Proč Bůh připouští utrpení?

ČLOVĚK, který si klade otázku „Proč?“, někdy hledá nejen odpověď, ale také útěchu, protože když ho tato otázka trápí v důsledku zdrcující ztráty někoho milovaného, přirozeně touží po úlevě od citové bolesti. Může nám takovou útěchu poskytnout Bible? Uvažujme o třech důležitých biblických pravdách, které se této věci týkají.

Za prvé, není špatné, když se člověk ptá, proč Bůh připouští utrpení. Někteří lidé se bojí, že kladení takové otázky svědčí o nedostatku víry v Boha nebo o neúctě vůči němu. Pokud se ale člověk ptá upřímně, nemá se zač stydět. I věrný prorok Habakuk se Boha ptal: „Proč působíš, abych viděl tak strašné bezpráví? Proč dopouštíš, aby se všude šířilo násilí, nezákonnost, zločinnost a krutost?“ (Habakuk 1:3, Contemporary English Version) Jehova Bůh za to Habakuka nepokáral. Namísto toho nechal otázky onoho věrného muže zapsat do Bible, abychom si je mohli všichni přečíst. (Římanům 15:4)

Za druhé, je důležité uvědomit si, že s člověkem, který trpí, má Bůh soucit. Bůh není netečný ani nevyzpytatelný; „miluje právo“, a proto jsou mu ničemnost i její důsledky odporné. (Žalm 37:28; Přísloví 6:16–19) Když v Noemově době viděl, jak se po celé zemi šíří násilí, „v srdci ho zabolelo“. (1. Mojžíšova 6:5, 6) Bůh se nezměnil; a tak to, co se děje dnes, vnímá stejně jako kdysi. (Malachiáš 3:6)

Za třetí, Bůh nikdy není původcem ničemnosti. Bible to říká zcela jasně. Lidé, kteří Boha viní z takových věcí, jako jsou vraždy a terorismus, ho zneuctívají. Všimněme si, co je uvedeno u Joba 34:10: „Ať je vzdáleno od pravého Boha, že by jednal ničemně, a od Všemohoucího, že by jednal protiprávně.“ Podobně v Jakubovi 1:13 se píše: „Když je někdo ve zkoušce, ať neříká: ‚Jsem zkoušen Bohem.‘ Vždyť Bůh nemůže být zkoušen zlými věcmi ani sám nikoho nezkouší.“ Proto pokud jste zažili nějaké příkoří, můžete si být jistí, že to nezpůsobil Bůh.

Kdo panuje světu?

Z toho, co jsme si až doposud řekli, však vyplývá jedna otázka: Jestliže je Bůh láskyplný, spravedlivý a mocný, proč je všude kolem nás tolik špatnosti? Při hledání odpovědi je nejdřív třeba uvést na pravou míru jeden nesprávný názor. Mnozí lidé si totiž myslí, že Všemohoucí Bůh je panovníkem tohoto světa — tím, kdo osobně všechno řídí. „Ani jediný atom nebo  molekula v celém vesmíru nejsou vyňaty z jeho přímé nadvlády,“ řekl prezident jednoho teologického semináře. Je takové tvrzení skutečně v souladu s Biblí?

Ani náhodou! Mnozí lidé jsou překvapeni, když se dozvědí, co Bible doopravdy říká o bytosti, která vládne světu. Například v 1. Jana 5:19 se píše: „Celý svět leží v moci toho ničemného.“ Kdo je ten ničemný? Ježíš Kristus ho označil jako Satana Ďábla a nazval ho ‚panovníkem světa‘. (Jan 14:30) Není to snad logické? Satan je krutý, prolhaný a plný nenávisti — což vysvětluje, proč dnes lidé zažívají takové utrpení. Proč ale Bůh Satanovi dovoluje vládnout?

Sporná otázka vznesená v Edenu

Jak by se asi cítil milující a schopný rodič, kdyby byl veřejně obviněn z toho, že svým dětem lže, zneužívá vůči nim svou autoritu a nechce jim dávat dobré věci? A vyvrátil by snad takové zlomyslné nařčení tím, že by pomlouvače fyzicky napadl? Samozřejmě že ne. Pokud by reagoval takovým způsobem, pravděpodobně by oněm obviněním jen dodal na váze.

Toto znázornění nám pomáhá pochopit, proč se Jehova Bůh rozhodl řešit obvinění vznesené proti němu na samotném počátku lidských dějin v zahradě Eden právě tak, jak se rozhodl. První lidské dvojici, Adamovi a Evě, tam Bůh oznámil svůj úžasný záměr se svými pozemskými dětmi. Měli naplnit zemi, podmanit si ji a přeměnit ji v celosvětový ráj. (1. Mojžíšova 1:28) O tento vzrušující projekt se navíc hluboce zajímaly stamiliony Božích duchovních synů. (Job 38:4, 7; Daniel 7:10)

Jehova je štědrým Bohem, a proto dal Adamovi a Evě za domov nádhernou zahradu se všemožnými druhy chutného ovoce. Jen jediný strom jim byl zapovězen — „strom poznání dobrého a špatného“. Kdyby z tohoto stromu nejedli, ukázali by tím, že svému Otci plně důvěřují a že respektují jeho právo rozhodovat o tom, co je pro jeho děti dobré a co špatné. (1. Mojžíšova 2:16, 17)

Žel, jeden z Božích duchovních synů, poháněný touhou být uctíván, však Evě řekl, že pokud bude ze zakázaného ovoce jíst, určitě nezemře. (1. Mojžíšova 2:17; 3:1–5) Tento ničemný anděl, Satan, tedy Bohu drze odporoval a v podstatě ho označil za lháře. Obvinil Boha také z toho, že Adamovi a Evě odmítl poskytnout důležité informace. Nepřímo tvrdil, že lidé jsou schopni sami si rozhodovat o tom, co je dobré a co špatné. Stručně řečeno, Satan Boha obvinil z toho, že je špatným Panovníkem a Otcem a že on sám, tedy Satan, by byl v tomto postavení mnohem lepší.

Těmito vychytralými a zlomyslnými lživými řečmi ze sebe onen anděl udělal Satana Ďábla. Tato jména znamenají „Odpůrce“ a „Pomlouvač“. Jak na zmíněné pomluvy zareagovali Adam s Evou? Od Boha se odvrátili a postavili se na stranu Satana. (1. Mojžíšova 3:6)

Jehova mohl tyto vzbouřence na místě zničit. Jak jsme si už ale uvedli v našem znázornění, takové sporné otázky nelze řešit násilnou odplatou. Nezapomeňme také, že když Satan napadl Boha, naslouchaly tomu miliony andělů. A později se jich značný, i když blíže neurčený počet k Satanovi v jeho vzpouře skutečně přidal. Tak se z těchto duchovních tvorů stali démoni. (Marek 1:34; 2. Petra 2:4; Juda 6)

Proč Bůh nezakročil?

Když Satan svedl Adama a Evu k tomu, aby se rozhodli pro nezávislost na svém Stvořiteli, založil tím vlastně rodinu, která ve skutečnosti nebyla nezávislá, ale naopak se dostala plně pod jeho vliv. Tato rodina byla — ať už vědomě, či nevědomky — ovládána svým ‚otcem‘ Ďáblem, a v důsledku toho si stanovila své vlastní cíle a měřítka chování. (Jan 8:44) Přinesl jim však takový způsob života skutečnou svobodu a trvalé štěstí? Jehova moc dobře věděl,  že to tak nebude. Přesto vzbouřence nechal, aby si šli svou cestou, protože jedině tak mohly být sporné otázky vznesené v Edenu vyřešeny jednou provždy.

Dnes už je to 6 000 let, co si lidstvo buduje svůj vlastní světový systém věcí, a za tu dobu si vyzkoušelo všemožné druhy vlád a nejrůznější soustavy mravních měřítek. Líbí se vám výsledky, jichž lidstvo dosáhlo? Je lidská rodina skutečně šťastná, pokojná a jednotná? Je navýsost jasné, že nikoli. Namísto toho je lidstvo sužováno válkami, hladomory, přírodními katastrofami, nemocemi a všudypřítomnou smrtí. To vede jen k „nicotnosti“, „bolesti“ a ‚sténání‘, přesně jak to bylo popsáno v Bibli. (Římanům 8:19–22; Kazatel 8:9)

Přesto se někteří lidé ptají: ‚Proč Bůh takovým tragédiím nepředejde?‘ To by totiž bylo nespravedlivé a zamlžilo by to vzniklou spornou otázku, protože by se mohlo zdát, že vzpoura proti Bohu nemá žádné následky. Proto Jehova do lidských záležitostí ze zákulisí nezasahuje a nebrání zločinům a tragédiím, které přímo nebo nepřímo vyplývají z neposlušnosti vůči němu. * Jehova by nikdy nepodpořil onu zlomyslnou lež, že Satanův systém může fungovat úspěšně a že je branou ke štěstí. Na druhé straně však Jehova není k lidským záležitostem netečný. Naopak, jak si teď ukážeme, živě se o ně zajímá a projevuje aktivitu.

„Můj Otec stále pracuje“

Z těchto Ježíšových slov je patrné, že Bůh není takový, že by jen nečinně seděl a pozoroval, jak se světové události vyvíjejí. (Jan 5:17)  Naopak, již od vzpoury v Edenu projevuje značnou aktivitu. Například inspiroval pisatele Bible, aby zapsali jeho slib, že budoucí „semeno“ rozdrtí Satana a všechny jeho přívržence. (1. Mojžíšova 3:15) Navíc prostřednictvím tohoto Semene Bůh ustanovil vládu, nebeské Království, které poslušnému lidstvu přinese požehnání a odstraní všechny příčiny utrpení — dokonce i samotnou smrt. (1. Mojžíšova 22:18; Žalm 46:9; 72:16; Izajáš 25:8; 33:24; Daniel 7:13, 14)

Krokem ke splnění uvedených nádherných slibů bylo, že Jehova poslal Toho, kdo se měl stát hlavním Panovníkem Božího Království nad zemí. Zmíněným Vládcem není nikdo jiný než Ježíš Kristus, Boží Syn. (Galaťanům 3:16) Ježíš se v souladu s Božím záměrem soustřeďoval na vyučování o Božím Království. (Lukáš 4:43) Kristus vlastně poskytl živoucí předobraz skutků, které na zemi vykoná jako Král tohoto Království. Nasytil totiž tisíce hladových lidí, uzdravoval nemocné, křísil mrtvé, a dokonce ovládal přírodní živly, když například utišil prudkou bouři. (Matouš 14:14–21; Marek 4:37–39; Jan 11:43, 44) Bible o Ježíšovi říká: „Ať je . . . Božích slibů jakkoli mnoho, staly se Ano jeho prostřednictvím.“ (2. Korinťanům 1:20)

Lidé, kteří Ježíšovi naslouchají a vycházejí „ze světa“ — neboli z tohoto systému věcí, jenž je Bohu odcizen a je ovládán Satanem —, jsou vřele vítáni v Jehovově rodině. (Jan 15:19) Tato celosvětová rodina pravých křesťanů se řídí zásadami lásky a pokoje a vyznačuje se pevným odhodláním vymýtit ze svého středu každou stopu předsudků, nesnášenlivosti a rasismu. (Malachiáš 3:17, 18; Jan 13:34, 35)

Praví křesťané nepodporují dnešní svět, ale místo toho se poslušně řídí Ježíšovým příkazem zaznamenaným v Matoušovi 24:14 a mluví s druhými o Božím Království. Zamyslete se: Kdo káže ‚dobrou zprávu o království‘ po celém světě? Která celosvětová duchovní rodina se odmítá účastnit válek a zapojovat se do národnostních a kmenových sporů? A kdo se řídí Božím slovem, bez ohledu na to, zda jsou tato vznešená mravní měřítka populární, nebo ne? (1. Jana 5:3) Mnozí lidé si všímají, že těmito rysy se vyznačují svědkové Jehovovi. Přesvědčte se o tom prosím sami.

Rozhodněte se pro Boží vládu

Lidstvo odcizené Bohu a zavedené na scestí Satanem si vytvořilo světový systém, který je příčinou stále většího utrpení a beznaděje. Lidé ničí dokonce i samotnou zemi. Jehova však ustanovil nebeskou vládu, která už změnila život milionů lidí k lepšímu a která každému z nich přinesla spolehlivou  naději. (1. Timoteovi 4:10) Co si zvolíte vy osobně?

Nyní je nejvyšší čas se rozhodnout, protože Bůh Satanovi a jeho ničemnému světu nedovolí existovat navždy. Svého původního záměru vytvořit na této planetě celosvětový ráj se Bůh nikdy nezřekl. Proto jeho Království bude stále silnější, a sílit budou i ti, kdo je podporují, zatímco tento svět pod Satanovou mocí bude zažívat stále ‚tísnivější bolestivé křeče‘, dokud s ním Bůh neskoncuje. (Matouš 24:3, 7, 8) Pokud jste tedy někdy upřímně volali k Bohu a ptali se ho „Proč?“, naslouchejte jeho odpovědi tím, že si vezmete k srdci biblické myšlenky, které vám mohou přinést útěchu a naději. Dokonce už dnes se totiž vaše slzy zármutku mohou změnit v slzy radosti. (Matouš 5:4; Zjevení 21:3, 4)

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky na straně 7]

Líbí se vám výsledky, kterých dosáhly lidské vlády?

[Podpisky]

Dítě: © J. B. Russell/Panos Pictures; plačící žena: © Paul Lowe/Panos Pictures

[Obrázek na straně 8 a 9]

Ježíš obnoví ráj, a dokonce vzkřísí mrtvé lidi