Přibývá dětí počatých pomocí asistované reprodukce

Dne 25. července 1978 došlo v Oldhamu v Anglii k mimořádné události. Na svět přišla holčička jménem Louise Joy Brownová. Bylo to první dítě ze zkumavky.

DEVĚT měsíců předtím byla Louise počata v laboratoři pomocí procesu, kterému se říká oplodnění ve zkumavce (in vitro fertilizace). Při této metodě bylo vajíčko odebrané Louisině matce spojeno v kultivační misce se spermiemi. Za dva a půl dne se osmkrát rozdělilo, a pak byl tento malý shluk buněk implantován do dělohy Lousiny matky, kde se dále normálně vyvíjel. Narozením tohoto dítěte začala nová kapitola v léčbě neplodnosti.

Oplodnění ve zkumavce bylo prvním impulzem ke vzniku asistované reprodukce. Jedná se o různé druhy léčby neplodnosti, při kterých se manipuluje jak s vajíčkem, tak se spermiemi. Podívejme se na několik příkladů. V roce 1984 jedna žena v Kalifornii porodila dítě, které vzniklo z vajíčka darovaného jinou ženou. Ve stejném roce se v Austrálii narodilo dítě ze zmrazeného embrya. A v roce 1994 porodila dítě 64letá Italka, přičemž bylo použito darované vajíčko a spermie jejího manžela.

Jak vývoj postupoval

Dnes, tedy asi 25 let po narození Louisy Joy Brownové, vědci disponují celou řadou léků a technicky vyspělých postupů, díky kterým se léčba neplodnosti změnila od základu. (Viz rámečky „Některé metody při léčbě neplodnosti“ a „Jaká jsou rizika?“.) Tyto významné úspěchy měly za následek, že počet dětí narozených pomocí asistované reprodukce prudce stoupl. Například jen ve Spojených státech se v roce 1999 pomocí této metody narodilo více než 30 000 dětí. V některých skandinávských zemích jsou těmito metodami každoročně počaty 2 až 3 procenta z celkového počtu narozených dětí. Celosvětově se pomocí umělého oplodnění každý rok narodí asi 100 000 dětí. Odhaduje se, že od  roku 1978 se takových dětí narodilo přibližně jeden milion.

Umělé oplodnění se používá především v rozvinutých zemích. Každý cyklus léčby stojí tisíce dolarů, a tyto náklady obvykle nejsou hrazeny státními ani soukromými pojišťovnami. Časopis Time uvedl, že „když pětačtyřicetiletá žena projde sedmi cykly umělého oplodnění, pravděpodobně jí to bude stát 100 000 dolarů“. Nicméně asistovaná reprodukce poskytuje naději mnoha neplodným dvojicím, které touží po dítěti a které dříve neměly jinou možnost než adopci. Různými metodami umělého oplodnění lze nyní řešit problém mnoha případů neplodnosti jak žen, tak mužů. *

Proč je tato léčba tak populární?

Jedním důvodem, proč je asistovaná reprodukce tak populární, je novodobý životní styl. Ve zprávě, kterou vydala Americká společnost pro reprodukční medicínu, se uvádí: „Průměrný věk, kdy se ženy stávají matkami, se v průběhu posledních třiceti let zvýšil, protože více žen usiluje o vysokoškolské vzdělání a kariéru,  takže manželství odsouvají na pozdější dobu. Proto mnohé z žen, které se narodily během poválečné vlny zvýšené porodnosti (1946–1964) a které jsou nyní na konci svého reprodukčního období, usilují o umělé oplodnění.“

Některé ženy si možná ani neuvědomují, jak rychle klesá plodnost s věkem. Podle amerických Středisek pro sledování a prevenci nemocí má žena ve věku 42 let jen 10procentní naději, že počne dítě z vlastního vajíčka. U starších žen se proto při asistované reprodukci často používají vajíčka od dárkyně.

Další zvrat představuje možnost, kterou přivítaly některé neplodné páry, totiž „adopce“ embrya, jež nebylo využito při léčbě neplodnosti jiné dvojice. Odhaduje se, že jen ve Spojených státech je skladováno asi 200 000 zmražených embryí. Televize CBS nedávno ve zprávách uvedla: „Dárcovství embrya probíhá ve vší tichosti již řadu let.“

Není divu, že novinky na poli asistované reprodukce vyvolávají řadu otázek. Jak se na tento druh přivádění dětí na svět dívat z etického a morálního hlediska? Jaké je biblické stanovisko k této otázce? Tyto a další otázky budou rozebírány v následujícím článku.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 4]

NĚKTERÉ METODY PŘI LÉČBĚ NEPLODNOSTI

UMĚLÁ INSEMINACE (AI). Při tomto postupu jsou spermie zavedeny do rozmnožovacích orgánů ženy jiným než přirozeným způsobem. Tato metoda se často zkouší jako první, a to před použitím postupů, které jsou popsány dále.

OPLODNĚNÍ VE ZKUMAVCE (IN VITRO FERTILIZACE, IVF). Při tomto postupu jsou z vaječníku ženy vyjmuta vajíčka, která jsou oplodněna mimo její tělo. Vzniklá embrya jsou potom děložním hrdlem vložena do dělohy.

INTRACYTOPLAZMATICKÁ INJEKCE SPERMIE (ICSI). (Zvětšeno na obrázku vlevo) Postup, při kterém se pomocí injekce vpraví jedna spermie přímo do vajíčka.

PŘENOS NEOPLODNĚNÉHO VAJÍČKA DO VEJCOVODU (GIFT). Při této metodě se z vaječníku ženy vyjmou vajíčka, která se pomocí laparoskopu (zařízení, jež se používá k vyšetřování břišní dutiny) vloží společně se spermiemi do vejcovodu ženy. Tento zákrok se provádí malým řezem v břišní stěně.

PŘENOS OPLODNĚNÉHO VAJÍČKA DO VEJCOVODU (ZIFT). Při tomto postupu se z vaječníku ženy vyjmou vajíčka, která jsou oplodněna mimo její tělo. Vzniklé embryo je potom vloženo do vejcovodu. Tento zákrok se provádí malým řezem v břišní stěně.

[Podpisky]

Podle Reproductive Health Information Source při amerických Střediscích pro sledování a prevenci nemocí.

S laskavým svolením University of Utah Andrology and IVF Laboratories

[Rámeček a obrázek na straně 5]

JAKÁ JSOU RIZIKA?

LIDSKÁ CHYBA. Ve Spojených státech, v Nizozemsku a ve Velké Británii došlo na klinikách pro léčbu neplodnosti k záměně spermií nebo embryí. V jednom případě se manželům narodila dvojčata jiné rasy a v dalším případě žena porodila dvojčata, z nichž každé bylo jiné rasy.

VÍCEČETNÁ TĚHOTENSTVÍ. Studie ukazují, že vícečetné těhotenství — protože do dělohy bylo přeneseno několik embryí — s sebou nese větší riziko, že dojde k předčasnému porodu, že děti budou mít nízkou porodní váhu, narodí se s trvalými následky nebo mrtvé.

VROZENÉ VADY. Podle jedné studie je u dětí počatých umělým oplodněním větší nebezpečí vrozených vad, jako jsou například srdeční a ledvinové problémy, rozštěp patra nebo nesestouplá varlata.

ZDRAVÍ MATKY. Komplikace hormonální léčby a vícečetná těhotenství představují pro matku větší riziko.