Rodiny bez otce — Jak se vymanit ze začarovaného kruhu

POKUD bude současný trend pokračovat, budou rodiny bez otce brzy pravidlem. Zpráva amerického ministerstva zdravotnictví a sociální péče uvádí: „Děti, které vyrůstají v neúplných rodinách, mají horší známky, větší problémy s chováním a vyšší procento chronických zdravotních a duševních poruch. . . . U dětí svobodných matek je vyšší riziko, že se jako nezletilí stanou rodiči, že opustí střední školu [a] že se dostanou do vězení.“

Není tedy divu, že odborníci na sociální vědy, rodinní poradci, pedagogové, a dokonce i politici zoufale hledají způsob, jak tento ničivý trend zastavit. Probíhají velká shromáždění pro muže s cílem vzbudit u nich hrdost na to, že jsou otci, a posílit jejich závazek vůči rodině. Na trhu je záplava knih o otcovství. Vyvíjí se také úsilí donutit otce, aby plnili své povinnosti. Soudcové ve Spojených státech tyto „otce k ničemu“ trestají, útočí se na ně v televizních pořadech, a dokonce jsou veřejně ponižováni. Toto úsilí však přineslo jen chabé výsledky.

Okamžitá řešení

Snaha řešit situaci unáhleně může také vést k pochybným výsledkům. Rozvedená žena se například rychle znovu vdá a doufá, že její děti budou mít nového otce. Nový sňatek sice přináší určité výhody, ale může také vést k problémům. Děti se někdy zdráhají přijmout někoho cizího za svého otce. Stává se, že jej nepřijmou nikdy. Jedna studie ukázala, že „skoro dvě třetiny žen, které žily s nevlastním rodičem, odešly z domova před dovršením devatenácti let . . . v porovnání s padesáti procenty žen z úplných rodin“. Dokonce i v úspěšných nevlastních rodinách to někdy trvá řadu let, než děti nevlastního otce přijmou. *

Podobně neexistuje také žádné okamžité řešení v případě těhotenství nezletilých. Potrat například porušuje Boží zákon a nutí mladou ženu, aby zavřela dveře svého něžného soucitu nad malým tvorečkem, který se v ní vyvíjí. (2. Mojžíšova 20:13; 21:22, 23; Žalm 139:14–16; srovnej 1. Jana 3:17.) Copak by se to mohlo obejít bez citových šrámů? Dát dítě k adopci považuje mnoho lidí za humánnější řešení, ale i to může zanechat citové šrámy — jak na matce, tak na dítěti.

 Ne, ze začarovaného kruhu, v němž se ocitají rodiny bez otce, nelze uniknout žádným okamžitým řešením. Současný trend v rodinách lze zastavit jen tím, že lidé budou ochotni udělat ve svém způsobu myšlení, v postojích, chování a morálce hluboké změny. K tomu, aby lidé měli motivaci udělat takové hluboké změny, potřebují něco víc než nabubřelé řeči a populární psychologii. To „něco víc“ nalézáme v Božím slově, Bibli. Vždyť to byl sám Bůh, kdo vytvořil rodinné uspořádání. (Efezanům 3:14, 15) Ví tedy lépe než kdokoli jiný, co děti potřebují.

Biblické zásady pomáhají rodinám, aby byly úspěšné

Může ale Bible skutečně pomoci dětem, které nemají otce? Nejsou tyto děti nenapravitelně poznamenány? Ne, to nejsou. Na začátku článku jsme citovali zprávu americké vlády, která podrobně uváděla rizika hrozící těmto dětem. Přes všechna tato varovná slova však zpráva uzavírá: „Ačkoli se doklady shodují v tom, že dětem z neúplných rodin hrozí větší riziko, výzkum ukazuje, že většina těchto dětí se vyvíjí normálně.“ Ano, důsledky toho, že v rodině chybí otec, lze zcela odstranit nebo alespoň zmírnit. Zvláště to platí tehdy, když se při výchově dětí uplatňují biblické zásady.

Ze strany rodiče, který vychovává děti sám, to vyžaduje tvrdou práci — a zpočátku mu to může připadat nezvládnutelné. Pokud jste se však ocitli v takové situaci, můžete se naučit plně spoléhat na Jehovu Boha. (Přísloví 3:1, 2) Některé křesťanky v biblických dobách byly v tísnivé situaci, jakou je například ztráta manžela. Bible o těchto ženách říká: „Žena, která je skutečně vdovou a ocitla se bez prostředků, vložila svou naději v Boha a vytrvává v úpěnlivých prosbách a modlitbách nocí i dnem.“ (1. Timoteovi 5:5) Pamatujte na to, že Jehova se nazývá „otcem chlapců bez otce“. (Žalm 68:5) Můžete si být jisti, že bohabojnou ženu v jejím úsilí vychovávat děti Bůh podpoří.

Základním způsobem, jak dětem pomoci, aby z nich vyrostli vyrovnaní, zralí dospělí lidé, je pravidelné domácí biblické studium. (5. Mojžíšova 6:6–9) Mnozí osamělí rodiče mezi svědky Jehovovými k tomu používají publikace založené na Bibli, které jsou připraveny konkrétně pro mladé lidi, jako je například kniha Otázky mladých lidí — Praktické odpovědi. * Informace v těchto publikacích pomáhají mladým lidem vytvořit si taková mravní měřítka, která jim pomohou, aby neopakovali chyby svých rodičů. Když děti poznají Jehovu Boha, mohou si začít uvědomovat, že mají nebeského Otce, který se o ně velice zajímá. (Žalm 27:10) Díky tomu se mohou vyrovnat s pocitem opuštěnosti. Jedna dívka z Británie, která zažila rozchod rodičů, vzpomíná: „Po celou tu dobu mi maminka vštěpovala, že je důležitá modlitba a naprosté spoléhání na Jehovu. Díky tomu jsme to dokázaly zvládnout.“

 Jak udržovat vztah mezi rodičem a dítětem

Bible jasně říká, že dítě musí ctít nejen svou matku, ale také otce. (2. Mojžíšova 20:12) A rozvodem se pouto mezi otcem a dítětem neruší. Prospěch z vřelého vztahu k otci mohou děti mít i v případě, že s nimi již nežije ve společné domácnosti. * Problémem však je, že matka může cítit vůči bývalému manželovi hněv a nelibě nese, že se o děti zajímá. Jak se může matka s takovými pocity vypořádat?

Bible dává dobrou radu, když varuje: „Dbej . . . , aby tě vztek nezlákal ke zlomyslnému [jednání] . . . Střež se, aby ses neobrátil k tomu, co ubližuje.“ (Job 36:18–21) Uznáváme, že není snadné mluvit laskavě s někým, kdo člověku ublížil nebo ho opustil. Zeptejte se však sami sebe: ‚Může se dívka naučit důvěřovat muži, když stále slyší, jak špatný je její otec? Může si chlapec vytvořit stabilní, mužnou osobnost, když je neustále tepán slovy ‚Jsi přesně jako tvůj táta‘? Mohou mít děti zdravý názor na autoritu, když jsou vedeny k tomu, aby svým otcem pohrdaly, nebo když jsou odrazovány, aby se s ním vůbec stýkaly?‘ Je tedy jasné, že podrývat vztah dětí k jejich otci je škodlivé.

Možná vás překvapí, že Bible neodsuzuje spravedlivé rozhořčení. „Zlobte se, a přece nehřešte,“ říká Bible. (Efezanům 4:26) Hříchem není to, že se člověk zlobí, ale to, že jej ‚zloba, hněv, špatnost a utrhačná řeč‘ ovládnou. (Kolosanům 3:8) Před dětmi tedy nemluvte o jejich otci neuctivě. Pokud cítíte potřebu vyjádřit své zklamání, jednejte podle biblického podnětu, že se svou ‚úzkostlivou péčí‘ se máme svěřit. Svěřte se však někomu jinému než svému dítěti — možná důvěryhodnému blízkému člověku. (Přísloví 12:25) Snažte si udržet pozitivní postoj a nepřemítejte o minulosti. (Kazatel 7:10) Může vám to velmi pomoci zmírnit hněv.

A konečně, pamatujte na to, že Bible dětem přikazuje, aby svého otce ctily — a to i tehdy, když jeho chování není vůbec příkladné. (Efezanům 6:2, 3) Snažte se tedy dětem pomoci, aby se na otcovy nedostatky dívaly z nadhledu. Jedna mladá žena, která vyrůstala v rozvrácené rodině, říká: „Díky tomu, že jsem se na otce dívala objektivně jako na chybujícího, nedokonalého člověka, jsem s ním nakonec byla schopna vycházet.“ Když budete své děti povzbuzovat, aby měly ke svému otci úctu, pomůžete jim, aby si vytvořily zdravý názor i na vaši rodičovskou autoritu.

Důležité také je, abyste nestírali hranice mezi postavením rodiče a dítěte. Děti jsou stále pod ‚zákonem své matky‘. (Přísloví 1:8) Syn může být neúměrně zatížen, když se od něj očekává, že bude ‚hlavou domácnosti‘. Podobně i dceru může neúměrně zatěžovat to, když si z ní matka udělá důvěrnici. Děti potřebují být ujišťovány, že o ně vy jako rodič budete pečovat, a ne že ony budou pečovat o vás. (Srovnej 2. Korinťanům 12:14.) Takové ujišťování v nich může vzbuzovat pocit bezpečí,  a to i tehdy, když rodinná situace není ideální.

Náhradní otcové

A co v případě, že se otec s rodinou vůbec nestýká? Odborníci říkají, že pro děti je prospěšné, když mohou být ve společnosti muže. Do určité míry sice dítěti může prospět laskavý zájem strýce nebo souseda, ale pro dítě je zvlášť užitečné společenství s muži v křesťanském sboru. Ježíš slíbil, že sbor bude jako rodina, která poskytuje podporu. (Marek 10:29, 30)

V biblických dobách vyrostl z mladého Timotea vynikající Boží služebník, ačkoli neměl věřícího otce, který by mu pomáhal. Zásluhu za to připisuje Bible především Timoteově milující matce a babičce. (Skutky 16:1; 2. Timoteovi 1:1–5) Timoteus však měl také velký prospěch ze společenství s jedním křesťanským mužem — apoštolem Pavlem. Ten ho nazval svým „milovaným a věrným dítětem v Pánu“. (1. Korinťanům 4:17) Podobně i dnes jsou svědkové Jehovovi povzbuzováni, aby se řídili biblickou radou „starat se o sirotky a vdovy“. (Jakub 1:27) Jsou vybízeni, aby ‚vyprošťovali chlapce bez otce‘ tím, že o ně budou projevovat upřímný a vyvážený zájem. (Job 29:12) Jedna mladá žena, která se jmenuje Annette, vzpomíná na to, že když byla malá, jistý křesťanský starší jí projevoval zdravý zájem, a říká: „Byl pro mě jediným skutečným otcem, jakého jsem znala.“

Jak se vymanit ze začarovaného kruhu

Bude-li se s dětmi bez otce jednat podle těchto zásad, může jim to pomoci, aby měly úspěch. Navzdory obtížnějším podmínkám v dětství se z nich mohou stát vyrovnaní, tvořiví dospělí lidé a také milující, věrní a zodpovědní rodiče. Avšak prevence je daleko lepší než jakákoli léčba. A ze začarovaného kruhu, v němž se ocitly rodiny bez otce, se v podstatě lze vymanit pouze tehdy, když se muži i ženy rozhodnou uplatňovat ve svém životě Bibli — například, že se budou řídit biblickým zákazem předmanželského pohlavního styku a budou jednat podle biblických měřítek pro manžely a manželky. (1. Korinťanům 6:9; Efezanům 5:21–33)

V dnešní době je mnoho dětí, které sice mají otce doma, ale přesto je lze označit jako děti bez otce. Jeden odborník na problematiku rodiny tvrdí: „Největší problém, s nímž se . . . dnes děti potýkají, je nedostatek času a zájmu jejich rodičů.“ Boží slovo se k této otázce vyjadřuje přímo. Otcové dostávají vzhledem ke svým dětem příkaz: „Dávejte svým dětem pokyny a usměrnění, které patří ke křesťanské výchově.“ (Efezanům 6:4, New English Bible; Přísloví 24:27) Jestliže otcové jednají podle biblické rady, děti nemají strach, že budou opuštěny.

Je však realistické věřit, že se lidé ve velkém měřítku obrátí k Bibli? To sotva. (Matouš 7:14) Svědkové Jehovovi však pomocí programu domácího biblického studia pomohli milionům lidí najít v rodinném životě štěstí. * Bible pochopitelně varuje, že v důsledku nedokonalosti budou mít všechny manželské dvojice „soužení ve svém těle“. (1. Korinťanům 7:28) Avšak ti, kdo skutečně respektují Boží slovo, budou pracovat na řešení svých problémů a nerozvedou se při prvních známkách potíží. Někdy se ovšem může stát, že i křesťan může mít oprávněné důvody k tomu, aby uvažoval o rozluce, nebo dokonce o rozvodu. (Matouš 5:32) Jestliže si ale uvědomuje, jaký dopad by to mohlo mít na jeho děti, bude hledat způsob, aby — pokud je to vůbec možné — manželství zachránil.

Budete-li jednat podle Bible, můžete svou rodinu ochránit nejen nyní. Pokud budete dodržovat biblické zásady, mohou všichni členové vaší rodiny získat možnost žít věčně. Ježíš řekl: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ (Jan 17:3) Nejlepším způsobem, jak zajistit, aby vaše rodina zůstala věčně úplná, je číst a uplatňovat rady z Božího slova.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 8 a 9]

Rodič v neúplné rodině může úspěšně vychovat děti, když bude jednat podle biblických zásad

[Obrázek na straně 10]

Křesťanští muži často mohou ‚vyprostit chlapce bez otce‘ tím, že o něj projevují upřímný a zdravý zájem