Co obnášela ‚péče o domácnost‘
Jak žili křesťané v prvním století
Co obnášela ‚péče o domácnost‘
„Když šli dál, [Ježíš] vstoupil do nějaké vesnice. Tam ho jistá žena jménem Marta přijala do domu jako hosta. Tato žena měla také sestru zvanou Marie, která se však posadila u Pánových nohou a stále naslouchala jeho slovu. Marta byla naproti tomu rozptýlena obstaráváním mnoha povinností. Přiblížila se tedy a řekla: ‚Pane, nevadí ti, že mě má sestra nechala samotnou obsluhovat? Pověz jí tedy, aby mi pomáhala.‘ Pán jí odpověděl a řekl: ‚Marto, Marto, jsi úzkostlivá a rozrušuješ se mnoha věcmi. Potřebných věcí je však jen několik nebo pouze jedna. Marie, ta si vyvolila dobrý podíl a nebude jí odňat.‘“ (LUKÁŠ 10:38–42)
MARTA zjevně byla pracovitá žena. Druzí si jí kvůli tomu určitě vážili. Podle tehdejší židovské tradice byla hodnota ženy posuzována na základě toho, jak se věnovala domácím pracím a jak se dokázala postarat o potřeby své rodiny.
Také od křesťanek v prvním století se očekávalo, že budou „pečovat o domácnost“. (Titovi 2:5, Bible21) Kromě toho měly výsadu a odpovědnost poučovat druhé o své víře. (Matouš 28:19, 20; Skutky 2:18) Co v prvním století patřilo k ‚mnoha povinnostem‘ židovské ženy? A co se můžeme naučit z toho, jak se Ježíš vyjádřil o Marii?
‚Obstarávání mnoha povinností‘ Židovská žena, která měla domácnost, vstávala pravděpodobně ještě před východem slunce. (Přísloví 31:15) Nejdříve připravila pro rodinu jednoduché jídlo v podobě ovesné kaše a potom možná odvedla syny do školy, která byla v synagoze. Dcery zůstávaly doma a učily se praktickým dovednostem, aby z nich jednou byly schopné manželky.
Děvčata spolu s matkou začala den tím, že se věnovaly základním domácím pracím — naplnily olejové lampy (1), zametly podlahu (2) a podojily kozu (3). Pak bylo potřeba udělat chleba, který rodina na ten den potřebovala. Děvčata prosela zrno sítem, aby v něm nezůstaly žádné nečistoty (4), a potom pomocí ručního kamenného mlýnku zrno umlela na hrubou mouku (5). Matka pak k mouce přidala vodu a kvasnice. Zadělala těsto (6), nechala ho kynout a mezitím se věnovala dalším povinnostem. Děvčata zatím srazila čerstvé kozí mléko na tvaroh nebo z něj stloukala máslo (7).
Později dopoledne matka s dcerami možná zamířily na místní tržiště. Vzduch zde voněl kořením a ozývalo se ryčení zvířat a křik prodavačů dohadujících se o ceně zboží. Matka nakoupila potraviny, které budou ten den jíst (8), což mohla být čerstvá zelenina a sušené ryby. Pokud to byla křesťanka, možná také na tržišti mluvila s druhými o své víře. (Skutky 17:17)
Příležitosti, jako byla cesta na trh a zpátky, svědomitá matka využívala nejspíš k tomu, aby své děti poučovala o biblických zásadách a budovala v nich ocenění pro ně. (5. Mojžíšova 6:6, 7) Také mohla děvčatům vysvětlovat, jak se dá nakupovat výhodně. (Přísloví 31:14, 18)
Dalším každodenním úkolem ženy bylo dojít ke studni (9) a doplnit zásoby vody v domácnosti. Při tom si možná povídala s ženami, které tam přišly také. Po návratu domů se matka a dcery pustily do pečení. Udělaly z těsta kulaté placky a daly je do rozpálené pece (10), která obvykle stála venku. Při vůni pečícího se chleba si povídaly a sledovaly, zda už je hotový.
Pak se vydaly k blízkému potoku vyprat oblečení (11). Nejdříve pečlivě odstranily nečistoty pomocí louhu, což bylo mýdlo obsahující uhličitan sodný nebo draselný, získaný z popela některých rostlin. Potom co
prádlo vymáchaly a vyždímaly, rozložily jej na blízké křoví a kameny, aby uschlo.Když se s prádlem vrátily, možná vyšly na plochou střechu domu, aby zašily (12) poškozené oděvy, než je uloží do skříně. Někdy se pak děvčata učila vyšívat a tkát (13). Potom už ale byl čas začít s přípravou večeře (14). Bylo zvykem projevovat pohostinnost, takže rodina se o své prosté jídlo, které se skládalo z chleba, zeleniny, tvarohu, sušených ryb a chladné vody, ochotně podělila s jakýmkoli hostem.
Na konci dne, když už děti byly nachystané do postele, jim maminka možná namazala odřená kolena hojivým olejem. Pak ve světle blikající lampy rodiče dětem vyprávěli nějaký příběh z Písma a pomodlili se s nimi. Když se ve skromné domácnosti rozhostil klid, manžel měl dobrý důvod pochválit svou ženu známými slovy: „Kdo může nalézt schopnou manželku? Její hodnota je daleko větší než hodnota korálů.“ (Přísloví 31:10)
Jak si vyvolit „dobrý podíl“ Zodpovědné ženy, které žily v prvním století, měly nepochybně ‚mnoho povinností‘. (Lukáš 10:40) I dnešní ženy, a to zvlášť matky, jsou hodně zaměstnané. Je pravda, že díky technickému pokroku se některé domácí práce zjednodušily. Hodně matek je však v takové situaci, že se nejen starají o potřeby rodiny, ale také musí chodit do zaměstnání.
Přestože dnešní křesťanské ženy mají mnoho náročných úkolů, napodobují příklad Marie, o které byla zmínka v úvodu. Přikládají velkou váhu duchovním věcem. (Matouš 5:3) Nejen že se dobře starají o svou rodinu, jak je k tomu vybízí Bible, ale také se řídí zásadou, kterou Ježíš řekl Martě. (Přísloví 31:11–31) Tato žena měla hluboké duchovní smýšlení, a tak si jeho laskavou připomínku jistě vzala k srdci. Křesťanské ženy nepřipustí, aby jim péče o domácnost bránila využívat příležitosti, kdy se mohou učit o Bohu (15) nebo mluvit s druhými o své víře. (Matouš 24:14; Hebrejcům 10:24, 25) Tak si volí „dobrý podíl“. (Lukáš 10:42) Proto si jich velmi váží nejen Bůh a Kristus, ale také členové jejich rodiny. (Přísloví 18:22)