Jeremjáš 44:1–30

44  Slovo, které přišlo k Jeremjášovi pro všechny Židy, kteří bydleli v egyptské zemi,+ pro ty, kteří bydleli v Migdolu+ a v Tachpanchesu+ a v Nofu*+ a v zemi Patros,+ a říkalo:  „Tak řekl Jehova vojsk, BŮH Izraele: ‚Sami jste viděli všechno neštěstí, které jsem uvedl na Jeruzalém+ a na všechna judská města, a hle, v tento den je z nich zpustošené místo a není v nich žádný obyvatel.+  Je to kvůli jejich špatnosti, kterou činili, aby mě uráželi, když chodili a přinášeli obětní dým+ a prokazovali službu jiným bohům, které neznali oni ani vy ani vaši praotcové.+  A posílal jsem k vám všechny své sluhy proroky, časně jsem vstával a posílal+ a říkal: „Nedělejte, prosím, tuhle odpornost, kterou nenávidím.“+  Ale nenaslouchali+ ani nenaklonili své ucho, aby se obrátili zpět od své špatnosti tím, že by nepřinášeli obětní dým jiným bohům.+  A tak se vylil můj vztek a můj hněv a hořel v judských městech a na ulicích Jeruzaléma;+ a stalo se z nich zpustošené místo, opuštěný úhor, jako v tento den.‘+  A nyní tak řekl Jehova, BŮH vojsk, BŮH Izraele: ‚Proč působíte velké neštěstí svým duším,+ abyste od sebe odřízli muže a ženu, dítě a kojence ze středu Judy,+ takže si pro sebe nenecháte ostatek;  tím, že mě urážíte díly svých rukou, když přinášíte obětní dým jiným bohům+ v egyptské zemi, do níž vstupujete, abyste [tam] přebývali jako [někdo] cizí; proto abyste si způsobili odříznutí, a proto, abyste se stali zlořečením a pohanou mezi všemi národy země?+  Zapomněli jste na špatné skutky svých praotců+ a na špatné skutky judských králů+ a na špatné skutky jejich manželek+ a na vaše vlastní špatné skutky a na špatné skutky vašich manželek,+ které činili v judské zemi a na ulicích Jeruzaléma? 10  A až do tohoto dne se necítili zdrceni+ a nedostali strach+ ani nechodili v mém zákoně+ a v mých ustanoveních, která jsem předložil vám a vašim praotcům.‘+ 11  Proto tak řekl Jehova vojsk, BŮH Izraele: ‚Hle, zaměřuji proti vám svůj obličej k neštěstí a k odříznutí celého Judy.+ 12  A vezmu ostatek z Judy, [ty], kdo zaměřují svůj obličej k tomu, aby vstoupili do egyptské země a přebývali tam jako [někdo] cizí,+ a všichni jistě dospějí v egyptské zemi ke svému konci.+ Padnou mečem; [a] dospějí ke svému konci hladem,+ od nejmenšího až po největšího; mečem a hladem zemřou. A stanou se kletbou, předmětem úžasu a zlořečením a pohanou.+ 13  A budu účtovat s těmi, kdo bydlí v egyptské zemi, právě jako jsem účtoval s Jeruzalémem, mečem, hladem a morem.+ 14  A v egyptské zemi nebude pro ostatek z Judy, [ty], kdo vstupují, aby tam přebývali jako [někdo] cizí, žádný, kdo by unikl nebo přežil,+ aby se dokonce vrátil do judské země, k níž pozvedají svou [touhu] duše, aby se vrátili a bydleli [tam];+ nevrátí se totiž, až na nějaké, kteří uniknou.‘“ 15  A všichni muži, kteří věděli, že jejich manželky přinášely obětní dým jiným bohům,*+ a všechny manželky, které stály jako velký sbor, a všechen lid, který bydlel v egyptské zemi,+ v Patru,+ přistoupili k tomu, aby odpověděli Jeremjášovi a řekli: 16  „Pokud jde o slovo, které jsi k nám mluvil v Jehovově jménu, nenasloucháme ti;+ 17  rozhodně však vykonáme každé slovo, které vyšlo z našich úst,+ abychom přinášeli obětní dým ‚královně nebes‘*+ a vylévali* jí tekuté oběti,+ právě jak jsme dělávali my+ a naši praotcové,+ naši králové+ a naše knížata v judských městech a na ulicích Jeruzaléma, když jsme bývali nasyceni chlebem a vedlo se nám dobře a neviděli jsme vůbec žádné neštěstí.+ 18  A od času, kdy jsme přestali přinášet obětní dým ‚královně nebes‘+ a vylévat jí tekuté oběti, nám chybí všechno, a dospěli jsme ke svému konci mečem a hladem.+ 19  [A] také, když* jsme přinášely obětní dým ‚královně nebes‘+ a [měly sklon] vylévat jí tekuté oběti,+ což jsme se neptaly svých manželů, když jsme jí dělaly obětní koláče, abychom udělaly její sochu a vylévaly jí tekuté oběti?“+ 20  Jeremjáš zase řekl všemu lidu, zdatným mužům a manželkám a všemu lidu, který mu odpovídal slovem, a řekl: 21  „Pokud jde o obětní dým, který jste přinášeli v judských městech a na ulicích Jeruzaléma+ vy+ a vaši praotcové,+ vaši králové+ a vaše knížata+ a lid země,* nevzpomněl si Jehova právě na to a nevyvstalo mu [to] v srdci?+ 22  Nakonec to již Jehova nemohl snést kvůli špatnosti vašich jednání, kvůli odporným věcem, které jste činili,+ a tak se z vaší země stalo zpustošené místo a předmět úžasu a zlořečení, bez obyvatele, jako v tento den.+ 23  Protože jste přinášeli obětní dým+ a hřešili jste proti Jehovovi+ a neposlechli Jehovův hlas+ a nechodili jste v jeho zákonu+ a v jeho ustanoveních a v jeho připomínkách, proto vás postihlo to neštěstí jako v tento den.“+ 24  A Jeremjáš dále říkal všemu lidu a všem ženám: „Slyšte Jehovovo slovo, celý Judo, který jsi v egyptské zemi.+ 25  Tak řekl Jehova vojsk, BŮH Izraele: ‚Pokud jde o vás muže a vaše manželky,+ vy ženy také mluvíte svými ústy (a svýma rukama jste [to] splnily) a říkáte: „Zcela jistě provedeme své slavnostní sliby, které jsme složily,+ že budeme přinášet obětní dým ‚královně nebes‘+ a vylévat jí tekuté oběti.“+ Vy ženy své slavnostní sliby zcela jistě splníte a zcela jistě své slavnostní sliby provedete.‘ 26  Proto slyš Jehovovo slovo, celý Judo, který bydlíš v egyptské zemi:+ ‚„Hle, sám jsem přísahal při svém velkém jménu,“+ řekl Jehova, „že mé jméno se už neprokáže být něco vyvolávaného ústy nějakého muže* z Judy,+ jež říkají: ‚Jakože je Svrchovaný Pán Jehova živý!‘+ v celé egyptské zemi. 27  Hle, zůstávám vůči nim bdělý k neštěstí, a ne k dobrému;+ a všichni judští muži, kteří jsou v egyptské zemi, jistě dospějí ke svému konci mečem a hladem, dokud nezaniknou.+ 28  A pokud jde o ty, kdo uniknou meči, ti se vrátí z egyptské země do judské země v malém počtu;+ a všichni z ostatku z Judy, kteří přicházejí do egyptské země, aby tam přebývali jako [někdo] cizí, jistě poznají, čí slovo se splní, to ode mne, nebo to od nich.“‘“+ 29  „‚A to je znamení pro vás,‘+ je Jehovův výrok, ‚že na vás obracím svou pozornost na tomto místě, abyste poznali, že se má slova na vás zcela jistě splní k neštěstí:+ 30  Tak řekl Jehova: „Hle, vydávám faraóna Chofru, egyptského krále,+ do ruky jeho nepřátel a do ruky těch, kteří usilují o jeho duši,+ právě jako jsem vydal judského krále Sedekjáše do ruky babylónského krále Nebukadrecara, jeho nepřítele a toho, který usiloval o jeho duši.“‘“+

Poznámky

„Nofu“ M; TSy „Mafasu (Memfidě)“; Vg „Memfidě“.
Bohům.“ Heb. leʼ·lo·himʹ.
„Dílu (uctívání) nebes“, asi 30 heb. rkp. Srovnej 7:18, ppč. „královně“.
Dosl. „a bude vylévání“. V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním.
„A také, když“, M; Sy „A všechny ženy odpovídaly a říkaly: ‚Když‘“.
„A lid země.“ Heb. weʽamʹ ha·ʼaʹrec.
Nebo „každého muže“. Heb. kol-ʼišʹ.