Díí baa nitsíníkees, identical twins éí bílaʼashdlaʼii áhą́dígo ahił ídlı̨́ ałkʼis jílı̨́įgo hoł bééhózin. Nancy Segal éí Twin Studies Centergi baa naʼanishgo bí ałdóʼ naakií jílı̨́ éí ání, naakií “łaʼ ádidoonííłígíí éí tʼáá íídą́ą́ʼ łaʼígíí bił bééhózin łeh.” Łaʼ asdzą́ą́ léiʼ yił identical twin yaa chʼíhoníʼą́: “Tʼáá ałtso íilʼįįłʼígíí bee ahééhonílzin.”

Haitʼéego díí identical twins ahééhozinígíí bikʼidiʼdiitı̨́ı̨́ł? Áko díí átʼéego ahééhosin, kéédahatʼínígíí áádóó náánáłaʼ tʼáá ákótʼéego náás daʼahéelchííł.

BAA NITSÍNÍKEES: Ánihiilaii éí tʼááłaʼí niidzínígo aláahdi nihee hósin nááná łahdę́ę́ʼ éí doo nihee dahósin da. David ání: “Shimá biishchʼid biiʼdi ahą́ą́h shidínínil. Shitsʼíís shá hadilnééh yę́ędą́ą́ʼ nił bééhózingo doo nitsʼąą nanilʼin da nítʼééʼ. . . . Tʼah doo hashiʼdilnééhdą́ą́ʼ nidi shíyooł káał dooleełii ałdóʼ ninaaltsoos bikʼinéhéesdzoh.” (Psalm 139:​13, 15, 16) God tʼáá bí tʼéí bił bééhózin dóó tʼáá bí sizı̨́įgi éí nihaa ákonízin nihí genetic bee ániitʼéhígíí áádóó tʼáá ałtso niheʼiinaʼ biiʼ naaztʼiʼígíí éí bee ániitʼé. God nihee hósin dóó nihí genetic bee ániitʼéhígíí tʼáá ałtso bił bééhózin.

David sodoolzin:“ Bóhólníihii [Jiihóvah] nílíinii, hashíínísid áádóó shééhonísin! Náníshdaah áádóó náádiishʼnahgo nił bééhózin; nízaadę́ę́ʼ honílǫ́ǫ nidi baa nitsískeesii bikʼidiʼyítįįh. Bóhólníihii [Jiihóvah] nílíinii, saad tʼááłáʼí nidi tʼah doo bee haasdziihgóó tʼáá átʼé nił bééhózin.” (Psalm 139:​1, 2, 4) Jiihóvah éí nihijéí biyiʼdi bił bééhózin índa “áhwiindzingo nitsáhákees tʼáá ałtso bił bééhózin.” (1 Chronicles 28:9; 1 Samuel 16:​6, 7) Díí saad dahnaazhjaaʼígíí éísh haitʼéego God yahalneʼ?

Azhą́ shı̨́ı̨́ sodiilzin ndi doo tʼáá átʼé bee ádiiʼníigo dóó ániitʼéhígíí éí tʼáá átʼé Ánihiilaii yee hanihisííd, íʼiilʼínígíí bił bééhózin. Azhą́ shı̨́ı̨́ tʼáá ałtso doo bíniilʼą́ą da ndi yitsʼą́ąjįʼ kónihósin, díí yáʼátʼéehgo íilʼínígíí daniidzingo bił bééhózin. God éí ayóóʼóʼóʼniʼ nihijéí yihiyiilaa, díí biniinaa tʼáá ákwíí nínízingo—laanaa íinízingo—baa ákonízin dóó bikʼidiʼdíítı̨́ı̨́ł ajoobaʼ nitsíikeesgo éí nihidiiyoołnááł.—1 John 4:​7-10.

 Diyin Bizaad bee hasihii

• “Háálá tsʼídá tʼáá ákogi ádajítʼéii Bóhólníihii [Jiihóvah] hakʼidéezʼı̨́ı̨́ʼ, áádóó bichʼįʼ sodazdilzingo hwíistsʼą́ą́ʼ.”—1 PETER 3:12.

• God yee ádee haadzííʼ: “Díníyáágóó bínandínéeshtįįł áádóó bínaninishtin doo; nikʼi díshʼı̨́įʼgo nineeshtı̨́įł doo.”—PSALM 32:8.

God bił bééhózingo ániitʼéhígíí dóó nitsíikeesígíí. Éísh bił bééhózingo díí haʼííníilníigo nihichʼįʼ nidahwiiʼnánígíí yee nihíká adoolwoł? Anna, Nigeriadę́ę́ʼ éí haajiidzaa. Hó jiní, “Iiná daatsʼí ílı̨́ nisingo naʼídíshkid biniinaanígíí yéigo shichʼįʼ anáhóótʼiʼ. Asdzání bąąh áhásdįįdígíí nishłı̨́ shichʼéʼé baa áháshyą́ azeeʼáłʼı̨́įdi sidáá hydrocephalus (bitsiighąąʼ biiʼ tó hazlı̨́ı̨́ʼ), breast cancer nidoolnaʼ shidooʼniid áádóó nashiʼdishgizh, éí chemotherapy, dóó radiotherapy áshłaa. Shá nantłʼa azeeʼílʼı̨́į góneʼé sidáago dóó shichʼéʼé tʼáá shíighah bichʼįʼ nahwiiʼná ałdóʼ.”

Anna éísh haʼátʼíí yee haʼólní? “Diyin Bizaad baa nitséskeesgo Philippians 4:​6, 7 ánínígíí átʼéego ‘Diyin God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ bee achʼįʼ hózhǫ́ náhásdlı̨́įʼii, akʼidiʼyiitįįh tʼáá ałtso yiláahdi átʼéii, éí . . . nihijéí índa nihintsékees yaa áhályą́ą doo.’ Díí saad dashijaaʼígíí baa nitséskeesgo éí Jiihóvah bił ahą́dí ádííníszin. Áko Jiihóvah shaa ákonízin éí bee baa ákonisin. Shibrothers dóó shisisters bił yaa anáshjahígíí bee ayóóʼóʼóʼniʼ yee shichʼįʼ yádaałtiʼgo yee shíká anájah.

“Azhą́ shı̨́ı̨́ shichʼįʼ nahwiiʼná ndi, dóó shichʼéʼé bichʼįʼ nahwiiʼná yę́ę, kʼad yáʼániitʼééh needleeł. Háálá Jiihóvah nihichʼijí nilı̨́, nihichʼįʼ nahwiiʼnáago baa íhwiilʼą́ą́ʼ nihintsékees tʼáadoo baaʼihgo nitsíikeesí. James 5:11 ání: ‘Nízaadgóó hadaʼoosniidii bił dahózhǫ́, dadiiʼní. Job wolyéhígíí nízaadgóó haʼoosniidígíí baa dahosidootsʼą́ą́ʼ, áádóó nihoolzhiizhdi Bóhólníihii [Jiihóvah] há íʼiilaaígíí nihił béédahózin. Dooládóʼ Bóhólníihii [Jiihóvah] aa aʼááh nízin da, áádóó joobaʼ lá!’” Job bił áhoodzaaígíí éí Jiihóvah yaa ákonízin. Nihichʼįʼ nidahwiiʼnáago Jiihóvah ałdóʼ nihá yaa ákonízin.