Přejít k článku

Přejít na obsah

Když řeka tekla proti proudu

Když řeka tekla proti proudu

Když řeka tekla proti proudu

MISSISSIPPI vypadá na mapě jako čára, která rozděluje Spojené státy na dvě části. Blízko svého pramene v Minnesotě je tato řeka široká sotva tři metry, ale rychle se rozšiřuje. Během její cesty na jih, která je dlouhá 3 700 kilometrů, se do ní vlévají desítky přítoků. Blízko New Orleans ve státě Louisiana je Mississippi hluboká 60 metrů a široká jeden kilometr. Deltou řeky se do Mexického zálivu každou sekundu vlévá 15 milionů litrů vody. V období záplav se toto množství může zvýšit až na 80 milionů litrů za sekundu.

Lidé, kteří u řeky žijí, dobře vědí, co toto ohromné množství vody dokáže udělat. Už byli svědky toho, jak řeka zaplavila pole, smetla protipovodňové bariéry, odnesla domy a usmrtila lidi. Málokdo si však dokáže představit, co se na řece stalo před necelými 200 lety.

V prosinci roku 1811 to vypadalo, jako by neviditelná síla sevřela údolí na středním toku Mississippi a držela ho po celé týdny. Kvůli sérii silných zemětřesení se koryto řeky zvedalo a klesalo jako rozbouřené moře. Zemské pohyby byly tak silné, že 7. února 1812 nad městem New Madrid ve státě Missouri otočila mohutná řeka Mississippi svůj proud a tekla na sever místo na jih.

Dny strachu a otřesů

Vše vyvrcholilo strašlivými událostmi, kterým se říká newmadridská zemětřesení. První z nich udeřilo 16. prosince 1811 ve dvě hodiny ráno v jihovýchodním cípu státu Missouri. Farmáři i měšťané se probudili, když se nábytek začal pohybovat po místnostech, nádobí padalo na zem a domy se posunovaly ze svých základů. Lidé vybíhali ven a chvěli se jak zimou, tak i tím, že se otřásala země. Domy, které jim dříve skýtaly útočiště, pro ně nyní byly hrozbou.

Před úsvitem se země stále ještě chvěla, i když už ne tolik. V sedm hodin ráno však přišel další silný otřes. A před jedenáctou hodinou dopoledne nastalo další zemětřesení, které bylo dokonce ještě silnější. Země pukala a z trhlin tryskaly podivné gejzíry vody, bahna a uhlí. Z hlubin země unikal páchnoucí sirný plyn, který zamořoval ovzduší. Očití svědkové říkali, že viděli tisíce vyděšených ptáků, kteří odlétali z postižené oblasti. Když zemětřesení skončilo, město Little Prairie ve státě Missouri leželo v troskách.

Divoká plavba po řece

Ve stejnou dobu plul po řece Ohio nový parník New Orleans. Mířil k soutoku s Mississippi, po které měl namířeno dále na jih do New Orleans ve státě Louisiana. Když loď vplula do vod zasažených zemětřesením, nadšení cestujících vystřídala smrtelná úzkost. Břehy se chvěly a hroutily se do řeky. Kmeny stromů, které dlouho ležely na dně, se teď objevovaly na hladině a hrozilo nebezpečí, že prorazí trup parníku. Ohromné vlny pohazovaly s lodí jako s korkovou zátkou. Navigační mapy připravené pro tuto plavbu byly k ničemu, protože zemětřesením se změnilo koryto řeky. Z příjemné cesty se stala jízda hrůzy.

Dne 19. prosince 1811 parník dorazil k New Madridu a posádka doufala, že zde doplní zásoby. Kdysi vzkvétající město však bylo v takovém stavu, že žádnou pomoc nemohlo nabídnout. Těch několik lidí, kteří ve městě ještě zbyli, zoufale prosilo, aby loď přirazila ke břehu a odvezla je pryč od kouřících trosek domů a obchodů.

Parník však pokračoval dál po Mississippi a cestující se třásli strachy a měli pocit, jako by kráčeli po tenkém ledě. Loď minula město Point Pleasant, odkud už všichni lidé utekli. Dalším městem na cestě bylo Little Prairie, ale ani tam parník nezastavil. Větší část města již totiž neexistovala a těch několik domů, které na místě zůstaly, bylo rozbořeno.

Dále cestou na jih parník připlul k obrovské hromadě kmenů, které přehradily řeku. Zemětřesení totiž vyvrátilo spoustu stromů, které pak spadly do Mississippi. Sekyrkami a silou paží se posádce podařilo udělat pro parník cestu a překážkou projet. Na noc loď zakotvila u Ostrova č. 32 poblíž dnešního města Osceola ve státě Arkansas. Dne 21. prosince kolem půl páté ráno si jeden z cestujících všiml, že loď je kotevním lanem někam tažena. Po rozednění se ukázalo, co se stalo. Kotviště bylo pryč a kotevní lano vedlo téměř kolmo do hlubiny. V noci kleslo říční dno a Ostrov č. 32 zmizel pod hladinou. Stal se další obětí newmadridských zemětřesení.

Parník New Orleans nakonec v pořádku dorazil do cíle své první plavby a stal se tak první lodí na parní pohon, která řekou Mississippi proplula. Možná ještě důležitější však bylo to, že vůbec doplul.

Další otřesy

Menší otřesy pokračovaly až do ledna 1812. Dne 23. ledna v devět hodin dopoledne se lidem opět sevřel žaludek hrůzou, protože znovu pocítili mohutné otřesy. Město Point Pleasant v Missouri, které se nacházelo blízko epicentra zemětřesení, již bylo zasaženo předchozími otřesy a jeho obyvatelé tehdy utekli. Když se v únoru 1812 vrátili, zjistili, že jejich město bylo nejen zničeno, ale úplně zmizelo ze zemského povrchu. Zemětřesení, k němuž došlo 23. ledna, totiž smetlo Point Pleasant do Mississippi.

Lidé v jihovýchodním cípu státu Missouri se obávali, že se blíží konec světa, a tak se mnozí z nich obrátili k náboženství. Někteří duchovní se radovali, že davy nových kajícníků plní prázdné kostelní lavice. Jiní měli pochybnosti o pohnutkách rychle rostoucího stáda a říkali nově příchozím „zemětřesní křesťané“. Duchovní James B. Finley proto přednesl plamenné kázání, v němž citoval Zjevení 6:17 podle anglického překladu Bible King James Version: „Neboť jest přišel ten den veliký hněvu jeho, i kdo bude moci státi?“ Kvůli třesoucí se zemi však bylo obtížnější zůstat stát spíš doslovně než duchovně.

Běsnění živlů vrcholí

Přestože duchovní vznášeli k nebi snažné prosby o pomoc, katastrofa v této oblasti pokračovala. Před rozbřeskem 7. února 1812 byli místní obyvatelé probuzeni z neklidného spánku ohromnými seizmickými vlnami, které pocházely z epicentra, jež leželo přímo pod jihovýchodním cípem Missouri. Toto zemětřesení bylo tím nejsilnějším z newmadridských zemětřesení, a dokonce sráželo komíny v Cincinnati ve státě Ohio asi 650 kilometrů od epicentra. V Bostonu ve státě Massachusetts vzdáleném 1 600 kilometrů zemětřesení rozezvučelo kostelní zvony a v kanadském Montrealu se třásly talíře na stolech. Jeden obyvatel Kentucky, který bydlel asi 130 kilometrů od epicentra, si zapsal do deníku tato slova: „Jestli odsud neuprchneme, země nás spolkne zaživa.“ Město New Madrid bylo tímto zemětřesením postiženo zvlášť těžce.

Předchozí otřesy město silně poškodily a zahynulo přitom několik lidí. Většina těch, kdo přežili, pak město opustila. Zemětřesení 7. února zasadilo New Madridu smrtelnou ránu. Když udeřilo, zbývající obyvatelé uprchli. Měli nejvyšší čas. Vysoký břeh, na němž město stálo, se zhroutil do řeky a rozbouřené mississippské vody začaly odnášet trámy, cihly a kameny, z nichž byl New Madrid vystavěn. Zakrátko nezůstala po městě ani stopa.

Dopad na řeku

Nedaleko New Madridu zemětřesení vytvořilo na Mississippi dočasné vodopády. Desítky lodí se na nich převrátily. Zemětřesení, k němuž došlo 7. února, způsobilo, že se země zvedala a klesala, což mělo za následek, že řeka tekla opačným směrem. Na dně řeky se udělaly obrovské pukliny, takže tam vznikaly ohromné víry, které strhly mnoho dalších lodí. Zemětřeseními se posunulo řečiště, a Mississippi zaplavila města a usedlosti. Změnou toku také vzniklo v Tennessee velké jezero Reelfoot Lake, které do roku 1812 neexistovalo. Stromy, jež kdysi stály na suché zemi, jsou nyní uprostřed jezera a svými kořeny se stále pevně drží zatopené půdy.

Přesné údaje o síle těchto zemětřesení nejsou k dispozici, protože moderní seizmografy v roce 1812 ještě nebyly. Vědci se však domnívají, že přinejmenším tři z newmadridských zemětřesení překročily hodnotu osmi stupňů Richterovy stupnice. Byla to největší zemětřesení, jaká kdy byla v kontinentální části Spojených států pozorována, a také patří k největším zemětřesením, jaká kdy byla na světě zaznamenána. I když jimi byla postižena řídce obydlená oblast, přesto zahynuly desítky, a možná dokonce stovky lidí.

Dnes Mississippi plyne kolem jihovýchodní části státu Missouri, jako by se zde nikdy nic mimořádného nestalo. Kdyby však řeka mohla mluvit, jistě by měla co vyprávět o době, kdy tekla proti proudu.

[Mapy na straně 18]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

MISSOURI

Mississippi

New Madrid

[Obrázek na straně 19]

Parník „New Orleans“

[Podpisek]

Použito se svolením State Historical Society of Missouri, Columbia

[Obrázek na straně 20]

Při zemětřesení vzniklo jezero Reelfoot Lake

[Podpisek obrázku na straně 18]

U.S. Fish & Wildlife Service, Washington, D.C./Dave Menke