Od našich čtenářů

Neúplné rodiny Ani nevím, jak bych vyjádřila svou vděčnost za úvodní sérii článků „Neúplné rodiny mohou být úspěšné“. (8. října 2002) Čtu ji stále znovu a znovu. Vychovávám sama dvě děti. Pokaždé, když tyto články čtu, je to pro mě ujištění, že mohu uspět a že nejsem sama. Mnohokrát Vám děkuji!

C. B., Spojené státy

Jsem rozvedená. Bylo to velmi náročné, když jsem zůstala sama s dvěma dětmi. Děkuji Jehovovi, že slyší naše volání a odpovídá pomocí takovýchto láskyplných článků. Tak nás ujišťuje, že na nás myslí a že nás miluje.

L. T., Česká republika

Velmi Vám děkuji, že jste tyto články uveřejnili. Právě jsem začala propadat malomyslnosti kvůli své současné situaci. Řadu let jsem byla s dětmi doma, ale nyní jsem na ně zůstala sama a musela jsem nastoupit do práce. Tyto články mě však povzbudily a dodaly mi naději, kterou jsem potřebovala. Chci uplatnit uvedené podněty, jako například abych měla vše dobře zorganizováno a abychom měli pravidelné rodinné studium Bible. Tento časopis budu mít po ruce a přečtu si ho vždycky, když začnu propadat malomyslnosti.

B. A., Spojené státy

Před čtrnácti lety jsem zůstala sama na výchovu syna a dcery. Děkuji Vám za to, s jakým úsilím publikace připravujete, přesto jsem však byla z některých pasáží v této sérii zklamaná. Například se tam neustále opakuje slovo „úspěšný“. Myslím, že jsem podněty na straně 11 uplatňovala, ale tak úspěšná jako rodič, který byl na této stránce vyfotografován, jsem nebyla. Úspěch určitě nespočívá jenom v tom, že se vaše dítě stane celodobým evangelistou nebo misionářem.

M. Š., Japonsko

Odpověď redakce: Uvědomujeme si, že úspěch je možné hodnotit různými způsoby. Naším cílem bylo ujistit rodiče v neúplných rodinách, že jejich úsilí není marné, a předložit praktické podněty, které by jim pomohly s náročnými životními problémy. Příklady mladých celodobých služebníků jsme použili proto, abychom ukázali, že i rodičům v neúplných rodinách se může podařit vychovat bohabojné děti. Přáli bychom si, aby se všichni rodiče, ať se jedná o úplné nebo neúplné rodiny, nadále starali o duchovní, citové a tělesné potřeby svých dětí.

Hladomor v Irsku Děkuji Vám za poučný článek „Velký hladomor v Irsku — Příběh o smrti a emigraci“. (8. října 2002) Mnoho Irů tehdy emigrovalo do Kanady. Mnozí z nich zemřeli na choleru, tyfus a jiné nemoci. Hodně dětí osiřelo a některé byly adoptovány francouzsky mluvícími rodinami a dostaly francouzská příjmení. U mnoha lidí se tak časem vytratil jejich irský původ.

K. S., Kanada

Mladí lidé se ptají Chci se vyjádřit k článku „Mladí lidé se ptají ... Proč mě naši nemají rádi?“. (22. září 2002) Po rozvodu rodičů jsem měla těžkou depresi. Občas to vypadalo, že mi nikdo nemůže pomoci. Mám skvělou matku a bratra, kterého mi všichni mohou závidět, ale někdy jsem měla pocit, jako by mi chyběl kousek srdce — ten, který si odnesl můj táta. Modlila jsem se k Jehovovi o něco, co mě povzbudí. Přesně to udělal ten článek. Pomohl mi dívat se na sebe pozitivněji a ukázal mi, jak se mám vyrovnávat se svými problémy. Hluboce na mě zapůsobil Žalm 27:10. Díky němu jsem si uvědomila, že Jehova mě miluje i tehdy, když mám pocit, že mě nikdo nemá rád.

D. B., Spojené státy