Skip to content

Skip to table of contents

Diyingo Daʼílínígíí Yéigo Bąąh Dah Sínítı̨́

Diyingo Daʼílínígíí Yéigo Bąąh Dah Sínítı̨́

“Háálá nihinaalyeʼé [doodaiiʼ daʼílínígíí] siláadi, tʼáá ákwii ałdóʼ nihijéí hólǫ́ǫ doo.”—LUKE 12:34.

SIN: 76, 59

1, 2. (a) Jiihóvah bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ táaʼgo diyingo daʼílínígíí, haʼátʼíí ádaatʼé? (b) Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

JIIHÓVAH éí doo yídin nilíní da. Tʼáá ałtsoní áyiilaago bee bóhólnííh. (1 Chronicles 29:​11, 12) Ákondi, Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii ayóó baa jijoobaʼ. Diyingo daʼílínígíí nihainíláago, éí yéigo baa ahééh daniidzin! Daʼílínígíí éí haʼátʼíísh ádaatʼé? Éí (1) God biNahatʼaʼ, (2) nidahwiilneʼígíí, dóó (3) Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ tʼáá aaníinii ádaatʼéii. Doo bee ádaa ákoniidzingóó, daʼílínígíí tʼáadoo hodinaʼí béédeiidiyiiʼnahgo átʼé. Daʼílínígíí ayóóʼádeíníiʼníigo nooséeł doo. Éí biniinaa Jesus ání: Daʼílínígíí “siláadi, tʼáá ákwii ałdóʼ nihijéí hólǫ́ǫ doo.”—Luke 12:34.

2 God biNahatʼaʼ, nidahwiilneʼígíí, dóó Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ tʼáá aaníinii, haitʼéego ayóóʼádeíníiʼníigo baa ahééh daniidzinígíí bidziilgo ádeiyíníilzin? Díí baa nídadíitʼįįł. Áádóó haitʼéego diyingo daʼílínígíí ayóóʼííníʼníigo hazhóʼó baa nitsíníkees doo.

GOD BINAHATʼAʼ ÉÍ DIICHIŁÍ ÍLÍNÍGÍÍ NAHALIN

3. Hastiin léiʼ Jesus yaa halneʼ yę́ę, haʼátʼíí tʼáá hó íizhniizı̨́įʼgo diichiłí nijiisniiʼ? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.)

3 Matthew 13:​45, 46 yíníłtaʼ. Hastiin léiʼ diichiłí nayiiłniihii dóó baa nahaniihii nilı̨́įgo, Jesus yaa halneʼ. Tʼah ńtʼééʼ, diichiłí aláahgo ílínígíí yikʼíníyá. Hastiin éí diichiłí yidánoosnííʼ. Tʼáá ałtso bee hólónę́ę baa nahaazniiʼgo, diichiłí nayiisniiʼ. Dooládóʼ díí diichiłí hoł nílı̨́įgo baa tsízdeezkééz lá!

Hastiin éí diichiłí aláahgo ílíinii yaa nitsízkééz átʼéego, God biNahatʼaʼ ayóóʼádeíníiʼníi doo. Tʼáá ałtsoní nihee dahólónígíí ninádidiitʼááł

4. God biNahatʼaʼ ayóóʼádeíníiʼníigo, haash dadiiʼnííł?

4 Jesus yaa halneʼ yę́ę, haʼátʼíí bídahwiidiilʼááł? God biNahatʼaʼ binahjįʼ tʼáá aaníinii éí diichiłí ílínígíí nahalin. Hastiin éí diichiłí aláahgo ílíinii yaa nitsízkééz átʼéego, God biNahatʼaʼ ayóóʼádeíníiʼníi doo. Tʼáá ałtsoní nihee dahólónígíí ninádidiitʼááł, áko God biNahatʼaʼ bikééʼ nidasiidzı̨́į doo. (Mark 10:​28-30 yíníłtaʼ.) Naakigo diné ádaatʼįįdígíí baa nídadíitʼįįł.

5. Zakíyas éí God biNahatʼaʼ ayóóʼáyóʼníigo, haash jíítʼįįd?

5 Zakíyas éí aląąjįʼ tax nahalyéhígíí yiniyé sidáii jílı̨́. Diné bibéeso bighajiiʼnííł yę́ę, bee ajitʼı̨́. (Luke 19:1-9) Tʼah ńtʼééʼ, Jesus éí God biNahatʼaʼ yaa yałtiʼgo, Zakíyas jidiiztsʼą́ą́ʼ. Nizhónígo haneʼ jidiiztsʼą́ąʼgo, áádóó bąąhígíí ádaatʼéii baa nijighá yę́ę, nahjįʼ kójiilaa. Éí kóní: “Jóʼakon, Bóhólníihii, shinaalyeʼé ałnííʼdóó badahojoobáʼíígíí bitaa deeshnih, áádóó diné łaʼ tʼáá ádzaagóó tʼáadoo leʼé bee bidaʼdéloʼii, éí dı̨́įdi ahą́ą́h nániiláago baa náhideeshʼnił.” Zakíyas béeso bíchą́ yízhdeelniʼ yę́ę niʼ kójiilaa, áko diné béeso baa nijiisnil.

6. Asdzą́ą́ łaʼ haʼátʼíí łahgo átʼéii áníjiidlaa, dóó haʼátʼíí biniinaa?

6 Asdzání léiʼ God biNahatʼaʼ baa haneʼígíí yidiiztsʼą́ą́ʼ. Éí hweʼasdzą́ą́ hólǫ́ǫ́ ńtʼééʼ. Alą́ąjįʼ naatʼáanii jílı̨́įgo, diné tʼáá hó ahaa ninájíldeehii nidahazʼánígíí łaʼ, bá nahojiʼá ńtʼééʼ. Ákondi, God biNahatʼaʼ hoł ílı̨́įgo baa tsízdeezkééz, dóó Diyin Bizaad binaʼnitinígíí yíhoołʼą́ą́ʼ. Áko bąąhági ájíítʼįįd yę́ę, hweʼiinaʼ yáʼátʼéehgo ákózhdoolíiłgo bee ádaa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ. (1 Corinthians 6:​9, 10) Jiihóvah ayóóʼájóʼníigo biniinaa, nidahazʼánígíí bá nijilnish yę́ę bitsʼázhníyá. Áádóó hweʼasdzą́ą́ yę́ę yóóʼazhdííʼą́. Ńtʼééʼ 2009 yihah yę́ędą́ą́ʼ baptize ábiʼdiilyaa, áádóó nináánááhaigo alą́ąjįʼ nahalneʼii jizlı̨́ı̨́ʼ. Jiihóvah tʼáá átʼé bee ayóóʼájóʼníigo biniinaa bąąhígi ájíítʼįįd yę́ę yóóʼazhdííʼą́.—Mark 12:29, 30.

7. God biNahatʼaʼ ayóóʼádeíníiʼníigo, haitʼéego bidziilgo ííníilzin doo?

7 God biNahatʼaʼ bikééʼ nidasiidzı̨́į doogo, ląʼí niiltʼéego bąąhígi ádaatʼéhígíí yóóʼadahidiitʼą́. (Romans 12:2) God biNahatʼaʼ ayóóʼádeíníiʼníigo, tʼáadoo leʼé nihidínóołtłʼah da. Naalyéhé doodaiiʼ naʼageh bee tsiʼnaʼadá ádaatʼéii, éí bitsʼą́ąjįʼ nideiildzil doo. Ákondi tʼah bił daʼahiigą́. (Proverbs 4:23; Matthew 5:27-29) God biNahatʼaʼ tʼáá átʼé bee ayóóʼádeíníiʼníigo, Jiihóvah éí náánáłaʼ ílínígíí nihainílá.

NIDAHWIILNEʼÍGÍÍ

8. (a) Paul éí nidahwiilneʼígíí ílı̨́ yiłní, haʼátʼíí biniinaa? (b) Paul nahaneʼ ayóóʼáyóʼníigo, haitʼéego ííshjání áyiilaa?

8 Jesus éí God biNahatʼaʼ binahjįʼ haneʼ yáʼátʼéehii “bee nidanohtin dóó baa dahołneʼ,” nihiłní. (Matthew 28:​19, 20) Nahaneʼígíí éí ílínígíí ádaatʼéii hashtłʼish łeetsʼaaʼ biiʼ hólǫ́ nahalingo, éí yilʼaadii Paul yaa hoolneʼ. (2 Corinthians 4:7; 1 Timothy 1:12) Tʼáá ániitʼé nidaʼayiilzííh, áko hashtłʼish łeetsʼaaʼ nidahoniidlin. Ákondi, haneʼ yáʼátʼéehii bee nidaniitingo éí ílínígíí nahalin. Haneʼ yáʼátʼéehii dayíistsʼą́ą́ʼígíí, éí iiná doo ninítʼiʼii daabí dooleeł. Éí biniinaa Paul ání: “Haneʼ yáʼátʼéehii hoł béédahodoozįįł biniyé, . . . díí tʼáá ałtso baa naashá.” (1 Corinthians 9:23) Paul éí diné God biNahatʼaʼ yee neineeztą́ą́ʼ. (Romans 1:​14, 15; 2 Timothy 4:2 yíníłtaʼ.) Azhą́ shı̨́ı̨́ atíhoʼdilʼı̨́į ndi, haneʼ yáʼátʼéehii ayóóʼájóʼní bee nahojisneʼgo doo niʼ kójiilaa da. (1 Thessalonians 2:2) Paul nahólneʼígíí ayóóʼáyóʼníigo, haitʼéego bidaʼdiilnííł?

Haneʼ yáʼátʼéehii bee nidaniitingo, ílínígíí nahalin dóó dayíistsʼą́ą́ʼígíí, éí iiná doo ninítʼiʼii daabí dooleeł

9. Nidahwiilneʼígíí ayóóʼádeíníiʼníigo, haitʼéego ííshjání ádeíníilzin?

9 Paul nahojilneʼ ayóóʼájóʼníigo, tʼáá náhootʼaahgo diné bił nahojilneʼ. Paul dóó ałkʼidą́ą́ʼ Oodlání danilı̨́į yę́ę nahalingo, haneʼ yáʼátʼéehii dahooghangóó doodaiiʼ dahasłą́ą́góó nidahwiilneʼ. (Acts 5:42; 20:20) Tʼáá náhootʼaahgo, diné nídeiltséehgo bił nidahwiilneʼ. Nihá bíighah ládą́ą́ʼ, auxiliary pioneer doodaiiʼ alą́ąjįʼ nahalneʼii naalʼaʼí dííleeł. Éí doodaiiʼ náánáłaʼ saad bídahodiilʼááł, doodaiiʼ náánáłaʼ áłah náʼádleehígíí áká anídeilwoʼ doo. Éí doodaiiʼ náánáłaʼ kéyahgóó dadiiʼnééł.—Acts 16:​9, 10.

10. Irene haneʼ yáʼátʼéehii baa hojilneʼgo, binahjįʼ haʼátʼíísh yáʼátʼéhígíí nízhdiilá?

10 Irene éí United Statesgi nijighá. Russia bizaad yee yádaałtiʼígíí, diné bił nahojilneʼ doogo jiniizı̨́ı̨́ʼ. Áko 1993 yihah yę́ędą́ą́ʼ, New York Citydi, Russia bizaad yee yádaałtiʼígíí áłah náʼádleehígíí atah jiníyá. Íídą́ą́ʼ, dahalneʼé naadiin ánéeltʼeʼgo yaa anájah. Naadiin nááhai bikéédóó, Irene ání: “Tʼahdii Russia bizaad yee yádaałtiʼígíí saad doo hazhóʼó bee yáshtiʼ da.” Ákondi, Jiihóvah háká eelwodgo, éí Irene dóó náánáłaʼ dahalneʼii saad bee ndahojisneʼ. Éí binahjįʼ, kʼad New York Citydi, hastą́ągo Russia bizaad yee yádaałtiʼígíí áłah nídaadleehígíí hólǫ́. Irene éí Diyin Bizaad binaʼnitinígíí ląʼí diné nazhʼneeztą́ą́ʼ. Éí bitsʼą́ą́dóó ashdlaʼáadah baptize ádabiʼdiilyaa. Łaʼ éí Béthelgi deiyílníísh, nahalneʼii dajílı̨́, dóó hastóí oodlání yá naazíinii dajílı̨́. Irene ání: “Nátʼą́ą́ʼ baa nitsískeesgo, náánáłahgo íʼiishłaago daatsʼí yáʼátʼééh ńtʼééʼ, ndi nahashneʼígíí aláahdi baa shił hózhǫ́!”

Nish éí ílı̨́įgo nidahołneʼ áádóó bá nídahoołʼaah tʼáá yoołkááł bikʼeh?(¶11, 12 bił)

11. Azhą́ shı̨́ı̨́ atínihiʼdilʼı̨́į ndi, haʼátʼíí biniyé tʼah ndi nidaʼniitin?

11 Paul nahalneʼ ayóóʼáyóʼní. Nihí ałdóʼ ayóóʼádeíníiʼní, azhą́ shı̨́ı̨́ atídanihiʼdilʼı̨́į ndi. (Acts 14:​19-22) United Statesgi, 1930dóó 1944jįʼ yę́ędą́ą́ʼ, nihibrothers yéigo atídabiʼdiilyaa. Ákondi tʼah nidahojilneʼ ńtʼééʼ. Naatʼáanii éí “nahaneʼígíí niʼ kódaʼdoołííł” dabidooʼniid, ndi nihibrothers tʼáá nidahojilneʼ doo, biniinaa aa dahwiinítʼíní góneʼé haa dahwiinístʼįįd. Éí ląʼígo akʼeh dazhdeesdlı̨́ı̨́ʼ. Áádóó 1943 yihah yę́ędą́ą́ʼ, Brother Knorr éí U.S. Supreme Court góneʼ łaʼ akʼeh dadeesdlı̨́ı̨́ʼ yę́ę yaa chʼíhoníʼą́. Éí ání: “Nihibrothers doo nidahalneʼgóó, doo ádaa dahwiinítʼı̨́ı̨́ʼgóó shı̨́ı̨́ éí nihaa nídahastʼįįd da ńtʼééʼ. Nahasdzáán bikááʼ nidaneesʼą́ą́góó nihibrothers nidahojilneʼgo binahjįʼ, doo éí bikʼeh dazhdidoodleeł da,” jidííniid. Náánáłaʼ kéyahgóó nihibrothers tʼáá ákótʼéego haa dahwiinístʼįįdgo dahozhneesná. Dahwiilneʼígíí ayóóʼádeíníiʼníigo, azhą́ shı̨́ı̨́ atínihiʼdilʼı̨́į ndi, doo niʼ kódadiilnííł da.

12. Nish éí haa díínííł?

12 Nihił ílı̨́įgo nidahwiilneʼ, díkwíí ahééʼílkid lá nidahwiilneʼgo tʼáadoo niidziní. “Baa haneʼ yáʼátʼéehii baa hashneʼgo naashʼaʼ,” ánínę́ę nihí ałdóʼ bikʼeh ániitʼéii doo. (Acts 20:24; 2 Timothy 4:5) Ákondi haʼátʼíí lá diné bee nidadíníitįįł? Náánáłaʼ ílínígíí baa nídadíitʼįįł.

TʼÁÁ AANÍINII ÁDAATʼÉII BÍDAHWIILʼAAH

13, 14. Matthew 13:52 biiʼ góneʼ, “daʼílíinii” dzisnilígíí haʼátʼíísh áhyiłní, dóó haitʼéego hadaʼdidiilbı̨́ı̨́ł?

13 Jiihóvah éí tʼáá aaníinii ádaatʼéii bídahwiilʼą́ą́ʼígíí nihainílá. Tʼáá aaníinii ádaatʼéii éí Jiihóvah bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ. (2 Samuel 7:28; Psalm 31:5) Azhéʼé joobaʼii jílı̨́, tʼáá aaníinii ádaatʼéii nihichʼįʼ ííshjání íidoolííł. Díí átʼéego łaʼ bídahwiilʼą́ą́ʼ: Diyin Bizaad dóó naaltsoos deiyíníiltaʼ, áádóó tágí jı̨́ nitsaago áłah nídeedleehgo, assemblies dóó tʼáá damóogo áłah nídeidleehgi nídeikah. Tʼáá aaníinii ádaatʼéii bídahwiilʼaahgo, éí Jesus kwííłní, “ádaaniidíii índa tʼáá daʼałkʼidą́ʼígíí” éí “daʼílíinii” dzisnilígíí nihee dahólǫ́. (Matthew 13:52 yíníłtaʼ.) Jiihóvah éí “daʼílíinii” dzisnilígíí nihá haididoołbı̨́ı̨́ł nízin, ndi éí tʼáá aaníinii ádaatʼéii hadaniitáa doo. Áko daʼílínígíí nídeestʼı̨́ʼígíí nahalingo hadaniitá. (Proverbs 2:​4-7 yíníłtaʼ.) Haitʼéego ákódiiʼnííł?

14 Tʼáá ákwíí jı̨́, Diyin Bizaad dóó nihinaaltsoos, hazhóʼó baa nitsídeikeesgo nideiłkaah doo. Ákótʼéego tʼáá aaníinii “ádaaniidíii” bikʼídadíníitááł. (Joshua 1:​8, 9; Psalm 1:2, 3) Naaltsoos Watch Tower, July 1879ígíí bikʼeʼashchı̨́įgo ání, tʼáá aaníinii ádaatʼéii éí chʼilátah hózhóonii tʼóó ahayóí chʼil hosh bitahgóó nídeestʼı̨́ʼígíí nahalin. Chʼilátah hózhóón bikʼídíníítáałgo éí hazhóʼó házdéezʼı̨́įʼ doo. Áádóó bikʼízhneeztą́ąʼgo, doo tʼááłaʼí tʼéí jiniizįįh da. Éí ląʼígo hazhdínóotaał. Ákótʼéego, nihí ałdóʼ tʼáá aaníinii ádaatʼéii tʼááłaʼí bikʼíniitą́ą́ʼ ndi, doo nihił sih da leʼ. Ląʼígo tʼáá aaníinii ádaatʼéii tsʼídá yéigo hadaniitáa doo.

15. Tʼáá aaníinii ádaatʼéii éí “daʼałkʼidą́ʼígíí” dabidiiʼní, haʼátʼíí biniinaa? Háiidígíí íiyisíí nił nílı̨́?

15 Tʼáá aaníinii ádaatʼéii nihił danizhónígíí, éí Diyin Bizaad binaʼnitinígíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼą́ą́ʼ. Éí tʼáá aaníinii ádaatʼéii “daʼałkʼidą́ʼígíí” dabidiiʼníigo, áłtséedi bídahwiilʼą́ą́ʼ. Tʼáá aaníinii ádaatʼéii, haʼátʼíísh ádaatʼé? Áłtséédą́ą́ʼ, Jiihóvah éí Ánihiilaii nilı̨́įgo dóó bílaʼashdlaʼii yá hodeezʼánígíí bídahwiilʼą́ą́ʼ. God yáʼąąshdę́ę́ʼ biYeʼ nahasdzáán bikáajįʼ yiiníłʼaʼ. Áko ádił nidaʼayiilzihígíí dóó deetsaahgo nihéedidoochił, biniyé Jesus beʼiinaʼ nihá ninéidiníʼą́. God biNahatʼaʼ éí achʼįʼ nahwiiʼná niidoołtʼih. Áádóó nihookáaʼgi hodéezyéelgo, nihił dahózhǫ́ǫgo hoolʼáágóó kéédahwiitʼı̨́į doo.—John 3:16; Revelation 4:11; 21:​3, 4.

16. Diyin Bizaad tʼáá aaníinii ádaatʼéii łahgo átʼéego baa nitsídeikees, haash díínííł?

16 Łahda, Diyin Bizaad baa hóóneʼígíí doodaiiʼ scripture hazhóʼó bikʼidaʼdidiitı̨́łígíí łahgo átʼéego baa nitsídeikees doo, dóó nihichʼįʼ ííshjání áyiilaa. Ákótʼįįhgo, nihił ílı̨́įgo hazhóʼó baa nitsídeikees doo. (Acts 17:11; 1 Timothy 4:15) Áłtséédą́ą́ʼ nihił béédahózin yę́ę, dóó tʼáá ániidígo ééhózinígíí bee ałʼąą ádaatʼéhígíí íiyisíí bikʼidaʼdidiitı̨́ı̨́ł. Ákondi ániidígíí bee akʼidiʼdíítı̨́įłii éí baa ákoniidzin doo. Áko hazhóʼó baa nitsídeikeesgo, éí Diyin Bizaad nihił éédahózinígíí biiʼ dooleeł. Ákódadiiʼníiłgo, haʼátʼíí biniinaa nihá yáʼátʼéeh doo?

17, 18. Haitʼéego níłchʼi diyinii nihíká adoolwoł?

17 Jesus díí yee naʼneeztą́ą́ʼ: God biníłchʼi diyinii nihíká análwoʼgo, bídahwiilʼą́ą́ʼ yę́ę béédeilniih doo. (John 14:​25, 26) Ndahwiilneʼgóó, haitʼéego díí nihíká adoolwoł? Nihibrother Peter áátʼįįdígíí baa nídadíitʼįįł. Britaindi, 1970 yę́ędą́ą́ʼ, Peter éí 19 honááhaigo Bétheldi nijilʼaʼ ńtʼééʼ. Peter éí hooghan tahgóó nahojilneʼgo, hastiin bidághaaʼ hólǫ́ǫ léiʼ baazhníyá. Hastiin nabízhdíłkid: “Diyin Bizaadísh bikʼiʼdidiitı̨́ı̨́ł nínízin?” Hastiin éí Jewish rabbi jílı̨́ı̨́ lá. Tʼóó bił ayóigo, diné ániid naaghá léiʼ Diyin Bizaad yee nashidínóotįįł, niizı̨́ı̨́ʼ. Áko rabbi éí Peter yíneeztą́ąʼgo ííłní: “Ashkii, naaltsoos Daniel haʼátʼíí saad bee akʼeʼashchı̨́?” Peter ání: “Éí łahdóó Aramaic kʼehjígo bee akʼeʼashchı̨́.” Peter yénaalniihgo ání: “Nashídééłkidígíí shił bééhózingo, Rabbi yikʼee deesyiz—ndi shí éí yéigo bikʼee deesyiz ałdóʼ! Haitʼéego shił bééhózin? Hooghangóó naanásdzáago, naaltsoos Bee Haʼídéesʼı̨́įʼii dóó Awake! biiʼ yííłtaʼgo bikʼíninítą́ą́ʼ. Łaʼ bikáaʼgi áníigo, naaltsoos Daniel éí Aramaic kʼehjígo yikʼeʼashchı̨́. (Daniel 2:4) Tʼáá aaníigo níłchʼi diyinii éí deiyíníiltaʼígíí dóó “daʼílíinii” dzisnilígíí hashtʼeʼnihiiʼníiłgo, béédeilniihgo nihíká adoolwoł.—Luke 12:​11, 12; 21:​13-15.

18 Jiihóvah bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ tʼáá aaníinii ádaatʼéii bídahwiilʼą́ą́ʼígíí, ayóóʼádeíníiʼní dóó baa ahééh daniidzingo ládą́ą́ʼ, éí “daʼílíinii” dzisnilígíí biiʼ hashtʼeʼnidahiiʼnííł. Díí ákódiiʼníiłgo, diné nidaniitingo doo nanitłʼah da doo.

DAʼÍLÍNÍGÍÍ BAA ÁHÁLYĄ́

19. Diyingo daʼílínígíí, haʼátʼíísh biniinaa baa ádahwiilyą́ą doo?

19 Diyingo daʼílínígíí éí aláahgo nihił nilı̨́įgo baa ídahwiilʼą́ą́ʼ. Ákondi Séítan dóó doo yáʼátʼééhgóó ooldahígíí baa ákodaniidzin, éí daʼílínígíí ayóóʼádeíníiʼníigo doo yidoołchxǫǫł da. Doo baa ákoniidzingo, tʼáadoo hooyání nihinółtłʼah. Éí naanish béeso ląʼí bee ádoolníłígíí, doodaiiʼ naalyéhé daʼílínígíí ííshjání ájíłʼı̨́įgo, éí honíłtłʼah łeh. Yilʼaadii John yínihiyiiłniihgo, yee nihił hoogáłígíí éí hodiinaʼgo ałtso bił ahodoogááł. (1 John 2:​15-17) Áko, diyingo daʼílínígíí yéigo baa ádahwiilyą́ągo baa ahééh daniidzin doo.

20. Diyingo daʼílínígíí baa áhályą́ągo, haʼátʼíísh yéigo ánítʼı̨́į doo?

20 God biNahatʼaʼ ayóóʼádeíníiʼníigo, áko haʼátʼííshı̨́ı̨́ tʼą́ą́ʼ áhósinígíí yóóʼádidííʼááł. Nidahwiilneʼígíí bídaniidlı̨́įgo dóó ayóóʼádeíníiʼníigo yéigo ánítʼı̨́. Éí biniinaa Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ tʼáá aaníinii ádaatʼéii bíká nidanitá. Ákónítʼéego, díí bee ádidiiltłʼis: “daʼílíinii doo ádoodįįłii yáʼąąshdi aniʼįįhii doo yidínóoʼı̨́įłdi, índa chʼosh ałchozhii doo yidoołchǫǫłdi ádá ádaałnééh. Háálá nihinaalyeʼé siláadi, tʼáá ákwii ałdóʼ nihijéí hólǫ́ǫ doo.”—Luke 12:33, 34.