „Když s vámi cloumají emoce, je těžké přemýšlet logicky. Ale museli jsme se k tomu přinutit. Snažila jsem se tedy svoje pocity ovládat.  Když se to, čeho jsem se nejvíc obávala, nestalo, uvědomila jsem si, že dělat si takové starosti je zbytečné. Zaměřovali jsme se na už existující problémy, a díky tomu jsme nebyli v takovém stresu.“

Položte si otázky: Čeho se obávám nejvíc? Jak pravděpodobné je, že se to opravdu stane? Kolik energie mě stojí to, že se strachuji, co by se mohlo stát?

Naučte se být spokojení

Naše pocity jsou do značné míry ovlivněny naším postojem. Bible nás proto vybízí, abychom se na věci dívali takto: „Máme-li . . . obživu a čím se přikrýt, budeme s tím spokojeni.“ (1. Timoteovi 6:8) Pokud chceme pociťovat duševní klid, musíme být ochotní vzdát se některých přání a naučit se být spokojení, když je postaráno o naše každodenní potřeby. Jestliže se naopak budeme snažit všechna svá přání uspokojit, bude nám to jenom komplikovat život. (Marek 4:19)

Renée ke spokojenosti pomohlo to, že se na svoji situaci podívala realisticky. Říká: „Nikdy nám neodstřihli elektřinu nebo neodpojili plyn ani jsme neskončili na ulici. Skutečný problém spočíval v tom, že tohle nebyl způsob života, na který jsme byli zvyklí. Měla jsem nerealistické přání udržet si životní úroveň, a to mě zbytečně stresovalo.“

Renée si uvědomila, že je to její postoj, a ne situace jako taková, kvůli čemu jí životní okolnosti připadaly neúnosné. „Musela jsem se smířit s tím, jak to je, a ne donekonečna snít o tom, jak bych si náš život představovala,“ říká. „Naučila jsem se být spokojená s tím, jak se o nás Bůh každý den stará, a díky tomu jsem byla mnohem šťastnější.“

Položte si otázky: Měl jsem dnes všechno, co jsem potřeboval? Pokud ano, co kdybych se naučil zabývat se vždy jen jedním dnem a nestrachoval se o ty další?

Správný postoj je tedy základním předpokladem k tomu, aby se nezaměstnaný člověk se svou nelehkou situací vyrovnal. * Jaké praktické kroky ale můžete podniknout, abyste vystačili s nižším příjmem?

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 5]

Vytrvalost se vyplácí

Po několika týdnech marného hledání práce Fred začal propadat beznaději. Vypráví: „Připadal jsem si, jako bych stál na autobusové zastávce a čekal, až mě někdo vyzvedne. Jenže nikdo nepřijížděl.“ Fred se rozhodl zaměřit na to jediné, co mohl ovlivnit. Poslal svůj životopis každé firmě, o které si jen trochu myslel, že by jeho zkušenosti mohla využít. Zareagoval na všechny odpovědi a pečlivě se připravil na každý pohovor. Byl totiž přesvědčený, že „plány pilného jistě vedou k výhodě“. (Přísloví 21:5) Fred pokračuje: „V jedné firmě jsem absolvoval dva pohovory, během kterých mě top manažeři podrobili křížovému výslechu.“ Fredovi se jeho vytrvalost vyplatila. „Přijali mě,“ dodává.

 [Rámeček a obrázek na straně 6]

Něco důležitějšího než příjem

Co je důležitější — to, jací jste, nebo to, kolik vyděláváte? Uvažujte o dvou příslovích z Bible.

„Lepší poctivý chudák nežli zkažený boháč.“ (Přísloví 28:6, „Bible21“)

„Lepší je jídlo ze zeleniny tam, kde je láska, nežli vykrmený býk a s ním nenávist.“ (Přísloví 15:17, „Český studijní překlad“)

Ztráta zaměstnání rozhodně člověka nepřipravuje o jeho dobré vlastnosti a nesnižuje jeho hodnotu. Renée potom, co jejího manžela propustili z práce, dětem řekla: „Hodně tatínků svoji rodinu opustí. Ale váš táta se o vás pořád stará. Víte, že vás má moc rád a vždycky vám pomůže. Lepšího tatínka byste si ani nemohli přát.“