Izajáš 58:1–14
58 „Hlasitě volej, nepřestávej!
Pozvedni hlas, jako když zazní roh.
Řekni mému lidu o jeho vzpouře,+Jákobovu domu o jeho hříších.
2 Den za dnem mě hledajía říkají, že je těší znát mé cesty,jako by byli národ, který jedná správněa který neopustil zákony svého Boha.+
Žádají, abych soudil spravedlivě,jako by je těšilo přibližovat se k Bohu.+
3 Říkají: ‚Proč to nevidíš, když se postíme?+
Proč si nevšímáš toho, když se trápíme?‘+
Protože v den, kdy se postíte, se věnujete svým záležitostem*
a utlačujete své dělníky.+
4 Vaše půsty končí hádkami, sporya surovými údery vašich pěstí.*
Nemůžete se postit tak jako dnes a čekat, že váš hlas bude slyšet v nebi.
5 Takový půst se mi má líbit?
Má to být den, kdy se člověk trápí,sklání hlavu jako sítinaa stele si v pytlovině a popelu?
Tomuhle říkáte půst a den, který je Jehovovi příjemný?
6 Půst, jaký se mi líbí, má vypadat tak,že uvolníte nespravedlivé okovy,rozvážete řemeny jha,+propustíte utlačované na svobodu+a zlomíte každé jho.
7 Měl by ses podělit o chléb s hladovým,+vzít k sobě domů chudé a lidi bez domova,dát oblečení tomu, koho uvidíš nahého,+a neobracet se zády ke svému bratrovi.*
8 Potom tvé světlo zazáří jako úsvit+a rychle se uzdravíš.
Tvá bezúhonnost* bude kráčet před teboua Jehovova sláva bude tvou zadní stráží.+
9 Potom zavoláš a Jehova odpoví,budeš volat o pomoc a on řekne: ‚Tady jsem!‘
Pokud ze svého středu odstraníš jho útlakua přestaneš ukazovat prstem a mluvit zlomyslně,+
10 pokud dáš hladovému to, co bys chtěl ty sám,+a nasytíš ztrápené,tvé světlo zazáří ve tměa tvé šero bude jako poledne.+
11 Jehova tě neustále povedea nasytí tě i ve vyprahlé zemi.+
Posílí tvé kostia ty budeš jako dobře zavlažovaná zahrada,+jako pramen, který nevysychá.
12 Na tvůj popud lidé znovu postaví to, co dlouho leželo v troskách,+obnovíš základy z dřívějších generací.+
Nazvou tě tím, kdo opravuje zbořené hradby*+a kdo obnovuje ulice, aby se v nich dalo bydlet.
13 Pokud se kvůli sabatu nebudeš* v mém svatém dni věnovat svým záležitostem,*+pokud nazveš sabat svou největší radostí, Jehovovým svatým dnem, který má být oslavován,+a budeš ho oslavovat, a ne se věnovat svým záležitostem a vést prázdné řeči,
14 potom bude Jehova tvou největší radostía způsobím, že budeš jezdit po výšinách země+
a jíst* z dědictví svého praotce Jákoba,+protože to řekl Jehova.“
Poznámky
^ Nebo „svému potěšení“.
^ Dosl. „a údery pěstí ničemnosti“.
^ Dosl. „tělu“.
^ Nebo „spravedlnost“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
^ Dosl. „průlom“.
^ Dosl. „odvrátíš svou nohu“.
^ Nebo „svému potěšení“.
^ Nebo „těšit se“.
